Tržnice

Shimiru: *Jak přišel Tatsuya, tak se Shimiru na něj jen pousmál, ale jak ho dostal do iluze a ukázal mu co se stalo, Shimiru se jen zasekl a poslouchal co Tatsuya říká. Jeho výraz v tu chvíli byl neutrální a nic neříkající, i když uvnitř doslova zuřil, ale musel si tuhle tvář teď zachovat.* Vím přesně kdo to je.... *Řekl dost temným hlasem.* Přiveďte Akasuna do mého domu... *Jedne z ochránců proběhl a nechápavě se podíval na Shimira.* Ale pane, ten má teď.. *Ani to nestihl doříct.* HNED ! *Vykřikl, kdy měl ruku zatnutou v pěst a prošel kolem Tatsuya, kdy byl opravdu vzteky bez sebe, ale stále si držel tu tvář a dusil to v sobě, což možná nebylo nejlepší, ale nemohl tady a teď prostě bouchnout. Ostatní ochránci mezitím začali vydávat peníze na opravu restaurace, kdy Shimiru mezitím šel zpět do svého domu, kde čekal na muže jménem Akasuna.*

Tatsuya: *Chápe proč je Shimiru naštvaný, ten muž ohrozil vše na čem Shimiru a další jeho spojence tak tvrdě pracují, může to vypadat jako menší problém ale tu v Kumogakure to je jiné. Ne jen že zabil dva (myslím že dva) členy klanu Taigājointo, kteří jsou z důležité rodiny ale ještě to celé udělal tak hloupě že to může celé může otočit proti Shimiruovi straně, kterou to celé může úplně zdrtit a položit do kolen. Stačilo by tak málo argumentů aby je někdo označil za teroristy či za rebelskou odnož Ninjů, kteří ohrožují bezpečnost a mír celé Kumogakure a tehdy by pro ně ani Raikage nic nemohla udělat, ona sama by byla ve velkém ohrožení (politickém). Tohle je přesně co by potřebovala ta druhá skupina, zdiskreditovat Raikage a získat si náklonost veřejného mínění vesnice pro dosažení svého člověka na post 3. Raikage. Tatsuya tohle vše ví, je mu naprosto jasné že bude potřebovat tento svinčík uklidit pokud všichni nechtějí skončit někde ve studené cele. Proto tiše následuje Shimirua, nehodlá ho ale nechat udělat něco za co by se styděl podívat do zrcadla, za co by se obviňoval a hlavně nesmí jednat v záchvatu vzteku.. pokud má udělat co se musí udělat, musí to udělat s čistou hlavou.* Pak si musíme promluvit Shimiru.

Shimiru: *Když na něj Tatsuya promluvil jen se ještě lehce zastavil a pootočil hlavu, kdy měl v očích takový vztek jako nikdy předtím, ale výraz měl stále stejně klidný a to právě bylo to děsivé.* Není o čem si promluvit. *Dodal, kdy došel až k domu, kde otevřel dveře a pár minut na to se tam objevili dva ochránci s tím šmejdem.* Nechte nás osamotě. *Řekl Shimiru dost temným hlasem a celou dobu sledoval toho muže, kdy oba ochránci odešli takže tam zbyli jen Tatsuya, Shimiru a ten zmrd. V Shimirovi to jen bublalo více a více. * Víš proč jsem si tě zavolal ? *Zeptal se až moc klidně, ale než stihl Akasuna promluvit Shimiru už byl přímo u něj a celou svou silou ho udeřil přímo do obličeje, kdy spadl na zem.* Tak víš to ?! *Zakřičel přes celý dům vzteky, kdy si ho zvedl tak, aby před ním klečel a udeřil ho znovu, kdy mu vyletěli z úst nějaké zuby.* Vím všechno...úplně všechno ! *Dodal, kdy ho zvedl na kolena a Akasuna byl celý dezorientovaný z těch ran. Všude po obličeji měl krev.* Víš co všechno jsi způsobil ?! *Začal na něj ječet a znovu ho udeřil, kdy spadl opět na zem a snažil se pomalu odplazit pryč, ale v tom Shimiru vytáhl svůj meč a zabodl mu ho do nohy tak, že ji probodl na skrz a čepel se zasekla ve dřevě, takže se nemohl dál pohnout. V tuhle chvíli opravdu vše co dělal bylo ve vzteku a nemohl to v tuhle chvíli jen tak ovládnout. Akasuna skutečně mohl zníčit všechno na čem Shimiru pracoval, ale nejvíce ho štvalo to, že zradil jeho důvěru.* MY JSME TI CO JE MAJÍ CHRÁNIT ! NE JIM UBLIŽOVAT ! *Křičel na něj.*

Tatsuya: Nechci ti vymlouvat co chceš udělat, jde.. víš co máš pravdu.. není o čem mluvit. *Když pak dorazí ten týpek a Shimiru si ho vezme do parády, Tatsuya to jen sleduje a to jako kdyby o nic nešlo.. na podobné věci je člověk z Kirigakure zvyklej.. ne že by se tam něco takového dělo ale prostě ono krvavá zkouška, nutnost nemít milost se svými nepřáteli a cvičení v tom jak soupeře zabít a ne jej zajmout.. prostě je to drsná krajina a Tatsuya tohle sleduje jako kdyby o nic nešlo. Sice má výhrady na to že oni jsou ti co mají chránit, podle něj to jsou prostě vojáci jako všude jinde, jediný rozdíl je že následují někoho jiného a jiné hodnoty ale tak jako tak tenhle kokot ohrozil celou tuhle věc a Tatsuya Shimirua nemá v úmyslu zastavit. Tento muž nesmí za žádnou cenu přežít aby se nezjistilo že jejich strana s tou událostí měla něco společného.. co hůř, aby se nezjistilo že to byl jeden z nich.* Ukonči to.. zbytečně to natahuješ a ty nejsi stavěný na to lidi mučit.

