Ulička Sekkusu

To jsem rád. *Vůbec mu nedošlo, že by mu mohla být vidět jeho pečeť na hrudi. Úplně na ní zapomněl, tak trochu zazmatkoval.* Uhm, mám no. Na hrudi. *Vytáhl si tílko a ukázal co tam má. Nevěděl, jestli k tomu má vytvořit nějaký příběh nebo ne, ale rozhodl se, že kdyby se ptala, tak si něco vymyslí.* Je to taková mladistvá delikvence no... *Jen jí trochu objasnil a nervózně se při tom zasmál. Pokud by chtěla další detaily, už se mu v hlavě tvořil příběh, který by jí řekl.* Ah no jo. já jsem to měl dost namíchané doma v tomhle ohledu. *Protáhl se tím, že si sahal na špičky prstů u nohou s nataženýma nohama.* To já jsem nekreslil vůbec. Snad jen takové ty čmárance co dělají malé děti, ale to si moc nepamatuju. *Upřímně se zasmál a pak se nad její otázkou zamyslel.* Nevím, kdo na tom měl větší podíl. Mamka ta ne, ta mi právě někdy četla ty pohádky a tak. Nechtěla, abych byl ninjou, ale táta jí to zakazoval. Táta má doma tu pevnou ruku, kterou nikdo neobejde. Trénoval mě, když jsem byl menší, pak ale jak jsem nastoupil na akademii, tak skončil a nechal mě napospas osudu. S bratrem jsme vždy měli nějaké cvičné souboje, ale tak tam jsem jen procvičoval to, co už jsme uměl. Takže jsem se většinu naučil já sám. Ninjutsu ani Genjutsu mi moc nešlo, ale za to Taijutsu, to bylo moje. *Pak se se smíchem podíval na Keiyru.* Teda bylo. *Poškrábal se na temeni hlavy. Motivovalo ho, že je někdo lepší než on v Taijutsu.* Tak co? Budeme ještě pokračovat? *Vycenil na ní zuby.*

*Keď si vyhrnul tričko, napriek jej povahe ju to neuviedlo do rozpakov. Bez trička videla už Toshiho, Ryuua a dokonca aj Noctisa. NOCTISA! To tetovanie na Yinovej hrudi .. je veľmi podobné ak nie rovnaké ako mal aj Noctis, zamyslene a trochu zmätene nahla hlavu na stranu a odvrátila od Yina a jeho zjazveného tela pohľad aby si nemohol v jej očiach prečítať všetko to čo jej šrotovalo v hlave.* "Je u Noctisa, poslali ho sem až z Kiri.. aby bol v spoločnosti s človekom, ktorý o to očividne nestojí.. tá pečať a .. mohlo by to súvisieť?! " *Zahryzla si do pery, neodvážila sa tú myšlienku ani dokončiť. Bude sa musieť neskôr porozprávať s Ryuuom. Každopádne teraz sa snažila zachovať chladnú tvár.* Rada by som tvojho brata spoznala.. z toho čo si mi o ňom zatiaľ povedal - zdá sa mi ako niekto s kým by som si tiež rozumela. *Špitla a trošku sa uškrnula, potom čo ju vyzval či budú alebo nebudú pokračovať.* Tak dobre... skúsim ťa znova uložiť. *Hlesla veselým hlasom a rozbehla sa naproti nemu. Naznačila úder na jeho ľavú stranu tváre, no bol to len trik, chcela aby sa ju pokúsil vyblokovať.*

*Trochu sledovala jeho pečeť na hrudi a pak odvrátila pohled a tak nebyl schopen nic extra vytušit. Jen se bál, co ten fakt, že o ní ví teď pro něj znamená. Měl pocit, že Keiyra je velmi chytrá a tak doufal pro její vlastní dobro, že nevydedukovala to, že je Jinchuuriki.* Někdy ti ho určitě představím. Ale jsme si vesměs podobní. Jen on byl vždy ten populárnější a lepší...ve všem. *Říkal to zcela s úsměvem. Netrápilo ho to. Byl za svého bratra rád. Alespoň jeden z nich si užil dětství.* V tom případě rovnou poprosím i pohádku na dobrou noc. *Jen se zasmál, počítal, že prohraje, ale i tak do toho šel. Najednou se na něj rozeběhla. Nezaujal předtím žádný obranný postoj, tak musel reagovat tak, jak stál. Udělal levou nohou krok vzad, levou rukou šel do bloku proti její ráně a pravou nohou jí chtěl rovnou kopnout do boku - proto si předtím rozkročil.*

*Mohol si všimnúť ako sa usmiala keď na ňu šiel ľavou rukou. Presne v to dúfala, použila jeho ľavú nohu a ruku ako odrazový mostík a s lišiackym úsmevom sa odrazila od zeme. Znova na neho vyliezla, bola obratná ako veverička. Tento krát ale nechcela nič riskovať - vedela, že keď chce tak vie Yin veľmi dobre udržať rovnováhu a preto využila svoju rýchlosť a zotrvačnosť aby ho s otočením prevážula a stiahla k zemi. Ako sa na ňom vo vzduchu točila urobila veselé.* Wuiiiiiii. *Ako keby sa naozaj len hrali. Ak sa jej to podarilo tak so smiechom stiahla Yina na žinenku. Malo by sa jej to podariť, keďže dvíhal pravú nohu do kopu. V takejto pozícii by nemal zvládnuť udržať jej prudkú otočku. Ak sa jej to podarilo tak chvíľu zostala ležať na zemi a snažila sa upokojiť dych.* Akú rozprávku si želáš počuť? *Doberala si ho veselým hlasom.*

*Už si věřil, že jí konečně dostal, no v ten moment mu zase svojí hbitostí ukázala, že absolutně nemá žádnou šanci. Nebyla o moc rychlejší, než on, ale v ten moment to působilo jako kdyby se to všechno odehrálo v jeden okamžik. Keiyra byla předním a po mrknutí oka už mu byla zase omotaná kolem těla a on najednou ležel na zemi v pofidérní pozici.* Juchuu, hehe. *Po dopadu na zem doplnil její velmi roztomilé wuii, které ze sebe vydala, když se kolem něj točila jako Beyblade. Volnou rukou k tomu dal pěst do vzduchu, čímž to ještě celé doplnil. Udýchaně se tam k tomu zasmál a nakonec si hlasitě povydechl.* O Sněhurce a sedmi trpaslících. *Pokud se mu to v jejich pozici podařilo, tak pohledem vyhledal její tvář a řekl jí to s úsměvem přímo do očí. Tak nějak si teď vzpomněl na Keiyru při snídani, když jedla jablko. Tehdy mu to nedošlo, ale teď ho to prostě napadlo. Následně volnou rukou dosáhl na její stehno a 3x poklepal.* Z téhle pozice už asi nic nevymyslím. *Udýchaně se zasmál. Neuvěřitelně ho tyhle jejich cvičné souboje bavily. I s Renjim to byla sranda, ale tohle bylo něco jiného. Tentokrát byl Keiyra ta, která dominovala a byl to pro Yina nová perspektiva tréninku Taijutsu a to se mu líbilo.*

