Ulička Sekkusu

Kusarigama byl přijat na žádost Kifune. Neviděl jsem tehdy důvod, proč ho nepřibrat a ten důvod nevidím ani teď. Je v tom taky dost logicky a strategie se kterou se při takových věcech musí počítat. vysvětlí mu krátce. No, dle mého tolikrát, kolikrát se ti nějaký Kage nabídne. zasměje se. Jistě, jistě. Oblast mám už delší dobu vybranou, jen se k tomu nedostalo. Hlavně to, že se musí pozvat i Mizukage. Nejsem rád, když ho tady vidím. Ale na výběr prostě někdy nemáme. pokrčí rameny a vyfoukne další dým do prostoru. Nedivím se. Vytáhnout mě z mého domu a strčit do nějakého těla, asi bych byl také naštvaný. Dneska bych už taky udělal asi jiné kroky něž před těmi 30 lety. poví a pokrčí rameny. Noctis ani netuší, jak mu vlastně rozumí. Mít v hlavě hlas, který mu posílá svoje nálada. Taka jich má taky o něco víc a nejsou mu ale vůbec k užitku, jako je třeba Shukaku jemu.*

Noctis Clive: *Ke tomu klanu Kusarigama se dále nevyjadřuje.. není to nutné a tak jen naslouchá Takovi ohledně toho s tím jejich blížícím se bojem.* Proč by se k tomu měl zvát Mizukage? Já bych z toho udělal prostě soukromé vyřízení účtů a hotovo.. úplně mimo oči všech lidí.. žádný zákon nezakazuje soukromý souboj mezi dvěma Ninji bez dohledu Mizukageho i když jde o generála a Tsuchikageho. *Taková hezká klička, která jim zajistí soukromí do kterého se Mizukage nebude moct montovat.* Co si o tom myslíte?

*Taka se usměje. Jo, kdyby to bylo tak jednoduché bylo by to skvělé. poví Taka. Na jednu stranu má Noctis pravdu, na druhou musí opravdu zjistit, jak to bude. Když si tak prochází veškerá jeho nařízení, zákazy a rozkazy, tak mezi nimi dokáže najít také skulinu, která mu nepřikazuje na něco takového Mizukageho upozornit. Není to v rozporu s žádným jeho zákazem a podobně. Možná by to ale nakonec udělat šlo. zemění pak úhel pohledu a odpoví mu tak zároveň. Pak se narovná a chytí dýmku do úst. Po tomhle zase chytí pečeť a vytvoří klona. Ten vyskočí na zábradlí a pak se z něj prudce odrazí. Pomocí Chakura Shotto ještě nějakou dobu stoupá šikmo od věže, než začne klesat a padat směrem k sídlu Tsuchikageho. Přibližně padesát metrů od něj, tak deleko, že už ho není z věže pomalu ani rozeznat mu ze zad vylezou křídla k druhému stupni Juinky. Doplachtí tak pomalu na střechu a zase je schová. Tak můžeme jít rovnou hned. Nechám zatím zajistit rozhodčího. poví Taka, když si vezme dýmku zase do ruky a potáhne si. Klon zatím dojde do centrály Anbu, odkud vytáhne jednoho, který dohlíží na různé souboje při turnajích, ChZ, na pozici generála a podobně. Obvykle bývá v civilu, ale pro tentokrát půjde jako Anbu. Klon mu vysvětlí situaci a pošle ho i do oblasti, kde má daní souboj probíhat a aby připravil zatím prostředí. Anbu tedy vyrazí. Oblast je západně od kamenného lesa, kde je poměrně hezká rovná plošina, absolutně nepoužitelná k tomu, aby se dala osídlit. Rozlohu má pár hektarů, takže jejích velkoplošné techniky by nemuseli být problém. Ten Anbu je zároveň i lékař, kdyby na to přišlo. No, asi můžeme vyrazit. Využijeme tvého písku, nebo každý po své ose? zeptá se ho, když se klon zruší a chakra se mu vrátí.*

Noctis Clive: Nikdo neříká že to musí být jednoduché ale tu nejde o nějaký oficiální zápas ale o něco.. klidně bych to zkusil nazvat jako něco na osobní úrovni. *Což je pravda, Taka dokonce nemá žádný rozkaz, který by ho nutil aby Akaie na něco takového upozorňoval nebo zval.. kdyby to byla veřejná událost tak to je něco jiného ale tu o žádnou veřejnou událost nejde a tak nepotřebují žádné požehnání od „velkého“ Mizukageho. Bude věřit v to že Taka něco takového vymyslí, protože kdyby se tam měl jebat i Mizukage asi by o to ztratil i zájem.* Hned? Tak to asi nepůjde, potřeboval bych se na to nachystat.. což mi zabere tak 10 až 20 minut, co kdybyste šel napřed a nechal si u sebe jeden můj bleskový kunai a já váš pak až budu připravený doženu. *Rád by tam šel rovnou ale nepočítal s tím že by se tam šlo ihned a minimálně by se rád trochu převlékl, stále je v tom v čem byl nucen jít s Amaterasu na oběd a tak u sebe má jen minimum svých věcí.*

Dobře. poví a převezme si od něho jeho kunai, který si uklidí pod plášť. Jakmile by Noctis zmizel, zůstane tam ještě nějakou dobu stát a dokuřuje dýmku. Pak jí vyklepe o zábradlí a narostou mu během toho křídla. Takto se sám pak přesune k sobě do pracovny, aby si tam nabral svoje vybavení. Odešel bez katany, tak ať má alespoň tu. Připne si jí k pasu a natáhne si zápěstní chránič, který ma na sobě jeho pečeť Raiko Kenka s veškerým vybavením. Otevře i šuplík, který má skrytou přihrádku. V té je několik svitků se zapečetěnými technikami z dob, kdy tu byla Kifune. Jsou tam převážně její suitonové techniky a dvě Fuutonové. Nyní jsou pro něj už jako památka na ní hlavně, ale předci jen, proč je nevyužít zrovna teď. Sáhne po jednom svitku se Suiton technikou, který si vsune do chrániče. Chvíli se dívá do šuplíku, ale nakonec se rozhodne a vytáhne ještě jeden svitek, který v sobě obsahuje techniku Fuutonu a zasune ho k prvnímu svitku. Zavře zase šuplík a informuje kancelář, že tu teď nějako dobu nebude. Pak opět vystoupí na střechu odkud se pomocí křídel rozletí do dané oblasti, kterou vybral pro jejich souboj. Dorazí tam krátce po Anbu, který ž zatím stihl připravit arénu. Pomocí většího množství chakry vytvořil celkem rozsáhlou arénu techniky Doton: Tekkenro. Výborně. poví Taka. Vytáhne Kunai a hodem ho zabodne do země. Pak od něj poodstoupí o kus vyčká, než dorazí Noctis.*

Noctis Clive: *Když Taka souhlasí tak použije Hiraishin a teleportuje se do Yugakure kde má většinu svých věcí a ihned se převlékne do něčeho v čem se mu bojuje daleko lépe (odkaz). Na levém boku má stále své malé pouzdro s dýkou Moeru Kōtei a na tom pravém boku má zase své dvě malé písečné nádoby s velkým množstvím písku stlačeného do sebe. Na zádech má ještě pouzdro na katanu, uvnitř kterého je k překvapení umístěná katana a na spodní části každého zápěstí má pečeť Kuchiyose Raikō Kenka, přemýšlel že s to dá na vrchní ale nerad by si to umístil na zápěstní chrániče. Před zrcadlem se ujistí že mu vše pevně drží a ještě si k sobě uloží pár kunaiů, které by během boje mohl potřebovat a jejichž čepele nesou jeho Hiraishin značky a některé z nich k sobě mají připevněné výbušné lístky, světelné bomby a další podobné hračky. Ještě se ujistí že má katanu potřenou jedem O Teishi, který mnohdy běžně využívá aby ještě posílil svou vlastní chakrovou výhodu. Na svůj kunai, který dostal Taka se teleportuje krátce poté co ho zabodl do země (Taka) a tak se pro ten kunai sehne aby ho vytáhl a párkrát si ho přetočí v ruce a zacouvá, vytvoří mezi sebou a Takou nějakou startovní vzdálenost (20 metrů).* Nějaká pravidla než začneme? *Zavolá na Taku aby ho přes tu vzdálenost slyšel zatímco si v pravé ruce hraje s tím kunaiem.* „Je z klanu Kashiko-Sa, musím si dávat pozor na jeho útoky plazmou.. především na Gelel Burasuto… kdybych mu zničil Gelel Ishi bylo by to jednodušší.“ *Už začíná uvažovat nad různými kroky.*

