Okolní Plošiny

*Přestože dostala Temari od Raikage zákaz vycházení a jako práci místo učitelky na akademii, tak to neznamenalo že přestane se svými tvrdými tréninky. Jednak neměla stejně po práci co dělat a pak, chtěla zesílit. Pro začátek se zadívala na osamělý starý strom u skály a pak ho pomocí svých očí zapálila (Katon: Suyaki no Jutsu). Tahle technika byla její oblíbená, ale nebyl čas a tak se rozběhla a vložila chakru do nohou. Dokonale hořícím stromem proletěla na druhou stranu, aniž by se ohně dotkla. Na druhé straně ihned po dopadu se odrazila a rozběhla se po kolmé skalní stěně nahoru. U toho začala skládat ruční pečetě na další techniku jenže s jedním malým rozdílem. Hodlala použít chakru biju na techniku co tvořila. V jejím ovládání už poněkud pokročila, protože po tvrdém tréninku dokázala vyvolat všechny ocasy. Ale nyní na to šla jinak, chtěla sáhnout pouze po chakře bez toho aby přešla do jiného módu. A najednou tu změnu v sobě ucítila, bylo to jiné. Mocné a omamně spalující. Temari se lehce zamračila, přestože něco temného v ní radostí poskočilo a pak kolem sebe zhmotnila ohnivé koule, které nabraly tvary duchů. Přestože se snažila držet zpátky, vyvolala třikrát tolik kolik chtěla a přitom se vůbec nezapotila. Prudce se zastavila a všechny duchy najednou rozvířila kolem sebe tak, že létali v pomyslném tornádu. Byl to úžasný pohled a i kdyby někdo její techniku zasáhl, ona ve středu by se ocitla mimo jejich dosah, měla to dobře vypočítané. A pak přišel další pohyb dlaní a část tornáda vybuchla, usmála se. Dokázala tornádo včas rozdělit, její reakce se zlepšili. Kdyby nyní byla v boji, stále by měla dvě třetiny svých duchů. Rozhodila dlaně od sebe a nechala duchy v několika rovných řadách vybuchnout kolem sebe mezitím co seskočila stylově na dno kaňonu. Po obou jejích stranách se tak snášely dva ohnivé vodopády. Usmála se, chvíli uvažovala ale pak se rozhodla že zkusí s novou chakrou meditovat. Posadila se tedy tam kde doskočila a zavřela oči. Uvolnit kyuubiho chakru bylo něco jiného. Hlavně po té stránce, kdy Temari cítila její moc a ohromnou sílu. Po malém boji ale svádivý temný hlásek ve své hlavě potlačila a začala potlačovat množství, které na poprvé tak neopatrně uvolnila. Rozhodla se, že pro začátek bude pracovat jen s malou částí a bude se snažit udržet chakru stále na stejné úrovni. Trochu jí při tom pobavila myšlenka, že má nyní pravý opak problému, než doposud. Dosud musela chakrou šetřit a spíš používat malé množství. Nyní si však zodpovědně uvědomovala, že už kvůli svým spolubojovníkům musí svou chakru zvládnout dokonale. A samozřejmě také kvůli technikám ani příliš chakry jim nesvědčí, každá z nich potřebuje přesné množství. Temari toho už o chakře a technikách ěděla víc, než když byla ještě malá holčička a přesto si připadala stále tak slabá a nezkušená. Nevědomky začala víc vzpomínat než trénovat a uvědomila si to až po notné chvíly.* Copak na mě už leze senilnost? *Smutně se zasmála a vstala, aby se trochu oprášila. Na jejím bílém oděvu bylo vše lépe vidět a ona nechtěla vypadat jako zašpiněné prasátko. Rozhodla se, že si zatrénuje další techniku. nedávno díky svému trenérovi K totiž přišla na to, že má v sobě ještě další podstatu chakry. Potěšilo jí to především kvůli tomu, že šlo o Raiton a ten byl můstkem k technice, která jí jednou nakopala zadek. A Temari měla díky tomu nyní chuť změnit osud, naučit se jí a nakopávat azdek všem osttaním kolem sebe. Jak jen to bylo? Zavřela oči a celé její tělo zapraskalo září modrých blesků. Cítila, že je velmi blízko a že to skoro má na dosah ruky. Ale pak ten pocit zmizel. Povzdechla si a zkusila si vybavit popis techniky ze svitku, který našla v klanové knihovně.* Obalit své tělo do vrstvy bleskové chakry a nechat jí aby stymuovala můj nervový systém… *Zkusila to znovu a nyní to šlo o něco déle, začala sice spíš prskat Raitonem jako nějaká prskavka, ale co naplat ne všechno jde zvládnout na první pokus a Temari byla hodně trpělivá. Ona byla génius dříč i když by sebe sama tak jen těžko označila. Místo toho jí napadlo, použít k tréninku chakru biju. Bylo zvláštní, že s touhle chakrou jí šel trénink podstatně lépe. Konečně našla tu správnou rovnováhu a celá zazářila krásnou září Raitonu. A pak přišlo to nejlepší! Temari využila zvýšené rychlosti o 20 bodů a začala se doslova bleskově míhat po svém okolí. Díky své juince sice byla zvyklá i na rychlost vyšší, ale bylo fajn mít vícero možností a navíc tato technika jí i vytvářela něco jako brnění. Spokojeně se ještě chvíli proháněla, než techniku zase zrušila a jednoduše nechala veškerý raiton jako mrknutím oka zhasnout. V ten moment poklekla a složila jednoduché pečeti aby vzápětí vytvořila velkou ohnivou kouli a poslala jí naproti skále, kterou tak hezky rozpálila.* Rozumím, časové zpoždění je jen takové jak rychlá jsme ve skládání pečetí. Takže nejefektivnější by bylo zvládnout co nejvíce technik které pečeti nevyužívají. *Temari si uvažuje sama pro sebe nahlas. Chce se co nejvíce zdokonalit. Najít nejlepší kombinace své síly a vytvořit si tak možná komba do budoucnosti. Pomalu vstane a zamyslí se. Doma jí čeká opravit ještě hromada testů, je na čase se vrátit. Povinnosti volají a tak se vydá domů do svého malého bytečku.*

KONEC KONEC

*Tak jo, ještě trošku utáhnout a bude to. Temari se narovná a zkouší, zda jí přivázané závaží na obou nožkách správně drží. Po malé chvilce spokojeně pokývá hlavou, je čas jít se zlepšovat tak jako vždy když má po škole čas. Rozhodla se k pravidelnému tréninku vrátit, přestože nyní už byla sama a netrénovali tak jako kdysi… Rychle zahnala temné a hlavně bolestivé myšlenky. Pohyb a cvičení jí pomáhalo vyčistit si hlavu. A tak se pomalu rozběhla ulicemi Kumo. Nespěchala, nechtěla se příliš unavit než dorazí na místo. Naštěstí cesta příjemně utíkala a tak se brzy dostala k jezeru. Vlastně zde byla dnes poprvé, ale díky mapce Kumo věděla kudy se sem nejrychleji dostat. Spokojeně se rozhlédla a poklekla u vodní hladiny. Prsty ponořila do vodní hladiny a nabrala trochu vody, aby se mohla osvěžit. Chvíli přemýšlela s jakým tréninkem začít, když jí padl pohled na pomyslné kolečko kolem jezera. To by mohla být docela dobrá výzva! Rozběhla se co nejrychleji dokázala a chvíli běžela po volném prostranství, které vzápětí nahradili stromy u vody. A Temari se odrazila, chytila se vetve a hop, hop měla z nich překážkovou dráhu! Jakmile stromy skončili, opět seskočila a vyrazila tryskem dál aby dokončila první kolečko. A hned znovu na druhé! Kolem jezera to byla docela dlouhá štreka, ale i tak to docela dávala. Opět proběhla cílem a následovalo třetí, což už nebylo tak snadné. Temari se potila ale stále se snažila držet si rychlost. Pro jistotu vynechala skákání is celou překážkovou drahou a dokončila nyní kolečko pouze během. Přemýšlela jak na to, po chvíli jí napadlo že si dá jedno pomalejší oddechové a po něm zase jedno na plný výkon. tedy skoro plný výkon, protože jí to i tak po celém předchozím tréninku dávalo dost zabrat. Rozhodla se proto pro malou pauzu, takže se na konci svalila do trávy u jezera a prostě jen spokojeně ležela a oddechovala. Uplynula minuta, pak dvě a pak pár dalších. Konečně se převalila na bok a pak se ztěžka dostala do dřepu. Možná by si mohla zaplavat, zamyslela se nad tím. Ale po chvilce to zamítla, neměla sebou plavky a maminka jí poslední dobou už ani nemusela opakovat, že se má chovat jako velká holka. Proč? Protože ta ztráta sestřiček jí dost poznamenala, takže už nebyla jako dřív. Ale tomu se nedá divit, takováhle věc jednoho prostě poznamená. Nyní ale Temi přemýšlela, že by nebylo špatné si dojít alespoň na něco dobrého za těch pár drobných z kapesného. A pak jí napadlo, že stánek se zmrzlinou by mohl být ještě otevřený! Rychle si vyndala drobné, aby je přepočítala a spokojeně zjistila že jí na zmrzlinu stačí. Dneska se k tréninku ještě vrátí, ale teď potřebuje nabrat sladkou energii. Pomalu se tedy zvedla a vydala se zpátky do uliček Kumo. Procházení jí nezabralo příliš dlouhou dobu. Cesta zpátky byla ještě snazší, když už jí šla po druhé a navíc Temi měla výborný orientační smysl. Takže brzy stanula u stánku a čekala, až se dostane na řadu. Před ní zrovna dostávali zmrzlinu dva rodiče s dvěmi dětmi. Holčičkou a chlapcem, všichni se tak usmívali a byli šťastní, že je až trochu zaraženě sledovala s doširoka otevřenýma očima, dokud neodešli. Prodavač se musel ptát dvakrát, než sebou trhla a vrátila se do reality. Usmála se na něho jako by nic a požádala o vanilkovou. Nějak jí ale chuť na zmrzlinu přešla. Odešla k hřišti, kde si vylezla na plot a zmrzlinu pomalinku ujídala. Sledovala děti, jak si hrají a pocity které při tom cítila byly smutné a temné. Nakonec když dojedla, tak se vydala ještě si zaběhat cestou domů, aby dostala myšlenky z hlavy.*

konec RPG

*Dnešní snídaně byla vážně tak dobrá! Maminka nechala všem třem na stole teplé palačinky, hezky uschované v hrnci a zabalené v dece! Temari milovala sladké a tak jí snídaně rozhodně zvedla naladu! Od té doby co byla geninem byla rozhodnutá trénovat ještě víc, než předtím. Přemýšlela dokonce i o tom, že začne vstávat dřív jak dvakrát maximálně třikrát za týden, aby mohla s tréninkem začít než ostatní vstanou. jenže, pak by mohla přijít o takhle skvělou snídani!* “Ne, ne a ne. Musím být silná!” *Opakovala si, když do sebe pomalu soukala už druhou palačinkou se skvělou jahodovou marmeládou. Kluci nejspíš ještě nevstali, ale ona je nikdy nebudila. Byla to jejich věc, jak chtějí den začít a vlastně i celý strávit. Ona měla ro dnešek ale rozhodně jasno! Půjde trénovat svůj nový element k jezeru. Když jim vedoucí týmu ukázal trik s listem, byla velmi překvapená že zrovna ten její shořel. Trochu se dokonce lekla, ale navenek sebou ani nehnula. Když jí pak vedoucí řekl, že má za element katon tak byla opravdu ráda. Oheň pro Temi znamenal teplo a bezpečí i když si dokázala uvědomit, že dokáže být i nebezpečný a smrtelně spalující. Proto chtěla už být venku a pustit se do tréninku, jen ještě musí napsat vzkaz. Vytrhla z notýsku prázdný list a napsala všem že jde trénovat a aby někdo z těch dvou koupil vejce a mléko. Došla do pokoje mamky a vzala si peníze, které nechala na stole u palačinek. Měla to od mamky dovoleno, protože ta byla věčně v práci a tak Temari pomáhala vést jejich společnou domácnost. No a pak konečně vyrazila i se svitkem s technikou k jezeru. Uličky se jí dnes zdáli až příliš dlouhé, všichni jí rozčilovali jak se jí pletli do cesty ale konečně se dostala na cestu k jezeru. Po malém zamyšlení se rozhodla, že to vezme sprintem aby se trochu zahřála. bylo docela chladné ráno a tak si Temi ten běh docela užívala protože jí příjemně zahřál. Když doběhla k jezeru, tak se trošku protáhla a pak se usadila do trávy. Velmi svátostně rozbalila svitek a začala si v něm číst.* Aha,... aha….soustředit se….*Tak a podobně si předříkává části textu nahlas. Nakonec svitek zase pečlivě složí a zastrčí si ho za pás. Pak vyskočí na nožky a začne se soustředit na svou chakru. Ještě jí to tolik nejde, ale po chvíli cítí že jí chakra proudí v těle. Složí tedy potřebné pečetě a pak se pokusí z úst vypustit ohnivou kouli. No, jak jinak než marně. Z úst jí vystoupí pouze trošku kouře, takže se docela rozkašle. Přijde jí to ale směšné a tak jí chvíli trvá, než dokáže rozkašlaný dusivý smích překonat.* “Dobře, musím na to jít jinak...” *Napadne jí, když si pak klekne a vodou z jezera se trošku osvěží. Pak opět vstane a otočí se směrem k vodní hladině. Opět se začne plně soustředit a pak složí potřebné pečetě stejně jako předtím s tím rozdílem, že nyní se snaží lépe vyrovnat potřebný poměr chakry. A konečně se jí začne dařit! Z úst vypustí jakýsi menší ohnivý útvar, který jen stěží drží tvar, ale chvíli přeci jen letí než se zasyčením změní v páru díky vodní hladině jezera. Temari cítí spokojený hřejivý pocit úspěchu. Napodruhé to nebylo vůbec špatné! Rozhodne se, že to zkusí znovu a pak ještě jednou. Trpělivě opakuje neustále ten stejný postup a dává si záležet, aby nic neudělala špatně. A konečně vidí, jak se zlepšuje. Po několikátém pokusu už se dá říct, že vytvořila a vypustila opravdu ohnivou kouli. Temari to těší, ale pokračuje ještě dál, dokud neuběhne téměř čas jít se naobědvat a jí děsivě nezakručí v žaludku.* Asi bych se měla jít najíst… *Promluví sama k sobě a pak tréninku prozatím nechá. Je docela unavená a hladová, takže se rozhodne že bude pokračovat zase až zítra a tak se rozejde domů. Smutně se u toho usmívá a je svým způsobem šťastná, což se jí už dlouho nestalo. Přemýšlí, zda kluci nakoupili to mléko a vejse, nebo se na to vykašlali a ona jim za to bude muset vynadat. Ale musela uznat, že se vážně snaží být v jejich nyní společné rodině užiteční i když to pro ně není nejspíš vůbec lehké. Možná by jim cestou domů mohla koupit nějakou dobrotu.* Jo to je dobrý nápad, josh!