Shimiru: Ne ! Tenhle zmrd si to nezaslouží rychle ! * Tatsuya tuhle stránku Shimira ani neznal a nevěděl čeho všeho je v tuhle chvíli schopný. Shimiru tak vytáhl šťetec, kdy na své levé prso nakreslil znak a vložil do něj chakru. (Tōtarudifensu) . V tuhle chvíli to nepotřeboval na obranu, ale právě kvůli tomu, aby ten zmrdl trpěl co nejdéle. Shimirova ruka se začala měnit na menší nůž, který zabodl přímo tomu šmejdovi do zad, kde měl páteř a nůž prošel skrz naskrz, to ovšem nebylo vše jelikož na konci nože se najednou vytvořil menší hák, a když nůž vytáhl, vytáhl i právě část páteře, kdy u toho muž doslova řval bolestí, Shimiru ho tak nechal dokud z té neuvěřitelné bolesti nechcípl jako prase, kterým byl. Krev byla doslova všude a když Shimiru zrušil svou techniku, zůstala krev i na jeho ruce, kdy stále sledoval toho muže v krvi s nenávistí a zlostí.*

Tatsuya: Až si to budeš vyčítat, vzpomeň si že jsem tě varoval. *Pak nechá Shimirua dokončit co začal, zabije toho týpka a to bolestivou smrtí. Naštěstí ho zase tak dlouho nemučil ale zabil ho stejně docela brutálně a krutě, Tatsuya si je zcela jistý že zpětně toho Shimiru bude litovat ale k něčemu to bude dobré.. uvědomí si že nic není černobílé a že se musí naučit ovládat svůj hněv. Pokud kvůli tomu ten týpek měl zemřít tak jak zemřel tak budiž.* Jako pravý Ninja z Kirigakure, který ztratil svou kontrolu. *Tohle mu uteklo ale je šance že to Shimiru neslyšel (zda to slyšel je už na tobě). Tatsuya pak přijde ke Shimiruovi a zastaví se vedle něj, zatímco se dívá na tu mrtvolu.* Ještě je potřeba postarat se o kuchaře, on zná pravdu ale o to se postarám já.. bez krveprolití.

Shimiru: *Shimiru se díval na tu mrtvolu a slyšel i co říká Tatsuya.* Tohohle zmrda jsem znal tři roky, ještě než to všechno začalo. *Poté se podíval na Tatsuya.* Každý kdo zradí tenhle klan a každý kdo se pokusí zníčit to na čem pracujeme, toho zničím. *Stále ho ovládala ta temná stránka. Začal si pomalu utírat ruce, když sledoval Tatsuya.* Jeho tělo pošlu rodinám od těch dvou. *Dodal, což asi nebyl nejlepší nápad, ale o tom Shimiru stále nepřemýšlel. Jak ovšem Tatsuya zmínil kuchaře Shimirovi se to začalo lehce vymykat z rukou.* Možná, že bude lepší když půjde do důchodu. *Stále neměl čisté myšlenky a tohle nebyl ten Shimiru, který tu před ním stál předtím.*

Tatsuya: Poslat jeho tělo těm rodinám je blbej nápad.. tím by jeho smrt byla absolutně zbytečná, protože i když je mrtvej tak stejně si to ty, Akane i Raikage odskáčete. Prostě se to musí udělat tak aby to vypadalo že zemřel při plnění svých povinností, nebo že byl v tom baru a byl jednou z obětí.. nikdo nikdy nesmí zjistit že to celé je jeho chyba. Máme jistotu že on už nic neřekne a o kuchaře se postarám já.. ty nejsi ve stavu abys něco takového aktuálně zvládl. *Tatsuya pak vyjde ke dveřím, doufá že když z nich vyjde najde někoho ze strážců.* Nechoďte dovnitř.. není na tom dobře. Najděte Akane a pošlete ji za ním, já se za ním za chvíli vrátím. *Tatsuya má v úmyslu udělat něco co chtěl původně udělat z jiného důvodu a na někoho jiného, najde si toho kuchaře a aniž by se k němu přiblížil tak po aktivaci Eternal Mangekyou Sharinganu se na něj na dálku zaměří svým zrakem a vstoupí do jeho mysli, začne mu vkládat falešné myšlenky, názory, pozmění jeho vůli tak že si nyní bude myslet že to co mu Tatsuya vnutí dělá ze své vlastní svobodné vůle, Tatsuya ho takto přesvědčí že ten muž se rozhodne pro dobro věci ve kterou věří Shimiru nikdy neříct co se zde stalo, vůbec nikomu nepoví kdo za tím celým skutečně stojí a to ani kdyby ho někdo mučil, je odhodlaný s tím tajemstvím zemřít a vzít si ho do hrobu (Kotoamatsukami). Pokud už bude vypovídat, tak poví že šlo prostě o roztržku několika Ninjů, jejichž identity nezná a ani jim neviděl do tváře. Tento případ se tak uzavře jako nevyřešený, nebudou důkazy k tomu aby někdo mohl vznést nějaká obvinění. Poté se Tatsuya vrátí ze Shimiruem. Ať už tam bude sám (protože ji třeba nemusejí stihnout sehnat), nebo ať už to bude s Akane. Pak se podívá na tělo toho Ninji, to tělo pak vzplane černými plameny Amaterasu, které tělo toho Ninji spálí na popel.* Uklidil jsem ti ten nepořádek.. nikdo nemůže vznést žádná obvinění na nikoho, ten případ té hospody se uzavře jako nevyřešený případ.

