Ulička Sekkusu

*Když na něj vykřikla, jen si povzdechl. Ani nešel dál, jen pak seskočil a trochu si potřepal rukou a prsty.* Nepodvádím! Využívám svého okolí! *Se smíchem se obhájil. Teď zase oba znali svojí pozici, jako kdyby šli od začátku.* Chceš, abych bojoval jako chlap? Fajn! Máš to mít! Budu o tvůj ručník bojovat neústupně jako skála a připlížím se k tobě jako mlha! Ani se nenadáš a budeš bez ručníku. *Zasmál se. Měl tu výhodu, že byl teď kombinací obou vesnic. Takový bonus.* Dobrá! 3...2...1...Teď! *Jak dokončil počítání, tak začal dlouhými kroky jít k ní (gif), no když už mu jeho odhad říkal, že je v dostatečné vzdálenosti, ukročil pravou nohou ne dopředu, ale trochu do strany, aby se k ní dostal z boku. Ale jen tam šlápl a nohu zase stáhl k sobě. Chtěl tím odlákat její pozornost, aby se případně natočila na tu stranu a pak se ve skutečnosti vydal na druhou stranu a mávnul rukou ve výšce ručníku s nadějí, že ho najde.*

*Neveriacky sa zasmiala.* Presne to isté tvrdil aj Ryuu. *Mala si chuť capnúť po čele. Mierne sa sčervenala pri jeho slovách, keby to nebol Yin, pomyslela by si, že ten "ručník" o ktorý chce bojovať je len metafora.. no bol to len Yin. Safe. Potom počula ako zoskočil naspäť na žinenku a prikrčila sa, len čo odpočítal ich súboj doslova cítila ako sa približuje. Došľapol nohou vedľa nej - teda, myslela si to lebo počula jeho nohu zahnala sa po ňom rukou, no jej dlaň prešla len vzduchom. Pravú ruku držala stále ochranársky nad uteráčikom. Čupla si a vykopla nohou s úmyslom ho podknúť, ak by znova prešla len vzduchom, plánovala urobiť kotúľ dozadu a udržať si od neho bezpečnú vzdialenosť.*

*Udělal úspěšně krok doprava, ale ve skutečnosti se vydal doleva. Bohužel když šlapal doleva, tak se skrčila a pokusila se ho podkopnout. Jen zacítil vánek vzduchu, který se rozvířil tím, jak se skrčila. No už nestíhal zareagovat. Měl teď nohy daleko od sebe, takže když mu jednu podkopla neměl jak udržet rovnováhu a sletěl na bok na zem. Ručník měl na boku co nebyl na zemi. No hned jak si to uvědomil se začal válet sudy pryč od ní. Doufal, že nezareaguje dost rychle na to, aby mu vzala ručník. Po asi 3 otočkách se postavil - ať už by byl ručník nebo nebyl.* Uf, no, to bylo nečekané. *Řekl by to v obou případech, ať už by prohrál nebo i kdyby hra ještě pokračovala.*

*Nečakala, že niečo trafí - keďže jej ruka prešla vzduchom aj predtým keď ale predsalen Yinovu nohu nejakým zázrakom trafila a počula ako dopadol - vrhla sa po ňom. Dopadla na všetky štyri a rukami sa snažila márne nahmatať pred sebou jeho telo či dokonca uterák.* Sakra! Sakra! *Smiala sa keď jej ušiel a teda unikol jej pátravým rukám.* Mali ste šťastie pán Yurinachi, druhý krát vám to ale neprejde. *Varovala ho a stále pri tom postupovala dopredu, prehnutá na všetkých štyroch ako mačka lebo predpokladala, že sa ešte nestihol postaviť. Mýlila sa ale lebo prehovoril a jeho hlas bol vyššie. Postavila sa teda tiež a skontrolovala si uteráčik, ktorý bol stále bezpečne zastrčený za jej kraťaskami.* Tak fajn.. ďalšie kolo začína .. teraz! Priprav sa! Idem! *Zasmiala sa a rozbehla sa na neho smerom kde približne mal asi byť. Jednou rukou stále istila uteráčik, no keď len naprázdno prebehla tmou bola nútená zastaviť a potom urobila naprázdno výpad rukou smerom do ľava približne vo výške kde mal Yin pás.*