*Nakonec Noctis dorazí. S úsměvem se na něj podívá a pak ukáže rukou k Anbu, který stojí mezi nimi kousek stranou. On je rozhodčí a dozor nad tímto soubojem. Jeho jsou pravidla. poví Taka a podívá se na Anbu. Ten se koukne na oba směry. Pak chytí rychlé pečetě a jak u Noctise tak Taki se rozezní jeho hlas, aby nemusel řvát. Pravidla jsou v podstatě stejná, jako při turnaji. Nesmíte opustit tuto arénu. Pokud možno asi žádná z vašich technik, která by mohla ohrozit daleké okolí. Hlavně bojujte jak nejlépe umíte, pokud možno bez úmrtí. Pokud řeknu, že souboj končí z jakéhokoliv důvodu, tak tomu bude. Můžete začít na signál. poví a zruší techniku. Pak vytáhne Kunai s kouřovou bombou a tu prudce vymrští nad sebe. Mezitím se vzdaluje pryč. Když mu to Tsuchikage zadal, byl trochu nervózní. Být uprostřed vřavy dvou ninjů na jejich úrovni nemusí být sranda. Zase na druhou stranu vidět tohle z první řady, to se jen tak nevidí. Kouřový granát asi po 7mi vteřinách bouchnul ve vzduchu a vyslal tak signál k zahájení souboj. Anbu byl dobrých 300 metrů daleko a pomocí dalekohledu sledoval souboj. Jako stopař sleduje i jejich chakry. Taka se rozmýšlel zatím, co by mohl udělat. Zná slabosti svého klanu. Pokud přijde o kámen má útrum. Je mu jasné, že to někoho tak zkušeného jako Noctise může třeba i zlákat. Jeho kámen proto není na viditelném místě. Už dávno ne. Navíc se rozhoduje, jak začít, ale také nechává první tah na Noctise. On je vyzyvatel, tak ho nechá na první ránu.*

Noctis Clive: Chápu.. zkusím to tu nezničit ale nemohu nic slíbit.. proti Tsuchikagemu se nemohu držet zpět. *S tou smrtí počítal, bylo by docela nepříjemné kdyby tu Tsuchikageho zabil. Jakmile se zápas spustí tak nečeká a využije kunaie, který drží v ruce a prudce jej mrští plnou silou (59) přímo proti Takovi na střed jeho hrudníku, který by při této síle měl nabrat vysokou rychlost (kolem 40ti bodů). Ihned pak přiloží dlaně k sobě a vytvoří si mezi nimi prostorový objekt o velikosti většího jablka ve krychle, který následně vystřelí proti Takovi a v okamžiku, kdy je dostatečně blízko, objekt zvětší. To má za následek uvěznění a následného téměř okamžitého dezintegrování (rozložení) protivníka, kdy rozměry této krychle mají hodnotu 4. metrů (Jinton: Genkai Hakuri no Jutsu). Přitom do každé ruky chytí opět jeden kunai a ty si připraví, čeká kam se Taka pokusí uhnout (před Jintonem) aby po něm ty kunaie mohl vrhnout. Dodatek: Když vystřelí ten Jinton tak to bude už poté co kunai zasáhne či nezasáhne svůj cíl (při té rychlosti zbraně není šance že by to vystřelil před zásahem kunaie).*

*lehce se mu nadzvedne koutek do úsměvu při jeho slovech. Ten mu ale zmizí ve chvíli, kdy je odstartováno a Noctis po něm hodí kunai, který drží. Při téhle rychlosti není čas nad něčím přemýšlet. Vytočí se v boku a kunai mu nařízne oblek. Ucítí i malé pálení, když ten kunai proletí a pokračuje dál v letu. Udělal mu malý škrábanec, který je zanedbatelný. Co už tak není je ta podivná záře v jeho rukou ne málo podobná tomu, co používal na turnaji. Spojil ruce a poskládal pečetě ve chvíli, kdy to vypustil, aby pár metrů před sebou nechal ze země po doteku vyvolat bránu Rashoumon na obranu před tím. Ale nepočítá s tím, že by to nějak uspělo. Chtěl se spíš dostat z jeho zorného pole, aby nemohl cíleně zasáhnout a zmizel pod zemí. Pod tou se přesunul o několik metrů dál. Kdy už za výlezu ze zem poskládá pečetě a nechá ruce ležet na zemi. Kolem Noctise se zvedne kopule z Dotonu, která se začne stlačovat do sebe. Doton: Ganban Kyuu. Pokud by ho to uzavřelo ví, že ho to nezdrží na dlouho. Stále má možnost sledovat jeho chakru a tak ví, jestli tam zůstal, nebo ne. Pokud by ho uzavřel, vytvoří si vedle sebe dvě kopí z plazmy. Gelel Purazuma Yari. Jedno pošle telepaticky o místa kde stojí Noctis, druhé má připravené na okamžik, kam by se případně přesouval jako molekula či tím Hiraishinem. Ve chvíli, kdy bude na tom jiném místě, pošle druhé kopí tam.*

Noctis Clive: *Taka vyvolá svou obrannou bránu Rashoumon aby zamaskoval svůj pokus o to vyhnout se, bohužel Noctis není schopen se svou vystřelenou krychlí zatáčet aby Taku dohnal a tak ji nechá prostě zmizet a ani nakonec techniku neaktivuje, všechnu chakru tak nezachrání (co použil) ale neaktivoval její hlavní účel a tak něco ušetří. Sice Taku nevidí ale cítí jeho chakru a to jak se přesouvá, proto usoudil že bude lepší techniku ani neaktivovat a místo toho jen vyčkává a dívá se směrem odkud cítí Takovu chakru, jehož chakra začne směřovat pak nahoru a tak Noctis tím směrem začne kreslit do vzduchu Kanji znak Iwa (Kámen), který by Takovi měl způsobit celkovou paralýzu těla ale už během toho kreslení Noctis vyskočil do vzduchu aby se vyhl té technice Taky, ucítil pod svýma nohama chakru a tak vyskočil do vzduchu a pak opět klesne a v klidu nohama dopadne na vrch té kopule. Mělo by to vyjít tak že Taka i Noctis aktivují své techniky současně. Problém je v tom že Noctis se tomu může lehce vyhnout ale Taka aby uvolnil paralýzu bude muset přijít na to jak to udělat a až na to přijde bude muset ještě k tomu uvolnit 25,75 bodů chakry. Nicméně Taka se s tím nesere a rovnou vytvoří svojí dvojici kopí kdy jedno z nich na něj ihned vyletí (na Noctise) a musí uznat že je to celkem rychlé a tak využije létání pomocí Jintonu a v plné rychlosti (22,5) tomu kopí uniká ale ta potvora ho následuje (předpokládám že to tak Taka udělá), Noctis ví že ho ta kokotina dožene a tak vytasí svou katanu do které ihned nahromadí chakru obohacenou o podstatu všech svých tří chaker a vytvoří tak efekt Jintonu a když ho ta píčovina už skoro má tak se během letu protočí a švihne proti tomu kopí svou katanou a vyšle proti němu chakru ve formě chakrové čepele, která je vidět normálním lidským okem (bílá barva). Čepel je mírně zahnutá, jako kdyby naznačovala tvorbu půlkruhu a na délku měří 4 metry a šířka chakrové čepele je totožná jako šířka čepele katany a tato čepel letí proti tomu kopí z celkem krátké vzdálenosti vysokou rychlostí (35,4) a při kontaktu s tím kopí ho dost pravděpodobně zničí (částečně rozloží) -> Jinton: Bunkatsu. Pokud na něj Taka pošle i to druhé tak samozřejmě udělá i s tím druhým totožný proces. Zatímco v pravé ruce drží svou katanu, tak do druhé uchopí pouhý kunai.*

*Chakry v pohybu od Noctise naznačuje, že jakmile Taka vyleze, přijde útok. To ho trochu překvapilo, protože netušil, že má Noctis nějaké stopařské schopnosti. Alespoň v jeho kartě není o tom zmínka. Ale tak naučit se mohl kdykoliv cokoliv. Proto se po svém útoku chtěl aktivně bránit, ale zjistil že nemůže se ani pohnout. Nějaký druh paralýzy. proletí mu hlavou a začne hromadit chakru, aby ji následně mohl uvolnit. Vyskočí na nohy a zkoumá, jak jsou jeho kopí zničena. Obalí své tělo Raitonem na třetím stupni a vyrazí vpřed. Ke své síle o 60 bodech tak přidá ještě rychlost o stejném množství a vrhá se na boj z blízka. Žádný jeho tah není bezmyšlenkovitý a přemýšlí nad dalším tahem o minimálně pět kroků dopředu. Překonávat jeho písek je jedna překážka, druhou je pak ten jeho meč obalený divnou vrstvou chakry a kunai, ke kterému se může přesunout, pokud ho odhodí. Je tam hodně proměnných, které mu jeho tahy docela ztěžují. Ale nestěžuje se. Počítal s tím, že souboj s Noctisem nebude procházka růžovým sadem. I když by si to rád nepřiznával, je si jistý svojí prohrou, ale nehodlá mu jí dát jen tak zadarmo.*