*Byl den kdy měl Natsu jít na zkoušky, u kterých si domluvil jejich odložení se svým třídním učitelem na akademii, tudíž tam nejspíš bude sám s čím i počítá. Po chvíli co ležel v posteli vstal z postele a šel se obléct do oblečení, které běžně nosil do akademie. Natsu se šel po krátké chvilce dolů najíst, už si celkem i zvyklý kde co je, nebyl tu první den a tak věděl kde má hledat i kde jsou jednotlivé věci. Natsu přesně věděl kam má jít, šel do kuchyně kde si z linky vzal dvě housky, které si vzal a z ledničky si posléze vzal máslo a tavený sýr. Namazal si máslo a položil si na něj tavený sýr. Když pak došel ke stolu kde se i najedl a pak už byl připravený vyrazit do akademie. Natsu vyrazil z domu a šel směrem k akademii přímou cestou a rázným krokem i když měl dostatek času na to, aby se mohl ještě někde zastavit avšak chtěl tam radši být čas předem než nešťastnou náhodou to nestihnout což už se párkrát stalo co slyšel z vyprávění a nechtěl by to zažít na vlastní kůži. Po chvíli přišel na pozemek školy a měl ještě přibližně půl hodiny čas, na pozemek školy přišel i jeden člověk přibližně o hlavu vyšší a začal si dovolovat.* Ty ještě nejsi genin? To musíš být hodně špatný když jdeš teprve na zkoušky, kolikrát jsi je už nedal? *Dořekl to a začal se hlasitě smát, byl to velice ošklivý smích a Natsuovi se nelíbil, ovšem ten to překousl a chtěl jít dál. Ten klučina ho nepustil dál a blokoval mu v cestě.* Uhni mi z cesty nebo tě zabiju. *Řekl Natsu na klučinu a podíval se na něj chladným pohledem, aby se ho lekl a začal se bát. Samozřejmě že by ho nezabil teď hned, to by ho ani nepřipustily ke zkouškám, když se na něj podíval tak udělal pár kroků zpět, ale neustoupil, stále nechtěl Natsua pustit do akademie, ten využil příležitosti kdy udělal pár kroků zpět a rychle kolem něho proběhli, Natsu byl celkem i rychlí a bylo i celkem těžké ho doběhnout, Natsu utíkal co nejrychleji mohl a když dorazil před vstupní dveře budovy tak se jen ohlédl a viděl jak je ten kluk od něj celkem i daleko což Natsuovi nevadilo, i kdyby se za ním rozeběhl tak ho nedoběhne protože Natsu už otevřel dveře a šel dovnitř. Když chodil po chodbách akademie tak došel k místnosti kde se měli konat zkoušky. Když otevřel dveře tak tam ještě nikdo nebyl. Natsu se podivil a koukl se znova na dveře kde bylo napsáno že se v této místnosti konají zkoušky. Natsu si šel sednout do lavice a dále čekal na zkoušející. Po chvíli neúnavného čekání se konečně dočkal, do místnosti přišel jeho učitel společně s nějakým jouninem a sám raikage.* Dobrý den. *Řekl Natsu ze slušnosti, nechtěl by tu zkoušku pokazit kvůli nevychovanosti, celkem by ho ti naštvalo kdyby to bylo kvůli nevychovanosti, ale Natsu se snažil být co nejzdvořilejší aby Natsu se stal geninem, když ho teda vyzvali ať předvede tři techniky, aby ho uznali geninem. Natsu přistoupil blíže k porotě jelikož seděl vzádu. Když Natsu přišel před ně tak se představil.* Jsem Natsu Asawaka. *Natsu ví že kvalitu technik má celkem i dobrou, měl totiž dlouhou dobu na to trénovat. Když jim řekl že jako první techniku předvede henge tak složil ruční pečeť, začal se soustředit se svou chakrou, obalil ho bílý mrak, a když po chvíli zmizel, tak tam místo Natsua stál raikage s téměř dokonalou podobou, jen opravdu expert by je podle čistého pohledu rozeznal. Po chvíli se objevil znova bílý mrak a stál tam znova Natsu místo podoby raikageho což znamená že Natsu tu techniku zrušil. Nebyl ani důvod se stresovat, je ten něco jako test, akorát tohle je základ technik, které pak bude Natsu využívat v praxi. Když se Natsu rozhodne pro techniku kinobori no waza. Natsu se rozešel směrem ke zdi kde si jednu nohu položil na zeď a začal do ní soustředit chakru, jeho rychlost soustředění chakry na jedno místo se za dobu co měl zákaz na jakékoliv zkoušky daleko zlepšil a tak už neměl ani moc problém dělat takové techniky téměř okamžitě. Když položil i druhou nohu na zeď tak se na zdi držel a po pár krocích po zdi mohla porota vidět jak Natsu skvěle chodí po zdi, šlo mu to, ještě aby ne. Když pak seskočil od zdi tak pan došel znova před porotu a seznámil je s třetí technikou co bude dělat. Tou technikou bylo bunshin no jutsu. Natsu složil další ruční pečetě, kolem něho se objevil trošku věští mra kde si udělal vedle sebe klony, na každé straně tři. Tolik klonů musí bohatě stačit jelikož co vidí v praxi jak trénují geninové mezi sebou tak dokázali vytvořit maximálně 4 klony. Natsu měl o 2 klony víc což mu ještě více zvýšilo sebevědomí. Natsu byl už i tak dosti sebevědomí a tak neměl trému ani na začátku zkoušek ani když nevěděl co si porota zapisuje do papírů, u kterých seděli. Porota poslala Natsua ven a na chvíli se poradily. Po chvíli si Natsua zavolali zpět do třídy, byla to opravdu chvilka, nejspíš měli stejný názor na kvalitu technik. Když Natsu vešel do třídy a došel před porotu tak se na něj všichni z poroty znova koukali a Natsu jen čekal až mu řeknou že se stal konečně geninem, přišel k němu jeho třídní učitel a pověděl smutně.* Je mi to líto… *Mluvil takovým smutnějším hlasem, Natsu se jen zadivil, jen neodpovídal a koukal se na mistra, diví se proč to neudělal.* ...je mi líto že už tu nebudeš s námi na akademii. *Dodal po chvíli veselejším hlasem, Natsu byl celkem i vystrašený v duchu, ale na venek nedal nic znát. Natsuovi spadl kámen ze srdce a byl celkem i rád že se stal geninem. Kdyby si učitel neudělal takovou srandu tak by tak veselý nebyl. Učitel ho měl rád i přes to že Natsu byl takový tichý ve třídě a moc si nevšímal svých spolužáků a ani jeho bývalých spolužáků jelikož si ho všichni dobírali kvůli tomu že ještě není genin. Nic nevěděli kromě pár lidí což byli učitelé, Natsu a jeho dvojče Michi. Když pak učitel ze zákrytu zad vytáhl čelenku se znakem kumogakure a podal jí Natsuovi tak ten se jen usmál. Byl rád že Natsu je genin a že pak bude bojovat za vesnici a že bude tento mír mezi velkými vesnicemi přetrvá i nadále. Když Natsu si vzal čelenku tak se slušně uklonit jak na učitele tak i na porotu. Poté co vyšel ze třídy tak si nasadil čelenku. Po chvíli cesty chodbami akademií přišel k venkovním dveřím, které i otevřel. Když vyšel ven tak vidí jak kolem něj jsou 3 lidi a jeden, ten uprostřed, je ten koho Natsu potkal též před akademií než šel na zkoušky.* Ty už jsi genin? Jsi je nějak podplatil, jsem slyšel že tvoji rodiče chcíply, jsi je podplatil z toho co ti přenechali? Tolik peněz mrháš na to aby jsi se stal někým kým nikdy nebudeš. *Řekl ten kluk uprostřed. Natsův celkem i dobrý den se změnil v zápětí na den negativní. Natsu měl dost chuť je poslat do nemocnice a ještě větší chuť je zabít. Natsu složil ruku v pěst a v tu samou chvíli mu na rameno přistála nějaká ruka, Natsu když se otočil tak tam viděl raikageho. Natsu ihned ruku z pěsti uvolnil a šel v klidu odešel. Raikage nejspíš slyšel co na Natsua ti tři říkali, ale je škoda že je raikage zarazil, možná kdyby jim Natsu dal pěstí tak by si uvědomily, že s Natsuem není radno si zahrávat, i když ve vesnici žije jeden týpek co Natsua porazil během chvíle jen s pomocí taijutsu. Už nějakou dobu šel Natsu domů a už byl i celkem blízko, po chvíli Natsu došel domů a bylo ještě odpoledne tak si ani neodkládal svou ninja čelenku na stůl jak to viděl u táty když si jí položil vždy když přišel domů. Natsu šel směrem do kuchyně kde se v klidu najedl housky a salámu, který doma byl. Sýr už došel ráno a v ledničce žádný další neviděl a tak se rozhodl že si tam dá ten salám. Po té chvíli co se Natsu najedl tak se rozhodl jít ven ještě trénovat. Natsu se zvedl od stolu a už oblečený a obutý šel ven.*

*Michi dostal jakožto genin povolení trénovat nedaleko hradeb vesnice venku, avšak nesměl se vzdálit moc daleko, musel být poblíž,aby ninjové mohli zachytit jeho chakru v případě nouze. Michimu to vyhovovalo, potřeboval trénovat mimo vesnici něco,na co nedávno při misi narazil,a tím bylo ovládnutí jutsu Kumenju, při kterém je schopný uživatel vyvolávat bytosti Kumenju z jiné dimenze, rozhodně to stalo za naučení, avšak Michi nevěděl jak ty bytosti jsou velké a nerad by vyvolal něco obřího uprostřed vesnice, moc pozornosti by tím na sebe přilákal a to by se nehodilo, navíc průšvihu má už tak dost. Když Michi našel krásný docela velký plac,kde může trénovat,hned radostně vytáhl starý svitek,kde bylo vše popsané. * Hmmm udělat pečetě, představit si kruh, svolat jméno bytosti....To nezní nijak těžce.* Michi se usmál, rozhodně to vypadalo lehce, avšak když se Michi soustředil a začal dělat pečetě,tak po jejich dokončení se nic nedělo.* Eeee.... to má být vše?* Dodá dosti zklamaně, vždyť se nic nestalo, žádný portál se neotevřel ani příšera nevylezla, avšak Michi se nehodlal vzdát a pokus opakoval, bohužel se stejným výsledkem.* Co tohle má být? Že by ten svítek někdo na mě nastražil a teď má ze mě dobrý den?!* Rozhodně se mu to nelíbilo, začal být naštvaný a mračil se, přišel si dosti podveden. Ta technika nic nedělala,jako kdyby dělal jen pečetě pro srandu. Michi tentokrát soustředil více chakry než bylo podle svitku třeba, opět začal skládat pečetě a při jejím dokončení čekal, že se něco stane,ale...* Zase nic?! Ani hloupý portál,ani nějaká bytost! Všechno je to naprostá ztráta času!* Jeho netrpělivost byla dost znatelná, opět se podíval do svitku a začal v něm hledat potřebné informace,jestli něco nepřehlédnul, či špatně nepřečetl, protože tohle nebylo možné aby se dělo. Po přečtení na nic nepřišel, jelikož jeho postup byl správný, aspoň podle svitku.* Něco musím dělat špatně,kdo by jen tak zahrabal svitek k hrobu, který by nic nepředával? To je přeci naprostá blbost! Musí to nějak fungovat!* Michi se opět pokusil o to,vyvolat bránu a nějaké bytosti. Tentokrát se objevil průhledný kruh který následně zmizel. Krom toho se nedělo nic.* No lepší než nic,ale furt to nefunguje jak má, musím to zkusit znovu!* Opět se pokusil o stejný úkon se stejným výsledkem, Michi si otráveně sedl na zadek a podíval se opět do starého svitku, který se při každé manipulaci trošku víc rozpadl,bylo jasné že Michi měl omezený čas co se týče učení,jakmile se starý svitek rozpadne, může se rozloučit s možností vyvolávat nějaké bytosti. Navíc soustředění chakry také něco stálo a špatný pokus znamenal i určité vyčerpání chakry. * Tsch, s tímhle tempem ničeho nedocílím, jen tu budu plýtvat chakru a budu si připadat jako naprostý blbec.* Michi se po chvilkové pauze rozhodl pokračovat, nesměl to vzdát. Michi opět soustředil svou chakru a začal skládat pečetě, když je dokončil objevil se opět kruh s jakýsi mi znaky, avšak po chvilce zmizel, pozitivní bylo že už nebyl průhledný, negativní že furt nic nevyvolal i přesto, že se objevil kruh, který snad byl už kompletní. * Tak co se sakra děje?! Však už to nebylo tak průhledný, proč nic nevylezlo? To tu mám vytvářet kruhy a doufám že z nich něco vyleze nebo co?!* Začal byt opět vzteklý a netrpělivý, poté mu něco došlo a když si to uvědomil,placl se po čele.* Já nevyslovil jeho jméno,v tom je ten problém.... Jméno bytosti kterou chci vyvolat.....* Dávalo to smysl, když neřekne koho chce vyvolat,tak nikdo z portálu logicky nevyleze ať se bude snažit sebevíc. Michi si vzal svitek a začal si pročítat jména, dle svitku bylo nejlehčí vyvolat na začátek bytost zvanou Genbu, avšak informace o jejím vzhledu už byli zničené.* Tsch, teď nebo nikdy, musí se mi to povést!* Michi začal skládat pečetě a plně soustředil svou chakru, když dokončil pečetě tak nahlas svolal* Genbu vylez!* Před Michim se opět objevili kruhy, po chvilce z nich začalo něco lézt ven. Bylo to větší jak Michi,dokonce větší jak dospělý člověk. Když celá bytost vylezla ven, její rysy byli jasné. Jednalo se o obří želvu, která měla na krunýři něco,co vypadalo jako bodce, rozhodně to nebyl nějaký obyčejný krunýř který Michi znal. Při jejím vyvolání byl Michi celkem dost zpocený, vypotřeboval opravdu moc chakry. Víc než sám chtěl ale stálo to za to, když viděl obří želvu cítil nával radosti a oddychu. Když kruh zmizel tak želva byla stále před Michim,dokonce se na něj otočila a Michi jen polkl. Byla opravdu větší jak on, avšak jen stála a pozorovala Michiho, zdálo se že čekala na jeho příkazy. * Heh... dokázal jsem to.....vyvolal jsem Genbu.....* Michi si vzal do ruky svitek kde se dozvěděl, že bytost bude bojovat dokud neutrpí zranění,to pak zmizí. Lze ji nechat zmizet předčasně pomocí jisté pečetě. Michi si ještě prohlédl jednou jména všech bytostí, chtěl si je zapamatovat a udělal dobře, po chvilce zavál vítr a svitek se rozpadl na malé kousky a odletěl. Byla to sice škoda,ale Michi už uměl to co potřeboval. S úsměvem se podíval na obří želvu.* Společně budeme silnější a vyhrajeme každou bitvu!* Zvedl palec a s úsměvem si prohlížel mohutnou želvu. Rozhodně byl důvod k radosti. Dneškem se naučil něco co druzí neumí, naučil se vyvolávat bytosti z jiné dimenze zvané Kumenju. * Je načase zkusit tu odvolávací pečeť...* Michi složil pečeť a po chvilce se objevil dým a želva zmizela, bylo to jasné. * Jsem opět o něco silnější, teď už se nemusím bát že mě někdo porazí!* Jeho sebevědomí jen sršilo, bylo fakt že se stále měl co učit,ale se svou novou schopností plánoval velké věci. Zadychaný Michi si to pomalým tempem pádil do vesnice, začal mít hlad a po tomto si rozhodně jídlo zaslouží.*" Až tohle uvidí Temari,tak bude zírat jak jsem zesílil, i to pako Natsu mě už neporazí, s tímto esem v rukávu, předčím mnohé"