Shimiru: *Stále byl ve vzteku, ale nemohl v tuhle chvíli udělat nic proto když Tatsuya odešel jediné co uděal je to, že si sedl hned vedle té mrtvoli a koukal do prázdna. Venku ovšem strážci rozkaz uposlechnout nemohli, jelikož kdokoliv kdo se stal ochráncem měl jasný rozkaz od Shimira, nikdy do toho netahat Akane a sice ví o ochráncích, jen né v takové míře. Shimiru se připravoval ji o tom povyprávět, ale ještě nebyla vhodná doba. Po nějaké době co se však Tatsuya vrátí a zapálí to tělo, Shimiru se ani nehne. Chvilku na to strážci vešli dovnitř také, kdy viděli Shimira od krve a jak pálí to tělo, ale také to s nimi ani nehlo. * Je čas na plán T.... *Řekl klidně Shimiru, i když stále nedokázal přemýšlet čistě, kdy oba strážci kývli a ihned zmizeli. * Uklidil nepořádek ? *Zvedl se Shimiru klidně ze země.* Dokud tu budou tací jako Akasuna nikdy, ten nepořádek uklizenej nebude. *Poté se podíval přímo do očí Tatsuyovi.* A nikdy se nesnaž do toho zatáhnout Akane. *Hned poté šel pomalu směrem do kuchyně, kde si vytáhl skleničku.* Ti dva co tu byli, se postarají o začátek, já to skončím. *Stále měl ruce od krve, i když si je více méně otřel, ale teď měl takový vztek, že mu bylo jedno co se děje.*

Tatsuya: Vždy tu budou tací jako byl Akasuna. Věřím že v nitru to byl dobrej člověk pokud jsi mu věřil ale.. ztratil nervy a zachoval se jak se zachoval. Tohle je prostě lidské, lidé se v různých a vypjatých situacích chovají různě a on se už neudržel a zabil jednoho z nich, pak ho ovládl strach.. vidíš? Vše to zapříčinil strach. Samozřejmě ho tím neomlouvám, co se mu stalo si zasloužil ale tohle nemůžeš vykořenit, protože bys musel vykořenit lidskou samotnou lidskou podstatu. *Když je tělo spálené dostatečně tak Tatsuya plameny Amaterasu pouhým pohledem a menší koncentrací opět uhasí.* O to že nic neunikne jsem se už postaral.. zbytek už je na vás.. tohle j váš boj, musíte činit vlastní rozhodnutí a já ti mohu pouze pomáhat.. ze stínů. Nebudu ti ale lhát, použil jsem na toho hospodského to Genjutsu o kterém jsem ti vyprávěl.. zařídil jsem že to co viděl si vezme do hrobu a nikdy to nikomu nepoví.. nikomu. *K tomu o Akane se nevyjadřuje, má na to jiný názor ale nemá právo Shimirua přesvědčovat o opaku.* Dám ti radu.. snažte se tyhle problémy držet pod pokličkou dokud to jde.. Noctis Clive.. má na Kumogakure a klan Doku nějaké osobní vazby, nebylo by dobré kdyby se do toho začal angažovat.

Shimiru: *Jak začal mluvit o Akasunovi Shimiru se ihned vrátil zpět a byl jen kousek od Tatsuya.* Nemluv o něm jako by jsi ho znal ! *Díval se mu stále do očí, kdy se vracel už trochu do normálu a začal si uvědomovat co vlastně udělal. Akasuna patřil k jeho nejbližším v "organizaci." * Zradil nás, zradil mě. Žádný strach v tom nevidím. *Dodal, kdy už držel v ruce flašku. * Za to s kuchařem ti děkuju, někdy ti to splatím. Tohle všechno. *Poté ovšem přišlo na jméno Noctis, kterého Shimiru znal, ovšem nevěděl, že má tak blízko ke Kumogakure jak se původně zdálo.* Toho muže znám, sice ne nijak dobře, ale viděli jsme se. Ovšem já bojuji za Raikage a za klan DOKU, proti těm šmejdům co tyranizují můj klan a říkají si vedoucí. *Tatsuya si vážil a byl rád, že tu s ním je, přeci jen v něm probudil taky trochu sama sebe a Shimirovi to jen prospělo. Zároveň z těch dvou byl právě Tatsuya ten moudřejší.* Přemýšlel jsem o tom co jsi řekl..o tom vedení..vážně si myslíš, že bych mohl být vůdce ? Přeci jen bych se mohl postarat o to, aby se to co se děje teď už nikdy nestalo.

Tatsuya: Jenže on by za Raikage nemusel bojovat.. Noctis je Iwagakurský písečný démon.. tak mu říkají. Jeho řešení jsou většinou extrémní.. pokud by viděl jako nejlepší řešení tak by mohlo hrozit vyhlazení celého tvého klanu aby nastolil klid. *Tatsuya sice nezná detaily toho jak přesně by to Noctis chtěl řešit, pokud by to řešit vůbec chtěl.. také nezná detaily jeho vazeb na Kumogakure a klan Doku a tak pracuje jen s tím co má a přidává do toho své domněnky, pouze by rád aby byl Shimiru opatrnější. K tomu týpkovi ani k tomu jak je Shimiru Tatsuyovi vděčný se nevyjadřuje, hodlá se vyjádřit k tomu ohledně vůdcovství klanu.* Byl bys dobrý vůdce ale musíš se naučit lepší sebekontrole, jako vůdce bys mohl čelit velice stresovým a komplikovaným situacím a pokud by ses neudržel mohl bys klan odsoudit ještě k větším problémům než s jakými se potýká nyní a ještě něco. Přeci jen bych se mohl postarat o to, aby se to co se děje teď už nikdy nestalo.. *Cituje poslední slova Shimirua.* To co jsi řekl je velice arogantní.. i jako vůdce nemůžeš zajistit aby se něco takového nestalo, můžeš ale zajistit jak k řešení takových potíží tvůj klan bude přistupovat. Na tobě bude ochrana tvého klanu ale také prosazování zákonů Kumogakure mezi tvými lidmi.. skončit v politice, která je velice složitá.. to mi věř. Já taky nemohu říct že jako Mizukage nikdy nedovolím aby bylo ublíženo někomu z mé vesnici pokud to tam vedu, mohu udělat co mohu ale jsem pouze člověk.. nevím vše, nejsem všude a nemohu zabránit všemu.. vůdce klanu to má stejně. Nikdy nedávej sliby, které nemůžeš s jistotou 100% splnit, protože tu je pak vysoká cena, kterou za to můžeš zaplatit.

