Okolní Plošiny

*Když kreslil tak si nevšímal co se kolem něj děje, byl zabrán do kresby když vtom uslyšel známí hlas. Zdvihl zrak a podíval se na dívku.* Ahoj co ty tady děláš? P5išla sis zatrénovat? *Poté zavřel svůj skicák a uklidil ho do tašky i s tužkou a díval se na svou spolužačku.* "Bude chtít semnou trénovat? Přeci jen já už mám tak nějak dost takže si chci na chvíli odpočinout. Třeba si bude chtít jen povídat a nebo bude chtít trénovat sama takže si budu moc oddychnout." *Při těchto myšlenkách se usmíval a čekal jestli promluví.*

Ale jen nějaké kameny, strom a tak. *Jen co to dořekl tak vytáhl skicák z batohu a podal ho Kamiko. Pokud si ho začne prohlížet tak si může všimnout spousty skicu krajin, nějaké obličeje, skici ručních pečetí které se učil v Akademii.* "No bude se jí to líbit?" Líbí se ti to? *Poté jen čekal co mu k tomu řekne. Když mu vrátí skicák tak ho uklidí stoupne si, protáhne se, zaskáče si, přitom rozpaží, připaží. Zároveň s tím roztahuje nohy od sebe a k sobě. Poté přestane a dívá se na Kamiko co bude dělat.*

*Když mu položila otázky tak se po pousmál.* Malovat umí celá moje rodina. Nevím mám prostě talent. Ale zase neumím zpívat nebo tancovat což možná umíš ty. No já se na zkoušky celkem těším ale zatím jsou v nedohlednu. Taky mě zajímá jak budou probíhat. Ty se na zkoušky těšíš? *Její odpověď jej velmi zajímala.* U mě není nového nic. S bratrem trénuji, čtu si, maluju a taky dělám úkoly do školy.

*Pozorně ji poslouchal a přemýšlel co by měl říct. Nikdy nebyl moc dobrým řečníkem ale nakonec se odhodlal a spustil.* Úkolů do Akademie by mohlo být méně ale buďme rádi že nějaké máme. Třeba se tak naučíme automaticky plnit povinnosti. No a co se týče zkoušek tak je dobře že je můžeme opakovat. Vem si že až budeme na nějaké misi tak nebudeme mít možnost opakování. Na misi buď zemřeme a nebo splníme úkol. Buďme tedy rádi že naše geninská zkouška není koncipovaná na tento styl života. *Na chvíli se ztratil v myšlenkách a poté dodal.* Zase je možné že kdyby naše zkoušky byly dělané tak že musíš přežít a nebo zemřeš tak by jsme do toho dali asi vše. Přeci jen život shinobi je hodně o umírání. Tedy aspoň jsem to tak slyšel.

*Hlasitě se zasmál. Poté si sedl na zem, vytáhl tužku, otevřel skicák a začal malovat Kamiko. Malba mu šla od ruky a v celku rychle, za chvíli měl její obličej, ústa a oči. Nakonec načrtl její vlasy a poté vše začal stínovat. Když měl nakresleno tak ji ukázal obraz.* Ještě se musím zlepšovat v kreslení a malbě. No kdyby mě vzali skicák po mé první kresbě tak bych se v životě nedostal takhle daleko a neměl bych se jak zlepšovat. Nemyslíš že když máme možnost opakovat zkoušku tak se můžeme zlepšovat? Přeci jen jak se říká. Težko na cvičišti lehko na bojišti. *Zavřel oči a mile se na ni usmál.*

Hele každej chce udělat zkoušky na poprvé. Nevěřím že existuje člověk který by chtěl propadnout. No a pokud jsou geninské zkoušky tou nejednoduší zkouškou co nás kdy čeká tak by nikomu z nás nepřidalo na sebevědomí kdyby jsme propadli. *Poté otočil na další stranu a začal kreslit strom a chodidlo. Nakreslil stejný obrázek jako poté co trénoval se svou matkou své Kinobori no Waza. Netušil proč to kreslí ale napadlo ho že by si to mohl nakreslit. Svou tužku držel zhruba v polovině, přesně tak jak ho to učili doma.* Co že jsi sem vlastně přišla trénovat? Jutsu nebo svou fyzičku?