*Michi opět využil své plošiny, kterou našel nedaleko hradeb vesnice, naštěstí se mu podařilo získat opět povolení, ač nesmí toho využívat moc často, bylo by to podezřelé. Chtěl opět potrénovat svoji zásobu chakry, potřeboval to, pro jistotu si sebou vzal i své vybavení, na zádech měl luk se šípy, které měl chytře už předem udělané tak, že na levé straně pouzdra jsou klasické šípy, a na pravé šípy s výbušnými lístky, a kolem rukou omotané obvazy, pod kterými měl zápěstní nože. Chuuninské zkoušky už klepali na dveře, a pokud bude flákat trénink, nikdy se nedostane na takovou úroveň, aby mohl být spokojený a zvládl je bez problémů.*'' Je třeba trénovat, zkoušet taktiky, různé boje a mnoho dalšího, je toho tolik co chci udělat, a je tak málo času.''* Na Michiho doléhala nervozita, stále mu připadalo že není dostatečně silný, aby dokázal bojovat v Chuuninských zkouškách a obstát v nich. Když konečně došel na své místo, tak byl připraven vyzkoušet nové triky na boj.*Je čas to vyzkoušet!* Michi stál na kraji plošinky, která byla travnatá, avšak bez nějakých překážek jako jsou stromy a kameny, ovšem okolo už stromy byli. Michi věděl že v případě konfrontace s nepřítelem musí být o krok napřed. Michi se ušklíbl a nahromadil chakru do chodidel, poté vyskočil do výšky dvou metrů a přitom začal skládat pečetě. Jeho taktika byla jednoduchá a prostá, při každém útoku musí být stále v pohybu, pokud bude stát na místě, tak může snadno skončit v boji dřív, než nějaký boj mohl začít. Když Michi dokončil pečetě tak se silně nadechl a pomocí Fuuton: Daitoppa, vypustil z úst poměrně prudký vítr, hned na to vytáhne z brašny kunaie a ty hodí po směru větru dolů k zemi, díky větru byla rychlost kunaiů zrychlená a tak dopadli rychle na zem. Michi o kousek dál dopadl na nohy, to co vymyslel byl skvělý nápad, jak na rychlejší protivníky, bohužel pokud byl protivník opravdu rychlí,že ho Michi nedokáže stíhat očima, tak mu tahle technika nebude k ničemu. I tak každý pokrok se počítal a hnal Michiho dál, zlepšovat se. Potřeboval ale teď soupeře, proto se rozhodl využít vyvolání Kumenju, jakmile začal skládat pečetě tak svou chakru soustředil, po dokončení pečetí se před ním objevil kruh.* Genbu!* Zařval Michi nahlas a z kruhu se vynořila velká bytost Genbu, která vypadala jako obří želva s ostrými šupinami na zádech, navíc byla větší jak Michi, dokonce i větší než dospělý člověk. Genbu se postavil před Michiho a kruh následně zmizel. Výhodou bylo že bytost Kumenju Michimu po vyvolání už chakru nežrala,avšak její vyvolání bylo celkem náročné, a Michi už nějakou chakru vypotřeboval (Cca 6,6 chakry). Bylo jasné že Michi bude muset případný souboj ukončit velmi rychle, jinak prohraje na vyčerpání chakry. Nejhorší však bylo že se nemůže připravit na to jaký bude jeho soupeř, pokud nebude mít štěstí a nebude bojovat proti někomu, kdo je z Kumo a koho zná, tak bude mít velký problém. Genbu stál a čekal na Michiho příkazy, ten mu dal jednoduchý příkaz.* Potřebuji pomoc s tréninkem, zaútoč na mě!* Jen co to Michi řekl tak se Genbu na něj rozeběhl, což Michimu vyhovovalo, žádný nepřítel ho nebude šetřit. Michi soustředil chakru do chodidel a vyskočil do výšky dvou metrů, čímž se vyhnul nárazu Genbu. Michi ve výšce si vzal do rukou luk který měl na zádech, hned na to si vzal šíp z pravé strany pouzdra a natáhl ho pomocí luku, chtělo to pořádné míření, jakmile dopadl na zem, tak vystřelil šíp na Genbu, který se ale odrazil od krunýře a skončil vedle Genbu, což možná bylo výhodnější, jakmile šíp vybouchl, tak Genbu měla poraněnou nohu, z toho důvodu okamžitě zmizela a zůstal po ní jen dým. Tohle bylo moc snadné, ale Michi se díky tomu dozvěděl o velké slabině první bytosti Kumenju,kterou uměl vyvolat. Plošné útoky Genbu více ohrozí a tím zvýší šanci na zásah citlivých míst, kvůli kterým by rychle přišel o bytost dřív, než by mu nějak stihla pomoc. Tato lekce se rozhodně hodila, ač prakticky si tím Michi nijak nezacvičil, akorát vypotřeboval cennou chakru. Michi si připevnil luk opět na záda, a poté začal skládat pečetě, byla to technika kterou využíval často, jednalo se o Fuuton: Kiryuu Ranbu, díky kterému vytvořil na daném místě poryv větru,který způsobil víření prachu a písku, dokonalý způsob jak oslepit soupeře, avšak nevýhoda byla že když písku nebo prachu bylo opravdu hodně, Michi pak mohl kvůli tomu ztratit výhled na soupeře a to by znamenalo možnost překvapení, které si nemohl dovolit.*'' Chuuninské zkoušky, stále se na ně připravuji, ale mám špatný pocit, že mě potká soupeř který si se mnou lehce poradí. Mé fyzické schopnosti jsou slabé, technik mám omezený počet, který nestačí a nijak neohrozí protivníka, a moje umění Taijutsu, je na takové úrovni, že souboj na blízko nemohu vyhrát. Sice mám luk se šípy, ale i tam je omezená munice, a musím se také trefit do soupeře, což se mi nemusí povést.''* Byl nervózní, doléhal na něj pomalu stres, nesnášel neznámo, nesnášel to že musel stále přemýšlet, jací soupeři se proti němu objeví. Štvalo ho že neumí spousty technik,kterými by se mohl ostatní rovnat, ovládal jen úplné základy, které zvládl každý Genin, sice ovládal i nějaké Fuuton techniky,ale na této úrovni nezmohli nic, hodili se jen na odražení zbraní, či jejich zrychlení, což je lepší jak nic,ale ničivější techniky by se mu hodili více. Michi po chvilce zrušil techniku Fuuton: Kiryuu Ranbu, začínal být vyčerpaný. Už využil celkem dost chakry, z dneška si ale odnášel jen to, že pomocí techniky Fuuton: Daitoppa může vrhnuté zbraně zrychlit, a že bytost Genbu je náchylná na plošné útoky. Poznatky to byli užitečné, u Fuutonu toho mohl využít i tak, že by použil šípy bez luku, přeci jen silný prudký vítr by měl být dostatečně silný,aby odmrštil šíp jako střelu, i když to nebude přesné a bez použití více šípu neúčinné,ale i tak lepší než nic. U bytosti Genbu bude muset Michi dávat pozor na plošné útoky, jakmile bytost padne, tak přijde o dobrého spolubojovníka, a také i o drahocennou chakru,kterou vypotřebuje na jeho vyvolání. Už by to chtělo naučit se vyvolat další bytosti Kumenju, aby se Michi dokázal naučit jejich slabiny a výhody, které pak využije v Chuuninských zkouškách.*''(Kazuki) Jsi zbytečně nervózní z těch Chuuninských zkoušek Michi-nii, jestli budeš nervózní, nepřítel to pozná a prohraješ./(Michi) Tsch já vím, ale musím na to myslet, už takhle jsem se rok zdržel v postupu na Genina kvůli té nehodě, jestli Chuuninské zkoušky nezvládnu, budu nucen si na ně počkat, a to fakt nechci. Už mám dost čekání, chci postoupit dál a stát se silnějším!/(Kazuki) Moc na sebe tlačíš, nekoukáš na to jak jsi zesílil, koukáš jen na to jak můžou být silní tví protivníci./(Michi) Nechci je podceňovat, navíc pokud skončím hned co tam dorazím, bude to ostuda!''* Michi se rozhodl dnešní trénink už nechat být, sice nevyužil skoro žádné techniky,ale chakry využil víc než dost, navíc potřeboval zpracovat nové poznatky a vymyslet novou strategii a taktiku, jak se danému problému vyhnout, či z dané výhody vymačkat co nejvíce užitku.*