*Zasmiala sa ešte viac keď napodobnil podobne veselý zvuk - po tom čo dopadli na mäkkú zem. Tak nejak ležal na jednej jej nohe a tú druhú mala položenú krížom cez jeho rameno a hruď. Keď pohol hlavou cítila to a teda sklonila bradu a zasmiala sa.* Snehulienka.. dobre tak fajn. *Uškrnula sa a keď ju potľapkal na znak kapitulácie roztiahla nohy aby sa mohol postaviť z tej na ktorej jej ležal.* Hej.. všimol si si, že v skoro každej rozprávke je princezná tá čo zaspí alebo je uväznená niekde vo veži a musí počkať na princa aby ju prišiel zachrániť? *Posadila sa a trochu nafúkla líčka. Jeden copík mala padnutý a ten druhý bol trochu na krivo. Uvedomila si to, lebo cítila, že jej vlasy nedržia tak ako predtým a teda si radšej obidva copy rozpustila a prstami si začala prečesávať svoje po pás dlhé vlasy.* Ak by sme boli v rozprávke my dvaja - ty budeš moja princezná. *Doberala si ho kým mohla. S tým čo tušila, že v sebe Yin má .. s tým ako rýchlo sa učil a ako veľa trénoval sa proste obávala.. Tak nejako vnútorne tušila, že si musí vychutnať to kým vyhráva lebo čoskoro sa karty obrátia.*

*Když mu uvolnila prostor, aby se mohl zvednout, tak se posadil na žíněnku a skončil v tureckém sedě, přičemž si trochu mnul krk. Dneska se mu kolem něj točila poměrně dost, tak si ho trochu promnul a pokroutil ním. Když začala mluvit o pohádkách a o princeznách, které je potřeba zachránit, tak už s tím, jak její humor znal, tušil, kam tím asi směřuje. No když to řekla napřímo, tak se hlasitě zasmál. Trefil se.* No co na to mám říct. Zatím to tak vypadá, ale jen ty počkej! *Trochu zvedl prst, aby tím dodal dramatičnosti.* Dej mi trochu času a karty se nám obrátí! Jednou budu já ten, který tě vyrve ze spárů draka. *Zasmál se a zvednul se.* Tak pojď princi. *Podal jí ruku, aby jí pomohl se zvednout a trochu se zamyslel.* Než odejdeš, rád bych alespoň jeden tadyten otočko-hmat kolem krku chtěl umět. *Ukázal u toho na její krk prstem a trchu ním pokroutil kolem dokola.* Jak ses to učila? Na nějakých panácích nebo?

*Uškrnula sa pri pohľade na Yinovu smejúcu sa - obviazanú tvár. Bol roztomilý. Na jeho vyhrážke sa trochu zasmiala a keď jej ponúkol ruku a postavila sa a ustúpila trochu dozadu. Keby nevyzeral už tak dobitý a keby si nemasíroval krk .. zopakovala by na ňom ten chmat kľudne znova. No nechcela ho úplne dokaličiť. Hoci Noctis o neho zatiaľ nejaví záujem, nechcela by si ho pohnevať tým, že bude celý v obväzoch keď sa Noctisovi uráči vrátiť.* Ukážem ti to.. na dobrovoľníkovi - snáď sa Ryuu nechá nahovoriť. *Zazubila sa.* Trik je v tom zovrieť pevne toho druhého stehnami a sám seba použiť ako kyvadlo. Nepriateľove ťažisko využiješ vo svoj prospech. Keď ho chytíš za toto. *Prišla ku Yinovi a dlaňou mu prešla po krku a lopatkách.* Tu sa zachytíš hravo.. ale pamätáš si keď si mi chytil nohu prvý krát ako sme spolu trénovali? Vtedy sa to ťažisko presunulo odtiaľto - sem. *Poklepkala mu po ľavom boku a pravom ramene.* Asi bude jednoduchšie ukázať ti to na Ryuuovi. *Usúdila nakoniec.* Som smädná .. nejdeme sa napiť? Potom môžeme pokračovať. *Navrhla a prešla ku malej drevenej skrinke. Vybrala odtiaľ dva biele malé uteráky a jeden hodila Yinovi - sama si do svojho utrela tvár.* S mojim odchodom si hlavu nelám. Tsuchikage mi ešte nedala termín na stretnutie.. *Vysvetlila s úsmevom a pobrala sa ku schodom vedúcim do kuchyne.*

*Když zmínila Ryuua jako dobrovolníka, tak si představil, jaký je mezi nimi výškový rozdíl a když mu pomalu začala ukazovat, kde jsou těžiště a kde se má zaháknout a tak, tak se jen trochu zasmál.* Promiň, ale přišlo mi vtipné, když jsem si představil Ryuua, který je strašně vysoký, jak na něj tady skáčeš. *Nicméně i tak ji pozorně poslouchal. To, že by chtěl alespoň jednu z těch věcí umět myslel smrtelně vážně a tak si ryl do paměti i tím, že si to představoval, jak to dělá na jiném člověkovi.* Jako v hlavě si to tak nějak představuju, ale vidět to na vlastní oči - a ne na sobě, to bude asi nejlepší no. Snad nám na to kývne. *Kývnul rameny a jen doufal. Měl ale vnitřní pocit, že když to bude Keiyra, tak na to přistoupí. Najednou po něm pak hodila ručník, který chytil a projel si s ním po čele a obličeji - kdy se vyhnul obvazům a krku.* Jo, to je chytrý nápad. Vzhůru za tekutinami! *Usmál se a vydal se za ní směrem do kuchyně.* Jasně no, já i když na něco nechci myslet, stejně mi to leze na mysl. Ale vždycky se v tom snažím hledat tu světlou stránku, aby mě to tolik netrápilo, když už si na to vzpomenu. Viz třeba to, že zatím z tebe můžu ždímat jako z encyklopedie Taijutsu. *Trochu se zasmál a pomalu došli až do kuchyně, kde se nalilo pití a napil se. Ne celé najednou, ale nejdřív půlku, pak počkal a pak případně tu druhou.* Jen doufám, že se alespoň na Vánoce budete vracet domů. *Vycenil na ní zuby. Věděl, že asi nemá tu teleportační techniku jako Noctis a tak to cestování bude nějakou dobu trvat. Navíc sama říkala, že tu cestu jako takovou má ráda, tak jestli se bude vracet stejně často, jako Noctis bez teleportační techniky -2x do roka, tak bude rád.*