*Když se kutálel pryč a bylo slyšet, jak se smíchem nadává, jak ho nemůže najít, tak se taky smál.* Princezna trucuje a nechce být osvobozena udatným princem. *Odpověděl jí na jeho štěstí se smíchem. Ještě slyšel, jak tam ťapká rukama po zemi a hledá ho.* Samá voda! *Znova se zasmál. Předpokládal, že se už postavila a tak už pomalu přestával smát. Nejvíc ho rozesmálo to její nadávání při hledání na zemi. No najednou pak odstartovala další kolo a tak zpozorněl, co nejrychleji mohl. Jen slyšel, jak se k němu řítí kroky, ale byly trochu vychýlené a zastavila se nějak vedle něj. Natočil se k ní čelem, no pak přišlo něco, co nikdo nečekal. Jak se napřáhla po jeho ručníku a on k ní byl natočený čelem, tak mu vrazila do oblasti jeho pasu. Jenže on jak se k ni natočil, tak přikrčil nohy v kolenou a tak ho trefila do břicha a on jen od nárazu silně vydechl a upadl na jedno koleno a chytil si břicho. Nečekal to. Zas tak to nebolelo, jen ho to spíše překvapilo a lekl se a proto se mu podlomily nohy. Hned na se začal po 4 sápat po Keiyře. Věděl, že nemůže být daleko, když dosáhla ona na něj a teď už to bylo jen kdo z koho dřív zareagoval. Jestli ona na jeho úpad do kolen, nebo on po dopadu na kolena.*

Princezná nemá čo trucovať pred svojim princom! *Odpovedala mu so smiechom a potom sa frustrovane postavila keď sa zasmial, že len tápa v tme/vode. Keď sa postavila a zasiahla ho do brucha chcela dokončiť čo začala, no nečakala, že Yin skončil na kolenách a teda sa pri pokuse ho chytiť potkla a prepadla cez jeho chrbát na zem.* Kyaaa! *Vydala pazvuk a potom dopadla na žinenku. Teraz to bolo veľmi vyrovnané a teda sa naprázdno načiahla po YInovi. Netušila v tom zhone a strese čo chytá - či jeho chrbát či brucho. potom jej ale došlo, že asi kľačí lebo narazila do jeho rúk. Sama pri tom kľačala a rukami ho v podstate musela objať okolo pása aby dočiahla na jeho uterák. Napokon sa jej to ale podarilo a víťazoslávne sa zasmiala keď mu ho vytiahla spoza nohavíc. Pri tomto celom ale vôbec nestrážila svoj vlastný takže ak sa pokúsil o to isté je kľudne možné, že sa ho zmocnil tiež. Buď skôr, neskôr alebo presne v tej istej chvíli čo ho oň obrala ona.*

*Klečel na kolenou a najednou přes něj přepadla, když se mu asi nějak pokusila vzít ručník, ale asi nečekala, že klečí. Trochu se zasmál nad tím, jak zaječela.* Copak, vyděsil tě drak? *Narážel na draka, který většinou v pohádkách chrání princezny. Ale rychle se z toho vzpamatoval. Nechtěl prohrát. Už chtěl vyrazit proti ní, ale byla o kus rychlejší. V ten moment už v podstatě prohrál. Jak ho začala ohmatávat, aby se tak nějak zorientovala, kde je, tak to těžce nezvládal. Věděl, že to není jeho úmyslem, ale začal se různě kroutit a smát, protože ho to lechtalo. Najednou vrazila do jeho ruky a pak mu skočila kolem pasu a tím měla volný přístup k jeho ručníku. Chtěl to ještě zachránit tím, že se převalí na záda, ale nestíhal. Už bylo moc pozdě. Když už cítil, že nemá ručník, tak na ta záda nakonec opravdu dopadl a jen vydýchával ještě ten smích z toho lechtání.* Dobře, princezna prohrála a udatný princ jí za její dlouhé vlasy stáhl dolů z věže. *Zasmál se a trochu obrátil pohádku o Zlatovlásce.* No, v tom případě jsem ti dlužný jednu laskavost. Pořádně si rozmysli, co budeš chtít. *Trochu se pousmál. Nemohla to vidět, ale z tónu jeho hlasu to poznat mohla.*

