Nemocnice

*Kami se Arisu pousměje, tak se podívá na Kaie a vyslechne si, co říká Arisu. Zatím to ještě někomentuje a mlčky sleduje Kaie co dělá.* 'Raiton, jo,' *řekne si v duchu. Pak si jen v duchu povzdechne.* Silnějšího? Tss, *vydá ze sebe, protože jí trochu zabolelo tělo.* Myslím, že aktuálně by mě přepralo i to štěně, *poví Kami.* V pohodě Kaii, *poví mu Kami.* Nevadí, jo? Přece ani nevíš, jak teď vypadám bez obvazů, *poví trochu smutně Kami, protože jí štvalo jak vypadá a nejspíše oblečení, které nosila do teď už ani nikdy nosit nebude, aby nikdo nevidět, jak vypadá.* Ale jsem ráda, že jste přišli, lepší než jen ležet a civět do zdi, *poví jim.*

*Slova Kaie Kami celkem dost překvapí, moc se jí tomu nechce ani věřit, ale když to řekl, tak to myslí vážně. Poté co Arisu začne něco hledat, tak se na ní chvíli dívá apak se opět podívá na Kaie, který začne mluvit.* Uhm, asi jo, *řekne na jeho slova.* Jak dlouho tady budu... Mno říkali, že tady budu přibližně půl roku a potom ještě asi stejně dlouho rehabilitace, ale to se uvidí, podle toho, jak to se mnou bude dále a jak se ty popáleniny budou hojit, *poví Kami a dívá se na Kaie.* Ale raději bych byla doma, i když, po tom, jak mě mamka uviděla, tak se bojím, co bude, až budu doma, *poví Kami trochu smutně.*

*Kami se podívá smutně na Kaie.* 'Ach jo, hodně ho to sebralo,' *řekne si trochu smutně v duchu Kami. Pak se podívá na Arisu a jen se na ní pokusí mile usmát.* To je dobrý díky, *řekne, když se podívá na obrázek. Když navrhne, že by mohla být u nich, tak jen zakroutí hlavou.* Mamka se s tím srovná, jen měla strach, že by mohla přijít i o mě, když už nikoho jiného nemá. Taťka umřel před sedmi lety, takže od té doby se o mě bojí, *poví Kami a trochu si povzdechne.* Pořád to vidím, jak ho přímo přede mnou zabili, *řekne celkem smutně Kami.*

*Kami si vyslechne slova Arisu a na chvíli se zamyslí.* Aha, *řekne Kami jen potichu na slova Arisu, protože to je něco co o ní vůbec nevěděla. Poté přesune svůj pohled na Kaie, který tam jen tak stojí a dívá se na kouř po výbuchu.* Kai. *zavolá na něj Kami a počká, až se k ní otočí.* Neboj se, tohle není něco, co by mě zastavilo v tom jak jsem žila do teď, sice se hodně věcí změní, ale věř že se mě jen tak jednoduše nezbavíš, *řekne Kami Kaiovi a mrkne na něj.*

*Kami se podívá na Arisu, která jí přijde trochu nervózní, jen se nad tím v duchu pousměje a pak se podívá na Kaie, který k ní došel.* Ale už je to fakt dlouho, co se známe, *řekne celkem zamyšleně Kami.* A je pravda, že toho nelituju Popravdě jsem se celkem bála, když jsi šel tenkrát na geninskou zkoušku, ale od té doby se hodně změnilo, *poví Kami a trochu se pousměje, protože si vzpomněla na vše, co spolu zažili. Když se k ní Kai nakloní a promluví na ni, tak se trochu začervená.* To samé platí pro tebe, *poví Kami potichu.*Hlavně už nejsi takové trdlo jako předtím, že jsi odpálil sám sebe, *dodá ještě.*

*Když si všimne, že se Kai začal červenat, tak se jen v duchu trochu zasměje. Popravdě byla opravdu ráda, že se tady aspoň někdo objevil, bylo to něco jiného než pořád civět po místnosti. Nad jeho slovy se jen trochu úšklíbne.* Takže už nejsi jo, *řekne Kami. Nad jeho slovy se jen začervená a podívá se raději na druhou stranu.* 'Proč i po tom všem,' *řekne si v duchu Kami. To už však Kai mluví na Arisu.* Ne v pohodě, klidně běž, musíš trénovat na zkoušky, *poví Kami a podívá se na Kaie, jakmile uvidí jeho pohled, tak se trochu pousměje.* Tak se měj Arisu a potom mi dej vědět, jak jsi dopadla, jasné, *poví Kami trochu přísněji, ale myslela to v dobrém. Následně se otočí na Kaie.* Popravdě by mě zajímalo na co myslíš, když vidím ten tvůj pohled, *poví celkem zvědavě Kami.*