Konec rpg

*Michi se stal Chuuninem, byla to pro něj velká chvíla, tedy byla by kdyby neprohrál tak poníženým způsobem. Potřeboval si pročistit hlavu, myslet na něco jiného, a ta příležitost se naskytla. Michi dostal konečně pořádnou misi, ve které měl jednoduchý úkol a tím bylo zabití banditů na jedné z hlavních cest nedaleko vesnice, kde okrádali kolemjdoucí obchodníky. Byli zaznamenány i znásilnění či vraždy, banditů moc nebylo, jejich počet se údajně pohyboval kolem šesti až osmi lidí, no furt to nebylo nic snadného. Michi měl na sobě svou černou vestu a černé kalhoty, kolem levé ruky měl obvaz ve kterém skrýval zápěstní nůž, a kolem opasku měl brašny s vybavením. Luk se šípem si tentokrát nevzal, to samé čelenku ale tu měl schovanou v kapse, potřeboval aby na něj bandité zaútočili. Kdyby měl čelenku či i luk se šípy, nemuseli by bandité vylézt ze skrýše a zaútočit, což by nebyla zrovna dvakrát dobrá situace. Michi vyrazil po cestě, která ho měla dovést až k místo kde měli být přepady proti obchodníkům, tentokrát ho čekal boj na ostro, jediná chyba by pro něj mohla značit smrt. *''(Michi) Konečně opravdová mise, a tentokrát jí zvládneme! Sice je fakt že jsem měl asi říct Temari aby šla se mnou,ale tak když se vrátím z tak nebezpečné mise celý, tak jí dokážu jak jsem silný!/(Kazuki) Anebo tě zmlátí za to, že jsi jí o tom nic neřekl a vystavil se nebezpečí./(Michi) Tsch, ty o holkách nic nevíš, chtějí vidět silné muže, a to já jsem!/(Kazuki) Ty o holkách nevíš také nic, a z chování Temari si jsem dost jistý,že na tebe bude naštvaná./(Michi) Nebude uvidíš sám!''* Zatímco Michi a Kazuki debatovali, jejich cíl se pomalu přibližoval, bylo zřejmé že se musí mít na pozoru, pokud budou nepozorný, mohli by na to doplatit a dát tak banditům snadnou kořist. Když už byli dostatečně blízko, tak se Michi rozhlížel kolem a dával si pozor na jakýkoliv pohyb. Během chvíle zničehonic z keřů vyskočí před Michiho dvě postavy, které v ruce svírají katanu. Obličeje mají zahalený šátkem, jen oči jim jdou vidět, mají klasické slaměné kuželové klobouky, a tmavé pláště. *(Bandita 1)Ale,ale copak tu děláš prcku? Copak ti rodiče neříkali že nemáš chodit ven sám? /(Bandita 2) Hehe, dneska máme šťastný den, kolik že to dávají za dětské otroky?/(Bandita 1) Dost na to, aby jsme celé partě koupili lepší vybavení na loupení.* Zatímco se bandité bavili tak se Michi je ušklíbl, zřejmě zbytek banditů budou někde zalezlí v táboru, ale to není jisté, mohli se tu skrývat, no proč je nevylákat.* Jestlipak to není debil a blbec? Otázka je kdo z vás je kdo, očividně jste tak šerední,že si musíte ty své držky skrývat.* Řekl s úsměvem Michi,  což oba bandity dost rozčílilo. *(Bandita 2) Ty jeden smrade! Já tě naučím kázni!* Bandita se napřáhl a Michimu se rozsvítili jeho rudé oči, aktivoval tímto své Kekkei Genkai a uvrhl na banditu paralýzu (Kanashibari no Jutsu). *(Bandita 1) Na co čekáš? Zab ho!* Zatímco bandita řval na svého parťáka,tak Michi vytáhl z brašny Kunai a hodil ho směrem do krku nepřítele,kam se zapíchl, všude začala stříkat krev a Michiho oči už přestali zářit, bandita se zkácel k zemi.* Za tohle mi zaplatíš!* Bandita co stál se ohnal mečem proti Michimu a ten jen soustředil chakru do nohou a uskočil vzad, čímž se dostal z dosahu meče. *''(Kazuki) Jestli chceš zjistit kde mají tábor,toho druhého nesmíš zabít!/(Michi) Však já to vím neboj se.''* Bandita poznal že Michi je ve skutečnosti ninja, a proto vzal nohy na ramena a začal utíkat směrem k lesu, Michi ho samozřejmě s dobré vzdálenosti pronásledoval.*''(Michi) Vidíš? Teď nás zcela dobrovolně doprovodí do jejich tábora/(Kazuki) A také upozorní ostatní že tu mají nehezkou návštěvu./(Michi) No a co? Aspoň je nebudeme muset nahánět./(Kazuki) A pak skončíme jako dětský otroci./(Michi) Tsch ty seš furt takový negativní!''* Bylo to obtížné sledování,jelikož se bandita snažil kličkovat mezi stromy, a Michi tudíž musel kličkovat též, po chvilce pronásledování náhle Michi šlápne do pasti, provaz který byl pod ním mu omotá levou nohu a poté ho nadzdvihne do větší výšky, zatímco Michi visí vzhůru nohama.* Nom, to se nepovedlo.* Řekl si Michi a poté uslyšel smích banditů,kteří začali vylézat z keřů, či stromů kde se schovávali, bylo jich sedm, což by počet seděl i s tím,kterého Michi už zabil. Tři bandité měli luky se šípy namířené na Michiho.* Teď už tak odvážný nejsi co ty smrade?! Za Mitsukiho zaplatíš!* Zařval bandita na Michiho a poté se navzájem přeřvávali co s ním udělají, zda ho popraví, budou požadovat výkupné po vesnici, anebo ho rovnou zabijí za smrt jejich kolegy.*'' (Kazuki) Výborně Michi, právě jsme se chytili do pasti, co teď uděláš? Použiješ pečetě....ale počkat, to nemůžeš jinak tě sejmou ti lukostřelci!/(Michi) Já ti ukážu jak to dělají profíci!''* Michi začal skládat pečetě přičemž si toho všimli bandité a vystřelili po něm šípy. Michi se prohodil s větví (Kawarimi no Jutsu), která byla na stromě před ním, takže šípy trefili jen větvi.* Kde je?! Kam zmizel?! Najděte ho! Zabte ho!* Začali vyřvávat bandité,zatímco Michi je pozoroval ze stromu, Michi hned na to složil pečetě a zaměřil se na nedaleký keř. Pomocí techniky Utsusemi no Jutsu začal projektovat hlas na tom místě.* Hej blbci, já jsem tady!* Bandité se na to místo ihned zaměřili a s mečemi v rukách tam vyrazili. Michi na to místo hodil kunai s výbušným lístkem, který ihned nechal odpálit a tím roztrhal na kusy čtyři bandity, zbylí tři co měli šípy, se podívali na místo odkud přiletěl kunai a ihned si všimli Michiho, rychle po něm začali střílet šípy. Michi soustředil chakru do chodidel a udělal velký skok vpřed na další strom, bandité ale nebyli hloupí a využili Michiho bezmocnosti při letu a vystřelili několik šípu po něm, naneštěstí dva šípy Michiho trefili, jeden do nohy a druhý do ruky.* Kurva!* Michi při dopadu na větev, se mu podlopila noha, ruká též silně bolela, nejradši by si šípy vytáhl,ale pokud to udělá způsobí tím krvácení ran,které by ho mohli vyřadit z boje, takto sice každý pohyb způsoboval bolest, ale šípy udrželi krev více méně uvnitř, takže vytékalo z rány vždy jen pár kapek. Bandité nepřestávali s útoky, a Michimu bylo jasné že nemá nic na obranu proti šípům, navíc další skok by mohl dopadnout hůř než ten první. Michi pomocí Kagerō, rychle zalezl do stromu,čímž se vyhnul dalším útokům, jeho rychlost byla vyšší a navíc tímto způsobil zmatek u banditů,kteří se začali rozhlížet kolem sebe. Michi se opět vynořil za stromem, na kterým před chvíli stál. Nejradši by ty zabodnuté šípy trochu zkrátil, ale lámající šíp by vypal zvuk,který by upozornil bandity. Navíc na stejný trik se zvukem už také určitě neskočí znovu. Michi si opět připravil kunai s výbušným lístkem, tentokrát to plánoval ukončit okamžitě. Bandité byli rozptýleni, takže šanci že by výbuch zabil všechny byla malá,i tak měl Michi plán. Jakmile hodil kunai s výbušným lístkem mezi dva bandity,nechal ho odpálit a ozval se jen křik dvou banditů, Michi si poté vytáhl kunaie, do každý ruky jeden a vyrazil vpřed, zbylí dva bandité byli zmatený a nic neviděli, náhle z dýmu vynořil běžící Michi, který prvního banditu zaskočil a podřízl mu krk,čímž spustil nehezký proud krve přímo na sebe.* Neeee!* Zařval poslední bandita a natáhl šíp na luk, kterým vystřelil po Michim. Michi toho využil a schoval se za banditu,kterému stříkala krev z krku, čímž mu posloužil jako lidský štít, bylo jasné že natáhnutí dalšího šípu trvalo a tak Michi vyrazil i na posledního banditu, těmito pohyby dost riskoval, jelikož jeho rána na ruce a noze se díky prudkým pohyhům a stále zabodnutém šípu, začala prohlubovat a také rozšiřovat. Michi zatnul zuby a začal banditu sekat rychle do břicha, bandita jen řval a začal mlátit Michiho pěstmi do hlavy, což také dost bolelo. Nakonec Michi zabodl jeden kunai do srdce a druhý do břicha, bandita s křikem padl k zemi. Michi měl tak otlučenou hlavu,že se mu dělali na ní boule, navíc spadl na zadek, byl zadýchaný a potřeboval se ošetřit. Michi si vytáhl z brašny obvazy, a poté si vytáhl vždy z rány šíp a následně jí zavázal obvazy. Mít tak dezinfekci jako Temari,bylo by to lepší, ale kdyby zjistila, kam se vydal bez ní a ještě jak dopadl, určitě by nebyla dvakrát nadšena. Po ošetření a otření krve z obličeje Michi se chystal vyrazit celý zakrvácený zpátky domů, avšak náhle slyšel volání o pomoc. Michi k tomu místu vyrazil, ač moc rychle mu to nešlo, kulhal při pohybu,jelikož se mu rána ošklivě zvětšila při tom jeho útoku, a šíleně bolela. Když Michi došel k místu,kde slyšel volání o pomoc, uviděl tábořiště a u něj klec, ve kterém se krčila nějaká dospělá žena a dvě děti. Byli v ošklivém stavu, zřejmě je bandité chtěli prodat do otroctví.* Prosím pomozte nám.* Naléhala žena na Michiho, zřejmě byla tak zoufalá, že jí v tu chvíli nenapadlo,že žádá o pomoc malé dítě,které bylo navíc celé od krve.* Dobře, vydržte jen najdu klíče.* Michi hledal po táboře klíče, náhle se ozval další hlas, tentokrát takový dětský.* Jestli hledáš klíče, jsou u ohniště v brašně.* Michi se šel na to místo podívat a opravdu tam byla brašna s klíči.* Hele dík...* Michi se otočil na místo odkud předtím slyšel hlas a viděl tam jen klec s něčím, co se podobalo škorpionovi. Náhle ten škorpion na Michiho promluvil.* Nemáš za co, mé jméno je Funshutsu, při mé cestě mě tito bandité chytli a chtěli si mě upéct, naštěstí vyrazili hledat své dva přátelé, kteří se nevraceli, vlastně díky tobě se teď nepeču nad ohněm,takže bych ti měl já poděkovat.* Michi jen ztuhl a pak se začal škrábat na hlavě.* Já asi dostal moc silné rány, mě se zdálo že ten škorpion mluví...''(Kazuki) I já to slyšel''* Tohle Michi vůbec nechápal, proč se tak dělo, ale náhle škorpion opět začal mluvit.* To se ti nezdá, já opravdu mluvím lidskou řečí. Pustíš mě prosím ven?* Michi jen vykulil oči a sledoval škorpiona, následně jen nadzdvihl ramena a došel ke kleci se škorpionem, kterou odemkl a následně ji otevřel, škorpión radostně vyběhl ven, byl vysoký jako Michi, což se Michimu moc nelíbilo, co když ho ten škorpion ještě sežere.* Jeeee děkuji ti za pomoc,eeee...* Michi pak zareagoval.* Mé jméno je Michi Asakawa* řekl směrem ke škorpionovi,který začal pokračovat.* Ah Michi Asakawo, děkuji ti za pomoc, dle tvých obvazů a krvi co máš na sobě vidím, že jsi projevil silné bojové schopnosti,to se u lidských dětí moc nevidí. Možná bych měl nějakou odměnu za tvou pomoc.* Michi jen nadzdvihl obočí.* Odměnu? A co by mi mohl škorpion dát?* Jen co to Michi dořekl tak škorpion zabodl svůj ocas do země, kde se následně objevili pečetě, poté když ho vytáhl ze země se objevil jen hustý dým, a poté co zmizel tak šel vidět nějaký svitek na zemi, Michi ho vzal a otevřel, byl naprosto prázdný.* Eeee a co s tím?* Zeptal se Michi zvědavě.* Podepiš se na něj svou krví Michi Asakawo. Tento svitek si poté ponechej ve své úschovně, rozhodl jsem se, že za mou záchranu tě učiním nositelem svitku, zástupců škorpionů. Kdykoliv budeš potřebovat v boji pomoc, tak pomocí Kuchioyse no Jutsu můžeš přivolat mě nebo jednoho z mých bratrů, a my ti v boji pomůžeme. Přijímáš moji nabídku?* Zeptá se zvědavě škorpión a Michi jen vzdechne.* Nemám co ztratit.* Michi se poté kousne do prstu a svou krví se podepíše na smlouvu, poté se podívá na veselého škorpíka.* Juhuu bratři budou rádi,až jim řeknu že jsem našel toho, koho jsem hledal! Dobře se o ten svitek starej, a doufám že se někdy uvidím Michi Asakawo!* Jen co tohle škorpík dořekl, tak se objevil dým a on zmizel, Michi nechápavým pohledem se podívá na svitek.* Eeee proč se bál sežrání,když mohl kdykoliv zmizet?* Řekl si zvědavě Michi a pak si vzpomněl na tu zavřenou rodinku, svitek sroloval a dal si ho do brašny. Poté utíkal směrem ke kleci, kterou otevřel ženě a jejím dětem, slíbil jim doprovod do vesnice,kde poté Raikage rozhodne co s nima, nejspíš je nechá vrátit se domů. Michi byl z celého setkání tak nějak zmatený, nevěděl co si o tom má myslet, ale tak zatím to nebylo potřeba řešit, asi se jen silně praštil do hlavy a měl halucinace kdoví. Po cestě domů byl naštěstí klid, a tak Michi dokázal splnit svou první C misi, sice skončil zraněný,ale byl spokojený, dokázal zachránit aspoň někoho a užil si konečně boj, po kterém tolik toužil.*