*Nečakala, že sa bude tak smiať pri tom ako sa snažila nahmatať ten uterák. Mala čo robiť aby sa dokázala ďalej na svoju misiu sústrediť keďže by najradšej zabudla na uterák a poriadne Yina vyšteklila. Keď vyhrala zvalila sa na žinenku a so zavretými očami sa snažila upokojiť dýchanie. Ani si nepamätala kedy si dala naposledy takto do tela.* Bola to poriadne vydobytá láskavosť. *Priznala a trochu sa zasmiala. Hoci to bolo zvláštne, na tú tmu si začínala zvykať, dokonca mala pocit, že jej ostatné zmysly vnímala intenzívnejšie. Jemne drsný povrh žinenky, mäkkosť toho materiálu.. tón s akým Yin prehovoril.. Doslova mala pred očami ako sa usmieval.* Chcem kráľovstvo a pol princeznej ku tomu. *Zašomrala a pošúchala si pri tom oči. Samozrejme to naschvál domotala.* Ako sa ti páčil tréning v tme? *Chcela vedieť.*

No to teda byla. *Jeho dech a tep už se skoro zklidnil. I když to bylo ve tmě a ve výsledku se skoro nijak fyzicky nenamáhali, tak i tak mu to dalo docela zabrat. Přeci jen byl pořád v pozoru, padali jeden přes druhého a podobně. Takže kdyby řekl, že nebyl nějakým způsobem vyčerpaný, tak by lhal. I když pořád by klidně pokračoval. Stejně jako Kei, tak už si na tu tmu poměrně zvykl, ale nedokázal si v ní představit být nějak dlouho. Třeba být slepý, to by asi těžce nezvládal. Hlavně by se ho asi Mizukage zbavil. Jako slepý by mu byl k ničemu. Ale trénink velmi dobrý.* Nabízím království, ale místo poloviny princezny jen čtvrtinu a 2 ovce... *Řekl skoro na jeden zátah ještě vyčerpaně, než se kompletně uklidnil.* Bylo to super. Velmi zajímavá zkušenost. Nikdy mě nenapadlo trénovat po tmě. *Řekl vesele. Pak se ale trochu zamyslel.* I když, když je člověk sám, tak to asi moc nejde. *Zaksmál se.* Co teď? Máš nějaký další zajímavý trénink? Nebo to už utneme? J8 tě totiž asi nemám moc co naučit v Taijutsu. *Trochu se zasmál.*

*Zasmiala sa.* Čo by som robila s ovcami.. A vlastne. Čo by som robila s princeznou. Hmm... *Zamýšľala sa a potom na neho v tej tme pootočila hlavu - čo samozrejme nemohol vidieť.* Myslíš, že teraz keď približne vieme aké to je.. Tie zvuky a kroky. Myslíš, že by sme mohli skúsiť boj? *Opýtala sa zvedavo a trochu natešene samozrejme myslela na fakt, že má stále zafačovanú tvár a teda to bolo riskantné, no aj tak to chcela skúsiť.* Minimálne by som si chcela napočúvať aké to je keď robíš kotúľ alebo keď ma obiehaš. Ak sa stane niekedy, že skončím bez okuliarov.. Potrebujem to vedieť. *Šepla.. Toto ju naviac zo všetkého desilo.*