*Trošku neveselo sa uškrnula.* Je pravda, že s niekým tak vysokým som to ešte nerobila. *Sčervenala keď jej došlo ako to vyznelo a tak len ukryla tvár v uteráku.* Ten chmat ... teda.. ehm.. aspoň si to skúsim. Možno to nepôjde. *Čím viac sa to snažila zachrániť tým viac jej to znelo akoby opisovala - nie chmat ale tú intímnejšiu verziu "trénovania" tela. Rýchlo odbehla do kuchyne a obom nabrala čistú vodu. Sama sa do svojho pohára lačne pustila a potom sa na Yina otočila.* Budeme stále v kontakte, sľubujem. *Dostala totiž nápad. Vzala kuchynský nôž a porezala sa na prste, prešla si krvou po dlani, zložila pečate a priložila dlaň na podlahu na ktorej sa zobrazila pečať. Pomocou sústredenia chakry tak privolala svoju veľkú bielu vranu. Nastavila ľavú ruku a tá biela vrana si na ňu sadla a upriamila svoj pohľad na Keiyru.* Ďakujem, že si vypočula moje privolanie Shisha-san. *Poďakovala jej najprv a potom ukázala na Yina.* Toto je Yin, môj priateľ. Skús si prosím zapamätať jeho osobu, chakru alebo niečo a keď ťa požiadam, zaletíš za ním a odovzdáš mu odo mňa list dobre? Yin ti zase pošle dopis po tebe naspäť - pre mňa. *Vysvetlila svojej bielej spoločníčke čo bude potrebovať. Shisa uprela pohľad na Yina a zakrákala.* (Shisha) Privolávali ma už mnohí, no ešte nikto zo mňa nerobil poštového holuba! *Hlesla ľudskou rečou na čo sa Keiyra ospravedlňujúco usmiala.* Toto by som holubovi nezverila, len tebe dostatočne verím na to aby som ti zverila túto úlohu. *Snažila sa to Kei uhrať a na počudovanie to fungovalo.* (Shisha) Kraaaa, čo už s tebou ľudská žena, nájdem si tohto chlapca ak ma o to požiadaš. *Ako to povedala, trochu zatrepotala krídlami. Keiyra ju vďačne pohladila po chrbte.* V tom prípade ďakujem, môžeš odísť. *Len čo to Keiyra povedala - vrana zmizla rovnako rýchlo ako sa objavila.* Tak, vybavené! *Spokojne sa usmiala na Yina a vložila krvavé ruky pod prúd vody aby si ich umyla.*

*Bohužel nepochopil tu její větu stejně jako ona. Jen tázavě naklonil hlavu do strany, když na něj začala působit trochu nervózně a rozpačitě. Jen se nad tím v hlavě zasmál.* ,,No asi jí to v hlavě vyznělo jinak, než chtěla..." *Pousmál se, ale nijak nepřemýšlel nad tím, co by to mohlo být. Jen ji následoval do kuchyně, kde se napili.* Jo...to bych byl moc rád. *Řekl s milým úsměvem, když měl tu pauzu mezi polovinami skleničky vody. Pak jen vzala nůž do ruky a tak se trochu lekl. Vzpomněl si na jejich první setkání a na to, jak nebezpečně s tím nožem v ruce působila, ale nic jí neudělal, tak po něm neměla důvod nějak vystartovat, tak ji jen sledoval, co s ním má za lubem. Když se řízla na prstě, trochu se zarazil. Dopíjel vodu a když složila pečetě, jen ji sledoval. No když se tam pak objevila bílá vrána, tak mu došlo o co jde. Použil to přece jeho kolega na misi, když si přivolal malou ještěrku. Tam ale nebyl čas na to se ptát co to je.* Podobnou techniku už jsem viděl. Co je to a jak to funguje? *Zeptal se jí s úsměvem na tváři. Doufal, že mu to vysvětlí, vypadalo to jako zajímavá a užitečná technika. Trochu ho zahřálo u srdíčka, že jí napadlo, že si budou posílat dopisy, aby mohli být nějakým způsobem v kontaktu. Zároveň se ale bál, že když si může pamatovat chakru, že z něj vycítí Gobi a něco na to řekne. Chtěl dopít svojí vodu, no když vrána promluvila, tak mu zaskočilo a zakuckal se.* Eh eh, páni! Ona umí mluvit! *Ve světě ninjů bylo možné všechno, ale nikdy ho nenapadlo, že by spatřil mluvící vránu. Pak jen koukal, jak se s ní baví a když se vrána otočila na něj poté, co souhlasila s doručováním dopisů, tak jí pohled opětoval a mírně se uklonil na náznak vděku, stejně jako se pak vděčně usmál na Keiyru. Pak se vrána vypařila jako pára nad hrncem.* Páni, nevěděl jsem, že tohle umíš. *Jen se na ní usmál. Začínal být víc a víc rád, že bydlí právě s ní. Měl pocit, že se toho od ní hodně může naučit. A teď už věděl, že to nebude jen v Taijutsu.* Jak jsi k tomu přišla? Jak se to dá naučit?

*Trochu sa zasmiala sa na Yinovom výraze keď sledoval s pootvorenými ústami to ako sa vrana vyparila.* Hm, dívaš sa na mňa ako na svätý obrázok. *Štuchla do neho neporezanou rukou s úmyslom ho trochu poštekliť a potom si oblepila prst leukoplastom.* Je to privolávacia technika.. dosť užitočná, ide o Kuchiyose no Jutsu, kedy si spíšeš zmluvu so zvieraťom.. spečatíš to krvou a následne ich vďaka krvi vieš potom ku sebe privolať.* [b]Vždy je jeden ninja, ktorý drží tú zmluvu a ak ti dovolí ti ju s nimi spísať .. máš vyhraté. Konkrétne vrany ale dostaneš aj ku jednému špeciálnemu povolaniu. Sú rôzne zvieratá, ktoré vieš takto privolať. *Vysvetľovala mu a potom len mykla plecom.* Každopádne dúfam, že rád píšeš dopisy, budem chcieť vedieť všetko čo si sa naučil, koho si spoznal.. no proste všetko. *Žiarivo sa na neho usmiala a potom si povzdychla.* Chceš si ešte trochu oddýchnuť alebo si dáme ešte zopár kôl.. môžem ťa naučiť nejaké základné chmaty.. *Navrhla mu a položila pohár do umývadla.*

Tak promiň, ale právě tady byla mluvící vrána! *Řekl na svojí obranu a zasmál se při tom. Na její šťouchnutí se jen trochu zkroutil, jak už zjistil, byl docela lechtivý a tak to byla dokonalá zbraň proti němu. Krom těch krko-točů. Když si chtěla zalepit prst náplastí, předtím jí ale vzal ruku.* Ukaž. *Vzal její ruku, pokud mu to dovolila a nastavil jí, aby mu to vyhovovalo.* Drž. *Řekl jí, aby nehýbala s rukou a přiložil k ráně svoje dlaně, přičemž se mu kolem rukou objevila zelená záře a ta začala postupně léčit její zranění na prstu. Netrvalo nijak dlouho a rána už tam nebyla. Prst byl jako nový.* Tak a ušetřili jsme za náplast. *Pousmál se na Keiyru a dal ruce pryč od té její, aby se mohla sama podívat.* Aaha, no, to zní, že ty smlouvu nemáš. Tak snad někdy někoho potkám, kdo mi to dovolí. *Vycenil na ní zuby. Byla to zajímava schopnost a určitě už se projevila jako užitečná díky tomu, že budou moct být v kontaktu. Na její slova ohledně toho, co všechno jí má psát jen zasalutoval (pouze rukou, žádný pozor).* U tebe to samé. Očekávám nějaké doporučené místa, které mohu navštívit, nebo kterým se vyhnout. *Vycenil na ní zuby. Pak jen vzal ruku a plácl si na biceps.* Já jsem ready kdykoliv a kdekoliv. Stačí říct. *Usmál se na ní.* Jestli se můj princ cítí na lekci Taijutsu s bezbrannou princeznou, tak princezna je jedině pro. *Trochu zavtipkoval a čekal na její reakci. Případně by se vydal zpátky do podzemního Doja.*