Shimiru: Písečný démon ? *Trochu ho to překvapilo neznal jeho přezdívku, sice věděl, že jeho způsoby jsou takové, se kterými Shimiru úplně nesouhlasí, ale to co mu Tatsuya prozradil nevěděl. Díky tomu si také Shimiru začal lehce uvědomovat vážnost situace, ale poté začal o té sebekontrole, kdy Shimiru lehce sklonil hlavu.* Vím, že s tím mám problém, ale nedokážu prostě jen přihlížet, jak někdo zradí svůj klan. A co se týče té ochrany, jak mohu chránit svůj klan když nemůžu zajistit, aby se něco takového neopakovalo ? *Zeptal se Shimiru, kdy sledoval stále Tatsuya. Nechápal úplně co tím myslí, i když to bylo více méně jasné, ale přeci jen Shimiru stále byl dost naštvaný a tak nedokázal stále myslet čistě.* Já jsem ochoten pro klan a vesnici a Akane všechno i svůj život pokud by to bylo třeba, chci jen, aby se lidi měli dobře a jejich děti nemuseli vyrůstat se strachem. *Dodal, kdy trochu silněj zmáčkl flašku, kterou držel až se lehce popraskala.*

Tatsuya: Ano písečný démon. *Odpoví a dál jen poslouchá co Shimiru má zase na srdci aby mu mohl reagovat a odpovídat i na to.* To co chceš není ve svém základu špatné ale musíš být realista.. vždy tu bude chaos stejně jako řád.. nemůže převládat ani jedno. Prostě se to jen má dostávat do rovnováhy, protože nikdy nemáš společenství kompletně dobré ale ani kompletně zlé, lidé jako byl on tu byly, jsou a budou a ty prostě musíš pracovat jen s tím co můžeš reálně ovlivnit a nezatěžovat si hlavu něčím co nemůžeš ovlivnit ale určitě ti nepovím jak na to.. na to budeš muset přijít sám a věřím že ty na to přijdeš.

Shimiru: *Shimiru se jen zasekl, když začal Tatsuya mluvit o řádu a chaosu.* Co když to chci změnit ? Co když tu rovnováhu zníčím a chaos zanikne ? *Zeptal se, kdy flaška praskla.* Jaký pak má smysl, chránit svůj klan, když se objeví někdo, koho stejně nezastavím ? *Začal se ptám spíše sám sebe, a sledoval nadále Tatsuya, když viděl tu rozkřáplou sklenici a několik kapek krve skáplo na zem, začal se však uklidňovat.* Včera, když jsi mi řekl, že se mám postavit svému strachu....co když ten strach je silnější než já ? *Zeptal se trochu smutněji už, kdy sice věřil tomu co mu Tatsuya řekl, ale nevěřil sám sobě, že by něco takového mohl dokázat.* Jediné co chci je to, aby můj klan a lidi co jsou mi blízcí netrpěli... *Zopakoval co předtím řekl.* Ty už tyhle věci znáš, jsi s nimi smířený, ale jsou i lidé co nejsou a zřejmě i nebudou. *Dodal*

Tatsuya: Teoreticky pokud zanikne Chaos tak zničíš celý klan.. celou vesnici. *Odpoví mu Tatsuya.* To máš jako v přírodě.. bez rovnováhy to nemůže fungovat a v lidské společnosti je to stejně. Ta je navíc ještě stavěná tak že nikdy nevymýtíš ani jedno z toho.. *Pak se zamyslí jak odpovědět na jeho další slova a tu Shimiru riskuje že Tatsuyu zatáhne do filozofie a to opravdu nechce.* Máš pravdu jsme smířený s tím že nikdy nemůžeš pomoct úplně všem.. jak jsem už říkal, nejsi všemohoucí abys všechno věděl a abys byl všude najednou. Nemůžeš přemýšlet nad problémy, které neovlivníš a jsou mimo tvůj dosah, musíš se zaměřit na to co ovlivnit můžeš.. co je ve tvé moci. Jsem smířený s tím že lidé sem tam budou trpět i pod mou vládou.. pokud ji dosáhnu ale utrpení je v lidském životě taky důležité. Pomáhá nám se rozvíjet, dospívat.. poučit se. Neříkám abys vůči němu byl slepej, pokud víš že tohle ovlivnit a zlepšit můžeš udělej to ale nesmíš přemýšlet nad tím co změnit a ovlivnit nelze. Tohle je něco na co se nemůžeš předem připravit, já se taky na to co mě může čekat při mé vládě nemůžu připravit.. to nejde. Mohu ti poradit jen to že nesmíš jako vůdce prokazovat slabost tím že se budeš emočně hroutit apod.. oni v tobě bude chtít oporu a ty jim tu oporu musíš dát.. vůdce klanu pro ně jistota.

