Toku

*Arisu nemohla nijak ovlivnit to, co Reina v té mlze uvidí a pokud by věděla, že to budou negativní vzpomínky. Jistě, většinou to byly právě negativní vzpomínky, ale bylo to rozhodně lepší než aby na ní rovnou použila Narakumi no Jutsu, které by musela zrušit poněkud jinak a nezapadlo by to do jejího plánu se želvou. S Genbu neměla nějaký extra vztah, ale poslouchala ji na slovo stejně jako ostatní bytosti. Arisu jen čekala na želvě a ještě tak trochu provokativně si na ní pohodlně sedla* Nedáme ji to zadarmo, Genbu-san *promluvila v duchu k želvě a vytáhla z kapsy kalhot jedinou "zbraň", kterou u sebe měla. Bublifuk. Jen tak si s ním hrála v ruce, ale ještě neměla potřebu ho použít. Překvapeně se usmála, když viděla, jak Reina použila na boxery Hien. To byla technika, která přesahovala hodně její hodnost. Ale stejně ji to nechávalo chladnou. Želvě sice udělala pořádné řezné rány po stranách, ale želva zůstávala na místě. Kdyby byla živý tvor, nejspíš by masivně krvácela, ale ani to se nekonalo* Pokud jsi pozorně četla ten svitek, víš, jak tyhle bytosti zničit *poznamenala s mírným úsměvem Arisu*

*Reina stála překvapená že jen udělala dobré řezné rány ,ale ta želva stala.*“Sakra co to v tom svitku jen bylo.“*Pomyslela si a přemýšlela a krom toho byla dost vyčerpána nezbývalo jí moc chakry .Krom toho se ani jednou nepodívala na arisu. Stála cela zadýchána a zrušila techniku pak si boxery schovala do pouzdra.*“ Už vím ta maska ale musím to provést rychle.“*Pomyslela si a poskládala pečetě.“ Shunshin no Jutsu.“Rychle se přesunula k hlavě želvy a tasila z pouzdra na levém boku kakuto a vší silou máchla po masce což měla byt její hlava aby jí rozsekla napůl.*“Snad to konečně vyjde.“*Pomyslela si a sekla co mohla pak se jí kakuto zastavilo až o podlahu.Reina pak padla na zem a dýchala z hluboká .Prostě padla vyčerpáním. Nebyla zvykla používat moc hien a jak ležela na zemi tak měla zavřené oči a snažila se vydýchat,ale cele tělo měla jako v ohni.*“Sakra stálo mě to moc chakry musím si na chvilku odpočinout.“*Pomyslela si a ležela na pravém boku skoro nehnu tě a snažilas ještě nabrat silu ,ale tělo jí to nechtělo dovolit,tak čekala co jí mamka řekné.*

*Arisu si hrála s bublifukem, dokonce i dělala, jako kdyby si Reiny vůbec nevšímala a vypouštěla z bublifuku bublinky, které se držely u její hlavy. Nikdy nepřijde na chuť klanovým technikám a téhle věcičce, která podle některých pitomců má sloužit v boji. Je to spíš hračka pro klauny než zbraň. Tak to Arisu vždycky brala a to se do téhle chvíle nezměnilo. Jistě, mělo to pár dobrých technik. Ale nějak s tím neuměla pracovat v boji, takže se spoléhala na jiné své silné stránky. Třeba Kumenju. Genbu měla velkou nevýhodu, že byla pomalá. Sice dostala upozornění od Arisu, tak trochu hlavou uhnula, přesto se ozvalo křupnutí, když se želvina maska rozbila a Arisu musela nějak vychytat volný pád, když se želva proměnila v obláček kouře. Sama si povzdychla, ta se teda předvedla. Ale pravdou bylo, že Arisu u Reiny vážně Hien nečekala. Každopádně Arisu dopadla do podřepu, než vstala a bublifuk uklidila. Přeci jen ho vážně nepoužívala. Udělala těch pár kroků k Reině* Zkus se uvolnit a na nic nemyslet *promluvila tiše a naváděla ji k meditaci, přeci jen ji to mohlo pomoct překonat to, jak se cítila*

*Ležela a páleni pomalu přestávalo pak uslyšela od své mamky hlas otevřela oči a pomalu se posadila.*Dobře.*Jen jí na to odvětila a dýchala zhluboka a na nic nemyslela.Za nedlouho se postavila a cítila se o něco lepé.*Děkují mamko ,ale želvu nikde nevidím.“Že by se mi jí podařilo zničit.“*Pomyslela si a dívala se arisu do oči.*Takže budou mé otázky z odpovězeni ?*Zeptala se zvědavým hlasem a nemohla se dočkat odpovědí .Sice jí bylo lepé,ale stále cítila že to ještě není ono.Stálo jí to celkem dost chakry.*“ Trochu jsem se přecenila s tím hien , ale snad jsem to zvládla když tady tu želvu nevidím.Krom toho jsem neslyšela jak spadla ,ale mohla zni tiše seskočit nevím co si mám o tom myslet.“*Pomyslela si a přitom se dívala i kolem sebe a želvu nikde neviděla měla divný pocit z toho.*

*ve skutečnosti chtěla ještě vyvolat Kinju, než se Reina tak složila, ale nakonec si řekla, že jedna bytost bohatě stačí. Arisu se už prostě naučila tiše dopadnout na nohy, bylo to někdy otázkou života a smrti, takže tuhle svou "schopnost" použila i teď. Aspoň nějaké "vzrušení" v bohem zapomenuté Suně* Povedlo se ti dostat mě ze želvy, takže si zasloužíš odpovědi na své otázky *pousmála se na ní Arisu* Ale jednu po druhé. Ne všechny naráz *tiše se zasmála Arisu, když to dodala. Všimla si, že Reina bývá dost roztěkaná, když ji něco zajímá, tak se ji pokusila trochu usměrnit myšlenky a nechala ji prostor na to, aby se ji zeptala, co ji zajímalo*

*Pak svůj zrak obrátila na arisu a jen se smála a když slyšela její slova tak jen kývla chápavě .*Takže za prvé co to jsou za osoby na té malbě? Nejvíc mně zajímá ten černo vlasy .*Pak se odmlčela.*Proč si mně vzála na ten hle trénink a co má za spojitost ten svitek?*Pak se odmlčela a přemýšlela na co by se jí mohla ještě zeptat.Když pak jí napadla dost blba otázka.*Co si měla s itamim mamko?*Řekla jí to klidným hlasem a smála se na ní a neuměla schovat své natčeni z toho co viděla a moc se jí to líbilo.*Mimochodem už nejsem tak malá jak jsem bývalá docela dost jsem se osamostatnila ,takže strach o mně mít nemusíš maminko.*Řekla jí s úsměvem na tváří.*

*očekávala nějaké otázky ohledně Kumenju, ale tím, jak Reina začala, tak ji došlo, že tyhle otázky budou o něco těžší, než předpokládala. Ale byla ji nějak "nucena" odpovědět, když už splnila Arisinu podmínku, aby ji dostala ze želvy* Jediný muž, který stále ještě žije, je ten fialovlasý. Můj otec *začala náročněji* Podle mých informací stále žije tedy. Utekl před mnoha lety ze Suny a stal se nukeninem. Ten blonďatý chlapík je Shiro, byl to můj první senpai u mučitelů. A černovlasý kluk je Jaashi. Byl pro mě velmi důležitý. Oba zemřeli na misi *bez nějakých velkých emocí ji dokázala odpovědět a mluvila o těch kresbách, jako kdyby je měla před sebou. Taky je měla před očima, jako kdyby je kreslila před malou chvilkou. Nakonec jen potřásla hlavou, aby se věnovala Reinině další otázce* Chtěla jsem si vyzkoušet, jak dokážeš přemýšlet. A co všechno umíš. Hien je na genina velmi pokročilá technika *pousmála se, přeci jen dala najevo, že je na ní hrdá. Bylo to překvapivé, že něco takového uměla. Ačkoli evidentně ji to bralo mnohem víc chakry než třeba jí. Když se zeptala na Itamiho, tak se začala smát* Proč tě zrovna zajímá Itami? *zeptala se pro změnu ona, protože si nebyla vědoma, že ji o Itamim říkala* Itami je můj velmi blízký přítel *víc to nespecifikovala, protože nebylo co. Byl jeden z lidí, kvůli kterým by byla schopna zemřít a ještě by byla ráda, že by přežil. A těch bylo vážně málo* Každopádně ten svitek se vším tady dost souvisí. Ta želva je tvůj dnešní cíl. Naučit se ji vyvolat *pronesla po chvíli*

*Poslouchala jí s úsměvem na tváří.*Aha ty jsi pro mě taky důležitá.Jo tu techniku jsem se naučila nedávno ,ale dá to dost zabrat udržet chakru.*Když se jí zeptala proč zrovna itami tak se usmála od ucha k uchu.*Měla jsem sním oběd a ptal se jestli tě náhodou neznám ,ale to bylo než jsem poznala tebe mamko.*Při posledních slovech arisu se trochu zasmála.*Želvu vyvolat nevím jestli to zvládnu.*Pak si povzdechla .*Ale budu se snažit nezklamat a dělat ti jen radost a abys byla na mně hrdá.*Pak už nic neřekla a jen přemýšlela jak by mohla něco tak šíleného zvládnout.Neměla tolik zkušenosti jak arisu,ale chtěla byt jako ona aniž by to dávala na jevo tak se pro ní arisu stál vzor.*

*Arisu Reině dávala víc informací, než si asi dívka byla víc vědoma. Přeci jen o svých povolání ještě s Reinou nemluvila. Kdyby byla v tréninku, bylo by to víc evidentní, ale takhle i tak, když měla krátký rukáv, tak své jizvy po mučení skrývala pomocí Henge no Jutsu. Prostě nemusel každý vidět její cejchy. Ale nestyděla se za to, jen se chtěla vyhnout zbytečným otázkám. Zato ve světě své jizvy a zranění vystavovala, jako kdyby se tím chlubila. A to tetování bude ještě lepší. Sice se to moc ke vztahu, který měla se svou první kamarádkou, nehodilo, ale takový styl tetování by se teď nehodil k ní* Trochu jsem čekala, že za mnou s tím přijdeš. *usmála se na ní Arisu, ale to, že to neudělala, za to si mohla sama tím, že byla teď týden mimo domov. Došlo ji, že ji musí představit aspoň Ryuza, kdyby se potřebovala obrátit na někoho, kdo by věděl, kde Arisu zrovna je. Když ji odpověděla ohledně Itamiho, dokázala si představit vyděšenou modrovláskovu tvář, když viděl Reinu. Musela se tomu smát. Když to tak počítala, tak pokud by s ním tenkrát otěhotněla, tak by Reina mohla být jejich dcera. A její život by se ubíral jiným směrem. A byl by mnohem šťastnější. Ale to byla minulost* Věřím, že to dokážeš *usmála se na ní Arisu* Takže pečetě předpokládám, že už znáš. Každopádně... *začala před Reinou pomalu skládat pečetě na Kumen Sowaku, než se brána objevila a vyšli z ní Andělská Kněžka a Shinigami. Nehodlala se na Reinu jen dívat a znervózňovat ji. Mohla si na opačné straně doja sama zatrénovat*

*Stejně neuměla dojít k závěru a poslouchala arisu. Nic však neodpovídala a jen se nad tím usmála a sledovala co děla arisu a opakovala to po ní ,ale nic se nestálo.*Pečetě znám ,ale nic to neděla.*Jen jí odvětila a sledovala jak arisu vytvořila bránu Kumen Sowaka a z ní vylezli úplně jiné bytosti.*Ach jo kéž bych to uměla taky.*Trochu povzdychla a sklonila hlavu k zemi.*“Proč musí byt mamka tak talentovaná.“*Pomyslela si a pak hrdě pozvedla hlavu.Poskládala pečetě a soustředila se a přední se objevil Mali naznak brány ,který hned zmizel.Ale jen tak se nevzdávala a opakovala to stále dokola pečetě a brána kumen sowaka se zvětšovala ,ale vždy se objevila jen na chvilku a poté zase zmizela.Když Poskládala po několikáté pečetě na kumen sowaka objevila se brána skoro dokonala,ale však vydržela chvilku a pak zmizela.Byla z toho docela vyčerpána ,ale nevzdala se a Poskládala pečetě objevila se přední dokonala brána sowaka a z ni vylezlo stvořeni želvy ,které mělo místo hlavy masku.Pak brána zmizela tak stála v údivu,ale arisu vůbec nedávala pozornost byla zabrána do vytvoření brány.Byla cela v šoku a šťastná ,že se jí to povedlo a neuměla ze sebe ani vydat hlásku a jen stála a smála se.*“Jsem to dokázala není možné.“*Pomyslela si a jen obdivovala stvoření ,které vylezlo z brány.*