*Zasmiala sa.* Volá sa Shisha, len tak pre budúcnosť a nie.. bohužiaľ nie som zástupca žiadnej línie. *Ozrejmila mu nakoľko rátala s tým, že sa v budúcnosti budú často s bielou vranou stretávať. Potom keď jej vzal ruku nechala ho, myslela si, že jej chce pomôcť zalepiť prst. Keď sa ale jeho dlane zrazu rozžiarili na zeleno len prekvapene zažmurkala. Na jej prste nebola po reznej ranke ani stopa.* Oh.. no teda! To je nejaká medik-technika? *Opýtala sa nakoľko jej to prišlo veľmi užitočné.* To by som chcela vedieť. *Obdivne sa usmiala a potom sa zasmiala na tom princ/princezná oslovení.* Páči sa ti viac prezývka princezná než tkanička? *Doberala si ho a vydala sa s ním naspäť do pivnice. Keď tam prišli, odložila uterák.* Chceš ešte chvíľu bojovať alebo sa zameriame na to, že ťa budem učiť nejaký konkrétny chmat? Môžeme skúsiť aj boj
s nejakými palicami.. drevenými mečmi. Noctis tu má dosť hračiek. *Usmiala sa a čakala na jeho odpoveď.*

Shisha, dobře. To si budu pamatovat. *Ještě aby ne. Ta vrána nevypadala moc spokojeně, že má donášet poštu, tak zapamatovat si její jméno bylo to poslední, co pro ní mohl udělat. Následně jí vyléčil prst na ruce, aby se nemusela obávat nějaké malé jizvy nebo něčeho podobného.* Je to lékařské jutsu, ale nepotřebuješ být medik, aby ses naučila tuhle jeho nezákladnější verzi. Je to klasická C technika. *Usmál se na ní.* Když někdy budeš chtít, můžu ti ukázat i zbytek co umím a můžeme se tak něco naučit navzájem. *Následně když zmínila ty dvě přezdívky, tak se jen nervózně zasmál. Nedokázal si teď představit, co je lepší a měl pocit, že si nahrál na vlastní bránu.* Bojím se odpovědět. *Řekl jí na to se smíchem a pak se teda vydali do podzemního doja, kde taky odhodil svůj ručník kousek stranou.* Jestli by ti to nevadilo, klidně bych se spíš něco přiučil. Už jsem zjistil, že jsi hodna toho, abys byla můj sensei v Taijutsu...Keiyra-sensei. *Teď už by byl radši on ten, kdo si bude zkoušet nějaké chvaty. Hlavně ho zajímá, jak tohle někdo někomu vysvětlí. Při těch hračkách se mu znova rozzářily oči.* Ano, prosím. *Řekl úplně zamilovaně - myšleno na ty "hračky".*

*Zasmiala sa na tej jeho nejasnej - neodpovedi a len prikývla na to ohľadom toho učenia sa nových techník.* To budem veľmi rada, toto vyzerá byť náramne užitočné. *Podotkla a keď zišli dole do doja a pýtala sa ho s čím začnú.. uškrnula sa na tom, že ju nazval senseiom. Vystrela chrbát a plesla sa uterákom do dlane.* V tom prípade, päť drepov a hneď Yin! *Teatrálne si posunula okuliare na nose a potom sa na tom zasmiala.* Išlo by mi to? Hm.. *Opýtala sa ho a zamslela sa čím teda začnú.* S čím si mal pri súboji so mnou najväčší problém? *Chcela vedieť a nahla pri tom hlavu trochu na stranu.* Postoj máš silný, stabilný.. myslím, že najčastejšie som tebou hodila o zem vtedy keď si po mne vykopol nohou. *Zamýšľala sa nahlas.* Ak to bolo inak oprav ma. *Pousmiala sa a premerala si ho pohľadom.* Si nízky.. namiesto kopačiek a výskokov by som u teba stavila do tvojich silných nôh a postoja vďaka ktorému môžeš priemerného ninju hneď zrámovať. Aha takto. *Len čo to povedala mierne sa prikrčila a nabrala ho ako rozhnevaný býk.(Takto) Ak sa jej podarilo hodiť ho na žiňenku, čo by asi malo nakoľko to nečakal - nahla sa nad neho a oprela sa o kolená.* Vidíš? Poď skús to teraz so mnou. *Zazubila sa, pár krokov ustúpila dala mu čas na to aby sa pozviechal a potom sa postavila na mäkkú žinenku.* Sľubujem, že sa nebudem brániť. *Usmiala sa.*

Není to nic extra, ale jeho plná verze bude tuším úplně jinej level. *Trochu se zadíval na svoje ruce no a když na něj zakřičela se dřepama, tak se na ní podíval, jestli to myslí vážně. No nakonec nemyslela a tak se mu trochu ulevilo. Ne, že by mu vadilo dělat dřepy, ale prostě ho překvapil ten její postoj k jejich tréninku.* Rozený talent. *Zasmál se a pak se zamyslel na její otázkou. Hned na to si vlastně sama odpověděla.* No, asi máš pravdu. Když jsem byl na obou nohou, tak jsem tě držel ve vzduchu, ale když jsem stál jen na jedné, proletěl jsem se vzduchem jako vlaštovka. *Zaposlouchal se nad její radou a když na něj vystartovala, dost ho to překvapilo. Nečekal to. Jen se trochu nahnul a v ten moment se ocitl ve vzduchu a najednou s ním třískla o zem. Rána to nebyla veliká, jen ho to překvapilo. Zůstal ležet.* Jo, chápu. *Zasmál se postavil se na nohy.* Dobře, tak teď já. *Mrkl na ní.* No to doufám. Dneska jsem se proletěl až až. *Zasmál se a rozeběhl se. Nebylo to nic komplikovaného, ale i tak to udělal špatně. Skrčil se, vzal jí kolem pasu, zvednul bez jakýchkoliv problémů a pak s ní švihl o zem. Nebylo to, že by jí už ze země směřoval do strany, ale nejprve jí zvednul a pak až hodil. Pak se na ní podíval s úsměvem a podal jí ruku.* Heh, mám pocit, že to nebylo úplně do puntíku správně.