Shimiru: *Když Tatsuya domluvil, Shimiru se začalo rosvicet, konečně začal chápat, že skutečně nemůže být všemocný a s těmi emocemi měl také pravdu. Velice často Shimiru byl ovlivněn svými emocemi a kvůli tomu se děli často problémy. Proto Shimiru sebral dost odvahy na svou další otázku.* Naučíš mě to ? Jak ovládnout své emoce? *Zeptal se, kdy se bál odpovědi, přeci jen tohle byla docela dost odvážná a zároveň pro něj ponižující otázka.* Chci zesílit a naučit se svým emocím...ale sám to nedokážu.. *Dodal, kdy se připravoval i psychicky na negativní odpověď, i když by to pro něj mohlo být těžké.*

Tatsuya: Naučil bych tě to ale.. chce to silnou vůli a nikdy ty emoce neodkážeš kontrolovat bezchybně.. viděl jsi že i já je nemám pod takovou kontrolou. Nicméně hodně mi v tom pomohlo i výchova Kirigakure ale mohu ti pomoct tak že ti mohu leda sepsat takové instrukce.. je to běh na dlouhou trať a nemám tolik času abych ho s tebou mohl trávit tolik, proto ti mohu leda sepsat instrukce toho jak se k tomu aspoň přiblížit a pak to bude na tobě. *počítá že takovou odpověď Shimiru asi nechtěl ale pořád je to lepší než kdyby ho krutě odmítl. Nic jiného mu hold nemůže nabídnout.*

Shimiru: *Tak nějak počítal s odmítnutím, ale i tak byl rád, že mu předá alespoň nějaké rady.* Budu vděčný i za to... *Pousmál se lehce, avšak věděl, že Tatsuya přeci jen není z Kumogakure a kdo ví co se stane až odejde, přeci jen k němu v tuhle chvíli opravdu vzhlíží, a až odejde nikdo nemůže vědět zda to Shimiru zvládne nebo ne, to nemůže vědět ani on sám. * Chápu, že máš spoustu práce a hlavně domov, kam se musíš vrátit. Ale i tak ti děkuju za to všechno, a děkuju, že jsi mi alespoň trochu dal tu naději. *Tentokrát se Shimiru jen mírně usmíval, kdy mu nastavil ruku na znak respektu.*

Tatsuya: Jen než odejdu, půjdu si lehnout a trochu si odpočinout.. od včerejška jsem nespal a potřebuju tak dohnat trochu spánku ale pro tebe mám před mým odchodem úkol. Zajisti někoho z té druhé skupiny členů klanu, někoho kdo je vysoce postaven a bude ti moct poskytovat informace, které vaší věcí výrazně pomohou. Než odejdu rád bych dokončil to na čem jsem se s tebou dohodl. *Pak si s ním podá ruku a hodlá si to zamířit někam kde se tu vyspí, přecijen už zde má i zařízený nějaký ten hezký hotel, který si Tatsuya může se svým příjmem dovolit. Tam se hodlá pořádně vyspat a počkat pak jen na to až Shimiru pro Tatsuyu někoho pošle, případně pokud za ním nepřijde on osobně.*

Shimiru: *Kývl s úsměvem na jeho úkol, když Tatsuya odešel. Shimiru ihned zavolal dva ochránce, kteří měli dva úkoly. Zaprvé zjistit ve kterém hotelu Tatsuya bude a druhý najít Hidetiho Urichi, který byl jeden z těch výše postavených v klaně, kterého by poslali ihned to hotelu, se zprávou, že s ním někdo potřebuje mluvit. Ovšem HIdeti by nešel sám, ale v doprovodu své ochranky. Další věci ovšem, které si mohl Tatsuya všimnout je to, že v jeho pokoji by byli peníze, které dal za jeho pokoj společně s dopisem, že ten muž příjde hned ráno. Nebyli však od recepce, ale přímo od Shimira. Přeci jen Tatsuya nejspíš nešel nijak extrémně rychle a tak jeho ochránce se mohl na recepci vcelku rychle dostat k informacím a tak splatit alespoň trochu dluh, který Shimiru musel splatit.*

Tatsuya: *Na pokoj vážně nijak nespěchal, ty peníze a zaplacení hotelu ho potěší, sice to nějak nepotřeboval ale přeci za to Shimirua nebude kritizovat. Než šel večer spát tak ještě sepsal ten svitek s instrukcemi, které Shimiruovi pomohou se sebekontrolou. Obsahuje to nutnost naučit se hluboké meditace, během které se má naučit poznat své vlastní já a také, která mu pomůže si lépe utřídit myšlenky a uvědomit si co je pro něj skutečně důležité.. ještě tam jsou nějaké rady jako že by se měl vypořádat s tím a tím (to už nějak nechám na tobě). Nejdůležitější je naučit se ty meditace, Tatsuyovi to velice pomohlo, navíc to byla podmínka aby se vůbec naučil Senjutsu, úplně se odprosit od myšlenek a být naprosto v klidu a dostat se do své vlastní mysli a být jen pouze sám se svými myšlenkami. Předpokládejme že HIdeti pak někdy k ránu dorazit k Tatsuyovi a zaklepe mu na dveře, tak mu Tatsuya otevře a poví mu pak něco že to bude asi omyl že nikoho neočekává.. nechá pak toho chlápka odejít, nicméně když odchází a jsou k němu všichni zády aktivuje Eternal Mangekyou Sharingan a sleduje je jak odcházejí, přitom na HIdeti pak začne pracovat jeho Genjutsu, kterým mu vnukne myšlenky a nové názory na celou tu situaci a že by se měl spojit se Shimiruem a začít pracovat pro něj.. jako špion a poskytovat mu důležité informace ale přitom se bude snažit aby ho nikdo z jeho lidí nepodezříval že na ně donáší a z toho důvodu mu Tatsuya zajistí jednoho spojence, jednoho z jeho strážců.. kterého stejným Genjutsu ovládne také. Ten mu v jeho snaze bude pomáhat, krýt ho a různě mu pomáhat jak to jen bude možné (Kotoamatsukami). Když skončí tak Sharingan deaktivuje a rychle zase zaleze do svého pokoje.*