Joo, tak to nevim. To už bys musela vyřešit sama. Byly by to tvoje ovce...a princezna. *Zasmál se a pak si jí vyslechnul. Pomyslel na svůj nos, ale chtěl to zkusit a určitě nenechá nějaký zlomený nos, aby mu v tom překážel. Pokud ho do něj udeří, tak to bude prostě jen lekce, aby se naučil lépe bojovat bez zraku.* Určitě. Asi teda nebudeme zvládat žádné komplikované chvaty, ale úplně základní Taijutsu bychom mohli zvládnout. *Pousmál se. Doteď to byla jen taková hra, dá se říct, ale teď už šlo do tuhého. Mohli se nějakým způsobem i zranit.* Jasně, kotouly, přemety, dopady...všechno bude. *Hlasitě se zasmál. Byl ochoten jí vyhovět ve všech ohledech. Ona ho spoustu věcí naučila, proč by nemohl udělat pár kotoulů, aby slyšela, jak to zní. Bylo to to nejméně co pro ní mohl udělat. Hlavně na konci její věty slyšel úbytek hlasu a trochu skleslý tón. On se však stále usmíval. Čím víc času s ní trávil, tím víc věděl, že jestli mu vyjde jeho plán, tak to bude stát za to. Už se těšil, až jí to dá. Jaká bude její reakce a všechno.* Takže souboj? *Postavil se a čekal, než uslyší, že ona taky. V hlavě si mezitím přehrával, jak to asi může vypadat, ten jejich souboj bez zraku.*

*Zasmiala sa a mierne pri tom zavrtela hlavou, načiahla ruku s úmyslom ho poštekliť keďže si ju doberal. Prišlo jej to zlaté.* Veľmi rada by som najprv šla na to zľahka.. možno bez pästí a kopancov. Len dlane. Keď sa oťukáme a nezraníme sa pri tom.. môžeme pritvrdiť. *Navrhla mu a skúšala si to pri tom predstaviť. Nadšene sa posadila keď súhlasil, že bude robiť premety kotúle a všetko ostatné.* Ak sa naučíme bojovať bez nutnosti použiť zrak.. uvedomuješ si akú budeme mať výhodu? *Nadchla sa, hoci v jej prípade toto celé znamenalo tréning na udalosť, ktorá sa jej skôr či neskôr určite stane - a to bolo prísť o okuliare počas boja. Každopádne Keiyra sa postavila a trošku sa začala naťahovať.* Tak súboj. *Zopakovala po ňom a vystrela ruky.. urobila váhavý krôčiky dopredu aby sa dlaňami dotkla jeho hrude.* Tak.. teraz vieme vzdialenosť. Mám vystreté ruky. *Informovala ho a pripomenula mu pravidlá.* Päť zásahov dlaňou a je koniec kola. Vždy bude útočiť jeden - po skončení kola sa vymeníme. *Rozhodla nakoľko sa zdalo, že čo sa týka "tréningových - taijutsu hier" tak mala vďaka jej mame o dosť viac nápadov.* Začnem ja. *Podujala sa na túto úlohu, spustila ruky čím sa ho už nedotýkala a zhlboka sa nadýchla, vydýchla. Mierne pokrčila kolená a pustila sa do odrátavania.* 3...2...1 Idem! *Len čo to povedala urobila výpad pravou rukou na jeho hruď - v podstate na to isté miesto kde mala ešte pred chvíľou položenú dlaň. Yin sa mal brániť.*