Noctis Clive: *Celkem ho překvapí že Taka dokázal zjistit jak se z toho uvolnit prakticky okamžitě, tohle ho opravdu překvapilo ale nemá čas na to přemýšlet nad tím proč nebo jak, přemýšlení nad tím by ho pouze rozptylovalo a to si nemůže dovolit. Taka pak udělá přesně to na co Noctis čekal, přejde do svého Raiton no Yoroi, Noctis pouze čekal na to kdy to přijde a vzhledem k tomu že proti lidem zrovna s touto technikou bojoval víckrát než mu bylo milé tak ví přesně co čekat. Proto je rád že Taka přešel do Raiton no Yoroi zrovna v moment kdy je Noctis ve vzduchu, protože aby se k němu dostal musí vyskočit aby se k němu vůbec dostal.. sice tak bude mít málo času na reakci ale Noctisovi postačí už jen to že ucítí třeba jen jeho chakru jak se blíží aby se mohl dostat dál a to mu nahrává do karet, navíc v Raiton no Yoroi Taka nebude moct manévrovat (ve vzduchu). Pokud jde o jeho katanu, tak ji pouze pustí a nechá ji spadnout na zem, nadále již není posilovaná Noctisovým Ninjutsu a je z ní obyčejná katana, která na boku čepele nese Hiraishin značku. Nicméně pokud Taka vyrazí za Noctisem tam nahoru tak pokud by mohl stihnout upustit tu katanu a teleportovat se Hiraishinem dolů na její značku tak by to udělal ale pokud by tu šanci neměl (nechám to na tobě), tak v moment kdy bude Taka už poměrně blízko u Noctise tak se rozloží na jednotlivé molekuly a během asi takových 0,7 vteřin se dostane o 21 metrů kde se opět složí (tentokrát na zemi) -> Mueishō [Specializace] a z této pozice po Takovi obratem vrhne svůj Bleskový Kunai o plné síle (59), jehož rychlost by mohla dosáhnout takových 45ti bodů. Přitom sáhne na svou dýku (pravou rukou) a ihned ji po přemění do uvolněné formy ve které se dýka promění do podoby černé katany s rudě zářícími ornamenty podél obou stran čepele, které uvolňují nepatrný červený kouř (viz. obrázek). Ocel čepele v této formě vydává pasivně velkou tepelnou energii (teplota čepele = 60 stupňů Celsia) -> Moeru Kōtei: Kaihō. Nyní jen čeká na Takův další tah i když m krásnou příležitost k tomu zaútočit, proč to dělá to je už jiná otázka. Nestojí tam ale jen tak, nechá si celé tělo pokrýt šupinami rudé barvy a to celé (Doragon Hogo -> 100%).*

*Ať už díky kataně, nebo rozložení, dostal se Noctis od Taki na zem. Ten kunai, který Noctis hodil se k němu dostane celkem rychle. Pravděpodobně ještě dřív kvůli té rychlosti a síle, než by byl schopný Noctis vytáhnout dýku svoji dýku a přeměnit jí na katanu. Kunai tak bude daleko za ním. Taka se v podstatě teď už jen ve vzduchu pověsí, že zůstane vyset ve fázi přeměny. Zruší Raiton no Yoroi a místo toho přejde do druhého stupně Juinky, kdy mu narostou křídla a tak může zůstat ve vzduchu na místě. Maximálně ty houpavé pohyby kvůli máchání křídel. U toho ale chytí pečeť ovce, kdy kolem sebe ve vzduchu nakumuluje plazmovou energii, jelikož už je vysoko, pokud se nebere, že budou ještě víš jak on a nechá je přeměnit do podoby 100 sebonů z plazmy, které se pak následně rozletí k zemi o rychlosti 24. Prostě pošle do prostoru, kde je Noctis. (Síla v nin 140=80+10+20+30) Aby mu to ale neulehčil zrovna, pohledem nechá na jeho teď kataně vytvořit výbuch Gelel Burasuto (Píše se nic, co má na sobě. Katana v ruce se do toho počítat nedá) Útočná technika Ranku A na jeho brnění z šupin.*

Noctis Clive: *Ten vržený kunai narazí do těla Taky v aktivním Raiton no Yoroi a pak prostě jen spadne dolů na zem, kunai samozřejmě nemá šanci projít skrze jeho brnění a tak spadne dolů na zem někam pod nohy Taky. Když pak Taka přijde s tím útokem tak Noctis jen sleduje ty letící Senbony, které mají rychlost 24ti bodů ale Noctisovi přijdou jako kdyby jejich rychlost byla na hodnotě 18ti bodů rychlosti. Dále ucítí jak se mu u katany hromadí Takova chakra a to by mohlo znamenat několik věcí, díky tomu zrychlenému vnímání kdy mu veškeré vjemy přijdou o 25% pomalejší má více prostoru a tak pak přijde to že Noctis využije Hiraishin no Jutsu na poslední možný okamžik kdy by mělo dojít k explozi a přesune se k tomu kunaii, který původně hodil na Taku a pak spadl dolů na zem pod něj jak se od jeho těla odrazil. Tím pádem útok Senbonů nezasáhne a dále exploze vybuchne v prázdnu, exploduje v místě kde ještě před okamžikem byla jeho katana. Poté jen gestem levé ruky vyšle svůj písek (basic) ze své nádoby rovnou směrem na Taku, ten písek během toho letu získá podobu čínského draka, podobně jako u techniky Suiton: Suiryuudan ale tento drak je písečný a jeho rychlost dosahuje rychlosti 51,2 bodů, přitom Noctis zruší své dračí šupiny, pokud jde o písečného draka ten se řítí rovnou na Taku s cílem chytnout ho do tlamy a spolknout ho aby ho písek udržel uvnitř jeho těla, celkově stačí aby drak narazil do Taky jakoukoliv částí svého těla, protože se pak Taka propadne do toho písku a bude opět uvnitř, či se kolem jeho nohy či jiné končetiny obmotá písek aby ho chytil a stáhl (záleží na situaci). Noctisovi je tohle ovládání velice pohodlné, protože mu písek přijde pomalejší než ve skutečnosti je stejně jako Taka, navíc má ještě oči velice citlivé na pohyb a tak bude jednodušší vysledovat Takův pohyb. Noctis ale nestojí tam dole jen tak, ve skutečnosti stojí na konci ocasu toho draka, přilepen k němu pomocí chakry (Kinobori no Waza).* "(Shukaku): Kdy hodláš do boje zapojit i mou chakru? (Noctis): Neboj ten čas přijde, dej mi jen trochu času.. u něj musím používat hlavu a být stále dva kroky před ním, stejně jako se on snaží být zase takové tři kroky přede mnou.“ *Noctis si moc dobře uvědomuje jak je rád za schopnost vycítit chakru v kombinaci s akcelerací myšlení, protože tak může pohodlněji reagovat na překvapivé útoky jen na základě toho že cítí příchozí chakru.*

*Senbony zase tak daleko od Noctise napadají. On se přesunul ke kataně, která se zabodla v místě pod Takou. Ten teď poletuje nad tím místem a vržený kunai tak padl také dolů, čímž mohl padnout maximálně pár metrů od Noctise. Pokud se přesunul k tomu Kunaii tak celkem dost těch senbonů dopadá i na to místo. Jestli se tomu vyhnul nějak nebo jen zareagoval písek, asi stejně přijde ten dračí útok. Proti němu se Taka rozletí volným pádem, kdy ale předtím přidal trochu na rychlosti machnutím křídel. Vytvořil kolem sebe kupoly z plazmy (Parazuma Boru) aby takto vrazil do tlamy draka. V zákrytu pohledu od Noctise tak vytvoří v každé ruce jednu plazmovou kouly, které pak postupně vrhne drakovi do tlamy a tam způsobí dvě exploze, které se šíří do deseti metrů od epicentra a plazmová vlna až do patnácti. Po vržení svůj let stočí, aby se zase přetočil a byl hlavou vzhůru a mohl tak vidět na toho draka. Do ruky si ale takhle odpečetí Fuuma shiriken, který nabije bleskovou chakrou a vrhne ho po Noctisovi. Raiton Raisen.*

Noctis Clive: *Těm dalším Senbonům už není tak těžké se vyhnout, cítí jejich chakru, navíc má to vylepšené vnímání a ty co ho nějak ohromit dokážou tak ty srazí svou katanou bokem. Taka dokáže efektivně od svého těla držet Noctisův písek, který se není schopen dostat skrze tu jeho obrannou bariéru a když pak ještě vytvoří ty dvě exploze technik Sandā Sāburu tak dost toho písku rozptýlí různě kolem, ovšem problém je že tyhle exploze mohou zranit i samotného Taku, tedy pokud by byl dost blízko a Noctis.. ten tu chakru cítil a to moc dobře a tak nebylo moc těžké si s tím poradit. Jednoduše vyhodil vysoko do vzduchu svou katanou v plné síle a když se dostane dost vysoko což bylo během necelé jedné vteřiny tak se k ní teleportuje pomocí Hiraishinu. Zda Taka hodil Fuuma Shuriken na Noctisovu novou pozici tak ten si s tím poradí tak že proti Fuuma Shurikenu vystřelí jednu větší písečnou kouli o velikosti basketbalového míče, která je ale silně stlačená a tak se s tím Fuuma Shurikenem srazí a ten pak srazí dolů k zemi, ten písek se pak zase vrátí zpět k Noctisovi. Pokud jde o písek co tvořil písečného draka tak Taka svými útoky zničil nějaké množství toho písku ale je ho ještě opravdu dost, to by musel takových útoků použít ještě hodně aby zničil toho draka celého.. ten písek se začne opět shlukovat na jednom místě (jak byl rozptýlen) a pak se opět v prázdném prostoru spojí do podoby draka tak aby byl za zády Taky, zatímco Noctis by měl být někde nad Takou ale i trochu před ním (pod nějakým tím úhlem).* Takže teď budu na řadě já co? *Jakmile to poví tak celý jeho meč (katana) se rozzáří a stejně tak Noctis a spojení mezi Noctisem a jeho katanou se posílí tak že zbraň úplně zmizí a Noctisův vzhled se změní úplně.. Na rukou se mu až po lokty zjeví červené chrániče, které nelze popálit a jejich teplota je tak vysoká že pokud by Noctis na někoho sáhl ihned by ho silně popálil a způsobil mu 2. stupeň popálenin. Dále se mu změní oblečení (odkaz) a také se mu vlasy zbarví do oranžovo-žluté barvy. V této formě dochází k posílení jeho fyzické síly, rychlosti, síly Katon technik a také se umocňuje zrychlené vnímání (Doragon no Kōtei). Noctis tam jen poletuje a shlíží dolů na Taku takovým pohrdavým pohledem a přitom začne hlasitě odečítat od deseti.*