Já už sem tu nějakou dobu trénoval svou fyzičku. No a než si přišla tak sem si chtěl odpočinout a začal sem si kreslit, no a teď tady s tebou mluvím. Ve skutečnosti i toto kreslení je součástí mého tréninku. Při kreslení musí být člověk trpělivý a přesný. Přesně tak jako při používání nebo učení se technik, nebo při čekání na vhodnou chvíli k útoku a tak podobně. "No teda otec mi říkal že se musím naučit i rychle a dobře kreslit ke klanovým technikám ale to jí říkat přece nemusím." *Poté už uklidil svůj skicák i z tužkou, vstal protáhl se a zaskákal si.* Co takhle trénovat naše jutsu? Ať ti neměním plány. *Jen co to dořekl tak si dal na záda svou tašku a rozeběhl se k nejbližšímu stromu. Když byl cca jeden a půl metru od stromu tak poslal do chodidel svou chakru a vyběhl na nejnižší větev stromu. Posadil se na ni a pozoroval Kamiko co dělá.*

"Hm takže ty nechceš jít na strom?" *Seskočil ze stromu, prohlédl si Kamiko a položil otázku.* Opravdu ovládáš Kinobori no Waza? Zvládneš vyjít na strom bez toho aniž by ses před tím rozeběhla? *V téhle otázce si věřil jelikož jemu se to nedávno povedlo, několikrát po sobě. Takže vyloučil že by to byla náhoda.* Mě teď čeká ještě jedna zkouška mé techniky a celá moje rodina bude muset uznat že Kinobori no Waza už ovládám perfektně. Jen tedy doufám že si na mě nevymyslí nic dalšího. Tenhle krok už bude třetí a zdá se mi nejtěžší ale nevím jestli není třeba čtvrtý či pátý krok což by mě mohlo překvapit. *Schválně k ní mluvil takto neurčitě. Chtěl zjistit jestli Kamiko ví co by mohl mít na mysli a nebo jestli nic jako kresby nebo čtení když visí hlavou dolů přelepená k větvi za pomocí Kinobori no Waza nezkoušela.*

*Když vidí jak jí jde chození po stromě tak se zarazí.* "Doufal jsem že jí to nepůjde moc dobře. Doufal sem že jede na kvantitu a ne na kvalitu svých technik." *Její slova ho však pobavili.* Víš Kinobori no Waza je důležitá technika jelikož na každé jutsu potřebuješ jiné množství chakry. Tato technika tě učí vzít přesné množství chakry a dát je do chodidel plus udržet konstantní množství chakry v chodidlech. Pokud bys použila moc chakry tak plýtváš svou chakrou a jutsu by se ti nemuselo podařit. Na druhou stranu pokud použiješ málo chakry tak se ti jutsu nepodaří a jen vyplýtváš svou chakru. No alespoň takto mi to vysvětloval můj táta. No a Techniku Suimen Hokou no Waza nebo jak si to říkala sem se ještě neučil. No a jak říkáš tak je tahle technika vlastně náročnější a koncentraci chakry takže mě ji budou učit. Safra. *Poté si stoupl, poslal do chodidel chakru a šel po větvi tak aby byl hlavou dolu, poté si ze zad sundal svůj batoh, vytáhl skicák a tužku. Zavřel batoh a nasadil si jej na záda. Poté otevřel skicák.* "Hm když budu malovat jen tak ledabyle tak se nemusím soustředit na to co maluju a budu se více soustředit na svou techniku takže trénink o ničem.* Prosím řekni mi co mám namalovat. Děkuju.

"Asi ji nedošlo proč jsem po ní chtěl aby mi řekla co mám namalovat." *Pomyslel si a začal kreslit psa.* Jakou rasu psa máš vůbec nejradši? *Jen co to dořekl tak si uvědomil že ztratil koncentraci a poslal více chakry do chodidel. Praskla kůra pod jeho nohama a on padal k zemi. Ve vzduchu udělal několik salt a když dopadl na zem tak se zasmál. Poslal chakru do chodidel a vyběhl po kůře stromu až k větvi. Stál na větvi hlavou dolu, otevřel svůj skicák a podíval se na to co namaloval. Usmál se jelikož ta kresba nevypadala jako pes. Znovu zkusil namalovat psa a přitom se vyptával.* Takže jakou rasu, barvu, výšku ..... *Tentokrát měl v chodidlech méně chakry než potřeboval a tak se odlepil od větve a zase padal k zemi. Když dopadl na zem tak znovu poslal chakru do chodidel a znovu vyběhl na větev. Takhle pokračoval dokud se mu nepovedlo bez přestávky nakreslit psa.*