Konec RPG

*Michi došel opět na své místo, kde často trénoval se svými technikami, kousek dál od vesnice, a to z toho důvodu aby jednak neudělal zbytečný bordel ve vesnici, a také aby nikdo nezpozoroval jeho triky a techniky, co se zde snaží učit. To co se chtěl Michi tentokrát učit, nebo respektive trénovat, byla rychlost pečetí. Uvědomil si, že své pečetě dělá velmi pomalu, a tak jeho soupeři stíhají na něj zareagovat, což bylo velice nevýhodné uprostřed boje proti ninjovi, který se specializoval na Taijutsu. Michi potřeboval být tak rychlí, aby jeho soupeř prostě nestihl vyrušit jeho pečetě, a on mohl v pohodě využít to co potřeboval k boji.* Je čas, zdokonalit to, v čem zaostávám.* Michi začal skládat pečetě co nejrychleji mohl a po jejich dokončení se nadechl a vyfoukl ze svých úst silný proud větru (Fuuton: Daitoppa). Rychlost to byla sice chválihodná, ale nebyla dostačující, potřeboval být ještě rychlejší než předtím. Michi opět začal skládat pečetě, a pokusil se je složit rychleji než předtím, což mu nevyšlo. Opět se nadechl a vyfoukl ze svých úst silný proud větru, bylo jasné že i když se mu povede zrychlit konkrétně u této techniky pečeť, nesmí se spoléhat jen na ní, každá technika měla různý počet pečetí, některé měli jen pár pečetí, jiné byli tak dlouhé že na složení bylo potřeba více času, a to je přesně to co Michimu vždy chybělo, málo času. Michi se rozhodl změnit techniku, která měla jiný počet pečetí, po jejím dokončení se vytvořil na jeho pravé ruce proud blesků (Raiton: Hiraishin) Michi si prohlédl ruku, ze které létali blesky a poté techniku jednoduše zrušil. Nepotřeboval teď trénovat výdrž své chakry, ale spíše rychlost pečetí. *Tsch takhle to nepůjde, potřebuji mít nějaké výsledky, takhle zbytečně plýtvám chakrou, a pokud jí použiji moc, budu unavený a trénink mi pak bude k ničemu a můžu začít další den odznova,ale já bych to radši dodělal dnes.* Řekl si mrzutě Michi a poté začal opět skládat pečetě jak nejrychleji mohl, plně se soustředil na pečetě a rychlost jakou je dělal, po jejich dokončení se nedaleko od něj vytvořil poryv větru,který rozvířil hlínu a prach v okolí, čímž udělalo kruh prachu a hlíny,ve kterém kdyby se někdo nacházel, tak určitě bude oslepen (Fuuton: Kiryuu Ranbu). Opět techniku neměl nijak extra dlouho aktivovanou, prakticky ji hned zrušil. Když se tak nad tím Michi zamyslel, tak neuměl skoro žádné útočné techniky, sice se naučil ovládat Raiton, který už více méně útočný byl,ale stále to nebylo dost účinné, no to bude řešit spíš později. Teď bylo hlavní, zdokonalit rychlost pečetí. Michi neváhal a opět začal skládat pečetě, tentokrát byli o něco delší, než ty předchozí. Tuto techniku využíval dost rád, jelikož její síla dokázal člověka srazit k zemi,což se hodilo při souboji jeden na jednoho, ale proti vícero lidí to bylo dost zbytečné. Michi po dokončení pečetí, natáhl před sebe ruce a vypustil z nich silný proud větru,který už trochu nutil naklánět stromy díky jeho síle (Fuuton: Kami Oroshi). Michi momentálně využil 5,1 své chakry, což nebylo sice moc,ale vyčerpání bylo na něm už pomalu znát. Stále měl dost velkou zásobu chakry, a jeho rychlost pečetí se sice o trochu navýšila, ale bylo to spíše o vteřinu až dvě, což nebylo moc, ač v boji se počítá každá vteřina, no Michi to spíš potřeboval navýšit aspoň o minutu, než-li vteřinu. *Tsch, dneska mě čeká ještě dost práce.* Řekl si dost otráveně. S tím jak mu ten postup šel, to nevypadalo moc nadějně, ale to neznamenalo že se jen tak vzdá, rozhodně v tom bude pokračovat dál. Michi se ušklíbl a začal opět skládat pečetě, tentokrát o něco víc zrychlil. Michi se soustředil na jedno místo před sebou a po dokončení pečetí, se nadechl a vyfoukl na místo, na které se soustředil poryv větru, trochu to vypadalo jako stěna z větru, která dokázal odrazit jakékoliv zbraně, které by na Michiho letěli (Fuuton: Toppa), možná při své poslední misi měl tohle použít, proti lukostřelcům, ale to ho nenapadlo, navíc neměl moc čas na dělání pečetí. Michi po chvilce techniku zrušil. Jeho rychlost ho dost zaujala, konečně to začalo být ono, ač ho to i fyzicky celkem vyčerpávalo. Michi se rozhodl využít techniku, která v bitvě pro něj znamenala rozhodující moment, avšak pečetě na ní byli celkem dlouhé, a tak její příprava chvíli trvala. Michi začal rychle skládat pečetě, opravdu moc rychle se snažil to složit, jako kdyby mu zrovna někdo držel nůž u krku, a on měl jedinou šanci jak se zachránit a to touhle technikou, i když prakticky to nedávalo smysl. Každopádně Michi po dokončení pečetí před sebou vytvořil kruh Kumen Sowaka. * Vylez Kinjo!* Zařval Michi a z kruhu vylezl obří had Kinjo, tato technika byla fakticky hodně náročná na chakru, Michiho dost silně vyčerpala (Michi využil 12,6 chakry). Využil tři čtvrtě své chakry, což ho fyzicky oslabilo. Faktem ale bylo, že se mu povedlo pečetě složit rychleji než při Chuuninských zkouškách, což byl velký krok vpřed. Sice tato rychlost by mu v Chuuninských zkouškách úplně výhru nezaručila,ale rozhodně by Michi stihl své pečetě udělat rychleji, což mu tu šanci navyšovalo v nadcházejících bojích. Michi po složení pečetě odvolal Kinja, po kterém se objevil jen dým. I když měl Michi dost, chtěl si ještě jednou ověřit svou rychlost. Bohužel Kumenju již vyvolat nemohl, byl na svém limitu chakry, muselo se jednat o jednodušší techniku. Michi proto začal skládat pečetě, jeho rychlost byla opravdu vyšší než předtím, pečetě na tuto techniku dokázal složit rychleji,než před chvílí. Opět natáhl ruce po dokončení pečetí a z nich vystřelil silný proud vzduchu schopný složit člověka k zemi (Fuuton: Kami Oroshi). Michi mohl být spokojený, jeho trénink přinesl své ovoce, ač ho silně vyčerpal a kdyby pokračoval dál, mohl by z nedostatku chakry i omdlít.* Budu muset trénovat dál, tohle je sice slušná rychlost,ale stále není dostačující. I tak mě přiblížila k tomu,abych se stal silnějším ninjou a dokázal své protivníky porazit. * Michi se podíval spokojeně na nebe a poté natáhl ruku se zvednutým palcem.* Budu silnější jak ostatní, uvidíte že ač jste mě někteří porazili, tak podruhé už budu rovnocennější protivník, vím že vy možná také zesílíte, ale já budu trénovat každý den, abych vás dohnal!* Michi toto sice zařval,ale nikdo v okolí nebyl aby ho slyšel, a už vůbec ne někdo ze soupeřů, o kterých mluvil a s kterými si chtěl dát znovu souboj. Každým tréninkem kdy Michi získává větší sílu, se mu vrací jeho sebevědomí, které bylo dost na dně po debaklu na Chuuninských zkouškách. Tréninky a zlepšování se byli pro něj důkazem, že není jen slaboch který ničeho nedosáhne, stále tu byla šance zesílení která mu může pomoci vyhrát. Michi by nejradši šel domů,ale rozhodl se, že ještě neukončí svůj trénink a poběží pár kilometrů, aby trošku své tělo posílil i po té únavě z vyčerpání velkého množství chakry. Musí si udržovat svoji kondici, pokud po každém tvrdším tréninku půjde odpočívat, nikdy nezesílí.*

Konec rpg

*Po náročné misi, v jisté osadě v Zemi Blesků, se Michi i Temari dostali do hostince, kde si zaplatily pokoj, už byla tma a tak potřebovali někde přespat, Michi zamluvil společný pokoj pro ně, neviděl v tom problém, navíc kdyby je někdo chtěl ohrozit, můžou se takto navzájem krýt. Když převzal klíče tak se otočil směrem k Temari a nabídl jí ať si vezme klíče a dojde se vysprchovat, přeci jen jí určitě vadí ta špína a krev víc jak jemu, Michi si může mezitím koupit nějakou limonádu a sednout si do hostince, je přeci jen žoldák a tak tu může získat nějaké zajímavé informace či zakázky. Po předání klíčů a objednáni si limonády, si Michi sedl k volnému stolu, čekajíc až se Temari osprchuje. V pokoji by mělo být i nějaké čisté oblečení a pračka, aby si mohli vyprat oblečení a než jim uschne tak být v náhradním, přeci jen tahle osada a hostinec funguje jako přechodný bod mezi vesnicemi, takže tu často chodí přespávat různý dobrodruzi a obchodníci. Zatímco Michi sedí a popijí, tak si k němu přisedne nějaký starší muž, což se Michimu moc nezamlouvá.* Ty jsi ninja že?* Zeptá se klidným hlasem stařec, Michi se divil že se ho nebál, přeci jen byl celý od krve, tak proč s ním chce mluvit? Možná proto, že má na hlavě čelenku a už se tady objevilo dost ninjů, aby místní byli znepokojeni z toho,že tu chodí ninjové celý od krve.*

*Když Michi trval na tom, že zde chce zůstat tak se nakonec Temari nechala přemluvit. I jí se líbila myšlenka na čistý pokoj a koupelnu víc, než noční cesta domů. Takže když Michi vše zařídil a vrátil se s klíči tak se na něho smutně pousmála. Jakmile vešli do pokoje, tak sundala tašku co nosí přes rameno a vyndala si z ní náhradní tričko a kraťoučké šortky. Oboje nezabíralo moc místa, takže je nosila u sebe jako náhradní oblečení. Michi pak někam zmizel, takže si mohla Temi pěkně zalézt do koupelny a dát si krásně horkou spršku. Přeprala si i své věci a převlékla se do náhradního ale Michi pořád nikde. Tak natáhla drát v pokoji jako prádelní šňůru a pověsila své věci, aby jí rychleji uschly. Znovu se obula a tašku nechala zde, pouze si připnula obě svá pouzdra na ninja vybavení a do ruky vzala pouzdro s tanto. Kolem Krku pak měla klasicky čelenku Kumo, když pak přišla do jídelny kde seděl už Michi a bavil se s nějakým mužem. Temari ho ignorovala a prostě si drze přisedla bez jediného slova. Na muže se ani nepodívala, aza to zamávala rukou na obsluhu aby přišli k ní, že si chce objednat něco k jídlu. I když se zdálo, že si muže nevšímá tak si ho nenápadně hlídala, stejně jako celé okolí a navíc si sedla tak, aby měla za zády stěnu a viděla na celý prostor.*

Jo jsem, proč?* Zeptal se nedůvěřivě Michi a stařec se usmál.* Když mi zaplatíš pivo, mohl bych ti říct něco, co by tě zaujalo.* Michiho zajímalo co mu chtěl muž povědět, proto přimhouřil oči a nechal objednat starci pivo, zatímco čekali tak si k nim přisedla Temari, která nic neříkala, ale podle vůně a ještě vlhkých vlasů bylo poznat,že se vysprchovala jak Michi říkal. Když servírka přinesla starci pivo, tak čekala co si objedná Temari, mezitím se muž spokojeně napil piva, a Michi se na něj zamračeně díval.* Tak mluv.* řekl mrzutě, přeci jen když už starci zaplatil pivo,tak doufá že to stálo za to, stařec poté co dopije, tak si jen olízne rty a spustí.* Ah krásně chlazené pivo to mi chybělo, takže za odměnu ti povím o něčem, co by mohlo tak mladého muže zajímat. Slyšel jsi legendy o tvorech zvaný Bijuu?* Michi jen nadzdvihl obočí, slyšel o tom poprvé. Dříve by nejspíš muže praštil,protože legenda je furt legenda,kde není potvrzená že daná věc vůbec existuje,ale poté co mu Noctis řekl o tom, že má dračí šupiny a že se dokáže proměnit i na draka, si Michi vzal jeho větu k srdci.*'' Každá legenda a pohádka je stavěná na kousku pravdy.''* To byla slova,která Michiho dost nutila poslechnout si tu legendu o bijuu.* Nikdy jsem o nich neslyšel, ty ano Temari?* Podíval se zvědavě na Temari. Bijuu byli vyprávěni jako pohádka či legenda, nikdo jejich existenci nemá potvrzenou, proto o nich Michi nikdy neslyšel,ale Temari třeba četla pohádku o Bijuu či slyšela legendu.*

*A nebyla to jen vůně ale i čisté, spíš domácí oblečení a nutno dodat že rozpuštěné černé vlasy jí zářily jako noční obloha a moc hezky se jí i lehce vlnily. Temari i když se zdálo, že neposlouchá tak dávala dobrý pozor. Zaslechla sice jen část rozhovoru, ale že muž mluví o bijuu naštěstí slyšela. Trochu jí bavilo, jak muž Michiho drze využívá a rozhodla se mu to dát najevo nejlépe tak, že se k němu přidá. Proto, když jí solovil tak se na něho podívala a než přikývla, tak mu odpověděla.* Nejsou to legendy, ale abych ti řekla víc musíš mi koupit nějaké dobré pití. *Načež pobaveně nadzvedla obočí, ráda si ho dobírala. Než však mohl Michi něco namítnout, tak se Temari zaměřila na muže a podívala se na něho přísným i zároveň zkoumavým pohledem.* Každý správný ninja zná tu legendu o Rikudou Senninovi jak porazil Juubiho a jen díky němu sedíme v našem světě na téhle židli a můžeme zneužívat hloupé ninji co nedávali pozor během vyučování. *Pravdou je, že Temari tohle neví ze školy ale ještě z doby kdy jim to všem jako malým děckám vyprávěli ještě oba rodiče. Konečně získá pozornost servírky a objedná si jídlo a dokonce dvakrát, aby ani Michi nezůstal o hladu. Pití nechá na něm, ať objedná. Pak se spokojeně uvelebí na židli a pozoruje starého muže. Je jasné, že s ní není lehké manipulovat jako s jejím kamarádem. Temari si schválně drží profesionální bezzájmový odstup. Ví, že tak většinou staré muže urazí a rozpovídají se o to více.*

Tssss* Zasyčel uraženě Michi když ho Temari chtěla za informaci zkasírovat jako starý muž, ten se na jejich chování jen začal smát.* Vy dva jste jak manželé,hahaha* z toho že se na něj Temari dívala přísně a také jak se chovala si očividně nic nedělal. Když zmínil manžele tak Michi jen sklopil hlavu a mírně zčervenal. * A...ale já dával pozor, jen mě tohle zrovna minulo, asi jsem byl nemocný. * Michi byl trošku rozhozený z toho,že ho starý muž s Temari označil za manželé. Michi dopil limonádu a objednal si další, když si Temari objednala jídlo dvakrát, tak se jen nechápavě na ní podíval, nedošlo mu že ta druhá porce byla pro něj.*''(Kazuki) Hahaha! To je vždy taková sranda, jak se začneš tvářit a chovat,když někdo tebe a Temari dává dohromady, tohle mě nikdy nepřestane bavit!''* Kazuki se Michimu posmíval za to,jak vždy změní své chování z drsného rváče, na stydlivého nervózu. Stařec se opět rozpovídal.* Ano, tvá kamarádka má pravdu, Rikudou Sennin porazil Juubiho, a aby jeho síla neohrožovala svět, tak rozdělil Juubiho na devět obřích příšer zvané Bijuu, tyto monstra údajně se nachází skrytý po celém světě, a spí v hlubokém spánku. Říká se že ten kdo zkrotí tyto příšery, dokáže získat jejich obří sílu pro sebe.* Michi zpozorněl když zmínil něco o síle,kterou by mohl využít k ochraně těch které má rád, v tu chvíli přišel další muž k jejich stolu a chytl starce za rameno.* Zase tu vykládáš ty pohádky o těch monstrech a jejich síle za chlast? Děti neposlouchejte ho, je to jen pohádka, nikdo nikdy nepotvrdil že něco takového jako Bijuu a jiné blbosti nepotvrdil.