*Taka se zase přišpendlí ve vzduchu a dívá se na Noctise, který se nad ním vznáší. Pak se jen ohlédne na ten písek za sebou. Tak si říkám, jestli na tohle nejsem už moc starej. proletí mu hlavou. Jen krátce si rozmyslí, co by mohl udělat. Moc toho k udělání není. Není si úplně jistý tím, co všechno ta jeho dýka umí, ale rozhodně si je jistý, že by bylo zbytečné používat proti němu Katon. Doton má mimo dosah a Raiton stejně nebude na jeho obranu stačit. K Shidenu by nedostal ani šanci takže by to bylo jen plýtvání chakrou a zase ho nechce zabít. Možná? Každopádně to nemá cenu protahovat. Z ničeho nic se rozletí proti Noctisovi, kdy za letu vytáhne svitek ze zápěstí, který rozrolováním namíří rovno na něj a vypustí z něj větší množství zbraní. Všechny možné druhy, velikosti a množství. V podstatě se ho takhle pokusí přeletět ještě a ostřeluje ho zbraněmi. Volnou rukou si ale sáhne pro jiný svitek, který odpečetí ve chvíli, kdy je nad ním. Z něj se vypustí masa vody, která během pár vteřin vytvoří kole nich vodní bublinu o poloměru 350 metrů, kdy je Taka na středu. Než ho to obalilo, tak se nadechl. S tím pak oba svitky pustil, protože je už nepotřebuje a místo toho chytí pečeť pro Raiton a pustí ho do vody. Raiton: Sandaboruto. Jeho samotného ten blesk nezraní. Jde mu hlavně taky o to, oslabit ten jeho písek, který by mohl ve větším množství vody být nepoužitelný. Suiton ale není jeho původní technika a tak se udrží v tomhle stavu jen krátkou dobu, než rozlije do všech stran. Proud vody je tak celkem silný a mácháním křídly, kdy má větší záběr, se pokusí nenechat se strhnout to masou pryč.*

Noctis Clive: *Nechá Taku aby provedl ten svůj pohyb, sleduje jak mává křídly, sleduje jak vytahuje svitek a jak pak vystřeluje i ty zbraně. Neunikne mu ani jeden jediný pohyb, který Taka udělá. Naskytuje se mu úžasná příležitost naplno využít to že jeho zrak je citlivější na pohyb v kombinaci s tím že to vnímá jako kdyby to bylo o polovinu pomalejší, takže v případě Taky, který by měl být na úrovni 30ti bodů rychlosti (pokud se pletu oprav mě), tak Noctisovi to přijde jen jako kdyby jeho rychlost dosahovala pouhých 15ti bodů. Ty zbraně nemusí řešit vůbec, každou z nich vyblokuje jeho písečná ochrana ale problém je ten že se kvůli nim hůře soustředí čistě na Taku. Nicméně i tak se Noctisovi podařilo z Taky nespustit oči ani na okamžik, když se ocitl nad ním tak se prostě různě otáčel apod. Je rád že to udělal, ten svitek (další), způsobí velké potíže a to ví v moment kdy z něj cítí chakru a pak i tu masu vody co se šíří a plnou rychlostí tak letí vzhůru plnou rychlostí (59) ale neodkáže uniknout úplně ale jen si od Taky vytvořit dostatečný náskok. Mohl by tu vodu vypařit ale trvalo by to příliš dlouho a ta voda je prostě moc rychlá a brzy začne postupně obklopovat Noctise. Kdyby vnímal vše běžně tak by to asi vzdal a bojoval s ním v té vodě ale Noctisovi to přijde tak krásně zpomalené že má dost času si to vše krásně promyslet a díky tomu dokázal přijít na tak jednoduché řešení. Prostě o sebe udeří dlaněmi a v mžiku celé jeho tělo zmizí i s veškerou jeho výbavou a vyhne se tak namočení ve vodě, musel sice obětovat svůj basic písek ale toho má v Kuchiyose Raikō Kenka ještě několikanásobně více, co víc ochránil sebe a svůj unikátní obranný písek (Jinton: Seibutsu Bunkai). Jakmile se voda rozlije do stran tak Noctis ihned techniku ukončí a bez váhání se okamžitě v plné rychlosti (59) vrhne přímo na Taku s cílem chytit jej levou dlaní pod krkem a už jen tím dotekem jej spálit a pak ho druhou rukou udeřit přímo do břicha otevřenou dlaní kdy celková síla jeho úderu dosahuje 129ti bodů a nasměruje ho ještě krásně k zemi (v moment kdy ho udeří tak jeho krk pustí). Jenže ještě než Taka vůbec dopadne tak Noctis předvede že tuhle hru mohou hrát i dva a namíří jeho směrem svitek, který je od jeho vlastní krve, kterou rozmáčkl ve své krevní ampulce a ihned z toho svitku odpečetí obrovskou fialovou kouli chakry, která se nekompromisně začne hnát rovnou dolů přímo na Taku (Bijuu Dama) ale Noctisovi to nestačí a je připraven na něj vyslat pak okamžitě i druhou, eventuelně na místo kam by se pokusil vyhnout. Při síle této techniky bude i pro Noctise fyzicky náročné udržet se ve vzduchu, protože ta tlaková vlna a síla samotné exploze bude kurva masivní a ještě když budou dvě. Načasování by mohlo být takové že Taka dopadl dolů na zem a téměř okamžitě na něj Noctis vystřelil toto, při jeho rychlosti by s tím neměl být problém (ale klidně jsem ochoten o tom konzultovat).* Víc! Předveď mi víc! *Noctis teď dýchá jen pro tento okamžik, jen pro to aby Taku zadupal do země, aby ho rozdrtil.. souboj ho úplně pohltil a tak se Noctis dále už nebude a ani nemůže držet zpět.. není toho schopen.* „Shukaku, tvou chakru! Všechnu.“ *Tudíž od tohoto okamžiku bude Noctis na svá Jutsu používat Bijuu chakru a nikoliv vlastní.*

*Když pomine veškerá voda do stran, přiřítí se Noctis a popadne ho za krk. Možná ho i krátce popálí, ale to teď nemusí řešit. Ano, kurva že to bolí, ale aktivoval si Raiton no Yoroi na 4 stupni, kdy veškerý potenciál jeho úderu pravou rukou vyrušil, ale proletěl se k zemi. Předci jen to byla v plné rychlosti velmi silná rána. Dívá se nahoru jak leží a sleduje, jak se proti rozletí první Bijuu dama. Jen leží a sleduje. Kdy jindy má možnost vyzkoušet svoji sílu naplno. Jen pozvedne ruku s nataženými čtyřmi prsty a stáhne je na jeden, takže na Noctise ukazje jen ukazováčkem techniky Raiton: Yonhon Nukite. Jakmile se jejich techniky střetnout, obklopí ho ohromná exploze, během které cítí, jak se kolem něj rve zem a jeho to zaráží hlouběji do země. Krátce na to se přidá ještě druhá exploze, která ho opět pošle hlouběji. Výsledek je spousta páry z vypařené vody, prachu, kamínků a dýmu, který se po tom prostoru rozprostírá. Anbu, který to pozoruje z povzdálí musel použít techniku, aby ho rozprostírající tlaková vlna nesmetla taky a ukryl se. Představa, že Tsuchikage je v epicentru těchto dvou technik ho absolutně šokuje. Ještě neměl možnost vidět plnou sílu takové techniky. Taka zůstává ve vytvořeném kráteru na takovém malém ostrůvku, který je velikosti jeho těla, jak na něm ve své obraně leže a vystupuje tak metr nad ten vykrojený kráter. Jakoby do velké misky spadlo zrníčko kukuřice. Na tom kráteru teď stojí a dívá se nahoru na Noctise. V obličeji nemá vztek, překvapení ani žádnou jinou podobno emoci, která by naznačovala jeho duševní rozpoložení. Na to že má v sobě tolik osobností, je překvapivě klidný, i když všechny ostatní ho dost kritizují za ten risk, který právě udělal. Dívá se pohledem, jakoby to byl denní chleba. Jeho brnění by bylo schopno zadržet i Bijuu damu v podobě stlačené koule bez ohledu na to, jaký je jejich poměr bodů v Ninjutsu. Musím říct, že to byl velmi zajímavý zážitek. Nerozuměl jsem tomu, co jsi křičel. Ještě mám zalehlé uši. bylo to opravdu ohlušující. Přesto, že stojí rovně, má chvilkový problém s rovnováhou, protože zvuk to tak úplně nepohltí. Potřebuje se chvilku vzpamatovat a tak jen stojí a dívá se nahoru. Cítí i ten krk, kde se ho krátce Noctis dotkl, jak mu tam nabíhá nějaký ten puchýřek.*