*Povedlo se jí ho trochu polechtat, než se posunem těla se smíchem odtáhl trochu dál.* Dlaně, rozkaz. *Zasalutoval a posadil se, přičemž jí dál poslouchal.* Velkou. I když nevím, jestli se dá naučit bojovat úplně bez zraku. Ale určitě na tom budeme líp, než kdybychom takhle netrénovali vůbec. *Trochu se nad tím zamyslel. Vůbec jí nechtěl nijak strašit svým názorem, že se to nedá naučit asi nějak perfektně, ale kdo ví. Bylo to jen to, co si myslel. Pravda mohla být někde úplně jinde.* Postavil se a najednou se dotkla jeho hrudi. Ještě, že jejich pozice nebyli opačně - ale co si budem, stejně by se asi nedostal do rozpaků .* Mhm. *Bezeslovně, jen za pomoci zvuků jí to odsouhlasil a představil si teda, kde asi přesně je. Jaká je její délka rukou. Kolena pokrčil stejně jako ona už jen z principu, aby tam nestál jako špalek. Jak to odstartovala, jeho ruce směřovali nahoru. Už jen protože se měl bránit, tak mu to přišlo logické. No nebylo to úplně vončo. Její ruka vrazila do jeho zvedající se ruky, takže si vrazil sám svým zápěstím do hrudi. Trochu ho překvapilo, jak nebezpečné to ve skutečnosti je. Neslyšel vlastně nic. Cítil jen jemný vánek, jak rychle pohnula rukou a to, že měl zrovna ruku na správném místě bylo rozhodně jen štěstí.* Počítáš tohle jako zásah? *Pro jistotu se zeptal. Dlaní ho trefila, ale jen do ruky. On by jako vykrytí počítal to, že se ho její dlaň nedotkne vůbec.*

*Snažila sa nezúfať po jeho slovách o tom, že bez zraku sa asi úplne dobre nedá bojovať a povzdychla si. Tak ako tak - pri svojom výpade vrazila dlaňou do jeho ruky.* Nie nie, nerátam! Vyblokoval si ma. *Rozhodla rýchlo zaskočená tým ako to zvládol. Dochádzalo jej, že je to naozaj ťažké.. a v jej prípade protivník bude mať tú výhodu, že bude vidieť. To bolo zúfalé.* Skúsim to teda znova. *Hlesla a opäť sa dala do odpočítavania.* 3.. 2.. 1.. Teraz! *Nadýchla sa, ešte viac pokrčila kolená s cieľom dať mu "pac" niekde medzi jeho bruchom a koncom rhudného koša. Potom uskočila na stranu. (Do prava) A opäť vystrelila pravú aj ľavú ruku, ktoré ho mali trafiť do ramena, prípadne do boku. Ak by Yina Trafila nahlas by si to odrátavala.*

*Jakmile mu odpověděla, bylo mu jasné, co se jako úder počítá. Pořád se usmíval. Bavilo ho to. Pořád ho to nutilo být v pozoru, jako v reálném souboji, i když šlo jen o obyčejný trénink. Ne, že by se v obyčejném tréninku nesoustředil, ale reálný boj bylo něco úplně jiného a tohle mu to velmi připomínalo. Když řekla, že jdou od začátku, tak automaticky přikývl, čehož si nemohla všimnout, ale kdo mlčí, souhlasí. Jak už počítala, tak trochu skrčil kolena a zvedl ruce, takže je nezvedal až po dopočítání jako minule. Bohužel je měl víc u tváře. Kdo ví proč. Ale asi proto, že si spíš bránil krk a začátek hrudníku spíše instinktivně jako dokonalý středobod mezi případným vykrytím úderu na hlavu nebo úderu, který bude směřovaný naopak níž. No bohužel právě kvůli tomu měla volnou cestu na jeho hrudník, do kterého udeřila.* ,,Ups...” *Řekl si v duchu, vůbec nečekal, že tam zaútočí. Respektive nebyl schopen nijak určit, že to udělá. Ucítí jen slabý vánek, ale už bylo pozdě. Co ale slyšel byl její úskok do strany. Slyšel, jak tam dopadla, ale už bylo pozdě. Její odražení od země nezaregistroval kvůli jejímu úderu, který ho překvapil tak, že mu to prostě uniklo. Otočil se za zvukem. No bylo pozdě. Už cítil její úder na jeho rameni. Proto jen klepl zuby. Přišlo mu to velmi těžké. Už věděl, proč se tolik bojí přijít o brýle v souboji. Jako další obranný postoj zvolil to, že dal ruce před sebe. Jednou si kryl výšku ramen a hrudníku a druhou trup - ruce měl stylem, že zápěstí a loket jedné ruky byly ve stejné výšce. Přišla mu to jako nejlepší možná pozice rukou na bránění před útoky, které nevidí. Měl tak pokrytou asi největší část.*