Shimiru : *Tatsuya práci s Hidetim dokázal splnit na více jak 100%. A když ráno Shimiru zjistil od svých lidí, že je to splněné. Jen se nad tím lehce pousmál a chtěl se ještě přeci jen rozloučit s Tatsuyou. Proto došel pomalu do hotelu, kdy tentokrát už nebyl oblečen celý v černém, ale v oblečení, které měl poprvé na sobě, když se s Tatsuyou potkali jen měl na něm ještě kabát. Pokoj přesně věděl, který je a to díky informacím, které mu byly dodány. Nakonec zaklepal, kdy byl trochu nervozní z toho setkání, ale co je lepšího než osobní rozloučení, přece za sebe nebude posílat nějakého poštovního holuba. Pokud by Tatsuya otevřel dveře, Shimiru by pouze mávl rukou.* Ještě jsem se chtěl přeci jen rozloučit. *Usmíval se, ten večer co Tatsuya ještě odešel na hotel měl tolik práce, že zapomněl úplně na instrukce, které mu má Tatsuya předat.*

Tatsuya: *Než vyrazí tak se ještě vykoupe, oblékne se (odkaz) a pak se ještě nají, když už chce odejít tak se za ním ale zastaví Shimiru.* Tak rozloučit jo? Tak dobře, tak dík.. doufám že jsi s prací s tím chlápkem spokojený. Mimochodem rád bych abys udržel v tajnosti že to proč je s váma je moje práce a práce mého Genjutsu, kdyby se ven dostalo co s ním dovedu určitě by se cítila ohrožená i moje vlastní vesnice s tím co bych s tím dokázal napáchat.. určitě to chápeš. *Věří že Shimiru není bonzák ale když to takto řekl cítí se o něco jistěji.* Mimochodem.. tady máš. *Poví a podá mu ten svitek co sepsal.* Snad ti to pomůže.

Shimiru: *Nad tím jak mu říkal, že by chtěl, aby se to nedostalo na povrch se jen ušklíbl.* Neboj se, dřív bych zemřel, než by ze mě dostali jediné slovo. *Řekl Shimiru, kdy bylo vidět, že mluví pravdu, skutečně by nikdy nedokázal prásknout Tatsuya a to ani, kdyby ho mučili. Poté si převzal svitek, který si dal do pouzdra.* Vím, že mě za to třískneš, ale stejně... *Zasmál se a objal ho, kdy mu bylo jedno jestli dostane ránu, prostě to tak cítil, ale nedržel ho nijak dlouho bylo to skutečně jen taková krátké přátelské objetí. Trvalo to ani ne tři vteřiny, kdy se od něj opět odsunul * Hlavně dávej pozor a někdy se zase zastav. Víš moc dobře kde mě najít. *Stále se usmíval.*

Tatsuya: *Upřímně.. objetí od Shimirua mu není moc příjemné ale nepraští ho.. pouze tam trochu zavrčí jako nějakej tygr nebo lev. Když se pak Shimiru odtáhne tak se Tatsuya moc nadšeně neusmívá.* Neboj někdy se zase zastavím, tak se teda měj. *Poví a na rozloučenou ho praští takovou nevinnou (silnější) pěstí do ramena, rozhodně ho to zabolí ale ruka mu z toho neupadne.* to máš za to objetí.. už to nikdy nedělej! *Pak se s takovým přátelským smíchem vydá ven z hotelu a z něj si to pak zamíří mimo vesnici, odkud si to zamíří směrem přímo k přístavu (nejbližšímu) a od něj si to zamíří rovnou do Země Vody (přístav) a z toho může vyrazit do Kirigakure, kde ho čeká jeho první krok v jeho dlouhodobém plánu.. zabít svého dědu a konečně do svého života dostat trochu klidu ale zda mu to vůbec vyjde se teprve ukáže (bude o tom rpg)*

Shimiru: *Jak ho udeřil, Shimiru sebou samozřejmě cukl a trochu si ránu otřel rukou. * Jednou si na tohle zvykneš počkej. *Zasmál se a jen sledoval jak Tatsuya pomalu odchází.*