*Arisu si vyvolala ty dvě bytosti a přesunula by se s nimi na opačnou stranu doja. Taky si chtěla trochu zatrénovat, sice pokud by aktivovala Raiton no Yoroi, tak má prakticky vyhráno. I kdyby to měl být jen 1. stupeň. Ale zatím se k tomu neschýlila. Ačkoli Andělská kněžka i Shinigami byli rychlejší než Arisu v běžném fyziologickém stavu. Ale to nevadilo, Arisu proti nim zaútočila pomocí Suitonu, čímž by měla minimálně omezit hybnost stužek kněžky a té by se pak měla skoro bez problému vyhýbat. U Shinigamiho byl větší problém, protože byl hodně dobrý v kenjutsu, které Arisu prakticky neovládala. Mohla spoléhat na to, že jí vyvolané bytosti ji neublíží, ale na to Arisu nespoléhala. Chtěla cvičný souboj, takže se nikdo z nich nemohl držet stranou. Samozřejmě, že ji nemohli zabít případně, ale nějaké zranění nestálo za to ani. Shinigami začal zlehka a ani zdaleka nedosahoval plné rychlosti, alespoň ze začátku. Ale čím by na něj Arisu víc dorážela, tak tím by zrychloval. Arisu sice schytala už pár ran od kosy (nic vážného, jen povrchové zranění),ale pořád se ji do Raiton no Yoroi nechtělo. Proti Andělské Kněžce, která byla stejně jako ona spíš na dálku použila Suiton zkombinovaný s Raitonem a tím ji zlikvidovala masku. Proti Shinigamimu to ale použít nechtěla. Nakonec stejně byla nucená využít Raiton no Yoroi a masku mu zničit ve své bleskové rychlosti. Podívala se směrem k Reině, které z brány vylézala želva. Ale rozhodně tahle želva nevypadala úplně stejně jako Genbu. Jistě byla to Genbu, ale prostě to nebylo ještě úplně ono. Arisu ve své plné rychlosti s Raiton no Yoroi (1.stupeň) se mihla směrem k želvě, zničila ji masku a zase se přesunula na místo, kde byla předtím, než svou bleskovou obranu zrušila* To bylo pěkné, ale nevydržela ti. Znovu *Reina nemohla postřehnout ani náhodou, že Genbu zničila Arisu. A Arisu prostě jen chtěla, aby víc trénovala. I kdyby ji takhle ty Genbu měla ničit celý den, aby si natrénovala vyvolávání Kumenju, tak to dělat bude*

*Reina viděla jak se želvy zmizla a že na ní arisu mluvila vůbec nevnímala ,jen znova poskládala pečetě a želva jak se objevila tak zase zmizela.Tak opakovala do kola a dělo se pořad to stejné.Pomalu jí to přestávalo bavit ,když po padesáte vyvolal želvu hned jí objala kolem hlavy a měla usměv na tváří a jen doufala že jí tentokrát zůstane byla už celkem dost unavená a stálo jí to docela dost chakry ,ale vzdát se nechtěla.Měla takový špatný pocit jako kdyby za to mohla i její mamka tak se chtěla přesvědčit.Tak tam stála a chtěla vědět jestli má pocit dobře nebo jestli se pleté.*

*ze začátku to Arisu zlomyslně bavilo. Želva se objevila, Arisu aktivovala 2. stupeň Raiton no Yoroi, želva zmizela v obláčku dýmu, ale z pohledu Reiny Arisu jen stála na místě a sledovala Reinino snažení. Ach, jak to bylo od Arisu zlomyslné a přesto jen chtěla, aby se Reina protrénovala ve skládání pečetí. Aby si tím byla stoprocentně jistá předtím, než Kumenju vyvolá při nějakém souboji, ať už to bude na chuuninských zkouškách nebo později na misi. Bylo to pro Reinino dobro. Jenže postupem času to Arisu prostě přestávalo bavit. Už by se to dalo považovat za mučení, kdyby to někdo viděl. No, nakonec byla jen zvědavá, kdy to Reina vzdá nebo udělá něco, co by Arisu zabránilo zničit Genbu masku. To, že Genbu začala vážně Arisu proklínat, bylo jasné. Tak ani Arisu neměla nějaký extra vztah k té želvě. Bylo to vzájemné. No, když už přišla asi padesátá želva a Reina ji prostě objala hlavu, Arisu se musela tiše zasmát. Byla velmi překvapená, kolik toho Reina vydržela. Jistě, trvalo to nějakou dobu, postupně se Reině chakra obnovovala, protože padesátkrát hned po sobě by nevyvolala Genbu ani Arisu se svou zásobou, ale Reinina výdrž a odhodlání byly obdivuhodné* Dobře, dobře, vzdávám se *tiše se zasmála Arisu a přešla k Reině a pokud by ji to dívka dovolila, tak by si ji sama přivinula do náruče* Gomen, Rei-chan. Jsi velmi odhodlaná, maličká *zašeptala ji do vlasů a pevně ji objímala. Samozřejmě, že Reina už nebyla tak maličká, jako když se setkaly poprvé. Ale pro Arisu pořád tou "maličkou" bude* Jsem na tebe hrdá *usmála se na ní, myslela to vážně. Nikdy na ní nebyla víc hrdá*

*Objímala jí a pak se narovnala genbu zmizela a reina sebou šamtala a poslouchala arisu. Pak se nechala vnést do její náruče.Byla dost vyčerpána a na to aby se bránila byla už slába.A unavena ,ale nic stejně nezmohla ,ale i tak si její náruč užívala.*“Takže jsem měla správný pocit.“*Jen si pomyslela a užívala si tu nostalgií bylo jako tehdy když žila ještě její mamka.Jen poslouchala její slova a měla usměv na tváří , i když se snažila neusnout celkem silně ,tak na ní dolehla únava.*“Sice mi to dělala na schval ,ale i tak jí odpouštím a jsem ráda že jí mám.“*Pomalu se jí zavřeli oči a jediné co ze sebe vydala .*Mám tě moc ráda maminko a jsem ráda že tě mám.*Pak už jenom tvrdě usla vyčerpáním v její teplé a hlavně lásky plné náručí.*

*Arisu ji svírala v náručí a sama si užívala jejich společnou náruč. Dala by za ní život, pokud by to bylo nutné. Arisu pomalu zjišťovala, že se bude o Reinu bát jak v Kiri na zkouškách, ale o to víc se bude bát, až bude sama Reina chodit na mise. Přeci jen ve vesnici byla relativně v bezpečí, ačkoli taky měla strach. Byl to nějaký mateřský pud, i přes to, že Reina nebyla její vlastní. Ale ona ji jako svou vlastní milovala a poprala by se klidně s celým světem, aby ji ochránila. Udělala by pro ní cokoli, aby byla šťastná. Ale zároveň chce, aby byla dostatečně silná, už jen proto, aby o ní nemusela mít takový strach.* Taky tě mám moc ráda, holčičko moje *pošeptala Arisu a když ji Reina usnula v náručí, jen se pro sebe usmála* Budeš jednou silná kunoichi, věřím tomu *řekla si polohlasem, než ji vzala do náruče a odnesla ji z doja domů. Reina byla její život, jako kdyby s ní našla smysl života. Jistě, něco k té dokonalosti chybělo, ale i tohle bylo dostatečné, aby Arisu byla šťastná*

*Před několika hodinami se vrátil z Akademie domů, ležel ve své posteli v domě svého dědy a díval se na strop. Když už usínal tak se ozvalo bušení na dveře. Rychle vyskočil z postele a v tu chvíli se otevřeli dveře a Suhuachi uviděl svého zamračeného dědu. Jeho děda mu vynadal že se fláká a poslal ho na zahradu aby trénoval své ninjutsu. Suhuachi si oddechl, sklopil hlavu a vydal se na zahradu. Na zahradě byly tři dřevěné kůly. Suhuachi se postavil přímo proti těm kůlům a začal skládat ruční pečetě. Když složil poslední tak se vedle něj objevil jeden klon. Suhuachi se na něj podíval a viděl že klon je celý bílý a leží na zemi.* "Sakra takhle je ten klon úplně zbytečný." *Zrušil svou techniku a znovu poskládal pečetě. Znovu vytvořil jeden klon který však stál vedle něj. Pravda klon byl bělejší než originál a také měl křivý nos a jinou barvu očí, kratší ruce i nohy. Celkově byl klon menší než originál. Suhuachi zrušil svou techniku, zavřel oči a v duchu si představil sám sebe. Když byla jeho představa v pořádku tak začal skládat ruční pečetě. Skládal je pomalu a stále měl zavřené oči a měl svou představu sebe sama. Když složil poslední pečeť tak otevřel své oči a vedle něj stál jeden dokonalý klon. Usmál se ale po chvíli si uvědomil že je unavenější než by ve skutečnosti měl být.* "Co se to děje? Vím že tohle je už můj třetí klon ale takhle unavený bych neměl být." *Po této myšlence ucítil bolest v zádech a skácel se na zem. Otočil svou hlavu a viděl svého dědu s flaškou v ruce jak se směje. Poté mu děda začal vysvětlovat že použil příliš mnoho chakry na vytvoření jednoho hloupého klona. Suhuachi se zvedl a a začal znovu skládat pečetě přičemž se díval na svého dědu, který pil s flašky. Po složení poslední pečetě vytvořil nový klon. Klon byl k nerozeznání od originálu tedy kromě nezdravě bílé barvy. Děda se napřáhl a praštil svého vnuka do tváře. Okamžitě zmizeli oba klony a Suhuachi začal skládat znova. Byl velice nervózní a klepaly se mu ruce i nohy. Byl i dost unavený protože spotřebovával mnoho chakry k vytvoření klona. Když dokončil poslední pečeť tak se vedle něj objevil klon jenž ležel na zemi, měl z deformovaný obličej, byl nezdravě bílí a menší než originál. Suhuachi se rozklepal ještě víc, poté si rychle klekl a schytal ránu do zad která ho položila na zem. Postavil se a cítil nutkání brečet avšak nechtěl se ztrapnit před svým dědou a tak se snažil zadržet pláč. Bohužel po několika vteřinách cítil jak mu slzy kanou po tváři. Dřív než si je stačil utřít tak dostal facku a přednášku o tom že ti co jsou z rodiny Horokeu jsou hrdí a nebrečí, zvláště když se jim nic neděje. Suhuachi sklopil zrak, otřel si slzy a znovu začal skládat ruční pečetě, když však chtěl použít svou chakru k vytvoření klona tak ucítil bolest v břiše. Jeho tělo automaticky spadlo na zem a on začal kašlat. Poté mu jeho děda řekl že mu dal ránu aby přestal plýtvat svou chakrou. Začal svému vnukovi vysvětlovat jak je důležité aby neplýtval svou chakrou a že vždy když zjistí že svou chakrou plýtvá tak mu dá ránu. Suhuachi se pomalu postavil otřel si slzy a začal skládat pečetě a soustředil se na svou chakru. Při složení poslední pečetě, vytvořil jeden klon. Klon stál vedle originálu a byl podobný ne však stejný. Děda se zamračil a Suhuachi začal znovu skládat pečetě. Třásli se mu ruce, kolena a skládal velice pomalu avšak tentokrát vytvořil klon který byl naprosto totožný jako originál. Suhuachi ucítil slabost v kolenou a spadl na zem.* "Co to je vždyť tetokrát jsem nedostal ránu, takže sem použil přesně tolik chakry kolik sem měl. Tak proč sem skončil na zemi?" *Suhuachi cítil velikou únavu která se každou vteřinou zvětšovala. Také cítil jak ho vše bolí ale netušil zda je to od ran jenž dostal a nebo od toho kolik chakry vyplýtval. Najednou ucítil nárůst chakry avšak neměl sílu se zvednout. Po nějaké době tento pocit přestal a jeho děda mu vysvětlil že použil techniku FUKOKU NO CHAKURA díky čemuž mu doplnil chakru a poté vyzval svého vnuka aby znovu zkusil použít Bunshin no Jutsu. Suhuachi se pomalu zvedl ze země. Sice měl zpět všechnu svou chakru ale bolest kterou cítil před tím tak cítil stále ani únava nebyla nijak menší.* "Měl bych se na trénink už vybodnout ale děda mě zbije a možná i něco horšího když uvidí že odcházím. Dost se ho bojím." *Při těchto myšlenkách skládal ruční pečetě a soustředil se na svou chakru. Vytvořil jednoho dokonalého klona aniž by spotřeboval příliš mnoho chakry. Jeho děd kývl a Suhuachi začal skládat znovu pečetě. Tentokrát vytvořil dva klony. Jenž byly od originálu k nerozeznání. Více a více cítil únavu ale jeho děda mu nedovoloval si odpočinout. Chtěl aby vytvořil více klonů. Vždy když Suhuachi byl na pokraji svých chakrovích zásob tak mu děda chakru doplnil. Takhle pokračovali až do večera kdy se Suhuachi nemohl ani pohnout a omdlel vyčerpáním. Jeho děda ho nechal spát na zemi a šel si lehnout do postele. Když ráno vyšlo slunce a sluneční paprsky dopadli na tvář Suhuachi tak se chlapec probudil. Pomalu vstal, byl celý rozlámaný a všechno ho bolelo. Zásobu chakry měl plnou díky technice svého dědy. Jen co vstal tak složil několik pečetí a vytvořil dva klony naprosto stejné jako byl on sám. Poté se rozeběhl proti kůlům a klony opakovaly jeho pohyb. Pohyb klonů byl o několik vteřin pomalejší než pohyb originálu. Když doběhli ke kůlu tak Suhuachi vyskočil a v tu chvíli zmizeli jeho klony.* "Sakra to je k ničemu. Takhle je nebudu moct použít v boji." *Slezl z kůlu na který před chvílí vyskočil, znovu složil pečetě a tentokrát vytvořil jednoho klona. Rozeběhl se proti domu, klon běžel vedle něj, Suhuachi se soustředil na udržení klona, skusil několikrát vyskočit a díval se na svůj klon který opakoval jeho pohyby. Měl radost že klon nezmizel. Před domem se zastavil a běžel zpět ke kůlu. Oběhl kůly, přičemž jeho klon dělal přesně to co originál a běžel zpět k domu. Před domem poslal chakru do nohou, jeho klon zmizel a on vyběhl po fasádě až na střechu.* "Sakra Kinobori no Waza mi jde lépe než Bunshin no Jutsu ale měl bych trénovat aby klon běžel semnou po fasádě. Přeci jen musím se naučit používat Bunshin no Jutsu pořádně. Takhle to je zbytečná technika. Nedokážu ji pořádně využít a už vůbec ji nedokážu použít v boji. To je naprd." *Při této myšlence slezl ze střechy na zem. znovu složil pečetě a vytvořil jednoho klona. (Bunshin no Jutsu) Rozeběhl se ke kůlu, skákal, dělal salta, kotrmelce a jeho klon dělal přesně to co originál když doběhl ke kůlu tak se otočil a běžel k domu. Přestal se soustředit na svůj klon a začal myslet na Kinobori no Waza, jak by ji mohl lépe použít. Když doběhl k domu tak se zastavil, podíval se vedle sebe a usmál se. Klon byl stále vedle něj a opakoval jeho pohyby. Poté Suhuachi poslal svou chakru do chodidel a podíval se vedle sebe. Klon tam stále byl. Poté originál pomalu stoupl na fasádu a rozešel se po ní. Suhuachi cítil že se začíná odlepovat a tak do chodidel poslal více své chakry do chodidel. Byl perfektně přilepen a klon byl stále vedle něj. Poté se pomalu rozešel, vyšel až na střechu. Klon byl stále vedle něj. Poté se znovu chodidly přilepil k fasádě, složil několik pečetí a pomocí Bunshin no Jutsu vytvořil další dva klony. Seběhl z fasády na zem a rozeběhl se ke kůlům. Poté přeskočil kůl a běžel dál až ke kameni jenž byl také na zahradě. U kamene se zastavil, zrušil svou techniku, sedl si opřel se o kámen a odpočíval. Poté mu jeho babička přinesla džbán s vodou, který naráz vypil. Tímto způsobem trénoval celý den až znovu padl vyčerpáním. Tentokrát ho děda odnesl do jeho postele.*