*Kami se dívá na Arisu a na chvíli se zamyslí.* Jak jsem řekla, jestli potřebuješ jít, tak tě tady opravdu nebudu držet a jak se tak dívám na Kaie, tak by asi byl rád, kdyby tady byl jen ve dvou, *poví Kami s trochu se pousměje. Po chvíli počká, jak se tedy Arisu rozhodne, jestli tam bude chtít zůstat nebo ne. Pak se podívá na Kaie a trochu se pousměje, když uvidí jeho zamilovaný pohled.* Tak, co jsi teda chtěl nebo na co myslíš, když se na mě tak díváš, *zeptá se ho Kami a trochu se na něj usměje.*' Copak asi máš v plánu,' *řekne si v duchu Kami a dívá se na Kaie.* Snad nejsi nervózní nebo ano, *zeptá se ho celkem zvědavě.*

Dobře, budu se těšit Arisu, měj se, *řekne Kami. Když dívka zmizí, tak se podívá na Kaie. Když pak promluví, tak jí jen trochu překvapeně zamrká. Jakmile se na ní otočí, tak ho jen mlčky sleduje.* 'Proč jsi to vlastně neřekl dříve než Eren ty pako jedno, měl jsi tolik šancí,' *pomyslí si Kami. Jakmile se k ní začne přibližovat, tak se na něj jen překvapeně dívá. Pak se celkem překvapeně dívá na Kaie, který se k ní blíží. Při jeho slovech naprosto zrudne a dívá se na něj. Nakonec se od něj nechá políbit.* Uhm, *vydá ze sebe Kami, protože přemýšlela, co mu má říct.* Kai... Já tě mám moc ráda, ale po tomto opravdu se u tebe nic nezměnilo? S Erenem je to fajn, ale nevím, co bude dál, občas mi pořád přijde jako malej, *poví Kami.*

*Kami se dívá na Kaie a poslouchá jeho slova.* 'Ah, takže to opravdu myslíš vážně,' *řekne si v duchu Kami.* Ach jo, proč je to s klukama tak těžký, *poví Kami potichu.* Možná beze mě nedovedeš žit, *poví Kami celkem překvapeně.* Bez tebe bych na té misi umřela, věř tomu, že ty jsi se hodně změnil od chuuninských zkoušet, hodně jsi dospěl a už ani neděláš blbosti, *poví Kami.* Popravdě jsem Erena neviděla asi tak dva roky, *poví Kami.* 'Myslím, že jsem si tenkrát vybrala špatně,' *řekne si v duchu Kami.* Myslím, že celou dobu někde v duchu lituju, že jsem se rozhodla nebýt s tebou, *poví Kami trochu smutně a dívá se na Kaie.*

*Kami leží a dívá se na Kaie, který vypadá spokojeně, avšak najednou se jeho pohled změní v celkem naštvaný.* Hmm, ne, že bych úplně litovala, ale prostě myslela jsem si, že to bude jiné, že spolu budeme častěji, ale nakonec to dopadlo, tak jak to dopadlo, *poví Kami. Pak se podívá na Kaie, který jí řekne, že se má usmát, tak se trochu pousměje.* Popravdě nevím, řekl mi, že se mu líbím a pak to nějak šlo, *poví Kami.* Ehm, popravdě, ze začátku jsem měla strach, že kdybych s tebou byla, že bych se mohla proletět někde do oblak, *poví Kami a uměje se na něj.* Ale teď to vidím jinak, *poví Kami Kaiovi.*

*Kami si vyslechne jeho slova.* Hmm.. Co si tam vzpomínám, tak že mě miluje mi snad neřekl ano jednou, *řekne celkem zamyšleně Kami.* Ale to je jedno. Popravdě ani nevím co mu tenkrát stalo, jak byl zmlácený v nemocnici, *řekne celkem zamyšleně Kami. Poté se podívá na Kaie.* Co si pamatuju, tak mi jednou řekl, že má nejhezčí holku z vesnice, *řekne trochu smutně Kami.* To jo, to máš pravdu, ale sebe si nechával rád vybuchovat, *poví Kami a trochu se na něj pousměje. To, že jí Kai hladí po ruce, přes obvazy cítí jen občas, v některých místech necítí vůbec nic.* Jak tě vidím, *zopakuje Kami a chvíli přemýšlí.* Jako moc fajn kluka, na kterého se můžu vždy spolehnout. Jsi milý, hodný, pozorný, silný, *poví Kami a usměje se na něj.* A poslední dobou, když když tě vidím, tak tě mám víc a víc ráda. Kdybych mohla, tak tě obejmu, ale na to si budeš muset ještě nějakou chvíli počkat, *poví mu.*