----------------Konec rpg---------------

Mise D
*Jako každý konec týdne, tak i tento provázely Kumogakure trhy na náměstí. Pro obyvatele šlo o příjemnou událost, kdy si mohli nakoupit čerstvé potraviny, pokecat s přáteli a zpříjemnit si tak den na sluníčku. Pak tu byly ale vyjímky, které to naprosto nesnášeli. Nepotřebovali si tu nic koupit a pokud ano, tak na to stejně neměli peníze. Tlačenice s lidma je kupodivu také ani trochu nelákala a na jejich dotěrné předbíhání nebyli ani trochu zvědavý.  Mezi ty se právě řádil i maličký Dango. Bohužel pro něj ho dnes tato slavnost neměla minout. Měl tu totiž plnit misi pro jednoho z místních farmářů.
Otráveně si to kráčel k místu a už z dáli slyšel ten hluk, ze kterého mu třeštila hlava. Čím více se přibližoval, tím více dostával chuť všechny přítomné pobít prknem z plotu opodál. No věděl, že jako shinoby se musí chovat profesionálně a pokud se chce dostat na blížící se chuuninské zkoušky, nesmí působit problémy či dokonce nesplnit tuto misi. Dorazil až ke stánku s přihlouplým logem na látkovém podkladu na štítu střechy.* Dobrý den. Vy jste pan Kundosaki? Jsem tu ohledně mise, * pozdravil muže, který se zrovna ohýbal pro cosi pod pultem. Mladíček si zvědavě stoupl na špičky a natáhl krk, aby viděl, co to tam je. Bohužel marně.* Uh... * vylekal se muž a dal si hlavou zespod o pultík, až nadskočily do vzduchu sklenice s medem položené nahoře. Naštěstí se žádná z nich nerozbila.* Zdravíčko mladý muži. Jsi tu zprávně a akorát na čas. Zrovna potřebuju odběhnout pro další zboží, * vykoukl usměvavý obličej onoho muže a než se Dango vůbec nadál, tak stál jako obsluha za pultem.* ,,No mohlo by být tohle jestě horší," * odfoukl si nadurděně, když v tom uslyšel z dáli pana Kundosakiho.* Málem bych zapomněl... Jestě čepičku, * řekl klient, vytáhl z kapsy zmuchlanou bílou čepici na které byl sem tam flek od čehosi a plácl jí chlapci na hlavu.* ,,Dobře, může to být ještě horší, " * poznamenal ninja, když mu pokrývka hlavy sjela mírně do strany. Poslední co by si přál by bylo, aby ho tu nějaký z kamarádů takhle viděl. Naštěstí to byli stejní loupáci jako on sám a tak pravděpodobnost, že se to stane byla velká zhruba jako Dangova víra v to, že se ho matka vůbec ještě někdy všimne. Jak tam tak stál, z hlavy mu odcházela pomyslná pára a on byl tak čím dál více v klidu. Právě v čas. Přicházel první zákazník.* Dobrý den, * pozdravili se oba vzájemně.* Chtěl bych nějaký med, * informoval zákazník.* ,,Jasně. Doslova tu nic jiného není," * pomyslel si klučík a na čele se mu objevila maličká žilka. To už však pokračoval muž na druhé straně pultíku. * V jaké je nejvíce? * zeptal se na další dotěrnou otázku, přičemž Dango okamžitě se skřípáním zubů poukázal rukama na obrovskou ceduli s nápisem: "Sklenice medu 1sklenice = 50g."* Aha aha, * uvědomil si pán a začal z blízka zkoumat jednotlivé sklenice s jejich obsahem.* Dobrá. Vezmu si asi tuto, * podal jí Dangovi, který začal zapisovat její číslo do evidence.* I když... možná vezmu tuhle, * vyhrkl z ničeho nic a podal chlapci sklenici, která se nijak nelišila od té předchozí. Shinoby se tedy s vražedným pohledem natáhl pro jinou sklenici a začmáral číslo, jenž před chvilkou napsal, aby ho mohl nahradit novým.* Nebo víte co? Já si vezmu tu předešlou, * zazubil se muž. V tom se ozvalo hlasité prasknutí tuhy v tužce, jenž snědý hoch držel.* To si ze mě ale už děláte prdel, ne?!!! * vykřikl nasoptěně a skočil přes pult na může, aby ho chytil za límec.* Nechceš třeba narvat tu zkurvenou zavařovačku do prdele?!!! * pokračoval dál, zakotvený na zákazníkově košili, z které právě vystřelil jeden knoflíček, jenž neudržel Dangovu celou váhu.* A nechceš třeba ještě rozbít hubu!!! * nešetřil nadávkami, kterých měl v zásobníku ještě plno. V tom ho však někdo chytl za záda. Ten někdo byl pan Kundosaki, který okamžitě sebral Dangovi prasklou tužku, jelikož se mu zdálo, že se jí chystá ninja strčit mužovi do nosu.* Omlouvám se... * začal se skepticky omlouvat a natáhl zákazníkovi  vybranou sklenici medu.* Tady. Na účet podniku. Hlavně nás nežalujte, * zachraňoval celou situaci, zatímco se mu v jedné ruce mrskal nepříčetný Dango. No zákazník neměl slov, ale měl sklenici a tak rychle zmizel z dohledu.* Tohle asi nebude tvoje parketa. Mohl by jsi tedy, alespoň přinést krabice z vozu, * řekl klient a pokusil se najít nějaký kompromis, kdy by mohl spokojeně odškrtnout splnění mise a zároveň nezkrachovat na malých tržbách.* Jasný jasný, * odplivl si pobouřený chlapec a vyrazil směrem, kterým jeho séf ukázal. Za několik desítek metrů skutečně nalezl povoz s jedním koníkem a třemi krabicemi plnými medu. Vzal jednu a chystal se seskočit. Skoro by se mu to i povedlo, kdyby neměl děravou botu s kterou zavadil o sajtnu vozu. Celý se překlopil a začal spolu s krabicí padat hubou na zem.* Au, * ozvala se hlasitá rána a cinkání skla. Dango okamžitě vyskočil a aniž by si ošetřoval roztržený ret, začal zkoumat obsah krabice. Stalo se přesně to, čeho se obával. Jedna sklenice byla rozbitá!* No do číči, * chytl se za hlavu a vykulil oči. Okamžitě začal zkoumat, jaké číslo měla rozbitá sklenice. K jeho štěstí bylo úplně poslední a tak vymyslel genuální plán. Naskládal všechny tři krabice na sebe přičemž dal tu pomuchlanou do středu, aby nebyla vidět. Takto dokráčel až ke stánku k zaměstnavateli. Ten si vedl i poznání lépe, jelikož z pultu za tu dobu zmizela většina medu.* Tak tady pane, * podal Dango onu zásilku dál.* Děkuji ti kluku. Potvrzení o misi máš tamhle. Zbytek už zvládnu sám, * řekl muž s úsměvem. Snědý genin okamžitě sáhl po potvrzení když v tom...* Proč je ta krabice tak olepená? * podivil se klient, když ucítil, jak má od čehosi zprasené prsty.* Nooo, * zamyslel se Dangouš na chvilku.* Pochcala to kočka. Jo! Přesně to se stalo! Ale nebojte, odehnal jsem jí zavčasu. Nemusíte mi děkovat. Je to moje práce ninji. Nashle! * začal skepticky vysvětlovat a než k němu přistála další otázka, tak zmizel pomocí ninja techniky jako pára nad hrncem.*