trénink ninjutsu

*Dnes odpoledne přišel z Akademie, odložil tašku do pokoje a vydal se na zahradu trénovat své schopnosti v ninjutsu. Když vyšel z domu tak se pousmál, podíval se na tři kůlu jenž byly zadělané v zemi, složil několik pečetí a vytvořil dva klony. (Bunshin no Jutsu)* "Dobře minule jsem se pořádně naučil Bunshin no Jutsu a teď se v ní mohu jen zlepšovat abych ji zvládl lépe používat v boji." *Poté se rozeběhl proti kůlům a klony ho následovali, když byl u kůlů tak se sklouzl po zemi. Bylo to velice nepříjemné jelikož se svezl po písku, ktrý se mu dostal do nohavic a bot. Rychle vstal přičemž klony stále dělali to co originál. Jen co se zvedl ze země tak se rozeběhl proti domu. Když byl dva metry od domu tak zrušil své klony, poslal chakru do chodidel, vyskočil, udělal salto a díky chakře se přilepil k fasádě domu. (Kinobori no Waza) Poté se rozeběhl směrem ke střeše, začal skládat pečetě a za pomocí Bunshin no Jutsu vytvořil dva klony. Které běželi stejně jako on. Poté vyskočil na střechu, klony samozřejmě dělali to samé co originál. Když byl na střeše tak se usmál jelikož měl radost z toho co zvládl. Poté slezl ze střechy na zem a uslyšel potlesk. Otočil se směrem odkud slyšel potlesk a všiml si že tleská jeho babička, která se i usmívá. Bez jediného slova se usmál i on na svou babičku a ta vytáhla kunaie a hodila je po svém vnukovi. Kunaie prolétli kolem jeho hlavy a on se rozešel směrem ke své babičce. Ta mu řekla aby šel ke kůlům a poté bude mít jednoduchý úkol a tím mělo být aby doběhl k babičce. Suhuachi se usmál, souhlasně přikývl a vydal se ke kůlům.* "Dobře jednoduchý úkol, doběhnout k babičce. Ta už je stará takže by mi neměla utéct." *Když došel ke kůlům tak se rozeběhl k místu kde stála jeho babička. Ta sáhla do kapsy a hodila po něm kámen, který zasáhl Suhuachi do břicha. Rána byla tak velká že Suhuachi spadl na zem a rozkašlal se.* "Dobře takže babička po mě bude házet kameny. Nečekal sem že by něco takového udělala takže jsem nestačil reagovat ale teď sem na ni připraven." *Při této myšlence se pomalu postavil a znovu se rozběhl proti své babičce. Ta znovu sáhla do kapsy a hodila po něm kámen. Kámen znovu zasáhl svůj cíl a Suhuachi skončil na zemi.* "Sakra hází to po mě dost rychle. Je dobrá." *Znovu se postavil, a rozeběhl se, složil několik pečetí a pomocí Bunshin no Jutsu vytvořil tři klony, jeden běžel před originálem a dve běželi po jeho pravici. Z pohledu babičky to vypadalo jako že k ní běží čtyři kluci ve dvojřadě. Suhuachi, vyskočil a jeho klony opakovali jeho pohyb avšak svou babičku nezvládl zmást. Ta vytáhla z kapsy kámen a hodila ho po svém vnukovi. Kámen proletěl skrz klon a praštil originál do břicha. Suhuachi znovu skončil na zemi a jeho zbylý dva kloni se rozplynuli. Suhuachi se podíval na svou babičku která se smála.* "Sakra začínám být unavený. Už jsem použil dost chakry. Ještě mi nějaká chakra zbývá ale měl bych svou babičku nějak zmást. Kamenům které po mě hází se vyhnout nezvládnu ale když ji zmatu tak se k ni mohu přiblížit a ona nebude vědět kam má hodit ten kámen." *Poté se pomalu postavil, otočil se a rozeběhl se směrem ke kůlům. Oběhl kůl a znovu běžel ke své babičce, začal skládat pečetě a vytvořil před sebou jeden klon, poté znovu začal skládat pečetě vyskočil, jeho klon opakoval to co originál a jen co složil poslední pečeť tak vytvořil po své pravici klon. Když dopadl na zem tak začal znovu skládat pečetě a běžel proti své babičce. Jen co složil poslední pečeť tak vytvořil další dva klony po pravici klonů jenž měl už vytvořené. Suhuachi cítil čím dál tím větší únavu když vtom se mu začali zavírat oči a on spadl na zem. Poté usnul. Když se probudil tak byla noc a jemu byla velká zima. Všechno ho bolelo ale pomalu vstal a chtěl jít do domu když vtom se otevřeli dveře a vnich stál jeho děda jenž se hlasitě smál. Poté děda použil svou techniku a doplnil chakru Suhuachi. Poté k němu děda přišel a řekl mu aby vytvořil co nejvíce svých klonů zvládne. Suhuachi, kývl a začal skládat pečetě, jen co složil poslední pečeť tak vytvořil 40 klonů. Poté se usmál na svého dědu, poté padl na kolena jelikož byl velice unavený s náhlého poklesu chakry. Jeho děda se hlasitě zasmál a vysvětlil mu že by měl trénovat svou chakru aby ho nevyčerpalo vytvoření tak mála klonů. Suhuachi se podíval na svého dědu a zamračil se.* "Tak málo klonů? Sakra dyť jich je více než dost. Já nechápu jak je možné že jsem omdlel když sem běžel proti babičce. Přece jen sem nepoužil tolik chakry. Nejspíše to bude i tím jaký bylo vedro a já sem se přepínal více než jsem zvyklí." *Při této myšlence se pomalu postavil a jeho děda mu řekl aby vytvořil dalších deset klonů. Suhuachi se vyděsil při pomyšlení že by měl vytvořit další klony. Věděl že má ještě dost chakry ale taky si uvědomoval jak moc ho vyčerpalo těchto 40 klonů. Čekal že mu děda předá svou chakru ale nic takového se nedělo a tak začal velice pomalu skládat pečetě a když složil předposlední pečeť tak dostal ránu do břich od svého dědy. Jeho děda mu poté vynadal a řekl že kdyby vytvořil dalších deset klonů tak by Suhuachi omdlel a byl by několik dní v bezvědomí.* "Myslel sem že by mohl být problém kdybych ty klony vytvořil ale měl sem za to že opravdu chce abych to udělal." *Poté Suhuachi zrušil své klony a jeho děda ho poslal do postele. Za několik dní šel znovu trénovat na zahradu. Postavil se před kůly a rozeběhl se proti nim. Složil několik pečetí, vyskočil a vytvořil dva klony ve vzduchu, když dopadl na zem tak udělal kotrmelec a jeho klony opakovali to co originál. Když si stoupl tak zrušil klony a rozeběhl se, složil několik pečetí, vytvořil dva klony za sebou, vyskočil, složil pečetě a při dopadu šel do kotrmelce, přičemž vytvořil jednoho klona po své pravici.* "Asi bych měl trénovat vytváření a rušení klonů v jednom. Přece jen bych takto mohl někoho lépe zmást. Než když vytvořím klona a poté zruším jiného. Jo to by mohlo být zajímavé." *Po této myšlence ho zavolala jeho babička aby jí šel pomoct v kuchyni. Neochotně ji šel pomoc a v kuchyni mu babička řekla že se bude učit teorii do školy, místo toho aby blbnul na zahradě. Suhuachi byl znechucen ale věděl že nemá cenu odporovat. Večer šel spát a těšil se až se znovu uvidí z Misaki.*