*Kami se dívá na Kaie.* Jo byl nějakou chvíli po tom, co se stal geninem, nakonec tam přišla policie, tak jsem šla pryč, popravdě nevím co udělal a asi mi to je raději jedno, *poví Kami a dívá se na Kaie.* Myslím, že ani nemáš na výběr, *poví mu Kami a usměje se na něj.* Pleteš se. Jsi silný, ale spíše mi přijde, že jsi ještě nenašel úplně svůj styl boje. Za tu dobu jsem pochopila, že jak klan, tak výbuchy tě stojí hodně chakry, *poví Kami.* Kdybys tam nebyl, tak bych tady nebyla ani já, *poví Kami.* Časem určitě budeš ještě silnější, *poví mu.* A copak se tobě líbí na mě, *zeptá se ho Kami, aby mu změnila myšlenky.*

*Kami si poslechne Kaie a usměje se na něj.* Jediné, co ti pomůže je prostě zvětšit svou chakru, já to mám tak stejně s Rinneganem, *poví Kami a dívá se na něj.* Mno na ninju ze Suny jsem až moc hodná, *poví mu Kami a trochu se na něj usměje. Nad zbytkem se jen usměje. Když se jí Kai dívá do očí, tak se trochu začervená.* Abych řekla pravdu, tak to doma bude teď celkem těžké, mamka je ještě pořád trochu mimo z toho, že taťka umřel, i když už je to celkem dlouho a taky teď ještě já. Jak mě tady viděla, tak musela odejít, protože se tady málem složila, *poví trochu smutně Kami.*

*Nad jeho slovy jen souhlasně kývne hlavou.Nějakou chvíli tam jen mlčky leží a dívá se na Kaie, který najednou vyskočí na nohy, protože dostal nápad. Vyslechne si jeho slova a nějakou chvíli nad tím mlčky přemýšlí.* Víš Kaii, zní to dobře, ale teď to bude dost těžké a nechtěla bych tě tam pořád jen otravovat, navíc mamka by to vzala bez tak ještě hůře, že by si myslela, že se jí vyhýbám a že se bojím, že by to nezvládla, *poví Kami Kaiovi.* Uhm a navíc doma je doma, *poví Kami. Nemyslela to nějak zle proti jeho nápadu, ale vše co řekla byla pravda.* Ale i tak díky. Vážím si toho, *řekne mu Kami.*

*Kami se po jeho slovech na něj trochu smutně podívá.* Já vím, já to chápu, ale na to je ještě dost času a něco se vymyslí. Ale zase i přes to, jak znám mamku, tak mě bude chtít mít doma, ať se děje, co se děje, *poví Kami. * Uvidíme potom, jak to do té domy vezme, *poví Kami Kaiovi. Následně se usměje na Kaie.* Jsem ráda, že jsi přišel. Copak budeš ještě dneska dělat, *zeptá se ho Kami, protože chtěla od toho změnit téma. Kami se snažila neznít unaveně, ale už toho na ní bylo dneska pomalu dost a bylo jí jasné, že nejspíše za nějakou chvíli usne, ale chtěla tady aspoň někoho mít, než tu zase bude sama.*

*Dívá se na něj a poslouchá jeho slova. Poté se na chvíli zamyslí.* Dobře, kdybych si to někdy rozmyslela, tak ti řeknu, *poví mu Kami.* Je ti ale jasné, že k nám můžeš přijít kdykoliv, *poví mu Kami a dívá se na něj. Nad jeho dalšími slovy se usměje, protože je ráda, že tady s ní bude.* Lžeš, tak dlouho tě tady nenechají, *poví mu. Následně se k němu ještě trochu blíže posune hlavou, ale víc už to nejde. Poté se jen trochu smutně podívá na Kaie.* Asi budeš muset blíž ke mě, *poví mu Kami. Pokud se k ní přiblíží, tak ho políbí, pokud ne, tak se na něj dívá.*

*Kami se na Kaie usměje, protože měla pravdu.* To nevadí, jsem ráda, že jsi se tady vůbec objevil, *poví mu Kami. Pak si ho poslechne a jen souhlasně zakývá hlavou.* Tak dobře, beru tě za slovo, *poví Kami a usměje se na něj. Poté se od něj nechá políbit a spokojeně zavře oči. Když se od ní odtáhne, tak se na něj usměje.* Nejraději bych si tě k sobě přitulila a nechala bych si tě tady, *poví Kami a mile se na něj usměje.* Až potkáš Mizuki, tak jí pozdrav, *poví Kami.*