"Hasky, hasky." Víš o tom že pes je vlastně ve tvaru L? *Poví když maluju haskiho. Psy maloval velmi málo takže se na jejich kresbu musel soustředit více než na kresbu jiného tvora.* "Moc mi to nejde. Sakra neovládám svou chakru ještě automaticky takže se musím soustředit na přesnou dávku chakry v chodidlech a zároveň na kresbu psa, kterého zase tak často nekreslím." *Toto pro něj bylo velmi náročné jelikož se musel soustředit hned na dvě věci najednou a tak mu kresba trvala déle než obvykle. Když měl hotovo tak udělal několik kroků po větvi tak aby si mohl sednout. Usadil se a podíval se na svou kresbu.* "Ts!!!" *Poté nakreslil haskiho po druhé. Jeho první kresba měla rysy psa ale pes se jen vzdáleně podobal haskimu. Jeho druhá kresba však byla skoro dokonalá. Ukázal Kamiko obě kresby se slovy.* Stále mi to moc nejde. *Po tšěchto slovech vytrhl list ze skicáku a hodil jej na zem. Poté si stoupl poslal do chodidel chakru a stoupl si na větev. Udělal pár kroků tak aby byl hlavou dolu a znovu začal kreslit psa. Snažil se mít prázdnou hlavu a na nic se nesoustředit. Začínal pomalu cítit úbytek své chakry a stím nastupující únavu. Taktéž začínal cítit bolest v nohou a v ruce. Po nějaké době se mu však třetí kresba povedla. Pes měl všechny rysy haskiho avšak měl moc kulatý obličej. Taktéž stínování se Kosukemu nevyvedlo. Vytrhl list hodil jej ze stromu a znovu začal s kresbou. Jeho samotného nejvíce šokoval fakt že není schopen kreslit v každé situaci a musí se soustředit na věc kterou dělal už od nepaměti a která mu vždy šla.*

Ukážeš mi jak si ty trénovala Kinobori no Waza? Já jen abych měl inspiraci. *Po těchto slovech seskočil ze stromu, odešel od něj o kus dál a díval se na Kamiko.* "Zajímalo by mě jak trénuje ona. Já trénuji jen tak jak mi řekli rodiče a můj bratr ale s bratrem sem vždy trénoval jen svou fyzičku a s rodiči jen Kinobori no Waza. Určitě je více způsobů jak trénovat ale moji rodiče mi ukázali jen to co oni znaj. No a když se naučím trénovat vícero způsoby tak bude můj trénink efektivnější a moje dovednosti lepší. Tedy alespoň tak si to myslím."

*Usmál se když mu začala vysvětlovat jak tuto techniku trénuje.* Já mám trénink tohlohle jutsu rozdělené na tři fáze. První fáze je stejná jako to co jsi udělala teď ty no a na druhou fázi tě budu potřebovat. Jak jsi dobrá v házení zbraní? *Poté z tichl a počkal až mu odpoví.* Prosím slez a udeš po mě házet své zbraně. No ne po mě ale kolem mě. Čím blíž u mě tím líp. Jestli budeš chtít tak mi můžeš i zastoupit cestu. Jde o to aby jsi mě vyvedla z rovnováhy a abych se co nejméně soustředil na svou chakru. Přeci jen v soubojích nebudu mít moc času abych se dlouze soustředil na používání své chakry. Musím si to z automatizovat a nic mě nesmí rozhodit. To je vlastně i třetí fáze kterou mohu trénovat sám. No a třetí fázi si vyděla. Mám používat Kinobori no Waza a přitom kreslit. Taky jde o to že se nesmím soustředit na chakru ale stále ji musím používat. *Poté se podrbal na hlavě páč si nebyl jistý jestli to vysvětluje srozumitelně.* Pochopila si mě?

*Vyslechů si její slova a usmál se.* "Dobře takže to pochopila. No už jsem to trénoval s tátou a celkem mi to šlo takže teď bych neměl mít zase tak velký problém s tím vyběhnout po stromě až nahoru." *Po této myšlence si vytáhl dvě tužky, poslal chakru do chodidel a rozeběhl se ke stromu. Cestou se vyhýbal zbraním co po něm házela, poté vyběhl na kůru stromu. Po stromě běžel po úhlu příčce k vrcholu, cestou nahoru skočil na jednu větev přitáhl se, vydrápal se nahoru a běžel dál až k vrcholu.* "Jo celkem mi to jde."