*Zazubila sa keď sa jej podarilo zasadiť mu prvý úder.* Prvý .. *Potom čo uskočila a zasiahla ho až dva krát dych sa jej zrýchlil.* Druhý, tretí. *Pacla ho po boku a ramene. Potom sa počas otočky chcela dostať za Yinov chrbát. kde mu chcela dopriať ďalší flákanec. / / Ak sa jej to podarilo a Yin sa nijako neotočil opäť by uskočila - tento krát naspäť dozadu. Predpokladala totiž, že sa na ňu otočí a bude chcieť zahájiť nejaký protiútok alebo hocičo iné. Bolo veľmi ťažké odhadnúť jeho reakciu keď ho nevidela. Musela sa spoľahnúť len na intuiciu a na to čo by sama urobila v podobnej situácii. Zostalo jej len dúfať, že to odhadla dobre a že Yin uvažuje podobne ako ona.*

*Trochu ho frustrovalo, jak si to nahlas počítala a dávala mu najevo, že se blíží k cílovému počtu. Při jeho otáčení ho trochu vykolejily ty dvě rány, které mu zasadila, takže pro ní nebylo vůbec těžké, zasadit mu další, když se dostala zase do strany. Měl prostě pomalé reakce. Dostal flákanec. Sám si tentokrát v duchu přidal jedno číslo úderu. Věděl, že jí chybí už jen jeden a zatím se točila jen do jednoho směru. Nepředpokládal, že by se otočila znova do další strany a že mu to spíš bude chtít komplikovat tím, že se otočí zpátky. Proto se po úderu ani neotáčel dál, jen se naklonil na druhou - zpátky - stejně jako Kei a čekal úder. Jen tam tak máchl rukou, aby zjistil, jestli tam vůbec je. Doufal, že ano, aby si nepřipadal alespoň jako totální trouba. Jako úder to nepočítal ale, věděl, že teď útočí ona a on se jen brání.*

Štvrtý! *Zvolala víťazoslávne predtým než uskočila do strany. Yin to ale predvídal a zahnal sa po nej. Trafil ju do hrudníka, no ignorovala to. Pravou rukou odrazila tú jeho a ľavou urobila výpad dopredu. Rátala s tým, že ho jej protiútok rozhodil a teda, že sa nebude kryť. Ak sa jej to podarilo s nadšením vykríkla;* Piaty! *Potom sa zasmiala a trošku sa začala vydychovať.* Tak fajn, teraz si na rade ty. *Zvolala veselým hlasom a postavila sa do bojovej pozície. Ruky držala pred sebou, mierne skrčené tak, že dlane smerovala pred seba. Mala ich vo výške svojej hrude.* Môžeš to odrátať. *Znela veselo.*

*Jeho ruka, jak se s ní ohnal, vrazila do poměrně měkkého povrchu, což ho trochu zarazilo. Chvíli mu nedocházelo, jak ji vlastně trefil, no pak mu to došlo.* ,,Aaah, její hrudník!" *Zahlásil si v duchu vítězoslavně, že na to přišel. Nijak ho to nerozhodilo. No pak když jeho ruku poslala pryč, jen se otočil pohledem za ní, no pak se podíval zase před sebe. Ne, že by tam něco viděl, ale prostě věděl, že tam je. No pak přišel zásah na hrudník, po kterém si sedl na zadek na zemi. Povzdechl si.* Ah, vyhrálas. *Pousmál se a postavil se zpátky na nohy. Taky se trochu skrčil jako ona.* Dobře. 3..2..1..start! *Jak to odpočítal, tak se skrčil ještě víc a úderem dlaní se jí pokusil vrazit do břicha. Věděl, že je na tom s Taijutsu lépe než on a třeba jí napadlo něco úplně jiného, ale bohužel nebyl schopen vymyslet co a tak to zahrál tak, jako kdyby proti němu stál on sám. Proto doufal, že si bude bránit spíš vrchní část těla.*