*Keď sa na ňu rozbehol a zdvihol ju akoby nevážila ani kilo, zostala ohromená.* "Nuž aspoň nacvičím pády." *Pomyslela si keď narovnala chrbticu aby sa pri dopade bolestivo neudrela. Keď sa na ňu sklonil venovala mu úsmev. Vlasy mala rozprestreté okolo hlavy ako tmavý závoj a okuliare mala trošku nakrivo.* Pár vecí no.. Už zo zeme si ma mal trochu otočiť. A okrem toho.. mal si ma chytiť pravou rukou pod zadkom za stehná. Ramenom sa máš zaprieť do môjho brucha. A pravé koleno musí ísť na zem úplne inak sa ti len prikrčenie môže vypomstiť. *Hlesla keď prijala jeho pomocnú ruku a postavila sa, uhladila si vlasy napravila okuliare a povzbudzujúco sa usmiala.* Skúsme to teda znova. *Ako to povedala mierne sa rozkročila.* A nech ťa ani nenapadne naschvál to kaziť. *Zasmiala sa.*

*Všiml si, že má nakřivo brýle. Věděl, že si je pojistila proti padání a její neustálé upravování bylo spíše zlozvyk, ale teď by byla nucena si je narovnat, což je zbytečná ztráta času a zaneprázdnění ruky v boji. Byl rád, že už už ví, jak jí s tím vším pomoct. Její konstruktivní kritiku přijal bez všelijakých problému. Naopak byl rád. Trochu ho sice štvalo, že podělal tak banální chvat, ale teď, když mu to všechno vysvětlila, tak věděl, kde udělal chyby a rozhodně je nebude opakovat.* No, to koleno jsem nedal na zem vůbec. *To mu přišlo jako jeden z největších problémů toho celého. Nicméně si od ní udělal prostor.* Já a něco schválně kazit? Prosimtě. *Zasmál se a když viděl, že je připravená, tak se na ní znova rozeběhl a tentokrát se pořádně soustředil na všechno, co mu vytkla. Sklonil se, položil koleno na zem, chytil jí pod zadkem kolem stehen a jak jí chtěl zvednout, už se natáčel do strany, přičemž nohy narovnal úplně a třísknul s ní o zem (takto). Podíval se na ní, jak tam zase leží a spojil ruce, jako kdyby se modlil a uklonil se.* Díky, že mě cvičíš. Nebolelo? *Bál se, aby to s tou silou nepřehnal. Teď jak se na to soustředil, tak vypustil z hlavy kontrolu síly a nevěděl, jestli to udělal automaticky nebo ne.*

*Tento krát bol jeho chmat dokonalý. Kei dopadla na zem s pyšným úsmevom. Znovu si napravila okuliare a trochu sa zasmiala keď sa jej uklonil.* Som v pohode. Mám.. Odolnú kostru. *Prehovorila pravdivým hlasom. Yin nemohol ani tušiť ako veľmi úprimná ku nemu týmto bola.* Som pyšná, že si to zvládol. Teraz je načase druhý chmat. *Špitla len čo si uhladila vlasy a sladko sa na neho usmiala.* Chmatov založených na stabilite, sile a pevnom postoji nemám v zásobe veľa. Poznám svoje limity a som teda zameraná skôr ku využívaniu nepriateľovej sily proti nemu samému. *Vysvetlila a postavila sa bližšie ku Yinovi.* Takže.. Pripravený, nepripravený .. Idem! *Zazubila sa a vrhla sa po ňom tak, že do neho vrazila ramenom s cieľom ho prevážiť. Snažila sa dať do toho celú silu aby sa jej podarilo vychýliť jeho stabilný postoj a dúfala, že sa jej to podarilo kvôli tomu, že takýto chmat od nej nečakal.* ( odkaz )

*Povedlo se mu to. Byl rád. Ještě aby ne. Na chmatu nebylo nic těžkého, jen se stačilo pořádně soustředit na to, co dělá. Na koleno a na všechno prostě. Nad její odolnou kostrou se pousmál. Nevěděl, že to myslí doslova a do písmene přesně, jen si myslel, že to prostě řekla, aby se nebal jít na ní trochu tvrdě. Přeci jen to byla taky shinobi a tak na nějaký sparing a silné údery musela být zvyklá. Teda, pokud se někomu neobalila kolem ruky a krku ještě předtím, než ten úder vůbec dorazil na místo určení.* Uu, druhý chvat. Tak pojď do mě, jsem ready. *Zajímalo ho, co by mu mohla ukázat teď. Necítil se, že má moc dobrou obratnost, aby se někomu točil kolem krku - zatím! Na sílu a stabilitu jen přikyvoval. To byla jeho parketa, ale i kdyby mu jich ukázala jen pár, tak se zlobit nebude, I to je dost na to, aby mohl říct, že je lepší v Taijutsu než doposud.* No počkej, připravený- *Ani nestihl dokončit větu o tom, že připravený ještě není a už dostal ramenem do hrudi a svět se zase točil, dokud nedopadl zády na zem.* -ještě nejsem... *Dokončil tu větu, kterou chtěl říct předtím, než na něj nečekaně vystartovala. Zůstal tam chvíli ležet a až ona vstala, trochu si mnul hruď, kvůli tomu nárazu ramenem a následně taky vstal.* Takže na tohle musím být blíž už? Asi to bude efektivnější, než nějak z rozběhu, co?

*Zasmiala sa keď na ňom na zemi ležala a až potom dokončil vetu, že ešte nieje pripravený - potom sa postavila a škerila sa.* Jop, nepriateľ musí byť blízko. Vieš.. oni málokedy čakajú, že sa na nich vrhneš keď sú tak blízko. Väčšina očakáva, že sa pokúsiš uskočiť, ujsť alebo niečo... Keď sa zrazu na nich vrhneš, no... bývajú zaskočení. *Vysvetľovala veselo a postavila sa od Yina asi na krok.* Chceš mi to vrátiť? Kľudne to skús z rozbehu a ja ti ukážem čo sa ti môže stať. *Žmurkla na neho a usmiala sa tak nevinne ako len dokázala ustúpila však ešte pár metrov dozadu. Ak nakoniec Yin súhlasil a rozbehol sa na ňu - v momente čo by do nej chcel vraziť lakťom/ramenom hodlala ho rukou chytiť a odkloniť jeho trajektóriu. Asi tak ako Toreador býka.*

Jo, to že jsou překvapení docela chápu. *Zasmál se. Sám byl a fungovalo to, aby ho to vyvedlo z míry.* Kolik máš dioptríí? Vidíš bez nich alespoň nějak normálně? *Zeptal se jí na brýle. Doufal, že mu odpoví. Bylo to důležité pro jeho dárek pro ní za to, jak ho tady hezky přivítala a je ochotná s ním trávit čas a všelijak mu pomáhat.* Noo, tuším, že v tom je něco špatného pro mě, ale tak udělám to. Pro své vlastní dobro. *Nervózně se usmál a udělal pár kroků vzad a když se na ní chtěl rozběhnout, tak si povzdechl.* ,,Asi se zase proletím..." *Rozeběhl se proti ní s tím, že chtěl udělat to stejné co ona. No nakonec ho vzala a poslala někam jinam. Bylo to jednoduché, nijak nebezpečné, ale zamotaly se mu nohy, tak spadl na zem.* Jo, už chápu, proč zblízka. *Zasmál se a postavil se, přišel k ní na podobnou vzálenost, jako ona předtím, když mu to chtěla ukázat.* Teď to zkusím normálně, jestli ti to nevadí. *Pokud souhlasila, dal ruce před sebe a pokusil se to udělat. Přiblížil se k ní, vrazil do ní ramenem a pokusil se jí dát nohu mezi ty její, aby ji podkopl ze zadu a mohl jí tak převážit a dostat k zemi.*

*Neveselo sa zasmiala.* Príliš veľa. Už som ti hovorila, že si bez nich nedovidím ani na končeky prstov. Ostro vidím len po svoje lakte .. približne. *Priznala a zamyslela sa.* Možno by nebolo zlé skúsiť trénovať.. so zaviazanými očami. Zhasneme svetlá, zaviažeme si oči a skúsime to tak. Mohlo by sa nám to hodiť. *Navrhla a potom sa udialo to s tým jeho rozbehom a tým ako sa jej podarilo ho odkloniť. Keď sa nakoniec postavil a prišiel ku nej - nechala ho aby ju zvalil na zem a trochu pridusene sa zasmiala keď ju privalil svojim telom.* Výborne šampión. *Zažartovala a pošteklila ho aby z nej zliezol, stihla si všimnúť, že je voči tomu celkom bezbranný.*