Noctis Clive: *Taka ten útok ustojí, nečekal že by ho to mohlo sundat ale očekával že ho tím aspoň trochu pocuchá ale když uvidí jak to dokázal už se tomu nediví.* 4. stupeň Raiton no Yoroi.. ani neví jak tu techniku nesnáším. *Nemá smysl na něj křičet, poví si to jen sám pro sebe a tiše Taku sleduje, zatímco přemýšlí jaké další kroky provede. Výhoda toho že jeho mozek funguje rychleji, má více času si promýšlet jednotlivé kroky ale i tak Noctis Takovi nedá moc času a ihned začne jednat dalším útokem, jako první v té obrovské rychlosti (59) začne kreslit Kanji znak Ayatsuru (manipulace), který při tom kreslení směřuje na Taku a udržuje si ho v zorném poli, zatímco druhou rukou kreslí Kanji znak Iwa (kámen) a má v úmyslu na něj seslat oba dva tyto znaky současně. Jde mu o to jej paralyzovat ale taktéž jej dostat pod svou kontrolu. Pokud by to vyšlo, využil by té kontroly a donutil Taku deaktivovat Raiton no Yoroi a v ten moment by Noctis složil ruční pečetě opět v plné rychlosti 59ti bodů a pak by na něj z úst vyslal ohromný proud ohně (modrý plamen), který by měl pohltit velkou oblast (Katon: Gōka Messhitsu). Přičemž síla těch dvou Kanji znaků je 70 bodů Ninjutsu a síla Katon: Gōka Messhitsu je na hodnotě 140ti bodů Ninjutsu.*

*Po dnešní hodině se Naoto vrací zpět domů po cestě, která byla osvětlena pouhým světlem z pouličních lamp. Byl to den jako každý jiný, nebo jako každá jiná noc. Mnozí starší, kteří tu mezi nimi žili vyprávěli o slunci a světlu, které vše odhalilo, kde se nemohlo nic schovat za tmu, stejně tak jako plné ulice obyčejných lidí. Naoto je vysoce naivní člověk, který je neustále srážen k zemi svými spolužáky, kteří si z něho utahují kvůli jeho růžovým vlasům. Není moc obvyklé, že by se někdo takhle blbě narodil. Naoto se naučil nic nebrat z těch slov, která pro něj ztrácejí význam. Vše se ovšem mění když je mimo akademii, kde na ně nevidí sensei či nějaký jiný dozor. Občas přijde domů rozcuchaný s pár oděrky jako dárek od jeho spolužáků. Tentokrát si ho chytli na ulici, kam noha běžně nevkročí, chtěl si prodloužit cestu z akademie aby měl klid a čas přemýšlet. V jedné z postranních uliček čekali 3 jeho spolužáci, kteří se nebáli svůj názor vyjádřit i fyzickým způsobem. Vyběhli z tmavé uličky, kterou pouliční lampa osvětlovala jen z části. Popadli ho a zatáhli ho do oné uličky. Bránil se, ale vzhledem ke své malé síle nemůže nic dělat, je bezmocný proti třem osobám, kteří jsou silnější ačkoliv jsou stejného věku. Jakmile si to s ním v uličce vyřídily, tak od něj odešli. Naoto ležel na špinavé zemi, když viděl jak jeho spolužáci odcházejí. Z očí mu vytryskli slzy, které pomaličku stékali po jeho tváři dolů. Při pokusu zvednout se cítil bolest v oblasti bicepsu, který jeho zvedání zhoršil. Když se mu to povedlo, tak se vydal cestou domů. Doufal, že si toho doma nikdo nevšimne. Při otevření dveří jen tak nakoukl dovnitř a když viděl, že je chodba prázdná, tak vešel dovnitř a za sebou zavřel dveře.*

*Naomi mala síce len šesť rokov, no dospela rýchlejšie než by sa čakalo - teda aspoň vo veciach typu, navariť si, oprať si a upratovať dom.. inak bola celkom naivný blázonko ponorený vo svojom vlastnom svete. Inak to ale ani nešlo keďže bol ich otec shinobi a matka bola mŕtva. Ako jediná žena(dievča) v domácnosti rýchlo musela na seba zobrať rolu gazdinky. Shinobi pestúnky len tak na stromoch nerastú a ninjov je treba inde.. to boli fakty. Preto keď už otec uznal že sú dosť starí chodiť na akadémiu, sú tiež dosť starí na to sa o seba sami ako tak postarať. Naomi to plnila, chcela sa otcovi zavďačiť, chcela aby bol na ňu pyšný, chcela jeho lásku, pozornosť a uznanie a preto aj do takto banálnych vecí dávala maximum. Túžila po otcovej pozornosti nakoľko jej brat o ňu nejavil extra záujem, aspoň jej sa tak zdalo. Nečakal na ňu ráno keď išli na akadémiu, a aj zo školy chodil vždy radšej sám. Dnes keď išiel z Akadémie domov - ani sa na ňu neobzrel ponad plece ... a tak šla zase sama. Po ceste sa zastavila v obchode kde kúpila nejaké potraviny z ktorých chcela urobiť pre oboch večeru. To boli vlastne jediné chvíle ktoré trávila s bratom - to a ešte momenty, kedy jej dovysvetľovával látku, ktorú zameškala v akadémii keď bola niekedy chorá. Nepočula kedy jej brat vošiel domov, stála v kuchyni otočená chrbtom ku chodbe. Mala na sebe zásteru, ktorá jej bola príliš veľká a vlásky mala zviazané pod bielou šatkou. Aby vôbec dočiahla na linku - stála bosá na drevených schodíkoch a krájala zeleninu. Domom sa vznášala vôňa varených ryžových nudlí a omáčky, ktorú im pripravovala. Nebol to žiadny zázrak.. po toľkých rokoch bez slnka, jedlo vypestované v skleníkoch nebolo úplne terno a nebolo ho ani veľa.. no poradila si, tak ako ju to učili.
*Potichu si spievala pesničku, ktorú si vymyslela a uvažovala či po večeri má najprv oprať jej a bratove oblečenie alebo či má najprv vyžehliť tú kopu, ktorá sa jej povaľovala v koši už od posledného prania. Najradšej by sa na to vykašľala a šla si kresliť do izbičky, no vedela, že za ňu toto nikto neurobí - okrem toho ju ešte čakali domáce úlohy. Po tom čo skončila s krájaním, zhrnula to do veľkej wok panvice a všetko to spoločne s ryžovými nudlami zmiešala za hlasného syčania oleja aby to mohla ešte finálne dochutiť koreninami. Nebola vo varení ešte extra profík, nudle zvykla mať buď veľmi tvrdé alebo úplne rozvarené.. to isté sa jej dialo so zeleninou, no stále to bolo lepšie než ísť spať s prázdnym bruškom.*

*Vypadá to, že si ho nikdo nevšiml, že možná nikdo ani není doma, že sestřička se někde zdržela po cestě. Když si ze svých nohou sundal obuv, tak pokračoval dál do domu. Všiml si pod dveřmi světla z kuchyně. Jeho doměnka, že by byl doma první byla mylná, to by se v kuchyni nesvítilo pokud by nikdo nezapomněl zhasnout. Napadlo ho, že by se podíval jestli tam někdo je a popřípadně zhasnout světlo. No, kdyby tam někdo byl a uviděl by ho, tak by měl dost co vysvětlovat, alespoň to si myslel. Z jeho rodiny nikdo neví, že je mlácen a raději se s tím nechce ani svěřovat. Kdyby se s tím komukoliv svěřil a nějak by se to zjistilo, tak by od těch kluků dostal lekcí zdarma navíc, o kterou nežádá a neprosí se. Rozhodne se tudíž jít po schodech do svého pokoje, který se nacházel v prvním patře jejich domu. Dům byl celkem nový, tudíž ani dřevěné schody nijak nevrzali a nevydávali hluk. V pokoji se svlékl a odložil se špinavé oblečení stranou, které se poté bude muset umýt. Svým tělem se pak přesunul do koupelny, kde si za pomocí vody smyje krev, která mu tekla z nosu dolů k ústům. Své slzy si utřel a snažil se působit silně a hlavně působit jako by se nic nestalo. Když se tak nějak umyl, tak se přesunul zpět do svého pokojíku, kde na sebe hodil čisté tričko. Doma bylo teplo, nebylo teda potřebné být zachumlaný v nějaké mikině nebo svetru. To chvíli trvalo, ale když to udělal, tak sešel dolů po schodech a šel do kuchyně, kde se předtím svítilo. Otevřel dveře a uviděl svojí sestřičku Naomi.* Ahoj. *dolů si šel maximálně pro nějaké jídlo, které by si mohl vzít nahoru, kde by si ho mohl v klidu sníst. Když jí ale uviděl u linky, tak usoudil, že za chvíli bude večeře, teda to tak vypadalo.. moc se v tom nevyznal a nedokázal určit v jaké fázi přípravy jídla právě teď je i kdyby se jí pod ruce podíval.* Co děláš k večeři? *Normálně se optal. Občas jí takhle dole přistihl při dělání večeře a když se mu nepovedlo jí při tom přistihnout, tak si dole vzal jen jídlo nahoru. Domů se hold vracel v různé časy.* Nechceš pomoct? *Musel nějak přijít na jiné myšlenky, toho mlácení už má dost, hlavně myšlení na to jaký bude další den a co ho čeká.*