"Uvažuj, sústreď sa.. toto ťa môže stáť na misii život Keiyra." *Pripomenula si a zhlboka sa nadýchla keď začal odpočítavať. Prvý úder mu vyšiel a trafil ju do brucha. O krok cúvla a prudšie vydýchla pri tom náraze. Tuhšie zavrela oči a mierne pokrčila kolená. Čakala na ďalšie odpočítavanie.* "Sústreď sa viac." *Povzdychla si a sústredila sa lepšie. Mala v hlave malý plán a dúfala že jej vyjde. Len čo to Yin odštartuje mala sa v pláne si rýchlo čupnúť a nohou podkopnúť tie jeho. Zaútočila by smerom odkiaľ pôjde jeho hlas.* Poď do mňa. *Vydýchla a bola vďačná, že Yin nevidel ako sa jej jemne chveli ruky, ktoré mala tak ako predtým jemne vystreté pred sebou v obrannej pozícii.*

*Trefil jí do břicha, což mu udělalo radost.* Jedna. *Počítal nahlas stejně jako ona předtím, když se bránil on a ona útočila. Pak se narovnal a dal jí trochu čas se vzpamatovat a připravit na jeho další pokus o to ji zasáhnout.* Připravena? *Počkal na odpověď a začal znova odpočítávat.* 3..2..1..start! *Byl rozkročený klasicky. Levá noha vepředu, pravá vzadu, trochu pokrčená kolena. Jak to odstartoval, tak najednou ucítil, její nohu na té své. Kvůli tomu, že vlastně nevidí, tak do nohou dával trochu víc síly na stabilizaci, aby nespadl. Proto když do něj kopla, tak jeho noha jen cukla, ale hned na to jí zastavil. Nebyl problém její sílu ustát. Náraz ho teda trochu štípl, přeci jen měla kosti mnohem pevnější než on.* Takže přecházíme do tvrdšího režimu? Už to nejsou jen dlaně? *Trochu se pousmál. Dodalo mu to docela adrenalinu. Ne, že by se bál dostat ránu, ale prostě celkově ho to docela napumpovalo. Díky její větě věděl, že je pořád před ním. Samozřejmě vtipkoval s tím přechodem do tvrdšího režimu. Pořád ji nechtěl nějak zranit a sám se bál tady máchat s pěstmi. Zůstal tedy u dlaní. Dupnul levou nohou do jeho levé strany. Šlo mu jen o to naznačit, že udělal krok tím směrem a ve skutečnosti ji zaútočil pravou dlaní do oblasti jejího levého boku. Ať už by zasáhl nebo ne, tak by zaútočil levou rukou do druhého boku. Pokud by zasáhl, tak by pořád počítal nahlas, stejně jako ona předtím.*

*Zasmiala sa keď povedal že prechádzajú do tvrdšieho režimu.* Útoky dlaňami.. pri obrane sme si pravidlá nedali. *Pripomenula mu prefíkaným hlasom a narovnala sa. Keď ju zasiahol druhý krát a jeho dlaň ju udrela do bruška, tento krát ju to neprekvapilo a dokonca mu druhú ruku ruku pri pokuse o druhý úder dokázala vyblokovať tým, že si rukami objala trup. Takže mal dva údery z piatich.* Je to sakramentsky ťažké, ťažšie než som si myslela, že by to mohlo byť. *Šepla keď jej pokusy o bránenie sa nevychádzali tak ako si predstavovala. A pri tom mali obaja rovnakú nevýhodu.. v súboji .. v súboji kde by stratila okuliare bude nepriateľ stále vidieť jej pohyby.* "Bože.. som pekne v háji!" *Pomyslela si trochu sa chvela.*