trénink ninjutsu

*Dnes byl páteční den a Suhuachi se vracel z Akademie domů.* "Znovu mi sensei vyčetl že nemám své shinobi zbraně. Já žádné nechci. Pokud vím tak techniky mého klanu sou lepší jak nějaké zbraně a kouřové bomby a tak podobně. Navíc na úrovni chuunin se budu moct naučit vytvořit shurikeny z vody takže k čemu mi bude když budu utrácet za zbraně. Musím trénovat své ninjutsu a chakru na ničem jiném nezáleží. Děda mi říkal že otec s matkou zemřeli protože narazili na někoho kdo byl silnější v ninjutsu jak oni takže musím být ten nejsilnější v ninjutsu." *Po této myšlence se pousmál a rozeběhl se uličkou Koyo. Namířil si to k největší budově a když byl jeden a půl metru od budovy tak poslal svou chakru do nohou a běžel po fasádě (Kinobori no Waza). Vyběhl až na střechu a běžel po ní přičemž složil pečetě a vytvořil dva klony jenž běžely sním. (Bunshin no Jutsu) Suhuachi udělal pár salt a když doběhl k okraji střechy, tak místo aby zastavil tak v plné rychlosti skočil ze střechy, hlavou dolů. Ve vzduchu se otočil, jako při saltu, přičemž poslal do chodidel chakru (Kinobori no Waza) a přilepil se k fasádě a pokračoval v běhu. Nic jiného mu ani nezbývalo kvůli rychlosti kterou před tím padal, cca dva metry nad zemí skočil do uličky a když byl v uličce a těsně před dopadem složil pečeť a pomocí Henge no Jutsu se proměnil v kočku, když dopadl tak pokračoval v běhu, vyhýbal se lidem, poté znovu vyskočil a zrušil svou techniku takže když dopadl tak vypadal jako dřív. Tímto způsobem pokračoval až k domu svých prarodičů. Když doběhl k domu svých prarodičů tak si všiml že jeho děda na zahradě připevňuje dveře do země. Přišel ke svému dědovi a položil jasnou otázku.* Ahoj dědo na co připevňuješ ty dveře do země? *Jeho děda se otočil ke svému vnukovi zasmál se a poté mu dal facku. Nakonec mu vysvětlil že ty dveře mu pomohou v tréninku ninjutsu.* "Co že? Jak mi mohou obyčejné dveře pomáhat v tréninku ninjutsu?" *Jeho děda ukázal na kruh ve dveří a vysvětlil mu že se bude muset rozeběhnout proti dveřím, vyskočit, proměnit se v myš, proskočit, dveřmi jako myš a dopadnout jako člověk. Suhuachi se zasmál, jelikož mu tenhle úkol přišel jako hloupst avšak jeho děda mu dal ránu do břicha a nakázal mu aby to udělal. Suhuachi odešel cca dva metry od dveří. Poté se rozeběhl, vyskočil, složil pečeť avšak než se stačil proměnit tak narazil do dveří. Jeho děda se rozesmál a poté mu řekl že dokud to nezvládne tak nemá chodit do domu a sám odešel. Suhuachi se zamračil, odešel od dveří cca na dva metry, poté se otočil ke dveřím, rozeběhl se, složil pečeť, před dveřmi vyskočil a použil Henge no Jutsu. Dříve než se však stihl proměnit tak narazil do dveří a spadl na zem.* "Sakra tohle není vůbec lehké." *Při této myšlence se zvedl ze země a znovu šel od dveří na cca dva metry. Vtom uviděl babičku jak k němu jde se džbánem. Namířil si to tedy k babičce, vzal si od ní džbán a vypil ho naráz. Poté poděkoval otočil se ke dveřím a rozeběhl se proti nim. Když byl blízko u dveří, tak vyskočil, složil pečeť avšak než se stihl proměnit tak narazil do dveří.* "Sakra co s tím mám dělat? Musím zrychlit své používání ninjutsu." *Pomyslel si vstal odešel od dveří a zkusil to znovu. Tímhle stylem trénoval až do pozdních večerních hodin. Jeho babička mu vždy přinesla džbán z vodou a také něco k jídlu.* "Sakra už nemám moc chakry, je to tak na pár pokusů a poté mohu jít spát. To je na nic. Zatím sem se nestihl proměnit dřív než jsem narazil do těch dveří. Já si sakra myslel že Henge no Jutsu zvládám dobře. Vždyť mi to jde. Šlo mi to i na ulici když jsem se odrazil od toho domu a proměnil se na kočku. Tohle je však něco úplně jiného." *Pomyslel si rozeběhl se avšak tentokrát zakopl o svou vlastní nohu a spadl na zem. Praštil se do hlavy a usnul. Zdálo se mu o tom jak si hraje se svou matkou a trénuje se svým otcem. Ráno se probudil dojatý až k slzám, postavil se otřel si slzy, rozeběhl se proti dveřím, vyskočil, složil pečeť a proměnil se v myš. Proskočil skrz díru a dopadl na zem, kde se zrušil své henge no jutsu. Usmál se nadšený z toho že se mu to povedlo. Podíval se směrem k domu a rozeběhl se ke dveřím domu. Než se k nim však stačil dostat tak se dveře otevřeli a vyšla z nich babička s vodou a jídlem. Suhuachi se zastavil u babičky, poté si spolu sedli a zem a začali snídat. Babička mu vysvětlovala že v rodině Horokeu se používá silné ninjutsu i taijutsu. Že z této rodiny pochází silní shinobi, kteří umírají na těch nejtěžších misí a proto děda chce aby Suhuachi zesílil a stal se ještě silnějším ninžou než jeho otec který zemřel na misi.* "Hm vše se podřizuje vesnici, kdyby otce a matku poslali na lehčí misi tak dodnes žili ale díky tomu že je poslali na příliš těžkou misi tak moji rodiče zemřeli." *Jen co se najedl tak si stoupl, otočil se ke dveřím na zahradě a rozeběhl se proti nim. Když byl u nich dostatečně blízko tak vyskočil, složil pečeť a pomocí Henge no Jutsu se proměnil v myš a proskočil dírou ve dveřích. Poté dopadl na zem, zrušil svou techniku a podíval se na babičku která se usmívala a řekla mu že je před ním ještě dlouhá cesta a že se musí naučit zrušit svou techniku dříve než dopadne na zem.* "Jo má pravdu takhle mi to děda neuzná." *Pomyslel si a znovu se rozeběhl proti dveřím, vyskočil a pomocí henge no jutsu, se proměnil v myš. Proskočil dírou a zrušil svou techniku, dopadl na zem a teprve poté se zrušila jeho technika.* "Sakra mám velkou prodlevu mezi tím než zruším techniku a než se opravdu zruší mé jutsu. Taky mám velkou prodlevu než vůbec své jutsu použiju. To musím vymyslet abych zvládl dodržet požadavky mého dědy." *Odstoupil od dveří tak na dva metry a znovu se rozeběhl, vyskočil ve vzduchu složil pečeť a proměnil se v myš. Když byl uvnitř díry tak zrušil svou techniku a když jeho tělo opustilo díru tak se změnil zpět do své normální podoby avšak jeho levá noha zůstala v díře.* "Sakra." *Pomalu vytáhl nohu a znovu odstoupil od dveří. Cítil větší a větší únavu ale nevzdával se jelikož věděl že kdyby to vzdal tak by ho děda nepustil domů a ještě by ho potrestal. Tímhle stylem trénoval do pravého poledne, kdy byl velice vyčerpaný avšak už se mu povedlo zrušit svou techniku tak aby nezůstala jeho noha v díře ale nikdy neskončil na nohách ale spadl na břicho, přičemž si několikrát vyrazil dech. V pravé poledne mu babička donesla oběd a pití. Suhua chi poděkoval a pustil se do jídla. Měl velký hlad a hrozně hltal takže vše snědl rychleji než byl zvyklý a zakuckal se. Vzal džbán z vodou a celý ho vypil. Poté si stoupl a řekl babičce že ji ukáže jak pokračuje v tréninku. Odstoupil dva metry od dveří, rozeběhl se, vyskočil složil pečeť a proměnil se v myš. Těsně po opuštění díry zrušil svou techniku a těsně před zemí se jeho Henge no Jutsu opravdu zrušilo a on udělal pár kroků, zakopl a spadl na zem. Babička se usmála, pochválila ho a poté mu řekla ať si odpočine. Přeci jen nechtěla aby její vnuk chytl úpal, nebo si ublížil při tvrdém tréninku. Suhuachi se usmál, znovu odstoupil od dveří, tak na dva metry, rozeběhl se, vyskočil, složil pečeť a proměnil se v myš. Proskočil, zrušil svou techniku a než dopadl na zem tak se proměnil zpět, udělal pár kroků a dával si pozor na to aby nezakopl a udržel rovnováhu. Poté se zastavil a jeho babička mu zatleskala.* "Výborně ukážu to dědovi a budu moc jít domů si odpočinout a udělat nějaké úkoly a třeba i chvíli lelkovat." *Než dokončil myšlenku tak k němu přišel jeho děda a řekl mu ať jde za ty dveře a předvede co se naučil. Suhuachi se usmál, otočil se směrem ke dveřím, rozeběhl se k nim, vyskočil, složil pečeť, proměnil se v myš, proskočil dírou a dopadl jako člověk, udělal pár kroků a zastavil se. Poté poodešel od dveří tak na dva metry, rozeběhl se, vyskočil složil pečeť změnil se v myš a proskočil dírou a dopadl na zem ve své lidské podobě, udělal pár kroků a schytal od svého dědy ránu do břicha. Suhuachi vyplivl krev a spadl na zem. Děda si k němu stoupl a řekl mu že jeho technika není dokonalá a že se musí ještě naučit okamžitě po dopadu zaútočit neboť když skočí do místnosti kde jsou jeho protivníci tak okamžitě zemře. Poté mu řekl aby si šel domů odpočinout a že zítra bude trénovat proskočení skrz klíčovou díru.* "Sakra tak místo pochválí dostanu ránu do břicha, to není fér. Sakra v co se mám proměnit abych proskočil klíčovou dírou?" *Suhuachi si pomalu stoupl a šel do domu, přičemž se držel za břicho. Když přišel domů, tak se šel osprchovat a poté do svého pokoje, tam upadl na postel a okamžitě usnul.*

GZ *Dnes byl den na který se tak dlouho připravoval. Ráno se probudil nasnídal a pospíchal do Akademie. Většinou chodil jako poslední ale dnes vstal opravdu brzy aby v Akademii byl jako první.* "Dnes budu plnit Geninskou zkoušku, to je super." *Suhuachi byl nadšený že se z něj stane genin, od té doby co se potkal s Misaki tak se chtěl stát shinobim aby se mohl dostat s této vesnice. Vesele běžel k Akademii když v tom si vzpoměl na to co mu řekla o zkoušce Misaki.* "Sakra tohle bude těžké. Musím zabít jiného člověka, svého kamaráda se kterým sem trávil čas v Akademii. Společně sme se učily, bojovali, zápasili a teď spolu budeme bojovat na život a na smrt. Musíme ukázat téhle vesnici kdo je lepší." *Suhuachi se pod tíhou myšlenek zastavil, sedl si na zem a rozbrečel se.* "Děda s babičkou mě připravovali, nesmím je sklamat tím že nepřežiju a zemřu při plnění Geninských zkoušek." *Nějakou dobu seděl na zemi a když se uklidnil, tak si stoupl a vydal se do akademie. Když se dostal do Akademie, tak šel rovnou do třídy a všiml si že přišel jako poslední. Sedl si do své lavice a čekal s ostatními až přijde jejich sensei.* "Sakra chtěl se zde být jako první. Po cca půl hodině přišel sensei a řekl jim že budou rozřazeny do dvojic a vypuštěny do pouštních skal. Budou se muset najít a zabít. Také jim řekl že nedostanou nic k jídlu ani k pití. Poté sensei rozřadil studenty do dvojic. Suhuachi byl vybrán k dívce která se mu vždy líbila, stejně jako on byla s klanu Toku. Po cca půl hodině přišlo několik dalších senseiů a odvedli je do pouštních skal. Suhuachi byl odveden na planinu a bylo mu ukázáno kde jsou pouštní skály. Skály šli krásně vidět a on odhadoval že cesta ke skalám mu bude trvat cca hodinu a půl. Taky mu sensei řekl že má den a půl na to aby našel svého protivníka, zabil ho a poté se vrátil zpět. Suhuachi vběhl do prostoru kam mu bylo ukázáno a snažil se co nejrychleji doběhnout ke skalám. "Potřebuju stín a vyrazit až v noci. Teď je moc velké vedro a když se teď budu moc přepínat tak akorát omdlím." *Pomyslel si a poté zpomalil až nakonec zastavil. Sunadal si tričko, rozepl si poklopec a pomočil své triko.* "Naštěstí sem se doma najedl a napil a ještě jsem nebyl na záchodě takže mám dost tekutin." *Poté si tričko uvázal jako šátek na hlavu a pomalým krokem se vydal ke skalám.* "Musím vymyslet jak získám tekutiny, bez jídla se dá vydržet i týden ale bez vody zvládnu vydržet jen tři dny a zemřu na dehydrataci, navíc v poušti kde je velké vedro nevydržím ani ty tři dny bez vody." *Když se dostal ke skalám tak se schoval do stínu a přemýšlel nad tím jak najde vodu. Už teď měl žízeň a byl unavený. Začal se rozhlížet a přemýšlel jak by mohl sehnat vodu, nebo nějaké tekutiny.* "Pod kameny nebo v opuštěných norách, bych mohl sehnat nějaké menší živočichy třeba Solifugu. Solifuga nemá jed a děda mi vždy říkal že Solifuga chutná hrozně ale je dobré ji sníst. Nevím tedy proč ale měl bych něco sníst ale hlavně vypít. Měl bych se držet ve stínu a pomalu postupovat hlouběji do pouštních skal, přeci jen bych zde mohl najít nějaké kameny a možná i nějaké kaktusy, nebo něco podobného." *Po této myšlence se pomalým krokem vydal hlouběji. Cestou sebral několik kamenů a pouštní travinu. Poté našel menší skalku a v jejím stínu se schoval, chvíli odpočíval a poté na slunci, pomocí kamenů vykopal díru, kterou vystlal pouštní travinou a poté na travinu vyskládal kameny a zbytek trávy dal na vršek kamenů, poté se znovu schoval do stínu.* "Dobře kameny se teď ohřejí a v noci se prudce schladí, jelikož noci tu jsou chladné. No a díky tomu že kameny si udrží svou teplotu déle než vzduch tak začne probíhat kondenzace. Nebo alespoň takhle nějak mi to děda vyprávěl. Přesně si to nepamatuju, přeci jen to bylo dost informací." *Při této myšlence seděl ve stínu a rozhlížel se.* "Sakra měl bych začít hledat ...." *Suhuachi nedokončil myšlenku protože si vzpomněl na to jak vypadá jeho soupeř.* "Sakra vždycky se mi líbila a teď sní budu muset bojovat na život a na smrt. Měl bych jí co nejdříve najít, možná bych ji měl najít chvíli sledovat a poté ji zabít a doufat že nemá moc dobré informace a bude unavenější než já." *Suhuachi zavřel oči a snažil se usnout aby šetřil energii. Když se probudil tak byla hluboká noc, měl hlad a velkou žízeň ale věděl že musí počkat do rána. Rozhlédl se, stoupl si a pomalu se vydal na cestu, snažil se si zapamatovat kudy jde aby se mohl k ránu vrátit a napít se. Přes den mu bylo vedro ale večer mu byla hrozná zima ale na poušti je toto normální a on byl zvyklý spát i venku. Kolikrát už při tréninku na dědové zahradě usnul a spal až do rána. Když se rozednívalo tak si všiml že si někdo udělal stejnou kondenzační jámu jako on. Rozhlédl se a schoval se k nejbližší skále. Poté se otočil k díře, lehl si a čekal jestli tam někdo dorazí. Když se úplně rozednělo a stále nikdo nepřicházel tak začal být nervózní.* "Sakra mám žízeň a měl bych se jít rychle napít, přece jen už jsem dlouho nepil a mám prostě velkou žízeň." *Po této myšlence si stoupl a rozešel se k díře. Odstranil z díry pouštní traviny a rozhlédl se, poté uslyšel zakašlání. Otočil se tím směrem a schytal ránu do obličeje. Spadl na zem a dívka se kterou má bojovat vzala kámen z díry a usmála se, poté se napřáhl a hodila kámen. Suhuachi, jen tak tak uhnul hlavou, poté dívka vzala další kámen a Suhuachi složil pečeť a pomocí Henge no Jutsu se proměnil v Solifugu. Poté se rychle rozeběhl ke své protivnici, která po něm hodila kámen, Suhuachi se vyhnul a když byl dost blízko u dívky tak zrušil svou techniku a dal ji hlavičku. Poté se napřáhl, praštil ji do břicha, poté ji kopl do rozkroku, chytl ji za vlasy, složil na zem. Poté si sedl na její hruď, napřáhl se a praštil ji do krku. Uslyšel zasípání a praštil ji podruhé. Tuto taktiku mu poradila jeho babička, protože díky tomu zlomí nepříteli jazylku a on umře. Poté zní slezl, stoupl si a spadl na zem.* "Sakra tohle není dobré, jsem hrozně vyčerpaný. Přilezl k díře a vytáhl z ní kameny. Poté vzal mokrou travinu z díry a vložil si ji do úst a začal ji cucat. Díky tomu z trávy vysáhl všechnu vodu. Díky tomu se zbavil dehydratace. Po nějaké chvíli pomalu vstal a šel z pět. K večeru se dostal k díře kterou vytvořil předchozího dne, schoval se do nejbližší jeskyně a usnul. Ráno se probudil, přišel k díře, vytáhl trávu, kameny a travinu která byla na dně díry, tak dal do úst a začal ji cucat. Poté se vydal pomalu zpět k místu kde byl před takovou dobou vypuštěn na zkoušku. Sensei který ho vyslal na zkoušku tak ho přivítal a odvedl jej do domu jeho prarodičů kde měl počkat na výsledky. Sám Suhuachi se doma napil, sedl si do křesla v obýváku a okamžitě usnul.*