*Vôňa jedla naplnila celé spodné poschodie a Naomi začala umývať riad, ktorý počas varenia zašpinila. Nudle nechala na sporáku - boli pripravené ku servírovaniu, no sama zatiaľ jesť nechcela. Teda.. zvažovala to, že na brata nejaký čas počkala a ak by neprišiel domov v nejakom rozumnom čase tak si potom už hold naberie sama. Našťastie - takmer akoby ho svojimi myšlienkami privolala, Naoto vošiel do kuchyne a pozdravil ju.* Ahoj. *Odzdravila aj keď sa už dnes videli - v škole. Potom vypla vodu a otočila sa na neho ponad rameno.* Nudle s omáčkou, dáš si? *Opýtala sa ho a zliezla z drevených schodíkov naspäť na pevnú dlážku. Nepýtala sa ho na to či je hladný - to tak nejako vydedukovala už len z toho, že tu za ňou prišiel. Čo ju ale zaskočilo bolo, že sa ponúkol, že jej pomôže.* Nemusíš, už je to hotové.. aj riad som umyla. No ak chceš, môžeš doniesť z príborníka misky a paličky.. rovno nám obom naberiem! *Usmiala sa a posunula drevené schodíky od umývadla naspäť ku šporáku aby sa ku plnej wok panvici poľahky dostala. Ak by Naoto neprotestoval a podal jej misky - nabrala by im obom rovnakým dielom.* Chceš jesť hore alebo sa naješ so mnou? *Opýtala sa ho keď mu podala jeho porciu. Tak ako vždy dúfala, že sa s tým jedlom neukryje v izbe, no nemohla ho ku tomu nútiť. Sama si svoju misku aj paličky odniesla ku neďalekému jedálenskému stolu a nechala ho tak aby si sám vybral. Nezačala však hneď jesť - ani sa rovno neposadila. Začala si odväzovať zásteru a šatku z vlasov a až keď to odložila na svoje miesto - až potom sa usadila za drevený stôl a spýtavo zdvihla pohľad ku svojmu dvojčaťu. Všimla si, že má Naoto na tvári nejaké odreniny, no pre mladých ninjov to nebolo nič z čoho by si jeden lámal hlavu a tak na to nijako neupozorňovala. Sama mala ruky samý mozoľ od domácich prác či drobné popáleniny od toho ako neohrabane varila. Naomi si vlastne tak nejako nahovárala, že o ňu jej brat nejaví záujem nie preto, že by ju nemal rád ale preto, že tvrdo trénuje. Myslela si, že to preto zo školy vždy upaľuje prvý a sám - Naomi totiž dorazí takmer vždy domov skôr než on.*

*Jeho sestřička mu zvedla náladu jíst a chuť na jídlo hned po tom co mi řekla co vaří. To jídlo měl rád, chutnalo mu a hlavně od ní. Vlastně jiné jídlo neměl když nepočítáme otce, který je krmil jídlem když byli oba ještě malý. Nebylo moc s čím pomoct, jídlo bylo podle jejích slov a podle vůně hotové a on se mohl konečně najíst. No, bylo by ještě dobré kdyby měli čím se najíst. Naomi mu zadala úkol, který byl primitivní, ten by i mohl zvládnout. Bylo to přinést hůlky a misky, které leželi ve skříňce. Přinesl to j hrnci, kde stála Naomi na dřevěných schůdkách. Naoto nebyl o nic vyšší, tudíž by taky potřeboval schůdky kdyby pracoval takhle u linky jako ona. Nabrala jim porce do misek. Naoto dostal do ruky svojí misku s jídlem, kterou si odnesl na jídelní stůl v kuchyni. Rozhodl se tentokrát jíst v kuchyni místo ve svém pokoji, chce o trochu zlepšit vztah se svojí sestrou. Uvědomil si, že s ní netráví tolik času a že tu vlastně není nikdo, komu na něm záleží krom jeho otce a jeho sestry. Otce ale tolik času nevídá kvůli jeho profesi.. kvůli tomu, že je vysoko postavený ninja a má dost jiné práce. K jídelnímu stolu se postavil a čekal než se posadí Naomi, posadí se zároveň s ní, je to slušnost. Když se posadili, tak se dal Naoto do jídla.* dobrou chuť *Zvolal než si dal první sousto. Bylo na něm vidět, že si to vychutnává..* Máš to dobré. *Pochválil jí.*

*Pousmiala sa keď si misku nakoniec odniesol ku stolu tiež a napokon sa spoločne posadili.* Dobrú chuť. *Popriala mu tiež, no skôr než si sama vložila prvé sústo do úst - sledovala ako si ho dal on. Bol to taký jej malý zlozvyk.. jedna z jej jedinečných čudností. Ako napríklad, že si spieva keď je sama a myslí si, že ju nikto nepočuje, alebo to ako rada lezie po stromoch - či to ako rada tancuje v búrke a daždi a pri tom so zaklonenou hlavou fascinovane pozoruje na oblohe žiarivé blesky. Naomi si na akadémii nenašla žiadnych kamarátov, možno to bolo tým, že boli s jej bratom jedni z najmladších v ročníku... ale skôr to bolo tým, že bola Naomi proste trošku divná. Až keď videla, že je Naoto spokojný a, že mu to jedlo naozaj chutí až potom sa jej uľavilo dosť na to aby sa chopila svojich paličiek tiež.* Ďakujem! *Odvetila so širokým úsmevom keď jej to jedlo pochválil. Rozhodne to na šesť ročnú žabu bolo viac ako úctyhodné jedlo - hoci mrkva nebola dosť dovarená a celkom pod zubami chrumkala.* Dnes toho v obchode zase veľa na výber nebolo.. no predavač tvrdil, že by mohli budúci týždeň prísť nejaké lepšie zásoby. *Priznala počas toho ako paličkami po tanieri naháňala kúsky zeleniny. Jej prvé sústo jej trvalo trošku dlhšie pretože jedna z jej ďalších divností bola, že jej prvé sústo muselo byť proste perfektné. Muselo sa skladať zo všetkého čo sa v jej miske či tanieri nachádzalo.. potom však - po tomto dokonalom súste už jedla normálne.* Čo myslíš, Naoto? Kedy sa ocko vráti domov tento krát? *Opýtala sa ho - samozrejme s prázdnymi ústami pretože s plnými sa nerozpráva a rozmýšľala pri tom či sa zdrží ich otec na misii až tak dlho, že keď príde domov tak z nich budú už geninovia. Naomi by samozrejme uprednostnila ak by to stihol ešte pred ich skúškami. Nahlas však svoje teórie zatiaľ nehovorila, čakala na odpoveď od svojho brata.*

*Jeho sestřička počkala než si Naoto dá první sousto, této polévky. Skoro jako kdyby čekala, až stráví kus jídla, do kterého dala nějaký jed, který by ho zabil či nějak paralyzovala a ona by si mohla dělat co chce. Naštěstí je to jeho sestřička, která ho má ráda a nejspíš by tohoto nebyla ani schopná. Hlavně i lepším okem a mozkem lze vypozorovat, že na toto nemá ani pomyšlení, přeci jen je to 6ti leté dítě, které si užívá svého života stejně tak jako Naoto. Ten si svého mladého života užívá trošku jinak a ne tak moc jako Naomi.* Těším se na příští týden. *Usmál se na ní a dal si další sousto z misky.* A co když se prodavač plete a příští týden nepřijdou tak kvalitní potraviny, jak očekával? Můžeme jen doufat. *Zamyslel se a podíval se směrem do stropu. Po krátké chvíli na něj opět promluvila. Týkalo se to jejich otce a jeho probíhající mise.* Nevím.. nedovolím si takhle odhadovat za jak dlouho se vrátí, protože může být pryč 14 dní, nebo klidně rok či déle. * Tohle všechno Naomi ví, teda to předpokládá.* Bylo by ale dobré, kdyby se vrátil brzo.. chci aby viděl jak splním geninské zkoušky.. *Při těchto slovech se smutně podíval na jídlo, ze kterého si vzal poslední kousek. Jakmile si poslední kousek vzal, tak položil hůlky vedle misky, zvedl misky a vypil i přebytečnou vodu.* Děkuju za jídlo. *S těmito slovy se zvedl ze stolu a šel dát na umytí použitou misku.* Pokud nevadí, tak půjdu zpět do pokoje, nebo potřebuješ s něčím pomoct?

*Pousmiala sa keď jej venoval úsmev a prikývla na jeho slová, že sa teší na ďalší týždeň. Na chvíľu to skoro vyzeralo, že sú si blízky keď tu takto spoločne sedeli, jedli a debatili a teda si Naomi veselo hojdala pod stolom nohami. Keď Naoto nadhodil možnosť, že "čo ak" budúci týždeň nepríde to jedlo - trošku prekvapene zdvihla tvár a nakoľko mala plné ústa nudlí - nestihla na to reagovať. Ďalej jej odpovedal na tú otázku... ohľadom toho kedy sa asi vráti ich ocko. V podstate ale povedal, že nevie a len zhrnul to, čo už vedela. Už-už chcela povedať, že sa jej snívalo ako ocko prišiel a doniesol im darčeky, no kým otvorila ústa - Naoto opäť prehovoril a jeho slová ju poriadne rozosmutnili. Aj ona chcela aby bol ich otec doma a videl ako spoločne s bratom uspejú v geninských skúškach.. no Naoto myslel len na seba. Povedal, že chce aby otec videl ako splní on geninské skúšky a - nijako ju do toho nezahrnul. Koniec koncov - tak ako vždy. Myslel len na seba, nie na ňu.* Ak tu aj nebude, určite bude na teba pyšný. *Zašomrala a sklonila tvár bližšie ku svojej miske. Chuť na jedlo ju celkom prešla - len sa v tom tak nimrala paličkami. Potom sa Naoto nechcel rozprávať, nechcel sa s ňou hrať, nespýtal sa jej na to aký mala deň ... nič. Nechoval sa ako jej brat, nezaujímal sa o ňu, nechoval sa ani ako jej kamarát.. trošku z toho bláznila. Nestaral sa o ňu ani z polovice tak ako sa starala ona o jeho pohodlie. Nevedela prečo je voči nej tak chladný nakoľko vždy robila prvé posledné len aby sa mu zavďačila. Len aby si ju všimol. Starala sa o dom, upratovala, ukrajovala zo svojho voľného času - vďaka čomu sa mohol Naoto venovať viac tréningu... no nijako nedával najavo, že by si vôbec všimol to ako sa o neho stará. Opäť sa len uzavrel do seba a chcel odísť a skryť sa pred ňou do svojej izby.* Vylož pred dvere prosím svoje špinavé oblečenie.. budem prať. *Prehovorila len keď sa jej opýtal či s niečím nepotrebuje pomôcť a ani sa na neho nepozrela, bála sa, že keby sa im stretli pohľady tak by z jej očí vytušil aká je smutná z jeho postoja voči nej.*