*On se těžko získává respekt, když si někdo sedí víceméně v domácím oblečení a vypadá a nevinně jako malá dívenka, jenže Temari přesně tenhle přístup lidí kolem sebe k smrti nesnášela. Starého muže chtěla nechat i s jeho poznámkami být, protože byl starý a ona k jeho věku se nutila přistupovat s úctou. Když ne plně tak alespoň tak, aby ho mohla ignorovat a tak na jeho poznámku pouze řekla.* Ta kamarádka je náhodou velitelem týmu a přesto, že jsme mladí tak si myslím že s jedním starcem by si u nás poradil i šikovnější student akademie. Prosím neurážejte shinobi z Kumo starý pane. *Svá slova řekla slušně a uctivě, ale temari nesnášela nejen to že jí přehlíželi jako dívku ale že s ní přehlíželi i její čelenku. Snad ta slova zapůsobila, protože se dalo snadno poznat, že Temari je podrážděná i když to skrývá a starý muž jí neznal. I mladí shinobi z velkých vesnic by obyčejní lidé neměli přehlížet, zvlášť po tom co se určitě rozkřiklo že jde o zachránce rodiny co ve dvou vyřídili početnou tlupu banditů a ani nevypadají být zranění jen unavení. Jenže pak se situace ještě přiostři a nějaký další drzý chlap přijde ke starci. Jenže tenhle už má větší smůlu, protože není starý a Temari rázně vstane od stolu.* Ty děti si vyprošuju pane. To že mě urazí starý muž jsem ještě ochotná přejít ale tohle už je moc. *Temari promluví tak, aby jí slyšela celá místnost. Muž je dost blízko, takže se ani nemusí příliš namáhat a už to vypadá že na něho jen chce ukázat prstem, když v tom se její ruka oddělí a ona muže sevře rukou kolem krku (Jiongu: Garrotter) a plnou silou s ním praští vedle o stěnu s úmyslem mu vyrazit dech. Vše se stane tak rychle a ruka se jí vrátí do normálu dřív, než všichni stačí pochopit co se pořádně stalo. Snad až na Michiho. Pak se Temari spokojeně posadí s úšklebkem zpět ke stolu a v ten moment přiběhne zpět i servírka s jídlem, která je najednou s omluvami přednostně obslouží. Muž bude v pohodě, až se vzpamatuje z otřesu ale všichni se teď na “děti” dívají konečně jinak jako na opravdové shinobi. Temari se podívá znovu na starého muže klidným pohledem.* Musím vás starý pane ještě v něčem opravit, nejsou to povídačky ani pohádky. Stejně jako by lidé neměli přehlížet že ten kdo nosí čelenku velké vesnice jí musel často zaplatit vlastním potem a krví. Vděčnost neočekávám ani dík, jen respekt vůči tomuhle… *Prstem si přejede po znaku Kumo na čelence co má kolem krku.*

Ehm Temari klídek.* vyhrkl ze sebe Michi,když si všiml že Temari začíná být naštvaná,poznal to podle toho jak mluvila, i když v hlase nebyl zatím slyšet hněv. Když přijde jiný muž a něco řekne, tak Temari vstane a začne na muže řvát,čímž si získala pozornost celé hospůdky. Michi polkne a začne se třást, tohle byla ta děsivá a agresivní Temari, kterou neviděl a když jí vidí tak jí vidět ani nechce. Náhle jí její ruka vyletí na muže a chytne ho kolem krku přičemž hned na to s ním třískla o stěnu a tím muži vyrazila dech, Michi věděl že Temari je z klanu Doku, který má v těle nitě, ale tuhle ukázku síly zrovna vidět nechtěl.* T..T...Temari-chan....uklidni...se.... udělám co budeš chtít.....jen se prosím uklidni!....* Vyhrkl ze sebe vyděšeně Michi, když celá scéna skončila, tak se Temari posadila s úšklebkem a dokonce i servírka je přednostně obsloužila, Michi si svého jídla zatím nevšímal, byl ještě v šoku a vyděšený z toho co viděl, takhle Temari neznal, byla to ta stejná Temari jako uprostřed boje s bandity, agresivní a nezastavitelná.*''(Michi) Asi bude nejlepší když jí nechám pokoj pro sebe a já si vezmu nějaký jiný volný./(Kazuki) Chceš jí ještě víc podráždit než už je?/(Michi) Ne! Nechci! Myslím že dneska toho už bylo dost!/(Kazuki) Tak jí radši ničím nedráždi, ani změnou pokoje.''* Michi i Kazuki byli zděšený z Temari, ani jeden nevěděl co dělat, co jí říct či co udělat,aby se nenaštvala ještě víc. I starý muž se už nesmál, jen mlčel a pozoroval Temari, vlastně celá hospoda mlčela,jen muž kterým švihla Temari o stěnu,se dal na útěk z hospody ven.

*Nutno podotknout hned na začátek dvě věci. Jednak, že ženy a tedy i Temari nekřičí jako hloupí muži ale jen zvyšují hlas protože to úplně stačí a pak že Temi byla nyní nejvíc spokojená. Konečně přiměla ty zdejší burany, aby když už jim nebyli vděční tak je oba alespoň nyní plně respektovali. Ten pocit sice nebyl tak fajn jako zabíjení ale také nebyl úplně zlý. Trochu se zamyslela a vzpoměla si na Noctise, nebo spíš na to co jí říkal že se mu líbí. Jenže pak Michi začal blekotat něco o tom, že udělá všechno jen ať se uklidní ale ona přeci klidná byla ne? Překvapeně proto naklonila hlavičku na stranu a zamrkala krátce dlouhými řasami.* Eto….? *Chvíli přemýšlela co má na to říct ale pak se začala tiše smát. Podívala se na starého muže a začala se u toho rýpat v jídle.* Víte že až nyní chápu jak jste to myslel s tím že se Michi chová jako můj manžel? *Atmosféra se očividně uvilnila a ona jen tak mezi řečí ještě dodala k Michimu.* Mohl by si třeba začít jíst a nebo nám konečně objednat to pití co myslíš? *Koukla na něho znovu pobaveně a ochutnala to jídlo. Nebylo zas až tolik špatné ať už jim servírka donesla cokoliv.*

Ehm.... mohu požádat o nějaké pití?* Svolal k servírce trošku nervózně, nevěděl co bylo horší zda to jak byla Temari před chvíli agresivní, či to jak rychle se uklidnila, byla jako tikající bomba. Michi se podíval na jídlo co dostali, jednalo se o nějaký plátek masa s bramborem a trochou zeleniny, Michi kývl a poté se do toho pomalu pustil, přičemž doufal že stařec už nic říkat nebude, nerad by aby se Temari zase rozběsnila. *J...já nejsem ničí manžel....* vyhrkl ze sebe nervózně a pak se zase pustil do jídla, prakticky už byl zticha, nic neříkal a jen jedl. Mezitím servírka přinesla další pití jemu, starci i Temari, stařec se opět spokojeně napil.* Nenecháš si nic líbit to se mi na tobě líbí, jsi jiná než ostatní ninji co jsem poznal,popravdě jsem rád že jsi s tím mužem sekla,ale mohlo by vám to přinést problémy.* Stařec se trošku víc naklonil k Michimu a Temari, přičemž jim zašeptal.* Ten chlápek je jeden z místního gangu, který to tu vede, není to tak dlouho co se sem nastěhovali, a od té doby to tady vedou. Nikdo se jim nedokázal postavit, protože se říká že jejich kápo je ninja, věřím že ostatní lidi ze zdejší osady by vám byli vděční, kdyby jste se jich zbavili.* Poté se opět narovnal a začal popíjet alkohol, Michi mezitím co poslouchal, tak jen kývl na starce.* Jsem žoldák....za správnou cenu se jich zbavím...* Snažil se mluvit klidně,ale v jeho hlasu bylo stále znít strach z toho co se před chvílí stalo.*

*Když Michi konečně objednal pití tak je Temi ráda. Vlastně se příjemně baví jeho snaze vybruslit bez úhony z nastalé situace. Pomalu a důstojně papá své jídlo a u toho pozorně naslouchá jak Michimu tak staříkovi. Mezitím přijde servírka s pitím a Temi jí kývnutím poděkuje aby slovy nepřerušila staříkovu chválu. Přeci jen se dobře poslouchá a navíc stařík jí víceméně nevadí. Pozorně sleduje okolí ale i tak jí nic z rozhovoru u stolu neunikne. Sama pak se na chvíli odmlčí než si rozmyslí, jak se chce rozhodnout.* Není to tak lehké Michi, vlastně jsme sem byli posláni na jinou misi a měli by jsme se po jejím skončení vrátit a podat hlášení. *Temari si ho pozorně prohlíží a nakonec přijde ale dlouze očekávané ale.* Ale, pokud nám v návratu bude někdo dělat problémy, tak by jsme se snad přeci jen mohli bránit nemyslíš? *Z Michiho přesune svá kukadla na staříka.* Problémy? Myslím, že tak bych to nenazvala. *Temari to přímo neřekne, ale jí střety vůbec nevadí a o to víc, pokud se nemusí držet zkrátka. Tady ve vesnici by byl ale střet s kýmkoliv omezenější, protože zde bydlí spousty obyčejných lidí. Už nyní začíná přemýšlet jak zrušit to omezení, protože například zde nemůže používat výbušné lístky jinak by minimálně pobořila spousty domů a za to by jí jistě místní nepoděkovali. Proto se nakloní přes stůl a chytne Michiho za ruku aby si ho přes stůl přitáhla blíž.* Musíme se pokusit určit předem pravidla, nemůžeme naplno bojovat ve vesnici takže by bylo dobré je vylákat ven. Co na to říkáš? *Dívá se na něho pozorně a jako by jí vůbec nedošlo, že to musí pro všechny vypadat rozhodně přesně naopak než jak on se zoufale snaží vysvětlit, že nejsou manželé. Tedy až na ten detail, že na to nejsou dost staří.*

Já mohu dělat i zakázky během návratu.* Vyhrkl ze sebe Michi, a měl v tomhle pravdu, jakožto žoldák měl možnost dělat zakázky i během mise, či při cestě zpátky. Poté si ho ale Temari přitáhne blíž k sobě, když mu sdělila své obavy tak se ušklíbl.* Nech to na mě, já je vylákám ven.* Akorát plán mohli provést až ráno, teď ve tmě to bylo zbytečné, navíc sice nevěděl jak Temari,ale Michi sám byl dost unavený ještě z předchozí mise. Michi se poté podíval na starce. * Pokud potřebujete pomoc, a jste ochotni zaplatit, tak vám pomohu, stačí když ráno za úsvitu vylákáte ten gang ven mimo vaší osadu, a já se už o ně postarám. Řekněte jejich šéfovi, že s nimi chce vyjednávat bohatý obchodník ohledně zakoupení vaší osady, uvidíme zda se chytne.* Stařec poslouchá a kývne na Michiho návrh, začátek plánu by byl, ale Michi potřeboval vymyslet i následné pokračování,jestli je velitel toho gangu opravdu ninja, nebude to jednoduchý souboj, a tak bude třeba vymyslet dobrý útok. *Jak by sis útok představovala ty?* Zeptal se směrem k Temari.*

*Trochu se nad tím zamyslí, ale pak jen přikývne.* Teď není vhodná doba, musíme si odpočinout. *Navíc to Temari nechce probírat zde, kde by je kdokoliv mohl zaslechnout. Proto klidně pomalu dojídá své jídlo a nic víc neříká. Pouze odpoví Michimu po chvíli.* Opravdu myslíš, že to budem probírat tady? *Odpoví mu tiše a pak se na něho trošku zamračí. Podívá se na staříka.* Navíc, je divné že by nějaký boháč chtěl odkoupit vesnici. Proč tak najednou? Muselo by zde být nějaké bohatství, takže na nás budou chtít nastražit past. *Významně se na Michiho podívá, má v plánu jejich krok předejít ale je otázka zda to Michi uhodne. Před staříkem to vyslovit nehodlá a jestli se o to pokusí Michi tak prudce vstane a dostane čočku do čela. Temari se nelíbí, že by měli jít na ninju sami dva protože neví do čeho jdou a s Michim ještě nejsou dost sehraní aby dokázali dobře spolupracovat. Na druhou stranu mají na své straně výhodu překvapení pokud… Pokud je už někdo neslyšel, Temari vždy počítá s možností odhalení. Vždyť spousta ninjů je dnes stopařem a pokud by to byl i zdejší nukenin, pak by je mohl právě i nyní klidně poslouchat. Bude si o tom muset s Michim v pokoji promluvit, možná bude lepší když nakonec přeci jen nepřespí uvnitř vesnice.*