Učení loutkařské techniky ​Kugutsu no Jutsu
*Jeho děda s babičkou byly na misi a tak byl v jejich domě a ležel v posteli.* "Sakra nechci používat klanové techniky ale chci být silným shinobim." *Pomyslel si a přemýšlel jak by toho mohl dosáhnout. Co by se mohl naučit a kde by se něco mohl naučit. Poté si vzpomněl na Misaki, která mu jednou řekla o loutkařích.* "To by mohlo být dobré. Říkala že loutkaři ovládají loutky pomocí chakrovích nití. Nebo něco takového." *Po této myšlence vstal z postele a šel do předsíně kde se obul a vydal se do knihovny. Po nějakém čase přišel do knihovny a ptal se po knize o loutkařích. Prodavač se usmál a řekl mu kde by měl hledat. Suhuachi slyšně poděkoval a vydal se k regálu kam ho poslal prodavač. Když k němu přišel tak hledal knihu. Jen co požadovanou knihu našel tak si ji vzal a šel ji zaplatit. Jen co si ji koupil tak se vydal k nejbližší sedačce, kde si sedl, otevřel knihu a začal číst. V knize byly rozsáhle napsáno že Ninja dokáže s konců svých prstů vystřelovat chakrové nitě, které když připevní podobné jako nějakou pavučinu k nějakému objektu (neživému) tak s ním dokáže libovolně na dálku manipulovat a ovládat ho jakou loutku, kterou poté může libovolně pohyby rukou a prstů ovládat a vyžívat ji k boji. Také v knize byly obrázky různých loutek jako například obrázek psa, člověka, opice, panenky apod.. Avšak žádné bližší informace v knize nebyly.* "Sakra jak z chakry vytvoří ty chakrové nitě?" *Ptal se sám sebe ale nemohl přijít na způsob jak by to mohl zvládnout. Po zhruba půl hodině si vzpomněl že když se stal Geninem tak mu byl přiřazen sensei se kterým se však viděl jen jednou. Měl i jeho adresu avšak jeho děda mu nedovolil trénovat se svým novým senseiem.* "Teď tady děda není a můj nový sensei by mohl mít lepší informace než mám já." *Po této myšlence si stoupl a běžel na Adresu kde měl přebývat jeho nový mistr. Po několika hodinách doběhl na adresu kde měl bydlet jeho nový sensei, zaklepal a po několika minutách mu otevřela dveře černovlasá žena s velkým břichem. Suhuachi se usmál a řekl.* Dobrý den jmenuji se Suhuachi Horokeu z klanu Toku a hledám zde senseie Akeno Ai *Žena se na chlapce podívala a řekla.* Akeno Ai je můj muž ale teď tu není, je na nějaké misi. Potřebuješ něco důležitého? *Suhuachi jen sklesle odvětil.* Chtěl sem se ho jen zeptat jestli neví něco o loutkařích. Nevíte kdy by se mohl vrátit? Ještě jsem sním netrénoval a chtěl bych ho požádat o pomoc s tréninkem. *Žena se mile usmála, pohladila svou pravou rukou chlapce po tváři a svou levou ruku natáhla směrem k věšáku. Pomocí techniky ​Kugutsu no Jutsu vytvořila chakrové nitě, které připevnila k věšáku a zvedla ho. Suhuachi toto s úžasem pozoroval.* Jestli chceš chlapče tak tě naučím vytvářet chakrové nitě a používat je. Jsem těhotná a tak nechodím na mise a mého muže si do teď nepotřeboval a podle mě bys ho neměl s takovouhle hloupostí ani otravovat. Navíc mu celkem vyhovuje že si ho nepožádal o trénink a soustředí se jen na své mise. Navíc mě mise chybí a mám dost času takže naučit tě techniku ​Kugutsu no Jutsu nebude pro mě problém. *Suhuachi se zaradoval a souhlasně přikývl. Poté začal děkovat a čekal co mu žena řekne aby udělal.* Víš k této technice budeš potřebovat extrémně dobře ovládat svou chakru. Je to jemná a precizní práce. To samé je vytvoření si vlastní loutky. Na Akademii jsi se zajisté naučil dvě techniky jenž jsou přímo spjaté s ovládáním chakry. Schválně jaké to jsou. *Suhuachi se zasmál když žena položila takhle lehkou otázku a poté řekl.* Samozřejmě že jsem se naučil Kinobori no Waza a Suimen Hokou no Waza. Ovládl jsem je řekl bych že velice dobře. *Žena se jen zasmála položila věšák a zrušila své ​Kugutsu no Jutsu.* Nevím jakým tréninkem jsi zatím prošel ale tohle bude složitější než si myslíš chlapče. Musíš se dostat na samou hranici svých sil a stále musíš precizně ovládat svou chakru. Svlékni se do trenek, udělej několik kroků vzad a jdi do podřepu. Poté natáhni své ruce a zůstaň tak dokud ti neřeknu aby jsi přestal. *Jen co to žena dořekla tak se otočila a šla do domu. Suhuachi nechápal ale udělal několik kroků od domu, vysvlékl se do trenek, podřepl a natáhl své ruce. Po chvíli za ním přišla žena a v rukou měla panáky na saké, které mu dala na ramena, paže, kolena stehna.* Dobře takhle zůstaneš několik hodin je to dobrý trénink jak na fyzickou zdatnost, tak na ovládání chakry. Jo a nezapomeň na místech kde máš kalíšky používat chakru jako při technice Kinobori no Waza. Věř mi že je to opravdu důležité. Já si teď jdu pro knihu a židli. No zachvíli přijdu a doufám že tě najdu ve stejné pozici ve které tě právě teď nechávám. *Jen co to žena dořekla tak se otočila a odešla. Suhuachi se zamračil asnažil se soustředit svou chakru na místech kde měl kalíšky. Bylo to pro něj velmi složité přeci jen musel mít rozloženou chakru na více místech a jeho pozice ve které se nacházel byla bolestivá sama o sobě natož když měl na sobě kalíšky a ještě se musel soustředit na svou chakru. Po několika minutách se mu začali klepat kolena, i ruce avšak kousl se do rtu a snažil se vydržet. Stále se soustředil na ovládání své chakry a jeho odhodlání sílilo při pomyšlení na ponížení které by musel utrpět tím že by neuspěl před ženou. Navíc chtěl svému dědovi a babičce ukázat techniku kterou by mohl používat a doufal že mu dají pokoj. Když přišla žena tak před Suhuachiho postavila židli na kterou si sedla, otevřela knihu a začala v ní číst.* "Ona si mě nevšímá? Mohl bych si nějak ulevit?" *Pomyslel si chlapec ale poté si hned v duchu vynadal. Po cca půl hodině kdy trpěl bolestí nohou i rukou a šálky se zdály být těžké jako kámen žena zahýbala prsty. Suhuachi ucítil jako kdyby mu někdo podrazil nohy a spadl na zem. Všechny šálky se rozbily a žena se začala smát. Poté si stoupla a řekla.* Běž domů chlapče a za týden přijď. Trénuj ovládání své chakry pomocí technik Kinobori no Waza a Suimen Hokou no Waza. Teď jsem ti ukázala jeden způsob ale bojím se že ten pro tebe není. Jak to uděláš je jen na tobě. Příští pondělí přijď a přijdeme k dalšímu kroku. *Jen co to žena dořekla tak si Suhuachi stoupl, uklonil se a pomalu šel do domu svých prarodičů. Chtěl běžet ale měl ztuhlé tělo a taky ho vše bolelo. Normálně by mu cesta trvala zhruba hodinu ale po tomhle tréninku mu cesta trvala dvě a půl hodiny. Celou dobu přemýšlel nad tím co se trénoval a nad tím zda-li byl dobrý nápad začít se učit loutkaření, navíc od ženy kterou neznal. Když přišel do domu svých prarodičů tak si uvařil večeři, nalil si vodu k pití a jen co povečeřel tak vstal, rozešel se směrem do svého pokoje a ucítil neskutečnou bolest. Podlomili se mu kolena a on spadl na zem a usnul. Ráno se probudil na podlaze stále ho vše bolelo. Pomalu vstal, protáhl se a šel ke dřezu, kde se napil a připravil si snídani.* "Ještě nejsem na sto procent odpočatý ale bude to muset stačit. Přece jen se potřebuju rychle zlepšit a naučit se ovládat loutky." *Při této myšlence dokončil svou snídani, sedl si ke stolu a začal pomalu jíst a pít. Když posnídal tak si vzal prázdnou láhev a šel do předsíně kde se obul. Jen co byl obutý tak otevřel vchodové dveře a vyšel na zahradu. Láhev držel v pravé ruce, poté si sedl do tureckého sedu a poslal svou chakru do dlaně své pravé ruky, stejně jako při technice Kinobori no Waza. Poté vyhodil láhev do vzduchu, přičemž uvolnil svou chakru, sám Suhuachi vyskočil a chytl láhev do levé dlaně, do které poslal chakru. Znovu vyhodil láhev do vzduchu, udělal salto a poslal chakru do svého levého chodidla, flaška mu spadla na chodidlo a díky chakře kterou měl v chodidle tak se flaška k jeho chodidlu přilepila. Takhle pokračoval až do večera, kdy padl na zem vyčerpáním. Jen co se ráno probudil tak vstal a rozeběhl se proti fasádě domu, poslal svou chakru do chodidel a vyběhl po fasádě, přičemž dělal hvězdy a posílal svou chakru do chodidel a dlaní. Znovu pokračoval až do večera kdy zase spadl na zem vyčerpáním. Třetího dne byl velice unavený a tak se rozhodl tento den odpočívat.* "Zatím mi to jde celkem dobře. Zatím to vypadá že mě děda naučil ovládat chakru na docela solidní úrovni takže ovládání chakry pro mě není žádný problém. To je fakt dobrý." *Při této myšlence se usmíval, během tohoto dne si uvařil dobré jídlo, četl si knihu jenž ho vždy bavila. Během tohoto dne odpočíval a nabíral sílu. Také si vychutnal koupel a šel velmi brzo spát. Čtvrtého dne se rozhodl trochu svou chakru otestovat a tak si vzal flašku a šel k vodní nádrži. Když k ní přišel tak se usmál, rozeběhl se k vodní hladině a když byl dostatečně blízko tak poslal chakru do chodidel. (Suimen Hokou no Waza) V běhl na vodní hladinu, vyhodil flašku do vzduchu poslal chakru do dlaní a udělal stojku. nechal chakru v chodidle levé nohy a flaška dopadla na jeho nohu. Ve chvíli kdy vykopl flašku do vzduchu tak přišla menší vlna a Suhuachi ztratil rovnováhu a nedokázal vyrovnat chakru v dlaních a tak spadl do vody. Rychle vyplaval, poslal chakru do dlaní a vylezl na vodní hladinu.* "Sakra už jsem byl přesvědčený o tom že svou chakru ovládám dokonale a při tom sem v tom dost chabí." *Při této myšlence sebral flašku a hodil ji na břeh. Poté se usmál, rozeběhl se po hladině, vyskočil do vzduchu, kde udělal salto přičemž poslal svou chakru do dlaní a dopadl na vodní hladinu dlaněmi.* "Dobře takže zkusím hvězdy." *Jak si usmyslil tak udělal. Trénoval tímhle způsobem celý den, přičemž se nesčetněkrát vykoupal a když zapadalo slunce tak Suhuachi ležel na břehu, celý mokrý a vyčerpaný usnul. Pátého dne se probudil s ohromnou bolestí v celém těle. Byl rád že si stoupl a když chtěl manipulovat s chakrou tak cítil neskutečnou bolest. Rozhodl se jít domů aby si neublížil a aby si odpočinul. Poté si vzpomněl na to co mu řekla žena.* "Budu se muset dostat na hranici svých sil. Musím trénovat dokud nepadnu vyčerpáním." *Při této myšlence se chtěl rozeběhnout ale bolest byla moc silná a tak se nezmohl na nic jiného než jen na pomalou chůzi. Poslal svou chakru do chodidel a vkročil na vodní hladinu. Po několika krocích se mu podlomila kolena a on spadl do vody. Za pomoci posledních svých sil vyplaval nad hladinu a dostal se ke břehu, kde začal odpočívat.* "Sakra sem to ale ubožák. Nezvládnu ani takhle lehký trénink na ovládání chakry. Jak mám zvládnout těžší ninjutsu, nebo bojovat proti silnější protivníkům?" *Těmi to myšlenkami se trápil celý den. K večeru se dokázal postavit a tak pomalu došel do domu svých prarodičů. Zbytek týdne odpočíval a když přišlo pondělí tak byl plný síly. Vstal z postele a pomalu se vydal do domu svého senseie. Když přišel k cíli tak zaklepal na dveře a otevřela mu žena jenž ho před týdnem začala učit loutkařskou techniku.* Dobrý den. Trénoval jsem ovládání chakry tak jak jste chtěla a řekl bych že už ji ovládám lépe než kdykoli před tím. *Jen co dokončil tato slova tak se žena zasmála a řekla.* Ještě máš před sebou dlouhou cestu chlapče ale jak jsem řekla přejdeme k dalšímu kroku. Pokud si opravdu trénoval manipulaci chakry tak další krok by pro tebe měl být jednodušší. Chci aby jsi svou chakru poslal do své dlaně. Soustředil ji v konečcích svých prstů, zaměřil se na jeden bod a vyslal chakrové nitě k tomuto bodu. Věř nebo ne ale víc toho po tobě nechci. Toto je poslední část tvého tréninku. Stále jde o ovládání a manipulaci s chakrou. *Jen co to žena dořekla tak vytáhla z kapsy svitek a odpečetila z něj malou dřevěnou figurku.* Soustřeď chakrové nitě na tuto malou loutku a začni sní manipulovat. Jde taky o to jestli si zvládneš představit své chakrové nitě. Rozumíš mi? *Suhuachi souhlasně přikývl. Sebral figurku a šel sní dál od domu. Sedl si do tureckého sedu a začal soustředit svou chakru do dlaně své pravé ruky. Poté soustředil svou chakru do konečku svých prstů. Když to měl tak svůj pohled začal soustředit na loutku. Natáhl k ní svou pravou ruku a představoval si jak z jeho prstů jdou chakrové nitě a přilepí se k loutce.* "Sakra není to tak jednoduché jak se zdálo." *Pomyslel si a začal do konečků posílat více chakry, takhle pokračoval až ho konečky prstů začali nesnesitelně bolet. Poté však z jeho prstů vyšli nitě a přilepili se k malému dřevěnému panáčku. Suhuachi se usmál.* Dobře chlapče. Opravdu si trénoval ovládání chakry. Vem si tohoto panáčka a běž domů trénovat. Trénuj přilepení chakrových nití a zkus s panáčkem i pohybovat. Za týden přijď a ukážu ti pořádnou loutku. Vysvětlím ti jak funguje a možná ti dám i výkres k té nejlehčí loutce. *Jen co to žena dořekla tak se Suhuachi usmál vzal si malého panáčka a běžel sním do domu svých prarodičů. První tři dny trénoval jen vytvoření a přilepení chakrových nití k malému panáčku. Čtvrtý den vstal z postele a z lehkostí vytvořil chakrové nitě, které přilepil k malé loutce.* "Výborně už mě to tolik neunavuje a nespotřebovávám tolik chakry jako včera." *Poté pohnul svými prsty a malý panáček se začal hýbat. Pomalu šel dopředu, dozadu. Poté chtěl Suhuachi zkusit něco těžšího jako uklonit se avšak tohle mu zatím nešlo a tak celý den strávil tím že trénoval různé pohyby maličké loutky. Po zbytek týdne trénoval hýbání loutky a když se v pondělí vzbudil tak se usmál, a pomocí svých chakrových vláken začal ovládat malého panáčka. Pohnul svými prsty a panáček k němu přišel. Znovu pohnul prsty a panáček se uklonil. Poté pohnul prsty, zvedl ruku a panáček vyskočil. Suhuachi měl obrovskou radost a tak vzal panáčka a běžel sním k domu své učitelky. Když doběhl k domu tak začal klepat na dveře avšak mu nikdo neotevřel. Po několika minutách na něj zavolal soused jeho učitelky aby běžel do nemocnice že ji tam odvedli. Suhuachi se zhrozil, na nic nečekal a běžel do nemocnice. Našel pokoj ve kterém ležela, otevřel dveře od pokoje a viděl jak jeho učitelka leží a chová malé dítě. Usmál se pozdravil a šel k ní.* No naučila jsem tě používat loutkařskou techniku ​Kugutsu no Jutsu. Teď už jen zbývá aby jsis postavil vlastní loutku a začal sní cvičit. *Jen co to žena dořekla tak sáhla do šuplete u stolku, vedle postele. Ze šuplete vytáhla svitek a dala jej chlapci. *Tady je plánek mé nejlehčí loutky. Měl bys to pochopit. Neboj se když něčemu nebudeš rozumět tak přijď a pokusím se ti to vysvětlit. *Poté mu žena vysvětlila kde najde obchod ve kterém by si mohl koupit nářadí potřebné ke stavbě loutky. Také mu řekla kde může sehnat materiál. Suhuachi se usmál poděkoval, rozloučil se a šel shánět nářadí potřebné ke stavbě loutek. Poté vše odnesl do domu svých prarodičů, do svého pokoje.*