*Trochu si povzdechl, když se nevesele usmála a neřekla mu přesné číslo. Cítil se trochu blbě, že tak vyzvídá, ale nevěděl, jak jinak to zjistit.* Ah, promiň. Já vím, neměl jsem se ptát. *Nervózně se zasmál a poškrábal se zezadu na krku. Chtěl to vědět, jen aby mohl udělat to, co má v plánu, ale asi si bude muset poradit nějak jinak. Nic jiného mu nezbývá. Jen zamrkal, když si uvědomil, že navrhla trénink poslepu, než na ní vyrazil.* Poslepu? To jsem nikdy nezkoušel, ale asi by to mohlo zlepšit nějaký ten 6. smysl. *Zamyslel se a pak provedl ten chvat a následně z ní slezl. Slezl by i normálně, no jen to urychlila tím lochtáním. Byla to jeho slabina a tak se všelijak kroutil a smál, než toho nechala. Zůstal sedět na zemi, opírajíc se o své ruce, které měl za zády.* No, neporažený šampion jsi tady stále ty. Já jsem šampion možná tak v počtu nepovedených pokusů s tebou hodit o zem. *Zasmál se a pak se ještě jednou zamyslel nad tím trénováním poslepu.* A myslíš normální Taijutsu, nebo třeba za pomoci těch hraček? *Ukázal pohledem kousek dál, kde byly různé dřevěné katany, dýky, tyče a podobně.* Ale jo, asi bych do toho šel. Každá nová zkušenost se hodí. *Vycenil na ní zuby při úsměvu.*

*Zavrtela rukou a mávla nad tým hlavou.* O nič nejde. *Uistila ho a potom ju potešilo keď ho ten nápad zaujal. Keď z nej za pomoci šteklenia zišiel dole a lačne sa pozrel na "hračky" zasmiala sa.* Úprimne? Najradšej by som sa hrala len na slepú babu, ani by som neskúšala chmaty pretože ... si nedôverujem a nerada by som ti znovu rozbila nos alebo niečo iné. *Zasmiala sa a posadila sa tiež, uhládzala si vlasy a spomenula si na tréning, ktorý robila s mamou keď bola malá.* Moja mama bola posadnutá taijutsu.. už ako malú ma ku tomu viedla - to vieš. Snažila sa mi to spríjemniť, chcela aby ma to bavilo a tak vymyslela hru. *Pousmiala sa pri tej spomienke a trochu potriasla hlavou.* Mali sme na hlave čiapky a jedna druhej sme sa ich snažili strhnúť. Rôzne sme to obmieňali.. raz som mala na hlave čiapku ja raz ona. Tvoja úloha sa podľa toho menila. *Vysvetľovala mu pravidlá.* My si môžeme dať inú métu. Niečo čo budeš musieť tomu druhému zobrať. Kľudne aj uterák, ktorý si zastrčíme za tepláky/kraťasy. Do toho si zaviažeme oči zhasneme a môžeme sa zatočiť predtým než odštartujeme závod o ... uterák. *Nadšene sa na neho usmievala. Dúfala, že sa mu bude jej nápad páčiť.*

Hehe. *Všivácky se zasmál.* O mě se nemusíš bát. Ten nos byla jen náhoda. Jinak jsem pevný jako skála! Teda musím být, když bydlím v Iwě. *Vycenil na ní zuby a zasmál se pak. Narážel na jednu z jejich prvních debat, ale to si určitě spojila. Pak jen přikyvoval a docela ho překvapila ta hra, kterou vymyslela její máma.* Tvoje máma musela být velmi chytrá. Zajímalo by mě, jestli to máš po ní. *Trochu se usmál, ale pak se zase zamyslel nad tou hrou. Představil si, jak ji hraje on. Nejdřív mu to v té mysli šlo, no pak si z nějakého záhadného důvodu vzpomněl, že je magnet na problémy a v jeho myšlenkách mu protivník vrazil do oka, protože neodhadl výšku jeho hlavy. Trochu se nad tím v duchu zasmál.* ,,To by se Keiyře nikdy nestalo...snad" Já jsem pro. Čepice na hlavách, šátky za teplákama. Cokoliv *Trochu se zasmál. Nejvíc ho lákal ten trénink ve tmě jako takový. Pak už mu bylo vcelku jedno, jakou to bude mít podobu.* Můžeme dát ty šátky. Nejprve bych ale udělal, že jen stojíme naproti sobě a snažíme si je brát. Nevím, jestli to bude fungovat, ale bojím se, že bych do něčeho vrazil tady. Znáš mě. *Vyplázl na ní jazyk a plácl si klouby prstů do čela - jemně.*

*Zasmiala sa keď jej pripomenul ich rozhovor.* Ty by si sa mal zakrádať ako hmla predsa! *Napomenula ho a postavila sa. Hodila mu uterák a sama si svoj zastrčila z časti za kraťasky - neďaleko jej odhaleného bruška a bedra.* Okuliare si položím sem.. poprosím ťa aby si mi ich potom podal. *Ukázala na stolík.* Každopádne dobre. Prvé kolo... v tme, budeme len stáť oproti sebe a budeme si musieť ukradnúť uteráky. *Bola natešená zložila si okuliare, položila ich na skrinku vedľa vypínačov a zhasla.* Nakoľko je tu tma ako vo vreci.. oči si zatiaľ zaväzovať nemusíme.. ale prosím hovor na mňa aby som ťa vôbec našla. *Vykročila smerom kde si pamätala, že by mal približne stáť a ruky mala pred sebou vystreté tápala nimi v tme.*

No, teď už se ale cítím i jako občan Iwy, takže jsem taková kombinace. *Zasmál se a chytil ručník, který po něm hodila. Založil si ho stejně jako ona a pak se podíval, kam si dává brýle, aby jí je mohl podat.* Dobrá tedy. *Přikývl na její rychlá pravidla té hry a když se najednou zhaslo, opravdu tam byla tma jako v pytli. Pak jen zareagoval na to, aby mluvil, aby věděla kde je.* Přihořívá, přihořívá, přihořívá... *Věděl, že k němu půjde, tak mu přišlo vtipné to podat takhle. Kdyby následně řekla, že je připravená, tak by jen dodal.* Hoří. *A jemně by se zasmál.* Dobrý, tak já to odpočítám. 3...2...1... *Pokud by mu předtím řekla, že je připravená, tak by asi tak nějak věděl, kde se nachází. Svůj odhad v tomhle nechtěl přeceňovat. Přeci jen to dělal poprvé a v noci spal, nikam za úplné tmy nikdy nechodil. Po odstartování si levou nohu posunul o půr kroku před sebe a pravou o půl kroku za sebe, aby měl trochu větší stabilitu. V té tmě mu přišlo, že stojí dost nestabilně. Ruce natáhl dopředu a odhadem si před sebou tak nějak představil Keiyru, výšku jejího pasu a tím pádem i ručníku. Snažil se co nejtišeji naklonil do strany a sebral jí ručník. Byl tak soustředěný, že skoro až zapomněl vnímat zvuky, které mohla vydat ona -žíněnka a podobně. Navíc, ona už tuhle hru, nebo jí velmi podobnou hrála, tak dost pravděpodobně tohle první kolo bude patřit jí.*