Hmmm* Michi se pustí do jídla a poslouchá Temari, a zavrtí souhlasně hlavou.* My něco vymyslíme, takže se už nemusíte o to starat.* řekl směrem k starci a ten kývl, dopil pití a poté vstal a odešel od stolu, Michi mezitím v klidu jedl své jídlo a popíjel limonádu, rozhodl se využít jiný a možná lepší plán, který by mohl zabrat, no radši ho probere někde v soukromí s Temari, nerad by od ní dostal vynadáno že dělá to co nemá.* Mám plán, řeknu ti ho později.* Dodal tiše ze sebe, zatímco dojídal jídlo, jeho nový plán byl jednoduchý,ale aby vyšel potřeboval spolupracovat s Temari, když dojedl poslední sousto tak jen zaplatil za jídlo i pití a poté vstal.* Je to doba co budeme spát ve stejné místnosti.* Řekne s úsměvem a poté vyrazí směrem k pokoji, doufajíc že ho bude Temari následovat, noc byla ještě mladá, no Michi přemýšlel zda se skočí ještě vysprchovat, či podnikne svůj plán dnes v noci, to by asi bylo zbytečné jít se sprchovat, když se stejně znova zašpiní.*

*Když Michi pochopí a nic nevyzradí tak se na něho Temari mírně usměje. Počká až stařík odejde a jako první skončí s jídlem, protože i když jí pomalu a vybíravě tak začala jíst o dost dřív než Michi který jídlo nejspíš do sebe přímo hladově bagruje. Když pak řekne, že má plán tak jen kývne na souhlas a také dopije vlastní pití. Když pak Michi vstane a vyndá peníze, tak Temari servírce hodí příspěvek za společnou útratu. Přeci jen Michi sice bydlí u nich, ale hrdě se snaží vydělat si sám na sebe takže nemá tolik co Temari a ona ho nechce zruinovat. navíc velká holka by měla být schopna za sebe zaplatit veškeré své účty. Tak jí to kdysi mamka říkala a ona si to vzala k srdci. Když pak během přesunu do pokoje Michi promluví, tak se na něho překvapeně podívá.* To bude tím, že ráda spím v obýváku na gauči místo v pokoji. A ty máš pořád spoustu práce… *Kdo ví, jak ta svá slova myslí. Co si má nyní myslet? Nechá to na něm a vejde do pokoje první. Krátce zkontroluje pokoj, že je vše jak má být a pak se posadí na kraj postele. Počká až Michi zavře a přejde rovnou k věci.* Upřímně je riskantní, že jsem na pomoc zdejším obyvatelům přistoupila a chci aby sis to uvědomil Michi. *Vážně si ho prohlédne a pak poklepe dlaní vedle sebe na postel, aby si přisedl.* Pořád jsme spolu nebyli na mnoho misích a upřímně v náhradním týmu, když jsi na jiné misi jsme sehraní více což mě mrzí. *Povzdechne si a pokud si přisedne, tak si o jeho rameno unaveně opře hlavičku. Moc hezky voní po šamponu a mýdlu což se o Michim říct zrovna nedá.* Musíme si určit základní signály, aby jsme si rozuměli beze slov a pak… *Trochu zvedne hlavičku a zadívá se mu pokud je to možné do tváře.* ...ani pořádně neznáme navzájem vlastní techniky. Takže já začnu. *Přitáhne se víc k jeho uchu a z opatrnosti mu začne šeptat co umí velmi tiše. Sdělí mu, že ovládá jen základní katonové techniky a z toho co ještě neví pak že dokáže vytvořit krycí techniku kterou zaměstná nepřítele a opravdový klon na Taijutsu. Ostatní mu pak připomene, ale vše jí už viděl někdy použít takže mu plně věří. Samozřejmě, že neví že umí přišít končetinu ale to je něco co během boje asi zrovna nevyužijí. Pak umlkne a čeká na jeho reakci.*

*Michi vejde do pokoje, kam vešla Temari první, poté za sebou zavřel a zamkl.* Já vím, proto jsem přemýšlel, jestli by jsi nechtěla chodit plnit zakázky se mnou, dost mi chybí tvé objetí.* Dodá smutně a poté se posadí vedle ní, když si o něj opře hlavu tak mírně zčervená ale začal si už na to pomalu zvykat, mezitím poslouchá co Temari říká, krásně voněla a bylo příjemné být v její přítomnosti jako kdysi, když mu Temari dořekne všechno co chtěla tak si jen povzdychne.* Mrzí mě že nejsme spolu tak často, jak by jsme měli být, jen nechci aby se ti něco stalo. Chci tě chránit a být tu pro tebe, proto se bojím tě brát sebou na mise, i teď moc nechci aby jsi mi s touto zakázkou pomohla, jsou hodně nebezpečné a riskantní. Stačí že ohrožuji svůj život já. Vím že jsi silná, jsi hodně silná, víc jak já, ale i tak se vždy bojím o tebe, od té doby co tě znám, jsi pro mě důležitá a nevím co bych dělal, kdyby jsi mi zmizela ze života.* Podíval se jí smutně do očí, a poté ji zašeptá do ucha.* Ovládám nějaké základní techniky Raitonu a Fuutonu, dokážu vyvolávat jisté bytosti z jiné dimenze,ale potřebuji na jejich vyvolání čas, též umím ovládat silné Genjutsu,jsem vlastníkem Kekkei Genkai.* Zašeptal vše důležité co potřebovala vědět o jeho schopnostech a poté se odtáhl.* Uvažoval jsem o rychlém útoku v noci, najít kde se ten ninja nachází a poté ho zabít ve spánku,bylo by to rychlé a jednoduché.* Řekl tiše svůj plán směrem k ní*

Taky mi vadí, že tě vidím tak málo a chybí mi tvůj červený obličej… *Zasměje se tiše Temari a jemně do něho dloubne loktem ale neublíží mu to nijak. Pak však po chvíli zvážní, protože se musí především domluvit ohledně úkolu co si vzali na starost. Když jí pošeptá co umí, tak jen váhavě přikývne a promýšlí to ve své hlavičce. pak mu ještě zašeptá do ucha pár znamení a také mu ukáže jak se mají správně gestikulovat. Jenom doufá, že si je Michi dokáže všechny zapamatovat. Teprve po té se o něho znovu opře a vyjádří se dál k misi.* Jsme oba shinobi, jsme oba silní ale společně jsme ještě silnější Michi! Budu klidnější, když budeme pracovat společně víš? *Pak vytáhne z kapsy mapku mise, která obsahuje samozřejmě i vesnici kam měli dojít a její nejbližší okolí.* Víme, že bandité trvale vesnici neosidlují takže jsem si prošla okolí a podívej tady. *Prstíkem mu ukáže dva body v blízkosti vesnice.* Tady je vysoká hora, odkud je dobře vidět do ulic. Pokud by tam neměli tábor, tak hádám že tam budou mít někoho na pozorování vesnice a pak tady. *Ukáže na nedalekou vodní plochu.* Je to jediné místo, u kterého je řídký lesík tam by mohli mít tábor a nemuseli by se příliš starat o zásoby vody. Navíc jídlo by neměli daleko, stačilo by aby si pro něho došli do vesničky a pěkně ho nakradli. Co myslíš ty? *Počká co řekne a pak ještě na závěr dodá k jeho plánu.* Víš, pokud je to silný ninja tak je to příliš riskantní. navrhuji nejdřív nasbírat co nejvíc informací a zlikvidovat pozorovatele na hoře. Podle situace by pak bylo vhodné zasáhnout tábor banditů nějak, já nevím aby je co nejvíc oslabil. Jeden z nás pak zabaví toho ninju a druhý se mezitím vypořádá s jeho bandity, což by nemělo být těžké… *Tak a teď jí zajímá, zda se mu bude její plán líbit. Doufá, že jí neshodí jako předtím když hledali společně tu hloupou ninja kočku.*

*Ušklíbne se když do něj šťouchne a bedlivě si snaží zapamatovat co mu Temari říká ohledně informování pomocí gest.* Já vím Temari, jsem rád že tu mohu být s tebou.* Když vytáhne mapu a začne mu vysvětlovat její plán,tak jí přikyvuje. * Tvůj plán je skvělý a rozhodně by jsme ho mohli uskutečnit jak říkáš, když zbavíme nepřítele dohledu a jeho kamarádů, tak bude pak snadnější ho porazit, navíc ho třeba vyprovokujeme tak moc,že ho dokážeme vylákat z vesnice, otázka je kdy chceš náš plán uskutečnit, zda teď během noci,anebo počkat do zítřka kdy bude světlo a kdy si odpočineme.* Zeptal se zvědavě Temari, přeci jen oba vyčerpali docela dost chakry při předchozí misi a ještě neměli odpočinek, byli by dost omezený současnou chakrou, což by dvakrát nemuselo být výhodné proti nukeninovi, o kterém neví nic. Náhle Michi uslyší zaklepání na okno, rychle vstane a opatrně se přiblíží k oknu, z brašny si vytáhne kunai a sleduje okno, poté co okno otevře vletí dovnitř sova, která měla na noze nějaký vzkaz. * Co to sakra....* Michi vyndal sově z nohy vzkaz a začal číst nahlas.* To je zpráva od Raikageho, dostali jsme novou misi a to dopadnou nukenina,který se vyskytuje se svou bandou v okolí místa kde se nacházíme, prý okrádá a zabijí obchodníky a jiné cestující. Nukenina chce dovést živého do vesnice.....* Michi poté hlasitě vzdychne.* Takže to už není osobní zakázka, ale mise nařízená vesnicí, a ještě ho musíme přivést živého, to nám značně stěžuje plány.* Povzdychl si sklesle.*

*Nad jeho otázkou se ani nemusí zamýšlet, tentokrát odpoví ihned a zní rozhodně.* Nemůžeme a taky nebudeme bojovat když nejsme odpočatí. Dnešní noc si odpočineme tady, i když se mi to úplně nelíbí… *Víc nestihne říct, protože jejich společný rozhovor přeruší záhadné zaklepání na okno. Temari jen pozvedne tázavě jedno obočí a pak sleduje Michiho jak jde k oknu. Podle ní nemůže jít o člověka, protože stín za oknem je příliš malý. Takže hádá, že půjde o kuchiyose a to se také vzápětí ukáže být dobrým předpokladem. Když pak Michi začne fňukat tak vstane a přijde k němu aby si sovu pochovala. Má opeřence ráda a tak se s ní trochu pomazlí, než napíše krátkou odpověď že společně s Michim rozkaz obdrželi a pouštějí se do splnění mise. Poté opeřence vypustí zpátky z okna a otočí se na Michiho.* Stejně jsi to byl ochotný udělat už předtím, takže se vlastně nic nemění. Navíc pokud ho nedokážeme porazit jinak než aby umřel a šlo by o silnějšího ninju tak si myslím, že to raikage pochopí Michi. Ale i tak si myslím, že to společně zvládneme i tak. *Myslí chytit ho živého, chce ho povzbudit a nikdy mu neukazuje slabost. Temari se ohledně povinností zdá být dokonalá, vždy se snaží být příkladnou kunoichi z Kumo.* Jdeme si lehnout, staneme hodinu před svítáním to by nám mělo na odpočinek stačit. Pak se vydáme odstranit hlídku na kopci a pak...no pak se uvidí víš? *Rozhodne trochu unaveně a pak si zaleze do své postele. Místo medvídka obejme tanto v pouzdře a pak ospale zamrká na Michiho.* Příjemné sny, jen zkus nespat moc tvrdě…*Ale i tak Temari neplánuje usnout. Zvládne na misích jen podřimovat a při silnějším zvuku se dokáže rychle vzbudit, což Michi neví. Ale nyní má Temari výhodu díky výcviku, na kterou se může spolehnout a tak si celkem věří, že si ob dobře a bezpečně zvládnou odpočinout.*

Budu dávat pozor, aby nás nic neohrozilo.* Snažil se uklidnit její obavy.* Bude to těžké chytit ho živého, kord pokud bude moc silný, to ho pak těžko zvládneme, i když nemožné to rozhodně nebude.* Michi poté se protáhne, nechal Temari ať si lehne do postele, on sám se došel ještě vysprchovat a oblečení si hodil do pračky, čekal ho náročný den,tak si chtěl dopřát klidnou a svěží sprchu. Trvalo to několik minut,než se osprchoval poté si vzal náhradní oblečení co bylo v koupelně, a své čistě vyprané oblečení pověsil na šňůru, k oblečení Temari. Michi poté přešel k oknu a sledoval z něho hvězdy, sice byl unavený ale spát se mu moc nechtělo, byl z misí zvyknutý pochodovat i několik dní bez spánku, vždy jen na chvíli zamhouřil oči na hodinku,ale spíš se jednalo o takový polospánek a poté co dorazil z mise, tak chrápal i pár dní v kuse. *''Tohle bude tvrdá mise, chytit toho nukenina živého nebude snadné, navíc může použít zdejší lidi jako lidský štít a to nechci. Hlavně chci dávat pozor na ní, nedovolím abych jí ztratil.''* Cítil se klidně a hřejivě, když věděl že má Temari u sebe, po těch osamocených misí mu opravdu chyběla její přítomnost.*

*Když šplouchá v koupelně a myje jak sebe, tak své oblečení tak se Temi pořád převrací. Když se pak rozejde k oknu a po chvíli začne pozorovat hvězdy, tak otevře malinko oči.* Pořád nespíš… *Řekne tichým nespokojeným hlasem. Nelíbí se jí, že neodpočívá a tak mírně posune ruku během toho co čeká na odpověď a pak naprosto bez varování svou ruku vystřelí tak, aby ho chytila pěkně za jeho ruku a pomalu si ho jako na udici začne přitahovat k sobě. Když se pak ocitne u postele, tak se trochu nadzvedne a hned jak se jí ruku vrátí zpět tak ho obejme a stáhne k sobě. Přehodí i přes něho deku a jednu ruku má pořád přes něho přehozenou v obejmutí. Ale drží v ní pořád pouzdro s tanto aby se neřeklo.* Jestli něco zkusíš, tak tě sejmu. *Zašeptá mu pak láskyplně do ucha a pozvolna začne zase podřimovat. Ví, že si musí oba odpočinout, než brzy před ránem vyrazí na dalekou cestu na kopec.*