Výroba Loutky Shoyū-sha
*Dnes se rozhodl postavit svou úplně první loutku. Nějakou dobu chodil na mise a vydělával si peníze aby si mohl vybavit kůlnu která byla na pozemku jeho mrtvích rodičů. Babička s Dědou nechávali opravovat dům i s pozemkem aby se do něho jednou mohl Suhuachi nastěhovat. V obchodě který mu poradila žena jeho senseie si nakoupil nářadí. Nakoupil si dláta různých velikostí. Koupil i brusné papíry, hoblíky, pilky, šroubováky a podobné věci. Taky si koupil různé kloubky, lanka a dřevo. Na dřevo čekal nejdelší dobu a taky to byla nejdražší položka na seznamu. Taky dlouhé týdny studoval plánek a taky jej předělal tak aby loutka mohla být velikosti dítěte. Musel plánek hodně upravovat s čímž mu pomohla žena jeho senseie. Dnes vstal z postele v domě svých prarodičů a šel do obýváku kde začal hledat rodinné fotky. Po cca půl hodině našel album s fotky kdy byl Suhuachi ještě miminko. Vybral si jednu fotku kde byl jen on ve věku zhruba třech let. Vzal si tuto fotku a vydal se do své dílny. Po dvaceti minutách se dostal do své dílny kde byl rozložený svitek z jednoduchou loutkou. Svou fotku si dal ke svitku a začal přemýšlet jak by mohl svou první loutku postavit.* "Dobře takže jak začnu? Asi začnu tělem, to bude asi nejjednodušší." *Poté vzal špalek, jenž byl bez kůry a dle prodavače i dostatečně vyschlý. Vzal si tesařskou tužku a nakreslil na špalek krk, ramena, trup. Zkrátka si nakreslil celé tělo. Poté si vzal pilu na dřevo a cca pět centimetrů od rysky krku začal řezat směrem k ramenům. Zastavil se cca tři centimetry nad ryskou od ramen. Vytáhl pilu z kůlu a přiložil ji od ramenní rysky k právě udělanému řezu. Uříznuté dřevo vzal a dal jej na druhou stranu místnosti. Poté to samé vyřízl i na druhé straně špalku. Poté začal řezat od ramen k hrudníku až k rysce kyčli, takhle udělal několik řezů na špalku. Poté si vzal nejdelší a nejširší dláto a začal odsekávat v místě kde měl tyto zářezy. Poté to samé udělal i na druhé straně. Poté si vzal rašpli a začal sní tvarovat tělo do oblouku aby neměl hranatou loutku ale aby vypadala jako člověk. Toto obrábění dřeva mu trvalo několik hodin a cítil bolest v rukou. Když dokončil tělo tak vyšel z dílny, zamknul ji a vydal se do domu svých prarodičů.* "Sakra trvalo mi to déle než jsem si myslel. Taky sem nečekal že budu tak moc unavený." *Při těchto myšlenkách přišel do domu svých prarodičů udělal si večeři, najedl se a šel spát. Když se ráno probudil tak se nasnídal, udělal si oběd, svačinu, vše si zabalil a vydal se do své dílny. Když přišel do dílny tak si všiml jaký nepořádek předešlý den udělal. Usmál se, odložil zabalené jídlo a podíval se na tělo loutky.* "Dobře takže dnes bych mohl vyrobit hlavu." *Vzal si menší špalek, nakreslil na něj obličej podle fotky. Poté začal odřezávat špalek tak aby hlava vypadala jako krychle. Poté ji pomocí hoblíku a rašple tvarovat krychli na kouli. Když měl tvar hlavy tak si vzal ruční vrtačku a vyvrtal oční jamky. To udělal tak že malým vrtákem si předvrtal dvě díry a poté si vzal větší vrták a pomalu sním zahluboval. Jednoduše řečeno vrtal větším vrtákem cca do poloviny již vyvrtané díry. Na obličeji si nakreslil ústa. Od koutku úst do cca 1 třetiny hlavy si nakreslil rysky které vedli vodorovně a cca v jedné třetině hlavy si nakreslil rysky kolmo ke krku. Poté tuto část odřízl.* Tohle bude spodní patro úst. Poté vydlabal i horní patro úst. Na spodní patro přidělal panty a připevnil je k hornímu patru. Poté spodní čelist znovu sundal a pomocí úhelníku si narýsoval čáru od prostřed oční jamky až k vrchnímu patru úst. Vzal svůj nejmenší vrták do dřeva a začal sním vrtat tak aby propojil zadní část horního patra s dírou na oční jamky jenž před chvílí vyrobil. Toto udělal i s druhým okem. Poté těmito dírami provlékl lanka.* "Díky těmto lankám budu ovládat oči. Jo ještě bych mohl vyrobit oči." *Při této myšlence spojil spodní čelist s horní čelistí. Suhuachi se rozhlédl, našel několik odřezků a z nich vytvaroval oči. Pomocí brusného papíru je obrousil a obrousil i oční jamky. Poté na nově vyrobené oči přidělal hřebíky na které přivázal drátky. Dal oči do očních jamek. Poté se usmál, podíval se z okna své dílny a viděl že je stále světlo avšak cítil pocit hladu. Vyndal si již dříve připravený oběd a pustil se do jídla načež přemýšlel jak by mohl pokračovat dále.* "Mohl bych se teď pustit do rukou. Mám tu nějaké bambusové dřevo, které bych mohl použít na ruce." *Jen co dojedl tak se pustil do rukou. Vzal bambus a uřízl jej na požadovanou míru. Bambus je sám o sobě kulatý takže jej nemusel zakulacovat ani jinak opracovávat. Jen na něj přidělal ramenní a loketní kloub. Poté si z bambusu odřízl další kus na které připevnil kloub pro zápěstí. Oba bambusy spojil do hromady a už mu zbývala jen dlaň a prsty. Rozhodl se však že toto počká. Stejným způsobem vyrobil i druhou ruku.* "Sice ta loutka má vypadat jako já když mi byly zhruba tři roky ale proč by nemohla mít dvě ruce navíc." *Při této myšlence se šibalsky usmál a vyrobil si další dvě ruce.* "Dobře takže už jen čtyři dlaně a ke každé z nich vyrobím prsty. Jo proč ne." *Chtěl pokračovat ale venku už byla tma a on byl věru unavený a tak nechal loutku loutkou. Poklidil piliny a šel do domu svých prarodičů. Po večeři si šel rovnou lehnout. Když se ráno probudil tak si připravil snídani, zabalil si oběd a šinul si to do dílny, kde na něj čekalo spoustu práce. Neskutečně se těšil až bude mít svou první loutku ale moc dobře věděl že mu práce nejde tak rychle jak by si představoval. Když došel do své dílny tak odložil zabalené jídlo a vrhnul se do dlaní. na dlaně použil větší kusy, které mu zbyly když vyráběl tělo pro svou loutku. Prve si nakreslil dlaň, poté ji vyřízl a rašplí nahrubo natvaroval k požadovanému tvaru. Podíval se na plánek loutky jenž měl a na místech kde měli být prsty vyvrtal díry zhruba do poloviny dlaně. Poté na části která měla být spojená se zápěstním kloubem vyvrtal taktéž díru do cca poloviny dlaně. Poté si z menších odřezků vytvaroval dva menší válce ve kterých vyvrtal díry a dle plánku spojil menším kloubkem na prst. Toto byl palec. Na ostatní prsty potřeboval tyto válce tři. Dříve než spojil prsty pomocí kloubků tak na válečcích na kterých měli být zobrazené nechty natloukl menší hřebíky na které přidělal lanka. Poté válečky i s lanky připevnil k sobě takže to vypadalo že má prsty hotové. Lanka příslušných prstů provlékl skrz připravenou dlaň a dle návodu to spojil se zbytkem ruky.* "Dobře takže nějak takhle by to mohlo být." *Pomyslel si a stejným způsobem vyrobil další tři dlaně i s prsty. Když měl hotovo tak spojil dlaně se zbytkem rukou.* "Nohy udělám asi stejně jako ruce. Použiji bambus. Přeci jen sním nebude tolik práce a má loutka bude malé velikosti." *Vzal bambus uřízl na požadovanou délku a připevnil kolení kloub. Poté s odřízl další kus bambusu, který připevnil na kolení kloub s již před chvílí uříznutým bambuse.* "Dobře teď už mi zbývá jen vyrobit chodidla." *Po této myšlence se sebral a běžel do obchodu kde koupil botičky pro děti ve věku tří let. Taky koupil béžový plášť pro tyto děti a pospíchal zpět do své dílny. Když přiběhl do dílny tak se zasmál.* "Vlastně by mi jen stačilo tyhle boty jen vycpat dřevěnou deskou s kloubem a přidělat na nohy mé loutky." *Tato myšlenka ho velice natchla jelikož nemusel ztrácet čas nějakým hloupím tvarováním. Vzal si menší kousky dřeva. Obkreslil velikost boty, přidělal klouby, připevnil k bambusové noze. To samé udělal s druhým chodidlem. Samozřejmě že prve protáhl lanka. Poté loutku tělo loutky upravil tak aby měl čtyři ramena. Poté si vzal plánek jenž měl a dlouho studoval jak připevnit končetiny a poté začal dle plánku spojovat končetiny a drátky s tělem tak jak to bylo na plánku. Samozřejmě nezapomněl i na hlavu. Spojení končetin s tělem nebyl problém a propojení všech drátků byl problém se kterým se trápil přibližně dva dny. Když měl vše hotové tak si vzal brusný papír a obrousil sním celou loutku tak aby nikde nebyla žádná tříska. Když měl vše hotové tak se usmál, zaradoval se připevnil svá chakrová vlákna k loutce a začal sní hýbat. Prve jen rukama a poté nohama. Nakonec vyzkoušel i chůzi a menší akrobatické kousky jako kotrmelec, salto, dřepy, kliky a podobně. Podíval se na plánek a začal jej studovat jelikož s stále myslel že mu něco chybí.* "Sakra nemám zbraně." *Na plánku byly senbony jenž vyjížděli ze hřbetu ruky. (podobně jako Wolveriinovi v X-menech) Zamkl tedy svou dílnu a běžel do obchodu se zbraněmi, kde si koupil 20 senbonů. Ještě běžel do obchodu s barvama. Poté se vydal do své dílny a dle plánu přidělal senbony do hřebu dlaní. bylo to těžké jelikož musel vyvrtat další díry a vložit senbony do pérek, které poté vložil do hřbetu rukou. Na každé ruce měl 5 senbonů. Toto mu zabralo taky jeden den. Jelikož musel oddělat dlaně, navrtat, připevnit zbraně a mechanismus na zbraně. Když měl vše hotové tak jen natřel svou loutku. Byl rád že se mu vše povedlo tak jak chtěl. Dokonce i mechanismus na zbraně fungoval tak jak měl.*