*Keď zhasla a navigoval ju - smiala sa na jeho originálnosti. Postavila sa teda cca pred neho, čo mohol vedieť podľa toho, že sa zasmiala na tom jeho "Horí". Keď začal odpočítavať, zhlboka sa nadýchla a zavrela oči. Mať ich otvorené bolo teraz aj tak zbytočné. Nakoľko už trošku vedela na čo sa sústrediť s nastraženými ušami vnímala vŕzganie žinenky a podobne. Čakala, že Yin bude chcieť skôr cúvnuť dozadu a preto ju prekvapilo keď ucítila dotyk jeho prstov na nahej pokožke blízko jej pupka. Trhla sebou a so smiechom ho capla po prstoch ako keby bol len nejaký chlípnik v bare snažiaci sa ju ohmatávať.* Na toto si ešte primladý. *Doberala si ho so smiechom a natočila sa bokom tak aby bol od neho uterák čo najďalej potom trochu prikrčila kolená a mávla pred sebou rukou s cieľom zachytiť jeho uteráčik.*

*Jeho ruka vystartovala po jejím ručníku, i když velmi ladným a pomalým pohybem. Najednou se však zastavil o její pokožku, což ho docela zarazilo a v hlavě si říkal, že prohrál. Pak mu chytla ruku a už čekal, že se zase zatočí ve vzduchu nějakým chvatem, ale nic se nestalo. Místo toho mu řekla, že je moc mladý a tak ve tmě trochu zamrkal a chvíli přemýšlel, co by tím mohla myslet. Nebylo to tak, že by nic z intimního světa člověka neznal, ale všeobecně mu takové věci nedocházeli hned. No tentokrát to bylo podáno tak, že mu to došlo a trochu se začervenal, což si samozřejmě ale nemohla všimnout, protože byli ve tmě.* Jeejda, netrefil jsem se. *Trochu se zasmál a jak ho držela, tak díky zvuku a všemu poznal, že změnila pozici. Předpokládal, že to bude nějaká pozice, která mu bude nejvíce komplikovat dostat se k jejímu ručníku. Jeho instinkt mu řekl, ať udělá to samé. V jednom okamžiku rozeznal, kterou rukou ho Keiyra drží a představil si, jaká asi pozice bude pro ní teď nejhorší. Postavil se k ní teda jedním krokem bokem. Ručník teda teď oba měli v místě, kde bude se jejich volnou rukou těžké se dostat. Mohlo to být tak nějak v momentě, kdy se pokusila mu vzít ten jeho při tom jejím skrčení. Zaregistroval její pohyb a i když se jí vyhnul zcela náhodně, tak se usmál.* Tohle taky ještě počká. *Taky se trochu zasmál. Teď už to nebral jako nic choulostivého, pouze jen jako vtípek. Pak se vykroutil z jejího sevření a pokusil se jí chytit a zatáhnout před sebe, aby jí mohl vzít ručník, mezitím, co bude před ním.*

Jasné, hraj to na náhodu. *Zasmiala sa, snažila sa ho rozhodiť aby bol nepozorný. Potom jej nevyšiel jej pokus o zmocnenie sa jeho uteráčika a keď opäť zaujala vzpriamenú pózu - karta sa obrátila. Nielenže si ju teraz doberal on ale Yin ju chytil za zápästie pravej ruky. Prekvapene vydýchla keď ju ku sebe stiahol a reagovala čisto inštinktívne Ako narazila na jeho hruď chytila jeho ruku svojou ľavou a zatlačila lakťom na jeho ruku ktorou ju držal s úmyslom ho spacifikovať aby sa nedotkol jej uteráčiku. Takto poslepiačky to bolo veľmi zvláštne nakoľko netušila či to vyšlo a tak len dúfala, že bola dosť rýchla. Ak jej uteráčik zostal za pásom aj naďalej a Yin ju pustil - uskočila pár metrov dozadu. (chmat)*

*Úspěšně ji stáhl k sobě, no když už chtěl nějakým způsobem vzít její ručník, tak najednou cítil další uchopení jeho ruky a hned na to ucítil ostrou bolest díky jejímu loktu, což ho donutilo spadnout na koleno a nemohl jí tak vzít její ručník a ona se ještě díky tomu uvolnila z jeho spárů a podle zvuku si vytvořila opět prostor.* No, opravdu to není jednoduché. Je to zvláštní pocit...nevidět nic a spoléhat se jen na instinkt a ostatní smysly. *Nestěžoval si, spíše jen konstatoval. Fascinovalo ho, jak moc jiné to je, když člověk nevidí. Nejednou se už objevil v kouřové bombě, takže tohle byl na podobné situace dokonalý trénink. Podle zvuku asi tak nějak přibližně věděl, kterým směrem uskočila a tak se tam natočil.* Předtím jsem vyrazil já, teď pojď ty. *Z tónu hlasu bylo slyšet, že se usmívá, ale hned na to zavřel ústa, zklidnil svůj dech a pořádně se soustředil na své okolí, aby mohl reagovat. Začal poskakovat. Věděl, že tím prozrazuje pozici, ale zároveň ji tím chtěl zmást. Skákal do stran - ne moc daleko, tak 0,5 metru max. A nepravidelně. Ne vždy skočil stejnou vzdálenost a ne vždy na tu druhou stranu. Pokusil se v hlavě zvuky, které tím vydával on izolovat a snažil se poslouchat jen ty navíc.*

*Vyzval ju aby teraz zaútočila ona. Bolo frustrujúce že nič nevidela. Keď započula ako začal poskakovať a vydávať zvuky aby ju zmiatol. Dostala nápad. Obchádzala ho cca do kruhu.. Stále si ale udržiavala nejakú vzdialenosť. Pokúšala sa pohybovať podľa jeho dopadov. Vtedy kedy vydal zvuk (Noha na žinenke počas poskočenia) ona vtedy urobila krok atď. Snažila sa byť nehlučná. Keď si potom myslela, že by mohla byť približne za jeho chrbtom, odrazila sa od zeme s rukami upaženými pred sebou. Jej plan bol vrhnúť sa na neho, okolo jeho pása, zhodiť ho poprípade na zem a ukradnúť mu uterák.*