*Chvíli sledoval hvězdy a poté ucítí jak ho chytne za ruku Temari, která tu svou vystřelila stejně jako předtím u toho muže, v té tmě si toho ani moc nevšiml, dokud neucítil dotek. Poté ho Temari táhla k sobě dokud nebyl u její postele, načež ho objala a stáhla k sobě do postele, přičemž ho přikryla a držela ho v objetí, takže Michi musel jít spát i když se mu moc nechtělo, ale její obejmutí bylo hřejivé jako vždy, Michi si neměl na co stěžovat.* Děkuji, nezklamu tě zítra to slibuji.* Dodá spokojeně, Michi zavřel oči a spokojeně ležel, hodinu vydržel být vzhůru než nakonec usnul, takhle klidně se mu nespalo již nějakou dobu. Po několika hodinách, vylezlo na oblohu slunce a ptáci začali cvrlikat, to Michiho probudilo, spokojeně chytl Temari za ruku, kterou ho objímala.* Je čas vstávat, mise na nás čeká.* řekne ospalým, ale vzato klidným hlasem. *

*Temari podřimuje a spí několik hodin klidným polospánkem. Jenže dřív než světlo začne vítězit nad nocí pomaloučku otevře očka. Pomalu se posadí aby nevzbudila Michiho a skočí sebrat svoje usušené věci. Pak se skočí do koupelny převléci a upravit, načež se posadí k němu na kraj postele a jemně mu zatřese ramenem.* Michi… musíme vstávat. *Oznámí mu a pak dojde ke stolu, kde posbírá zbytek svých věcí včetně tašky přes rameno. Upevní si ještě pouzdra s výbavou a tanto a je připravena vyrazit. Opře se tedy zády o desku stolu a pozoruje nejspíš rozespalého Michiho, který když ještě spal vypadal jako spokojeně nadopované dítě mlékem s mákem. Ta představa jí pobaví a ona křivý rty v mírném úsměvu. Podle hvězd venku a tmy, která už není tak hluboká je jí jasné, že do svítání mají přibližně hodinu. To by jim mělo stačit, aby se dostali na kopec za vesnicí, Temari doufá že k ránu bude hlídka unavená a nebude tolik bdělá. Ale i kdyby tak je odhodlaná se tam dostat a tiše hlídku zlikvidovat.* Tak co, připravený? *Zeptá se, až Michi skončí s převlékáním. Schválně mu nenechává žádný prostor, takže pokud se stydí tak musí zalézt pěkně do koupelny.*

*Když ho Temari probudí tak se v posteli protáhne a pak si promne oči. *Heh, zdá se že jsem usnul.* Dodal když se protahoval, vlasy měl rozcuchané a jeho výraz byl dost nepřítomný. Michi vstal a došel si pro oblečení, Temari už byla oblečená, tak jí nechtěl nijak zdržovat, zašel do koupelny kde se převlékl, nabral své vybavení a poté si trochu opláchl obličej, vlasy si nechal rozcuchané, neměl čas se česat, když vylezl tak stále měl dost ospalý výraz, jako kdyby měl každou chvíli usnout ve stoje.* Fajn, jsem připraven, jdeme na tu misi,ať jí máme za sebou.* Jen co domluví tak si dá před ústa ruku a začne zívat. Ani nečekal co řekne Temari a vyrazil ke dveřím, chtěl vyjít ven před hospůdku, a rychle se vrhnout na úkol. *

*Když to vzal Michi hopem a vyšel ven rozcuchaný, tak ho Temi ještě nechala aby se dozbrojil. Jeho předchozí poznámku nechala bez komentáře a opatrně během jeho přípravy vykoukla z okna. naštěstí se zdálo, že ve vesnici je docela tma a tak mohou klidně vyklouznout hlavními dveřmi. Takže Temari proti jeho postupu nic nenamítala a tiše ho následovala. Společně proklouzli k pultu, kde Temai nechala nějaké peníze za jejich přespání v pokoji a pak přišli na řadu hlavní dveře do ulice. Temari naznačila Michimu ať se pohybuje ve stínech kdyby se přeci jen někdo z toho kopce díval do ulic vesničky. Ale ať se opatrně sem tam podívala nahoru ke kopci, nikde žádné světlo neviděla. Ale i tak jí opatrnost nabádala, aby se tam šli pro jistotu podívat. Konečně se jim po pár desítkách minut snad nepozorovaně podařilo z vesnice vyklouznout a nyní kráčeli z druhé strany kopce než byla vesnice mírným svahem nahoru. Temari předpokládala, že bandité pokud dávají pozor tak hlídají jistě jen stranu k vesnici. Z druhé strany totiž žádná cesta nevedla a navíc o nich přeci nikdo neměl vědět. Když vyšli pořádný kus cesty vzhůru, tak najednou Temari dala rukou znamení stát. Znovu se zhluboka nadechla nosem a ucítila to o něco jasněji. Kouř z ohně, nejspíš malého protože nebyl nijak silný. Temari posuňkem naznačila, aby Michi dával pozor a velmi pomalu a opatrně se vydala pomalu dál k malému skalnímu převisu před nimi. U toho se pomalu spustila na všechny čtyři a ke konci se opatrně doplazila aby na místo pod ní nepadl omylem její stín. uslyšela hlasy a po chvíli zahlédla i světlo. Dostali se trochu výš nad malý tábor s ohínkem u kterého seděla shrbená postava a vedle nějaké zvíře. To nebylo dobré! Temari se zamračila a přemýšlela co podniknout dál.*

*Michi následoval Temari a snažil se být co nejvíc nenápadný, kopíroval její pohyby a kroky, přeci jen Temari očividně byla v tomto ohledu zkušenější jak Michi, co se týče plížení. Když ucítil kouř z ohně, bylo jasné že se blíží k nepřátelům, Temari měla pravdu ohledně hlídkování nepřátel na vysokém kopci. Když se začali plazit, tak se to Michimu už moc nelíbilo, nejradši by rychle zaútočil a zbavil se nepřátelům, tenhle postup nebyl jeho styl. Když se dostali trochu výš a bylo vidět na tábor, tak se Michi ušklíbl když viděl shrbenou postavu s nějakým zvířetem, mohli by sice hned zaútočit, ale kdoví zda se ještě někde neschovávají jeho přátele, no i tak by to chtělo oba dva zneškodnit a to hlavně potichu.* Pamatuješ si toho muže ze včera,co patřil k jejich gangu? Co kdyby ses na něj proměnila a mě předvedla jako zajatce? Klidně mě můžeš párkrát udeřit aby to vypadalo věrohodně, a až se dostaneme blíž, mohli by jsme je překvapit a zabít, hlavně to zvíře které nejspíš zareaguje rychle,ale než něco udělá bandita, mohli by jsme je oba sejmout.* Navrhl svůj plán Michi potichu, který by s trochou štěstí mohl vyjít,navíc než by zvíře zjistilo že se jedná o přeměněnou Temari, mohli by oba rychle očíhnout okolí zda se nenachází poblíž ještě někdo další.*

*Temari se pozorně dívala a pak po delší době dala rukou znamení, aby se oba i s Michim stáhli. Když si pak vyslechla jeho plán, tak se nad ním očividně zamyslela. Ale po chvíli se rozhodla také sdělit čeho si všimla.* Takže, co víme? Mimo deky, do který je ten muž zabalený se tam žádná neválí. Stejně tak jen jeden hrnek se mi podařilo zahlédnout položený u ohně. Já si myslím, že je tu sám jen nevíme jak dlouho tu ještě bude než ho někdo přijde vystřídat. *Popojde kousek stranou a na chvíli se zaposlouchá, jako by něco slyšela. Ale když se ten zvuk očividně neopakuje tak tiše pokračuje dál.* Plán je to dobrý, jen nevím zda by odvedli zajatce sem nebo spíš do jejich tábora *Očividně trochu váhá.* Co kdybych se přeměnila a šla mu jakože jen něco říct? Když půjdu proti větru tak ten...pes? Je to asi pes, ne? *Podívá se tázavě na Michiho zda si to také myslí.* ...tak mě neprozradí pach. Jakmile budu dost blízko, tak by jsi mohl být má záloha a postarat se o jeho zvíře šípy. Můžu ti zkusit získat trochu času tak, že na ně nečekaně hodím chilli bomby. *CHvíli o tom přemýšlí, ale nakonec ještě dodá.* Když toho muže chytneme živého, možná zjistíme víc o jejich táboře… *Teˇzase pro změnu ona čeká, co na to Michi asi řekne.*

*Když dala znamení tak se Michi stáhl i s ní, aby mohli v klidu probrat další kroky. * Je dost možné že je tu sám, i když mi to osobně přijde trošku nezodpovědné,že by to byli amatéři co nevědí,že jednoho pozorovatele se snadno každý zbaví? Jinak pokud by mě jakožto zajatce dovedli do tábora, usnadnilo by nám to práci, vylákali by jsme tak všechny z jejich tábora, což by nám usnadňovalo hledání. * Poté poslouchá návrh Temari a zamyslí se. * S tím psem máš pravdu, proti větru tě jen tak neodhalí, avšak když použiješ Chilli bomby, tak někdo může zaslechnout tu ránu, a tím přivést zbytečnou pozornost. Navíc pokud by se nám povedlo toho muže chytit živého, nemáme jistotu že nám řekne pravdu, může nám také nakecat něco, co nás přivede do jasné pasti.* Nápady byli oba dva dobrý, jak Michiho tak Temari, ale každý nápad měl nějaký háček, který nemusel dopadnout zrovna nejlépe a toho si byl Michi vědom.*Každý plán má nějakou mezeru, teď se rozhodnout, která mezera bude víc zanedbatelná,anebo vymyslet jak tu mezeru odstranit.

*Poslechne si Michiho námitky a i když výbuch chilli bomb není podle ní až tak hlasitý tak s ním nakonec v duchu souhlasí.* Dobře, uděláme to po tvým ale tím pádem budeš přede mnou takže se musíš předvést. *Pak si povzdechne a chytne Michiho jednou rukou za límec a druhou rukou mu zasadí několik tvrdých ran do obličeje a že ho nešetří je rozhodně cítit. Když s ním skončí, tak se na chvilku zamyslí, jak vypadal ten bandita co dostal ránu a pak složí pečetě Henge no Jutsu a změní se na něho. Chytne Michiho a stáhne mu ruce za záda, takže to vypadá že je spoutaný a vede ho k tomu banditovi co hlídá. Jeho zbraň Luk, protože je moc velká, nese ledabyle v druhé ruce i s toulcem na šípy. Něco si nesrozumitelně pobrukuje a schválně pajdá jako by bandita poněkud víc vypil. Napadlo jí to za pochodu ale přišlo jí to jako fajn nápad. Když bude vypadat jako že hodně vypil, tak logicky i kdyby se na něčem domluvili kam má jít či ne, tak je jasné že si na to v nynějším stavu bandita nemusel vzpomenout. Michho samozřejmě nedrží pevně a když se přiblíží tak zvedne ruku na ledabylý pozdrav. Muž u ohně vyskočí a s ním i pes.* Co to sakra děláš! Sem nemáš chodit ty ožralej kreténe! A co je to za kluka? *Bandita se rychle blíží a pes mu jde vedle nohy. Očividně to není ninja pes, ale nějaký základní výcvik má.* Ale no tak… *Snaží se bručet hlasem bandity Temari, ale schválně tlumeně a trošku přiopile. No bandita se kus od obou zastaví a znovu si je měří nedůvěřivým pohledem.*

*Nakonec došli k jeho plánu, náhle mu však Temari do obličeje dá několik silných ran.*'' Sakra! Ta to hraje nějak moc přesvědčivě!''* Pomyslí si znepokojeně, po těch ranách dokonce vyplivne i zub a zřejmě bude mít na oku monokla,ale na druhou stranu to bude vypadat víc věrohodně. Přeměněná Temari mu stáhne ruce za záda a vede ho přímo k banditovy, Michi při chůzi chodí dost nepravidelně a občas se zakymácí, aby jeho zmlácení vypadalo víc důvěryhodně. Když muž vyskočil a začal se vyptávat, tak se Michi rozhodl že Temari trochu pomůže.* Vy šmejdi, já vás dostanu! Jen počkejte až se z toho dostanu, spráskám vás tak moc, že z vás nezbude ani mastný flek!* Začal Michi řvát, očekával že od Temari dostane další ránu,aby ho umlčela, což sice není moc pozitivní vize, ale na druhou stranu to může banditu utvrdit v tom, že je Michi chycený zajatce. Pokud se jim povede to dobře zahrát, mohl by bandita odvést Michiho do tábora, což jim usnadní práci.*

To je ten co tu byl s tou holkou… *Zablábolí v roli bandity Temari a snaží se tvářit že si není bandita sám svou odpovědí jistý a pak honem ještě dodá.* Ale tu taky dostanu sakra… *V ten moment sebou Michi začne házet a nadávat. Takže s ním Temari mrští tvrdě o zem tak, aby hlavou byl blíž k zemi a mohl si jí lépe prohlédnout. Absolutně své tvrdé zacházení jen nehraje, ona mu chudáčkovi dává vážně zabrat. A aby toho nebylo málo, tak Michiho ještě tvrdě nakopne do břicha. Mezitím bandita jde k Temari která je stále přeměněná.* Hele tady ho vážně nemůžeš nechat zatraceně. *Hodnotí stav bandity a pak ho napadne něco dalšího. Mezitím co bandita mluví, tak pes jde nebezpečně blízko k Michimu ho očuchat.* Musím ho vzít do tábora, zatímco ty tady počkáš a budeš dávat… *najednou svůj konec věty změní.* ...bacha, hele bacha on není spoutanej! *Všimne si bandita, když pohledem sklouzne k Michimu a psovi co na něj pěkně zblízka začne vrčet. Temari toho využije a nečekaně muži přiloží zezadu k hlavě ruku. Přesněji k jeho krku, kterým nečekaně projedou ostré drápy. V dlouhém rukávu má totiž Temari skrytou zbraň Kuratchi. Ihned po té se změní do své pravé podoby a pes který mezitím se pokoušel (možná se i zakousl) do Michiho či nějaké jeho končetiny skočil po Temari. očividně měl svého pána moc rád a tak dokázal dívku překvapit a povalit na záda. Naštěstí měla Temari stále aktivované drápy, takže se jakž takž dokázala jeho zubům bránit. Ale v dobré pozici zrovna nebyla.*