*Když vyběhl nahoru tak se zasmál.* "Jo už jsem v tom celkem dobrej." *Pomyslel si a pomalu šel ke Kamiko. Když mu řekla že by mohli ještě jednou tak se pousmál.* No proč ne. Zatím jsi mě šetřila že? Klidně mi můžeš zkusit i zastoupit cestu a můžeme zkusit taijutsu. Přeci jen by to byl dobrej trénink pro nás pro oba. *Jen co to dořekl tak slezl ze stromu šel cca jeden metr od stromu, poslal do chodidel chakru a rozeběhl se.* "Tak schválně co vymyslíš. Schválně jak mě překvapíš." *Při těchto myšlenkách lehce z nervózněl ale pokračoval dál.*

*Vyhýbal se zbraním které na něj házela, přičemž se mu povedlo chytit jeden kunai. Když vyběhl na kmen stromu tak si všiml že Kamiko je vysoko nad ním a haže na něj zbraně. Několik jich odrazil kunaiem, nějaké proletělo kolem něj.* "Sakra měl bych se dostat někam aby na mě chvíli nemohla." *Po téhle myšlence hodil kunai který držel v ruce. Skočil na větev která byla nad ním po jeho pravici. Chytl se větve a přitáhl se. Vylezl na ni a rozeběhl se po kůře stromu. Vydal se po úhlopříčce aby se co nejdéle vyhýbal Kamiko. Doufal že vyběhne až k ní aby ji mohl napadnout svou pěstí.*

*Když se k ní dostane blíž tak se jen pousměje, napřáhne se svou pravou rukou a jen co je skoro u ní tak se zastaví a vykopne levou nohou. Poté okamžitě údeří svou pravou rukou a střídá útoky. Pravé ruka, levá noha, levá noha, levé ruka, pravá ruka, pravá ruka, pravá noha, pravá ruka a to se opakuje, dokud není buď poražen a nebo dokud nedostane prostor k dalšímu běhu. Pokud dostane prostor k dalšímu běhu tak se okamžitě rozeběhne po úhlopříčce nahoru.*

"Dobře zatím to jde." *Při této myšlence si nevšiml její pěstí a dostal ránu do břicha. Naštěstí si všiml jejího pokusu a nohu nastavil tak aby její pokus zastavil. Její síla však byla větší než jeho. Podkopla mu nohy a on letěl dolu ze stromu. Rychle poslal svou chakru do dlaní a chytl se kůry stromu. Povedlo se mu zachytit se a zastavit svůj pád. Poté si stoupl přičemž poslal svou chakru i do chodidel a rozeběhl se proti Kamiko.* "Je rychlejší, silnější a možná má větší výdrž než já. Co sní mám teda udělat?" *Když byl cca půl metru od ní tak změnil svůj směr a běžel po úhlopříčce víš.* "Musím se rychle dostat na vrchol ale jak když mi zastoupí cestu tak jsem v čudu.*

*Když zaslechl její hlas tak se usmál, poté viděl jak bere svou zbraň a hází jí, v tu chvíli rychle změnil směr a běžel po úhlopříčce nahoru. Jen tak tak se vyhnul kunaii.* "Sakra to bylo těsné." *Po očku ji sledoval a pokud se mu podaří vyběhnout nad ní tak pošle svou chakru s chodidel do dlaní. Díky tomu se odlepí nohama od stromu a pokud Kamiko neuhne tak by ji měl shodit. Poté se sám pokusí zachytit se dlaněmi o kuru. Poté pošle chakru i do chodidel a rozeběhne se na vršek stromu.*

"Sakra." *Pomyslel si když skočila ne větev. On se však vydal na vršek stromu. Stále běžel po úhlopříčce k vrcholu stromu, když vtom si všiml že se Kamiko rozeběhla za ním.* "Je na mě moc rychlá takže mě za chvíli doběhne a bude chtít semnou bojovat. Dobře takže co mám teď dělat?" *Cestou přemýšlel a když byla dost blízko tak skočil na nejbližší větev, přitáhl se a běžel po větvi na její konec. Když byl u konce větve tak skočil na další větev, která byla nad tou na které běžel. Přitáhl se, vylezl na tuto větev a podíval se kde je Kamiko.*