*I když to možná tak nevypadalo, tak o svojí sestřičku se staral, nebo se spíš o to svým způsobem snažil. Nechtěl jí zahrnovat do svých problémů co má na akademii, nechtěl hlavně aby se do toho motala, aby nedostal on ještě větší lekci či při horším případě aby někdo neublížil jí. Trošku na tom nese i vinu jeho schopnost komunikace, která není nejlepší a má častokrát problém se vyjádřit správně.* A co ty? Nechceš aby byl otec pyšný i na tebe? *Optal se zvědavě. Vždy když se blbě vyjádřil a sestřička ho na to tímto způsobem upozornila, že by měl být třeba otec pyšný pouze na něho, tak se snažil zachránit situaci. No, nezbývalo mu nic jiného, když se blbě vyjádřil. Pak ho ovšem napadla ještě jedna věc, kterou by mohli udělat společně.* Tak mě tak napadlo.. nechceš si dát společný trénink? *Optal se zvědavě. Dneska ještě netrénoval  krom toho, že se snažil naučit jednu techniku, kterou dneska probírali ve škole. Skoro nikomu se nepovedla krom pár jedincům. Ti, kteří měli skutečné nadání. Pokud by Naomi souhlasila, tak by jí dal Naoto slovně najevo, ať se připravý a počká na něj dole. On si musí najít ve svém pokojíčku nějaké svoje oblečení, které není špinavé. Bez ovšem odejde, tak jí odpoví na její větu ohledně jeho špinavého prádla.* To prádlo pak umyjeme spolu, co na to říkáš? Myslím si, že by se nám společný trénink hodil. Něco jako příprava na geninské zkoušky, které nás jednou čekají.*O geninských zkouškách věděl moc dobře. Věděl o tom jak tu probíhají. Nebyli tu zrovna nejlehčí zkoušky. Na ně je potřeba se opravdu připravit.*

*Naomi po jeho otázke či nechce aby bol otec pyšný aj na ňu očerveneli líčka.* S-samozrejme, že chcem.. nechcem sklamať ani jedného z vás. *Najprv sa trošku zakoktala, no druhú vetu povedala celkom rozhodne. Bola to pravda, to čo mu odpovedala bol jednoduchý fakt, neklamala mu. Najviac sa bála toho, že by ju zavrhli, že by pošpinila meno svojho otca a svojho brata. Po tejto otázke Naomi paličkami bezmyšlienkovite prechádzala v miske zo strany na stranu a sledovala ako sa biele nudle vlnili pomedzi hůlky - keď tu zrazu povedal Naoto niečo prekvapivé. Zdvihla ku nemu pohľad a pár krát zažmurkala - a vyzerala skoro akoby si nebola istá, či ho dobre počula. Nesúhlasila však okamžite, vedela, že ju čakajú ešte povinnosti a domáce úlohy - no keď sa Naoto ponúkol, že jej potom s tým praním pomôže - nebolo o čom váhať.* T-tak dobre! *Odvetila váhavo a chvatne sa postavila od stola aby upratala svoju nedojedenú porciu.* Kde chceš trénovať? A čo budeme trénovať? Súboj? *Zasypávala ho otázkami kým umývala riad a keď bola hotová otočila sa na svojho brata pripravená ho nasledovať kam bude chcieť.*

*Nad její poznámkou se jen pousmál ohledně toho, že nechce nikoho zklamat. Toho koho nechce zklamat je hlavně ona sama což jí neřekl, nepřišlo mu to vhodné. Při svém skoro odchodu se ještě jednou podíval na Naomi a viděl jak jí něco trápí. Nechtěl se do toho motat, možná to bylo kvůli tomu na co se jí zeptal, nebo kvůli něčemu úplně jinému. Zdálo se, že jí to mnohonásobně zvedlo náladu. Teď si může říkat záchranář z těžkých situací. Když se pak položila několik otázek za sebou, tak se na ní otočil celým tělem. Byl připravený jít do svého pokoje nějak se převléknout. No, ty otázky byly důležitější.* Za 5 minut na zahradě. Zbytek se dozvíš za chvíli, dobře? *Pokud by Naomi souhlasila, tak by šel naoto do svého pokoje, který se nachází ve vrchním patře, kam se jde po schodech. Tam si na chvíli zalezl, samozřejmě kvůli tomu aby se mohl převléknout a trošku vymyslet tréninkový plán. On Samozřejmě nikoho nikdy netrénoval a netrénoval ani s nikým ve dvojici. Vždy sám, tudíž teď musí dost rychle improvizovat. Když se ve svém pokojíčku oblékl a připravil, což trvalo přibližně 5 minut, tak sešel dolů schody a vyšel ven na zahradu zadními dveřmi. Musel si promyslet co by spolu trénovali a co jí pořádně naučit. Něco za takovou krátkou dobu vymyslel. No, nebyl to sensei a tak ten trénink nebude tak dobrý. Sice něco pochytil od senseie v akademii, ale stále se mu nebude rovnat, když on to dělá několik řádů let. Na zahradě by už měla čekat Naomi, mě které dojde.*

*Naomi prikývla keď jej povedal, kedy má byť kde a keď odišiel z kuchyne - tiež sa chvatne nachystala na ich tréning. Potom vybehla na záhradu o pár minút skôr než Naoto chcel a bola úplne vo vytržení z toho, že sa jej brat rozhodol takýmto spôsobom venovať. Dnes bol najlepší deň v jej živote - jej dušička plesala! Toto bolo niečo úžasné, nečakané a naplňujúce! Mala chuť tancovať, mala sa chuť smiať a nakoľko mala šesť rokov a bola trošku čudná - rozhodne jej nič nebránilo v takomto prejavovaní čistej detskej, nevinnej radosti. Ako bežala - naraz sa uprostred záhrady prudko zastavila a s nadšeným úsmevom rozpažila ruky. Potom sa zatočila na jednej nohe dookola svojej osi - ako keby bola len tanečnica v šperkovnici. Hlava sa jej pri tom veľmi rýchlo zatočila a teda sa zvalila na zem a nad svojou neohrabanosťou sa sama na sebe zasmiala. Následne uprela pohľad na nebo a ležiac tak v jemnej hmle, držiacej sa pri zemi, priam zhypnotizovane hľadela na veľký mesiac.* "Musím dať do tréningu všetko, nech to so mnou Naoto len tak rýchlo nevzdá a nech chce so mnou trénovať znova.. a znova .. a znova!" *Pomyslela si a nedočkavo si zahryzla do spodnej pery. Pri predstavách čo všetko so svojim bračekom môžu robiť úplne prestala vnímať čas. Zažmurkala a prebrala sa skoro ako zo sna, až keď sa dvere vedúce na záhradu otvorili. Posadila sa a kým ku nej Naoto dorazil - už stála na nohách a od potláčanej radosti sa pohupovala natešene dopredu a dozadu až jej pri tom poskakovali hore-dolu jej ružové kučery. Bola pripravená splniť každé jeho prianie, každý jeho pokyn, každý rozkaz aj keby bol milión krát náročnejší než od ich senseia v akadémii. V jej veľkých, belasomodrých očiach, ktoré mali rovnaký odtieň ako tie jeho, si mohol prečítať, že odhodlane očakáva na jeho inštrukcie.*

*Když přišel na zahradu, tak si všiml, jak se zvedá, ale než k ní došel, tak se stihla zvednout ze země. Vypadá velice nadšeně, nejspíš jí ta zpráva o společném tréninku potěšila, bylo to na ní vidět a doslova to z ní vyřazovalo. Naomi byla trošku jiná.. Nebyla skleslá z této tmy, která je tu dnem i nocí jako většina ostatních, hlavně dospělých, kteří prý slunce kdysi dávno viděli. No, dávno, bylo tu tak 7-8 let zpět? podle jejich slov. Někteří už nedokázali určit ani přesný čas a měli rozhozený spánkový režim. Neřídili se hodinami.* Než začneme trénovat.. Máš něco co by jsi chtěla trénovat, či máš něco na co by jsi se ráda zaměřila? *Optal se. Byla to vlastně jediná věc, kterou si dopředu připravil. Na jeho mrňavou hlavičku to je úctyhodný výkon, který si zaslouží pochvalu.* "Jsi dobrý!" *Pochlubí se sám pro sebe. Počká než mu odpoví a až domluví, tak promluví opět on.* "Já jsem se třeba začal učit techniky z učebnice, dost jsem trénoval. Nepředpokládám, že budeš umět nějaké techniky, ale já navrhuji dát si nějaký trénink a pak až souboj. Nebo jestli chceš, tak můžeme si dát souboj hned. *Nebyl moc dobrý v učení a trénování ostatních a bylo to vidět. Snad toto bude stačit.*