*Jako každý den po akademii se Dante a Reisu procházeli po Kumogakur no Sato. Spolužáci se učili další techniky, avšak ti dva se naučili něco více. Dokázali se od sebe oddělit, i když je to extrémně vysílilo. No, prozatím se rozdělovali jen při tréninku, protože to doopravdy mohli porovnat své síly. Nyní pozorovali člena policie, který šel vynadat jednomu jejich spolužákovy, kterému se povedlo vysklít okno někomu z klanu Doku. Reisu měl tento návrh, protože policista byl zatím ten nejbližší člověk k vojákovi. Dante tam šel, protože se nechtěl cítit tak slabí. K překvapení obou mu jen podal nějaký svitek a zase odešel, i když kluk vypadal bledě. Dante jen mávl rukou a naznačil bratrovi, že na hlavní ulici v podzemí se něco vždy děje. Odhodlaně se vydali tím směrem, avšak si všimli zcela neznámé tváře a ještě k tomu byla oděná ve zvláštním kimonu. Vydali se proto za ní, protože vypadala ztraceně. Dante se otázal hned, jak byli od sebe dostatečně blízko:* "Zdravím paní, hledáte někoho?"

*Když se oba dozví, že je tu ta paní prvně, začne tentokráte prvně Reisu:* "Máme tu mnoho zajímavých míst. Ať už od arény, svatyni blesků až po známí viadukt. Dále tu máme i restauraci, která se soustředí přímo na rámen dle tradičních receptur." *V té chvíli se Dante rozdělí a paní se si může všimnou dvěma těl, jenž jsou úplně stejné, krom toho, že má každý jen polovinu obličeje. Poté Dante řekne:*  "Omluvte jej prosím, občas je až moc horlivý do věcí. Doufám, že vás nijak nevyděsil." *Dante si trochu  upraví vlasy, protože je vždy po tomto kousku je vždy rozcuchaný. Reisu se na něj podívá a řekne:*  "No, každopádně, zaujalo vás něco? Mohli bychom vás doprovodit."

*Nad její poznámkou, při jejich rozdělení, se na sebe jen usmějí, avšak nic nepoví. Nechtěli by se té ženy dotknout, ještě by z toho mohly být problémy. Nad tím, že by chtěla vidět Svatyni Blesků a že by je chtěla jako doprovod se Dante pousměje.* "Jistě, myslím, že mohu mluvit za nás oba, když řeknu, že vás tam doprovodíme." *Reisu kývne hlavou a poví povýšeně:* "Ano, tentokrát s tebou musím souhlasit. Víte paní, my dva se ve většině věcí neshodneme, tudíž toto je velmi zvláštní a vzácný úkaz toho, že jsme vlastně ze stejné rodiny." *Následně přijde Dante na pravou stranu od té ženy a Reisu na pravou. Dante pak ještě, se špetkou entusiasmu, dodá:* "A pokud byste měla zájem, mohli bychom vám říci nějaké věci, které by Vás o naší vesničce zajímaly. Nejsme sice nějak extra učení, ale základy, historii a místa, minimálně já, ovládám."

*Poté, co je Dantemu řečeno, že na jeho historické poznatky nastane čas možná někdy v budoucnu, jen se usměje nazpět a řekne:* "No jistě, jen si dávejte pozor. Někteří místní nemají shinobi z jiných vesnic zrovna v lásce, jestli mi rozumíte." *Reisu jen přitakal a něco si zamulal a dále se k tomu nějak nevyjadřoval. Každý hlídá jednu stranu, kdyby měli nějací vrstevníci v plánu něco nekalého, ale pro dobro všech se nic takového při cestě nestalo. Jednou to bylo na mále, avšak když pohled padl i na jejich doprovod, tak jen prošli dále, jakoby neměli žádný nekalí záměr. Jelikož je Dantemu tato atmosféra ticha proti srsti, rozhodne se přerušit ticho otázkou:* "CO vlastně lidé jako vy dělají ve svém volném čase? A co vlastně vykonáváte za profesy, pokud to není nějak tajné?"

*Když oba uslyší, že je vlastně samurajka, oba se na sebe podívají tázavým pohledem. O tomto povolání slyšeli jen velmi vzdáleně a bylo to pro oba neprobádané. Když začne mluvit o nějaké pevnosti, Reisu špitne Dantemu tak, aby to neslyšela:* "Hele, ty jsi znalí v různých knihách, neslyšel jsi něco o tomto?" *Dante jen zavrtí hlavou s negativním podtónem a když se zeptají na to, co dělají ve volném čase, Dante strčí Reisu a on se rozmluví:* "No... Já většinou trénuji techniky. Je to velmi náročné na soustředění, ale jednoho dne budu schopen dělat, aniž bych byl spjatý s mým bratrem." *Dante, mírně znepokojen řečí svého bratra, odpoví:* "No, já se vyznám spíše v knihách a v orientaci ve slušném chováním. Jeden z otců mi říkal, že vědomosti mohou být využity jako zbraň a jedna z matek řekla, že se slušností dojdu nejdále."