*Poskakoval ze strany na stranu a věřil si, že udělal správný krok. Že konečně je on ten, který přechytračil jí. Koutkem úst se pousmál a jen očekával, co se bude dít. Bohužel pro něj, byla Keiyra až moc chytrá na to, aby na ní tohle fungovalo. Dokázala perfektně načasovat její kroky s jeho doskoky. Chvíli tam poskakoval a vnitřně si pochvaloval svoji strategii. No pak se ale divil, že už se nějakou dobu nic neděje a tak nějak v ten moment se na něj vrhla zezadu. Skočila po něm. Kvůli nárazu vytvořilo jeho tělo tvar takového zvláštního C a najednou se ocitl na zemi no a než se vzpamatoval, tak už mu stihla vzít ručník. Rukou si projel po místě, kde ho měl a nebyl tam. Jen si povzdechl.* Vyhrálas. *Trochu se zasmál. Celou dobu věděl, že jí není radno podceňovat a pak udělá něco takového, že jí zamete cestičku až k jeho ručníku.* Co teď? Druhé kolo, stejná pravidla? Nebo to nějak okořeníme? *Chvíli přemýšlel, čím by to mohl ozvláštnit, ale nic ho nenapadalo. Až na jednu věc.* Dejme tomu, že ten kdo prohraje, bude dlužit tomu druhému nějakou laskavost. *Nebyla to úplně změna pravidel, ale doufal, že něco takového ho namotivuje, aby neudělal podobnou chybu, jako předtím.*

Netušila či vrazila do jeho chrbta alebo brucha. Isté bolo ale to, že sa jej podarilo zhodiť ho na zem. Rukami ho rýchlo ohmatala a potom mu spoza nohavíc vytiahla uterák. Odvalila sa z neho na stranu a zostala ležať na zemi.* No.. Možno predsalen bolo niečo na tom, že ma na škole volali krtko. *Urobila si žart sama zo seba. Samozrejme, že tým nemysleli to že sa vie skvele orientovať v tme ale to že je ako krtko slepá (narážka na jej okuliare). Kei si to uvedomovala ale aj tak jej to prišlo smiešne.* Láskavosť? Hm.. Tak fajn. *Súhlasila po krátkom zaváhaní a plesla ho po tele jeho uteráčikom. Proste mu ho chcela vrátiť. Nepredpokladala, že by od nej Yin niekedy chcel niečo nekalé či úchylné takže s tým súhlasila. Mala pocit, že v jeho aktuálnej situácii by ho dokázala vzrušiť len čerstvo navoskovaná telocvičňa. Bol príliš nevinný - mladé koťatko.*

*Zůstal stejně jako ona ležet na zemi a jen si klidnil dech.* Ti říkali krtku, jo? *Z jejich dřívějších rozhovorů pochytil, že byla outsider a tak tušil, že to nemělo sloužit jako lichotka.* ,,Krtek, jo...hádám, že děti budou všude stejné..." *Chvíli si zavzpomínal na své časy na akademii, kde mu jediný říkal jménem bratr. Vždy to byl "tamten", "ten", "lůzr". I když je pravda, že nikdy mu neřekli nějakou narážkou na něco jako byl krtek. Jemu samotnému se o tomhle tématu mluvilo těžce, tak se jí na to zeptal. Ale měl pocit, že kdyby si o tom chtěl popovídat, tak s ní mu to vadit nebude. Bude mít pochopení. Tak to alespoň cítil.* Jo. Není na to časový limit. Kdykoliv bude někdo něco chtít, tak ten druhý nesmí odmítnout. *Pousmál se, ale to nemohla vidět, jelikož byla tma. Samozřejmě mu nic chlípného nenapadlo. Bylo to tak, jak to viděla Keiyra. Byl zatím příliš nevinný - až na fakt, že už zabil 2 lidi.* No, tak jo, dohodnuto. *Postavil se ze země. Podal by jí ruku, ale bylo by to zvláštní, asi by se na první pokus netrefili a nedokázal by si představit, jak tam máchají rukama, jen aby jí mohl pomoct, tak jí nechal se zvednout samu. Protáhl se, vložil si ručník na stejné místo, na jaké si ho dal předtím.* Tak já jsem připraven, kdykoliv budeš připravena. Odpočítej to, prosím. *Čekal, až by to odstartovala a v momentě, kdy už by hra začala, tak by se odrazil na strop a přichytil by se tam pomocí Kinobori no Waza, aby tam byl na všech čtyřech a čekal, než uslyší nějaké zvuky (takto).

Hovorili mi rôzne.. *Šepla a na tóne jej hlasu bolo jasné, že to už dávno prebolelo.* Hej.. to začína zaváňať problémom. *Trochu sa zasmiala, keď opísal čo tou láskavosťou myslí, no mávla nad tým v duchu rukou, postavila sa a keď ju vyzval aby ich odštartovala. Zhlboka sa nadýchla.* Uhm.. 3 ... 2 ... 1 Štart! *Len čo to povedala, trochu sa prikrčila a naprázdno sa zahnala. Nevedela ako, no celkom nehlučne sa od nej vzdialil. Jednu ruku mala v obrannej póze nad uteráčikom a tú druhú mala mierne pokrčenú pred sebou. Točila sa okolo svojej osi a snažila sa sústrediť na nejaký hluk, ktorý by mohli vydať jeho nohy na žinenke.*

Neboj se, nemám v pláni nic zákeřného. *Pokusil se ji ujistit. Opravdu neměl nic v plánu, jen si myslel, že by to mohlo být zajímavější. Pak to odstartovala a vyskočil teda nahoru. Pomohl si trochu chakrou, asi by tam nevyskočil normálně a tam se zachytil o strop a držel se pomocí Kinobori no Waza. Chvíli se držel na místě a nehýbal se a čekal, jestli udělá nějaký pohyb ona, no nic neslyšel. Proto se rozhodl jít vpřed, směrem nad ní. Jako spider-man v minulém gifu. Udělal takhle asi 3 "kroky". Ještě nemohl být nad Keiyrou. Na začátku byl mezi nimi docela prostor. Jak ale "kráčel" kupředu, najednou sáhl na stropní světlo, které bylo zabudováno do stropu. Musely to být nějaké pořádné žárovnky, ale jak na to sáhl, nespálil se hned. Ale jak se soustředil na zvuk okolí, měl ji tam dost dlouho na to, aby ho to začalo pálit. Proto tu ruku okamžitě oddálil od toho světla a trochu s ní ve vzduchu zatřepal.* Tsss. *Zasyčel z reflexu, ale hned si to uvědomil a přestal. Trochu ho pálily všechny polštářky na levé ruce. Nevěděl, jestli tím prozradil svoji pozici, ale nejspíš ano. Začal proto "kráčet" dál, aby se dostal alespoň mimo to místo.*

*Napínala uši, oči mala zavreté, no keď z okolia nepočula nič len svoje vlastné kroky, zmätene zostala stáť na mieste.* "Čo to má byť?" *Nahla hlavu mierne na stranu a v tom to počula - nad sebou! Keiyra prudko zaklonila hlavu.* Podvádzaš! Och! Vy muži z Kiri nikdy neviete hrať podľa pravidiel! *Vyčítala mu a zasmiala sa na tom. Bolo jej jedno, že prezradila svoju pozíciu. Už o ňom vedela, výhoda prekvapenia bola fuč.* Poď dole a bojuj ako chlap! Ako Iwa-kamenný muž! *Vyzvala ho a mala si chuť na truc dupnúť nohou. Ryuu podvádzal pri pretekoch.. predbehla by ho keby nepoužil Shunshin no Jutsu. A potom keď sa v kuchyni obhadzovali jedlom tiež použil svoje jutsu kedy sa vedel tak neprirodzene natiahnuť.. a teraz aj Yin! Keby ju videl dívala by sa na neho teraz pohľadom typu: "Aj ty brutus?!"*