Výroba loutky Karasu
*Už uběhl nějaký čas co se vrátil z Iwagakure a byl prohlášen za chuunina. Stále myslel na svůj souboj ve třetím kole. Přemýšlel co mohl udělat lépe. Po několika hodinách kdy seděl na židli, přemýšlel a týral se svou neschopností se podíval na svou loutku a usmál se.*Máš pravdu synku. Potřebuješ kamaráda. *Vstal a šel pro tužku a papír, položil je na stůl a začal kreslit. Prvé načrtl hlavu, krk, ramena, ruce, tělo, nohy. Poté namaloval klouby, ramenní, k předloktí, k prstům na rukou, kolenní klouby. Podíval se na náčrt a usmál se. Do kreslil klouby k zápěstí a pokračoval klouby u kotníků.* "Moje druhé děťátko by mělo mít taky nějaké zbraně. Použiju senbony jako minule a nebo něco jiného? Zase proč se opakovat." *Po této myšlence vytáhl ze stolu katalog se zbraněmi a kostival v něm. Celkem ho zaujali zápěstní nože.* "Mají svůj vlastní mechanismus který vysune čepel takže stím bych si nemusel lámat hlavu. Jen bych do ruky skryl jejich mechanismus a přidělal k nim lanka. Jo to by mohlo jít. No a proč nepoužít kunaie, které by loutka vysunula s chodidla když by chtěla kopnout. Kunaie jsou dost levné takže jich mohu koupit více a použít je i na hrudník. Přece jen se může stát že na moji loutku někdo bude útočit na hruď a tímhle bych mohl protivníka dost zranit. Jo kunaie budu mít i v hrudi a když budu chtít tak se vysunou. Vysunou se všechny takže k tomu mi bude stačit jedno nebo dvě lana. No a proč nemít kunaie i na zádech. Přece jen na mě někdo může útočit i ze zadu. Takhle budu krytý i před těmi to útoky." *Z této myšlenky byl velmi nadšený a tak nakreslil kunaie i zápěstní nože do svého výkresu. Zároveň s tím musel udělat nákres své loutky ze zadu.* "Oblečením se nebudu moc zabývat plášť z mého plátna by měl stačit." *Pomyslel si a začal zakreslovat rozvody vláken. Což bylo na celém výkresu to nejsložitější. Když zakreslil vlákna jen k tomu aby se loutka zvládla pohybovat tak si všiml že měsíc zapadá. Sebral se šel do kuchyně kde se najedl, napil a šel spát. Když se probudil tak měsíc znovu osvětloval příšernou tmu. Bez váhání usedl ke stolu a pokračoval v zakreslování drátů ke zbraním. Vymyslet a zakreslit drátky jenž budou ovládat zápěstní nože bylo opravdu jednoduché jelikož nože měli vlastní mechanizmus který jim dovoloval vysouvání a zasouvání. Vymyslet mechanizmus pro kunaie v chodidlech nebylo o nic těžší než ten který měl na své první loutce, takže toto měl taky rychlé hotové avšak mechanizmus a rozvod drátu pro kunaie na hrudi mu zabral několik hodin. Chtěl aby všechny kunaie vylezli z hrudě ve stejnou chvíli a aby se i zatáhli zpět do hrudi. Podobný princip zakreslil i na druhém náčrtu jenž znázorňoval loutku ze zadu. Když měl toto hotové tak si šel připravit jídlo. Jen co se do sytá najedl a napil tak si sedl ke stolu, spočítal zbraně a veškerý materiál který bude potřebovat pro stavbu této loutky. Jen co měl vše připravené tak se vydal do obchodu kde měli mít vše potřebné. Prohodil pár slov s prodavačem, který byl vysloužilý a zraněný shinobi takže mohl jen prodávat. Prodavač mu řekl že za čtyry dny bude mít vše připravené. Suhuachi se usmál a šel do své dílny kde si nabrousili své dláta, pilky a připravil pracovní plochu. Po čtyrech dnech došel do obchodu mající svitek s připravenou pečetí. Svitek rozložil na zem a postupně do něj pečetil vše co si objednal. Bylo toho dostat takže toto pečetění vyčerpalo mladého shinobi natolik že si šel domů lehnout a že stavbou chtěl začít následujícího dne. Když se probudil vzal svitek s materiálem a šel do kuchyně kde si připravil jídlo a pití na celý den. Poté šel do své dílny kde rozložil svitek dotkl se znaků, vložil svou chakru a odpečetil materiál.* "Je toho opravdu hodně." *Pousmál se a roztřídil si vše tak aby mohl pracovat. Prvé si vzal menší špalek a začal jej opracovávat tak aby  tvar připomínal hlavu. Poté do něj na vrtal dvě díry na oči a z větších odřezků vytvarovala oči. Mezi tím pojedl a popil. Chtěl se dát do výroby dalších částí ale bylo už dost hodin a tak po sobě uklidil a šel si domů lehnout. Když se probudil tak si připravil jídlo a pití. Poté se vydal do dílny kde začal z výrobou paží a předloktí. Když měl toto hotové tak rozdělal krabici kde měl mít klouby na lokty. V krabici byl vzkaz, který si přečetl a usmál se.* "Takže tyhle loketní klouby jsou speciální jo. Dobře je tu i návod kvůli drátům tak mě zajímá čím jsou ty klouby tak zvláštní." *Při této myšlence spojil paže a předloktí dle návodu. Poté se dal do výroby dlaní a prstů. Šlo mu to celkem od ruky přece jen už měl trochu zkušeností. Pomocí kloubků připevnil prsty k dlaním a ty poté k předloktí. Nakonec zabudoval zápěstní nože do předloktí a rozvedl dráty, které schoval ve dřevě. Vyzkoušel hýbat prsty a mechanismus na zbraních. Poté se dal do výroby nohou. Stehna a lýtka mu šli od ruky a měl je za pár hodin ale zabrat mu daly chodidla. Tvar chodidel byl jednoduchý ale poté je musel vodorovně rozříznout a vydlabat tak aby do nich vložil mechanizmus a kunai. Poté smontoval nohy dohromady pomocí kloubků a rozvedl dráty. Poté vyzkoušel zdali se nohy hýbou a zdá se z chodidel vysouvají kunaie. Usmál se a díval se na své dílo.* "Pro dnešek toho nechám. Půjdu si lehnout a zítra vytvořím tělo. Snad vše půjde hladce." *Při této myšlence uklidil piliny a nářadí. Poté se šel domů vyspat. Když se probudil tak si jako každý den připravil jídlo a pití. Došel do své dílny kde začal z posledního špalku tvarovat zbytek těla. I to musel rozříznout a vydlabat díry pro mechanizmus s kunaii. Tato práce byla nesmírně složitá, jelikož nikdy předtím nic takového nedělal. Když měl vydlabáno tak zasunul mechanizmy do těla a obě část spojil mechanickými spojí a lepidlem na dřevo.* "Sakra trvá logo déle než sem si myslel navíc musím nechat zatvrdnutí lepidlo. Zítra mohu pokračovat." *Uklidil dílnu, najedl se a šel se projít po vesnici.* "Nemohu si zvyknout na tu tmu a zimu. Je to strašné. Dříve sem museli topit jen přes noc zatím co dnes musíme topit furt. Vůbec tuto situaci nezávidím vedí naší vesnice. Kolik musí mít Kazekage-sama práce jen stím že je furt tma. Navíc kolik obtíží se vytvořilo jen tím že ti co neměli chakru tak zmizeli. Ještě že máme naší Kazekage silnou a chytrou. Nevím co by jsme bez ní dělali." *Cestou viděl studenty akademie jak trénují své Ninjutsu, Taijutsu, házení se zbraněmi.* "Výuka nejspíše furt pokračuje. Možná že tyto děti budou o dost silnější než já jelikož se budou učit jak přežít i v této tmě." *Takhle prošel pomalu celou vesnici a když se chýlil čas tak se vydal domů, kde se najedl a usnul. Dalšího dne pomocí ramenícha steheních kloubů přidělal ruce i nohy k tělu. Rozvedl dráty, přidělal hlavu na krk a vyzkoušel zdali vše funguje. Byl šťastný jelikož vše fungovalo. Zbraně se vysouvají tak jak on chtěl a tak jak si představoval. Loketní klouby ho překvapily tím že šlo snímky otáčet o 360 stupňů aniž by se zamotalo dráty a otáčeli se velice rychle. Věděl že v pěstním souboji bude mít jeho loutka nesmírnou výhodu. Sebral se a šel do krámu koupit paruku. Zaplatil za paruku a za materiál jenž před tím koupil a poděkoval za loketní klouby. Poté šel domů a přidělal na loutku paruku. Nakonec ji natřel a šel spát.*

*Po nějaké době se vrátili jeho prarodiče z mise pogratulovali mu ke splnění chuuninských zkoušek a zmlátili jej za nepoužívání klanových technik. Zmlátili ho tak že skončil na několik měsíců v nemocnici. Když se vrátil z nemocnice tak byl donucen koupit si bublifuk a děda ho učil třem klanovým technikám. Naučil se Mabayui no Baburu, Sagashi Baburu a Baburu no Bunshin. Jeho prarodiče s velkou nechutí přijali že se stal loutkařem avšak stále se mu k vůli tomu posmívali. Dnes stál na zahradě oděn do černé košile, černých kalhot kolem kterých měl opasek na kterém měl tři pouzdra. V jednom pouzdru měl deset kunaiů a pět světelných bomb. V druhém pouzdru měl svitek se zbraněmi, ve třetím pouzdru měl svitky s loutkami. Na zádech měl pomocí provazů připevněnou roli plátna Hötai. Plátno bylo vodorovně a připevněné takzvaným volným uložením což znamenalo že mohl používat techniky plátna aniž by jej sundal se zad. Na levé noze měl pouzdro s bublifukem a vodou ke svým klanovým technikám. Stál naproti svému dědovi a věděl že budou bojovat a trénovat tak jeho ninjutsu. Měl povolené bojovat tak jak chtěl. Nemusel se tedy držet předem určených technik. Nevěděl proč mu jeho děd povolil tak to bojovat, jelikož znal názor jenž měli jeho prarodiče na to jak by měl bojovat. Nehybně stál a díval se na svého dědu přemýšlejíc jak by měl zaútočit. Dobře věděl že musí být opatrný jelikož ho děda nebude nijak šetřit. Věděl že jen co se pohne tak děda zaútočí. Nevěděl jak a toho trápilo. Nebyl schopen přijít na taktiku boje. Po nějaké chvíli svou levou ruku položil na plátno soustředil do něj svou chakru a pomocí ​Nunogakure no Jutsu roztočil své plátno kolem sebe tak aby na něj nebylo vidět přičemž pravou rukou vytáhl svitek s loutkou Karasu. Roztáhl svitek dotkl se pečeti a pomocí Kuchiyose Tobidougu odpečetil svou loutku. Poté vzal svitek do levé ruky a zároveň stím pomocí Kugutsu no Jutsu vytvořil chakrová vlákna která připevnil k loutce. Levou rukou uklízel svitek do pouzdra přičemž zrušil své ​Nunogakure no Jutsu.