*Stála tam napnutá ako kšandy a keď sa opýtal či má niečo čo by chcela trénovať - priložila si ukazovák na pery a zamyslela sa.* Hmm. *Vydala zamyslený zvuk a poklepkala si prštekom po svojich plných perách. Už v škole Naomi prišla na to, že je veľmi dobrá v ovládaní chakry a je aj celkom rýchla - teda oproti svojim spolužiakom, no inak v súboji extra nevynikala. Nebola veľmi silná za čo mohol ako jej vek tak aj jej útla postavička.. hoci boli s bratom dvojičky už teraz bola drobnejšia a chudšia než on.* Čo keby sme začali s tréningom medvedieho objatia! *Zazubila sa a vrhla sa bratovi so smiechom okolo krku. Skutočne ju večná tma nedeprimovala ako ostatných - skôr naopak, pohľad na mesiac zbožňovala a dokázala sa na neho dívať aj hodinu v kuse bez toho aby to považovala za stratu času. Ak jej Naoto dovolil aby ho objala - po chvíľke by ho pustila a ustúpila by od neho. Ak by to nedovolil proste by len ustúpila.* Ďakujem, ďakujem, že budeš so mnou budeš trénovať .. si v tom istotne dobrý! Veď chodíš stále odretý a samá modrina - musíš sa naozaj snažiť! *Hlesla úprimne, nesnažila sa mu lichotiť, proste len povedala čo mala na jazyku.* Čo tak rozcvička, trošku tréning na výdrž a silu a potom súboj? *Chvatne zo seba chrlila slová div sa nezakoktala z čoho bolo ešte viac jasné ako je natešená - do toho ešte veselo rozhadzovala rukami takže jej nadšenie mohlo byť vidieť už z diaľky. Ona sama sa už naučila dve techniky z učebnice pred nejakým časom - prišli jej veľmi praktické obzvlášť jedna z nich vďaka ktorej dokázala vymetať pavučiny v dome aj bez použitia rebríka. A samozrejme vďaka tej technike dokázala liezť aj po vypnutých atrakciách v chátrajúcom zábavnom parku, ktorý roky už nefungoval.*

*Než stačil odpovědět na její slova, tak už mu stačila viset na krku. Nijak se nebránil.. Jen ho to překvapilo. Nebyl na to ani moc zvyklý, ale není problém si zvyknout.* Nemusíš děkovat, to je samozřejmost, pomáhat sestřičce. *Trochu se zarazil, když řekla, že se musí velmi snažit, kvůli tomu jak jsou vidět modřiny na jeho těla od trénování.* "Kéž by to bylo od trénování.." *Smutně si pomyslel. Bylo to i na něm krátkodobě vidět, pak zase nahodil svojí milou tvář na Naomi.* Klidně můžeme začít s rozcvičkou, můžeš si dát nějaké dřepy a nějaké kliky. Pokud ti to půjde.. můžeme do toho zakomponovat i jinou aktivitu, ale uvidíme. *Měl v plánu smíchat dřep i klik v jedno, což sám u sebe ještě nezkoušel, ale Naomi byla v tomto krásný pokusný králík.. Teda pokud jí to půjde zvlášť. Pokud ne, tak nebude mít smysl ztěžovat. Ba naopak ještě ubere.* Můžeme začít? Já se na tebe budu asi dívat a kontrolovat, nebo jestli chceš, tak si můžu dát rozcvičku s tebou.

*Naoto vyzeral byť jej nečakaným objatím zaskočený. Samozrejme doteraz si voči nemu nič také nedovolila nakoľko si myslela, že ju nemá rád. Dnes to však vyzeralo inak - skoro ako keby jej brata vymenili. Povečerali spolu, ponúkol jej pomoc pri praní, navrhol spoločný tréning... Naomi bola celkom emotívna a teda nemohla nad tým len mávnuť rukou. Chcela aby vedel, že si to skutočne váži. Jeho ďalšie slová ju zaskočili rovnako ako jeho celkové správanie - no v pozitívnom zmysle slova. Zoširoka sa usmiala a keď sa zatváril milo ustúpila od neho a bola pripravená na jeho pokyny.* Nechám to na tebe! *Odvetila keď sa jej opýtal či bude preferovať aby cvičili spolu či aby bol len jej dozor. Tak ako jej braček zamýšľal, najprv sa rozcvičila, ponaťahovala sa, rozohriala svaly a keď bola hotová - tak sa Naomi mierne rozkročila a pustila sa do drepov ako ich to učili v škole. Dávala si pozor aby jej kolená nepredbiehali špičky na nohách a pokúšala sa pri tom mať stále vystretý chrbát - keď sa totiž hrbila tak ju to ťahalo dopredu a nedrepovalo sa jej najlepšie. Jedným očkom pri tom sledovala svojho brata a čakala od neho nejakú kritiku, či upozornenie, že robí niečo zle.*

*Způsob jakým bude vést dnešní trénink nechala jeho sestřička na něm. Musel se tudíž zamyslet, jestli něco z toho co ho napadlo dobrý nápad a jak se bude cítit Naomi, když s ní bude Naoto trénovat. Na jednu stranu ale řekl, že by mohli spolu trénovat a ne jen jí učit a jí trénovat. Proto se rozhodl, že si společně s ní dá rozcvičku. To je skvělý nápad. Proto začal s dřepy a kliky. Naštěstí už nemusel provádět "dívčí" kliky na kolenou, ale obyčejné.* Až budeš mít 10 kliků a 10 dřepů, tak si dej chvilku pauzu. *Oznámil jí ještě než začala se rozcvičovat. Naoto si taktéž udělal od každého 10. Dřepy byli v pohodě, ale kliky, ty šli o to hůř, nebylo to tak snadné. Když to měl hotové, tak se opět postavil. Pokud Naomi ještě neměla dodělané první dva cviky, které je zadal, tak na ní počká, i když by je měla mít hotové dřív jak on, začala s nimi taktéž dřív.* Tak.. asi by jsme si měli dát další část rozcvičky.. Ta bude snazší. Rozpohybujeme různé svaly na těle. Začneme kroužit nejdřív zápěstím. *Po tom co tohle řekla začal kroužit i on zápěstím. Stál před ní čelem, tak aby se na sebe navzájem dívali, aby se dívali.* A na druhou stranu. *Řekl a to samé i udělal.* Teď předloktím a pak opět na druhou stranu. *To co řekl teď, tak opět udělal. Jako správný trenér.* Teď celými. *Jejich konverzace zůstávala stále u pohybu rukou, což doufal, že se toho Naomi chytí a bude dělat to samé. Na jednu stranu ona i může vidět pohyby co dělá Naoto a jen je kopírovat.*

*Po rozcvičke nasledoval tréning. Jej braček jej zadal 10 drepov a 10 drepov a napokon sa pustil do cvičenia spolu s ňou. Trošku závistlivo pozerala ako dokáže urobiť 10 klikov bez toho aby mal kolená na zemi tak ako ona (dievčenské kliky). Bola to však pre ňu zároveň dobrá motivácia - keď videla o koľko je lepší, vedela, že sa musí proste začať snažiť viac aby ho dobehla. Keď napokon docvičila posledný klik ruky sa jej chveli a zápästia ju pobolievali - vyhovovalo jej teda, že po týchto cvikoch začal Naoto rozcvičovať zápästia. Opakovala po ňom krúživé pohyby so sústredene prižmúrenými očami čo mohlo na tváričke tak malého dievčatka pôsobiť trošku smiešne. Predlaktím začala krúžiť vo chvíli kedy aj Naoto a opakovala po ňom aj keď zavelil, že má krúžiť celými rukami.* Bol by z teba dobrý veliteľ.. kapitán ako je ocko. *Usmiala sa na neho Naomi, no pri tom neprestávala krúžiť rukami tak ako ju inštruoval. Bola si istá, že keby bol ich ocko doma tak by sa na nich díval z okna a na Naota by bol obzvlášť hrdý za to ako sa ujal vedenia ich dnešného spoločného tréningu.*

*Jak předpokládal, tak Naomi byla hotová o něco dřív jak Naoto s prvními dvěma cviky, které jí zadal. Pak Téměř dokonale kopírovala jeho pohyby rukou, kroužení zápěstí, předloktí a ramen. Naoto to taky samozřejmě nedělal úplně perfektně, stále se to učil, pro tuto chvíli to ovšem postačí. Po tom co dokončil tuto část rozcvičky, tak přešel na další.* Tak, teď dej nohu před sebe jako já. *V tu chvíli už přecházel do postoje, kdy si dal pravou nohu před sebe a snížil se, čímž snížil i své těžiště.* Měla by jsi cítit jak ti pnou svaly na stehně, zadní nohu drž nataženou. *Dodal jí informace, které k tomu jistě potřebovala. Mělo by jí pnout stehno, které by měla mít za sebou natažené.* Teď zkus ještě podseknout pánev a snažit se jí vytlačit před sebe, jako kdyby ti měla vyjít z těla a odkráčet pryč. *To samé taktéž udělal.* Pak jen prohoď nohy a udělej to samé. *Tím podseknutím pánve by jí mělo stehno pnout ještě o něco víc. Skvělá věc na protažení. Nohy si i on prohodil aby si neprotahoval pouze jednu stranu, ale obě. Po tom už mu jen stačilo aby přešel na další část tréninku. Přesněji řečeno protahování. Rozhodl se protáhnout ještě boky, které ještě neměli šanci. Začal kroužit vrchní částí těla kolem dokola. Spodní část těla měl jako přikovanou k zemi, která se ani nehnula. K tomu dodal i nějaká slova.* Nezapomínej, že se ti spodní část těla nesmí moc hýbat, ta by měla ideálně zůstat nehybná.