Npc Děda
*Díval se na svého vnuka jak nehybně stojí.* "Tak schválně jak zaútočíš chlapče." *Po nějaké době si všiml jak jeho vnuk roztočil plátno a zakryl se.* "Dobře, co se bude dít dále?" *Trvalo celkem dlouho než plátno dopadlo na zem a on si všiml jak vedle jeho vnuka je vysoká loutka.* Tolik práce a času jen aby jsi mi ukázal tuhle loutku? Jsi ostudou našeho klanu a naší rodiny. Předvedu ti jak má bojovat příslušník klanu Toku. *Po těchto slovech vytáhl svůj bublifuk, přiložil si jej k ústům a foukl. Z bublifuku vyfoukl pět bublin které mířily na jeho vnuka. (​Kibakuho)

Suhuachi
*Nechal domluvit svého dědu přičemž levou rukou sáhl na bublifuk. Když jeho děda zaútočil pomocí bublin tak Suhuachi mávl svou pravou rukou a Karasu se vydala k bublinám. Když byla jeho loutka dostatečně blízko tak zahýbal prsty pravé ruky a Karasu roztočila předloktí. (Kugutsu: Kaisengeki) Díky tomu loutka vytvořila proud větru podobně jako větrák, který změnil směr bublin. Zároveň stím Suhuachi svou levou rukou sáhl po bublifuku, cool do něj a vytvořil větší bublinu která se po chvíli změnila v něj. (Baburu no Bunshin) Jeho klon se okamžitě rozběhl proti jeho dědovi. Suhuachi namočil bublifuk do vody, foukl do něj a z bublifuku vyšlo deset malých bublin jenž letěli na jeho dědu. (Mabayui no Baburu) Mezi tím jeho klon doběhl k dědovi, rozpřáhl se a zaútočil. Útočil pěstí své pravé ruky, poté kolem své levé nohy. Útočil tímto stylem a snažil se zasáhnout hruď. Jen co Karasu změnila směr bublin tak Suhuachi znovu mávl svou pravou rukou a poslal Karasu na svého dědu tak aby loutka kroužila kolem dědy a klonů. Svou levou rukou uklidil bublifuk a sáhl na plátno. Z role se uvolnilo plátno které letělo na jeho dědu a snažilo se jej omotat jako při technice ​Nunoshibari no Jutsu.*

Npc děda
"Jak jednoduše bych mu teď zničil tu jeho loutku. Jen lusknout a mé bubliny tu loutku roztrhají na kusy. No aspoň že teď použil klanovou techniku." *Jen co klon Suhuachi k němu dorazil tak se začal bránit svou levou rukou. Byl velmi schopný v taijutsu takže se zvládl bránit tak aby nebyl zasažen a zároveň stím aby nezničil klon.* "Co pak plánuješ chlapče?" *Pomyslel si když loutka začala kroužit. Také si všiml deseti bublin jenž vytvořil jeho vnuk a plátna který letělo jeho směrem.* "Aha takže klon mě má zaměstnat, loutka mě má donutit počkat než se přiblíží bubliny a plátno má nejspíše stejnou funkci jako loutka." *Při této myšlence praštil do klonů, který se rozpadl na bubliny. Zároveň stím namočil bublifuk do vody s jarem a foukl do něj. S bublifuku vyšla jedna bublina. Děda lusknul, bublina praskla a vyšel zní kouř jako kdyby použil kouřovou bombu. (Kemuri no Awa) Poté se pomocí Doton: Dochū Eigyo no Jutsu schoval do země a vyčkával. Byl zkušený stopař jenž ovládal techniku Kagura Shingan takže věděl přesně kde je jeho vnuk, loutka díky chakrovým vláknům i plátno jenž ovládal pomocí chakry. Dokonce věděl i kde jsou bubliny které Suhuachi vytvořil.*  "Tak jo chlapče co uděláš teď?"

Suhuachi
"Sakra. Co teď?" *Pomyslel si když viděl ják se jeho děda nechal zahalit do kouře. Jeho plátno se vrátilo zpět do role a lehkými pohyby ruky a prstů nechal Karasu aby použila Kugutsu: Kaisengeki díky čemuž odfoukl dým. Poté zakroutil hlavou.* "Sakra dědo kde jsi?" *Při této myšlence vytáhl bublifuk, foukl do něj a z bublifuku vyšla jedna bublina. (Sagashi Baburu)* "Tahle bublina si tě najde a poté použiju své Jutsu a dostanu tě."

Npc děda
*Pomocí Kagura Shingan ucítil jak Suhuachi použil chakru. Podle vzdálenosti a množství použité chakry usoudil že se jedná o techniku Sagashi Baburu.* "Jo takže přeci jen se spoléhá na klanové techniky. Trochu tě hmatu chlapče. Nebo to už ukončím?" *Přemýšlel jestli si bude ještě chvíli hrát se svým vnukem a nebo jestli mu ukáže jak moc je slabý a jak moc byl pošetilý když nechtěl používat techniky klanu. Po několika vteřinách se rozhodl a pomocí svého dotonu se dostal za svého vnuka. Vylezl že země, vytáhl bublifuk a pomocí ​Tsukuroi Baburu vytvořil kolem svého vnuka bublinu která se sním vznesla.* Jen pár pečetí a jsi mrtvej. Nic a nikdo ti nepomůže. *Poté luskl, bublina praskla.* Jsi mrtvola. Teď trénuj a příště bojuj lépe. *Jen co to dořekl tak se sebral a šel do svého domu.*

Suhuachi
*Díval se na bublinu která měla letět k největší chakře v okolí. Doufal že takto najde svého dědu. Bublina prvé letěla rovně ale po chvíli změnila směr a mířila k Suhuachi. Než však stačil zareagovat tak byl chycen v bublině a vznášel se do vzduchu. Vyslechl si co mu děda řekl a když praskla bublina tak dopadl na zem. Otočil se k dědovi a jen ho pozoroval.* "Pleteš se prohrál sem protože jsi používal jiné techniky než ty klanové. Klanové si použil jen tři. Kdyby jsi nepoužíval doton tak by náš souboj trval o dost déle a já bych tě u tahal." *Poté sledoval jak děda odchází. Když odešel tak lusknul a všechny jeho bubliny praskla. Poté pomocí Baburu no Bunshin vytvořil dva klony. Došel ke své loutce Karasu, pomocí Kugutsu no Jutsu k ní připevnil chakrová vlákna, kývl na klony a ti se proti němu rozeběhli. Suhuachi zvedl svou pravou ruku a poté sní máchl směrem ke klonům. Levou rukou uklidil svůj bublifuk a sáhl na své plátno. Když byla Karasu dostatečně blízko u klonů tak Suhuachi začal hýbat prsty své pravé ruky. Díky tomu loutka začala zběsile boxovat a kopat. Jeden klon se bránil loutce avšak druhý změnil směr čímž se vyhnul Karasu a poté se tento klon znovu rozeběhl proti Suhuachi. Který se usmál a pomocí svého plátna a techniky ​Nuno Dōmu-Gata no Jutsu uvěznil klon do kopule.* "Kdyby ty klony ovládali Jutsu tak by se z té kopule dostal ale takhle ne." *Poté se podíval směrem kde Karasu bojovala s druhým klonem. Suhuachi zahýbal prsty pravé ruky a Karasu při tom co útočila pěstí pravé ruky vysunula zápěstní nůž. Zásahla klon který se rozpadl na bubliny a poté Suhuachi mávl svou rukou směrem ke kopulí z plátna. Zrušil svou techniku ​Nuno Dōmu-Gata no Jutsu a kopule se rozpadla. Klon se rozeběhl proti originálu avšak dříve než se klon stačil přiblížit tak ho srazila loutka Karasu. Suhuachi se usmál, máchl rukou směrem k sobě a jeho Karasu se vydala k němu. Když se k němu loutka dostala tak vytáhl její svitek a pomocí Kuchiyose Tobidougu zapečetil loutku do svitků. Poté se vydal domů kde se najedl a šel si odpočinout. Dalšího dne vyšel na zahradu a pomocí Kuchiyose Tobidougu odpečetil svou Karasu. Poté vytvořil chakrová vlákna a připojil je k loutce. Zahýbal prsty a loutka se rozpohyboval. Poté zrušil své Kugutsu no Jutsu. Karasu začala padat k zemi. V tu chvíli znovu pomocí Kugutsu no Jutsu vytvořil chakrová vlákna která připevnil k loutce. Bohužel se mu nepovedlo připevnit vlákna dříve než loutka spadla na zem. Pomocí pohybu prstů a ruky ji postavil a celý proces zopakoval. Takto pokračoval několik hodin. Poté zapečetit loutku do svitků.* "Dobře už jsem se trochu zlepšil v rychlosti připevnění chakrových vláken k loutce. Ještě to není ono ale už mi loutka nepadá na zem. Poté šel do svého pokoje kde začal kreslit plány na další loutku.*

Trénink ninjutsu
*Dnes byl v písečné tréninkové oblasti kde se chystal trénovat své ninjutsu. Byl oblečen do černé košile, černých kalhot kolem kterých měl opasek a na něm tři pouzdra. V prvním pouzdru měl deset kunaiů a pět světelných bomb, v druhém pouzdru měl svitek se zbraněmi a ve třetím pouzdru měl svitky s loutkami. Na zádech měl své plátno Hötai a na levé noze měl pouzdro s bublifukem. Rozhlédl se a viděl několik shinobi kteří zde trénovali. Pousmál se a vzpomněl si na Soru. Který ho porazil při chuuninských zkouškách.* "Byl silný v taijutsu a věděl kde jsem i v oblaku kouře. Jeho rychlost byla neuvěřitelná a jeho síla také. Musím pořádně trénovat aby až přijde čas tak abych byl připraven ho zastavit. Říkal že se chce stát Hokagem a obsadit Sunagakure. Budu ho muset zastavit." *Po těchto myšlenkách se rozeběhl složil několik pečetí a vytvořil čtyři větrné proudy vzduchu které ovládal a nechával je aby se točili kolem něj. První proud vzduchu kroužil několik centimetrů nad zemí, druhý kroužil ve výšce jeho kolen, třetí ve výšce jeho břicha a čtvrtý ve výšce jeho hrudníku. Všechny čtyři proudy kroužily kolem něj v poloměru jednoho a půl metru. Suhuachi běžel stále rovně a po chvíli poslal chakru do spodní části těla a vyskočil. Chakura Shotto proudy vzduchu zůstali na svých místech ve stejném rozsahu jako předtím. Když dopadl na zem tak složil pečeť tygra a pomocí Shunshin no Jutsu zrychlil svůj běh prorazil proudy vzduchu které zmizeli a když uběhl 25 metrů tak jeho technika ztratila sílu a on běžel svou normální rychlostí. Poté levou rukou vytáhl bublifuk a foukl do něj. Z bublifuku vyšlo deset menších bublin. Proběhl jimi aniž by je praskl a když byl v dostatečné vzdálenosti tak lusknul a bubliny prasklo a uvolnil se z nich červený dým podobný z dýmu chilli bomby. Poté namočil bublifuk do vody v pouzdře a znovu do něj foukl tentokrát se objevila jedna velká bublina která se změnila v jeho klon. (Baburu no Bunshin) Tuto techniku použil ještě třikrát a poté se zastavil podíval se na své čtyři klony a usmál se.* Jdeme na to! *Jen co to dořekl tak se klony proti němu rozeběhli. Originál uklidil bublifuk, poslal chakru do spodní části těla a vyskočil směrem do zadu. (Chakura Shotto) Ve vzduchu vytáhl z pouzdra čtyry kunaie a hodil je po svých klonech. Klony se vyhnuli a sebrali kunaie se země. Když dopadl na zem tak svou levou rukou sáhl na plátno. Klonů na nic nečekali a rozeběhli se proti originálu. Pravý Suhuachi nechal kolem sebe roztočit své plátno tak aby zakryl pohled na sebe. (​Nunogakure no Jutsu) *poté se otočil do práva složil pečeť tygra a pomocí Shunshin no Jutsu zrychlil svůj pohyb a dostal se 25 metrů od svých klonů. Ti jen viděli jak plátno spadlo na zem a před nimi nikdo nebyl. Originál se otočil ke klonům, vytáhl své svitky, rozložil je a pomocí Kuchiyose Tobidougu odpečetil své loutky. Mezi tím si kloní všimli kde je originál a rozeběhli se k němu.* "Dobře takže teď se budeme prát. Karasu musí zaměstnat tři klony a Shoyū-Sha si vezme jen jeden klon." * Při této myšlence vytvořil chakrová vlákna která připevnil ke svým loutkám. (Kugutsu no Jutsu) Poté zvedl obě své ruce a jeho loutky se vznesli. Poté máchl rukama směrem ke svým klonům a začal hýbat prsty. Mezi tím kloní stále běželi proti originálu. Když se k nim začali přibližovat loutky tak se rozdělily na dvě skupiny jedna skupina zaútočila na loutky a druhá běžela na originál. Pravý Suhuachi zahýbal prsty a jeho Shoyū-Sha se rozpřáhla a začala boxovat, přičemž z jejich pěstí vyšli senbony. Karasu taktéž začala boxovat ale z jejich předloktí vyšli zápěstí nože. Klony jenž bojovali proti loutkám se snažily bránit avšak klon jenž bojoval proti Karasu tak neměl šanci jelikož Karasu měla více zbraní a tak Karasu z ničila jeden klon. Klon který bojoval proti Shoyū-Sha měl taky méně zbraní avšak byl rychlejší než loutka a tak se držel a bojoval. Originál rychle máchl pravou rukou k sobě a Karasu se k němu plnou rychlostí začala vracet. Klony jenž běželi na originál byly 5 metrů od svého cíle. Pravý Suhuachi rychle zdvihl svou levou ruku a Shoyū-Sha se zvedla a nečekaně zaútočila na hlavu klony kterého tím zničila. Originál poté zrušil své Kugutsu no Jutsu natáhl obě své ruce ke klonům a pomocí techniky Nan Kaizo obmotal své klony a uškrtil je čímž je zničil.* "Sakra kdyby to nebyly klony tak sem mrtvej. Karasu by svého protivníka dostala ale Shoyū-Sha by stále bojovala. Musím vymyslet způsob jak se bránit před tím aby na mě někdo zaútočil z blízka. Abych vytvořil klon který mě bude krýt tak na to nemám dostatek chakry. Navíc mohu použít buď vodní klon který zvládne použít jen suiton techniky a nebo můj Baburu no Bunshin který použije jen klanové techniky. Žádný z těchto klonů mi však proti nepříteli moc nepomůže. To je otrava." *Při těchto myšlenkách připevnil svá chakrová vlákna k loutkám a prudkými pohyby rukou jej donutil aby k němu přišli. Poté je zapečetil do svitků, které uklidil.* "Používám dost chakry. Měl bych sní taky šetřit." *Poté se rozhlédl po okolí, našel jeden pískovcový kámen složil pečetě a začal na kámen vrhat vodní shurikeny. (Suiton: Mizu Shuriken) Poté ještě nějakou dobu trénoval rychlé vytvoření chakrových vláken a také trénoval rychlost skládání pečetí k technikám. Poté už bylo dost hodin a on se vydal domů. Kde pokračoval v práci na plánu své další loutky.*