Dobrá tedy, tak jsem jen nevyužil svých možností. *Trochu se zasmál. Teď už to bylo jedno, ale mohlo to vypadat trochu jinak, kdyby taky něco dělal. První, respektive druhý úder trefil, no druhý vyblokovala rukou, kterou si přiložila na břicho. Mohl svojí druhou rukou jít třeba po její tváři, ale dal jí trochu prostoru. Nemohl jí tam těmi údery prostě zasypat. Nebo mohl, ale nechtěl.* Je to sakra těžké. *Jen jí doplnil. Naprosto s ní souhlasil. On se toho jako takového ale nebál tak jako ona. Měla na to pádný důvod. Ještě, že je tak chytrý a napadlo ho, co ho napadlo. Znova to odpočítal a odstartoval. Vzpomněl si, že chce, aby kolem ní dělal kotouly a podobně. Tak to taky udělal. Udělal kotoul do její pravé strany, pak pokračoval ve stejném směru a pak udělal jeden vzad, aby se vrátil. Pak jí ještě ve skrčení zase zaútočil na břicho.*

*Počula čudné zvuky ktoré zneli zo zeme ako keby ... robil kotúle? Pamätala si, že ho o to požiadala ale fakt, že to skutočne robil ju dojal, mala ho chuť objať, no namiesto toho sa snažila uložiť si to do pamäte a keď ten zvuk zrazu prestal spozornela. Yin opäť vyrazil na jej brucho. Ruky tam mala dopredu pripravené. Ucítila končeky jeho prstov, na nahej pokožke a pokúsila sa mu ruku zachytiť predtým než jeho dlaň zasiahla jej bruško. Ak sa jej to podarilo - ak bola dosť rýchla tak ho za tú ruku potiahla do strany, otočila sa ku nemu chrbtom s úmyslom hodiť si ho pred rameno.* (Taký ten klasický judo ťah) *Ak sa jej to nepodarilo tak ju zasiahol a Kei len zase roztrasene vydýchla.*

*Udělal kotouly, přesně, jak jí slíbil a jak jí vyrazil na břicho,, nešel plnou rychlostí. Byl v té tmě celkově mnohem opatrnější, takže když zaregistrovala jeho konečky prstů, byla dost rychlá na to, aby ho vzala za ruku, ještě než jeho dlaň dorazila na její břicho. Jak zatáhla, byl nucen se postavit, no pak přišla taková jejich, dá se říct, že i tradice. A to bylo to, že se proletěl vzduchem kolem ní a dopadl před ní na zem na záda - pokud myslíme stejný chvat. Jen silněji vydechne z toho nárazu a zůstává chvíli ležet.* Je neuvěřitelný, že jsi okradena o jeden smysl a já i tak letím vzduchem. Nebál bych se říct, že už si na to začínám zvykat. Ba mě to začíná dokonce i bavit! *Hlasitě se zasmál a postavil se tím kung fu zvednutím, jak se člověk přehoupne na ruce a s nimi se odrazí zpátky na nohy.* Ready? *Zeptal se jí, aby věděl, kde přibližně je její hlava. Bylo to proto, protože svůj další úder chtěl mířit tam. Odpočítal to a hned na to vyrazil pravou rukou do výšky jejího čela. Sílu do toho nedával skoro žádnou, aby kdyby se netrefil, tak nebyli se zlomeným nosem dva v jedné domácnosti. Pokud by se trefil do jejího čela, tak využije druhé ruky - levé a namíří jí to na pomezí hrudníku a břicha. Pokud by se trefil, tak ne dost silně na to, aby se z toho pozvracela - tuším, že se tomu říká solar a při pecce se člověk pozvrací.*

*Neskutočne sa jej uľavilo keď jej chmat vyšiel a keď sa napokon Yin zasmial - pridala sa ku nemu.. trošku nervózne, no predsa.* Ak by to bolo o zvyku .. nuž človek si vraj dokáže zvyknúť na kadečo ale ak sa ti to začína páčiť.. to je druhá vec. *Doberala si ho. Vyhrotila by ten vtip možno na to, že by si mal hľadať do života nejakú dominu, no pravdepodobne by sa na tento druh humoru nechytil. Bol jednoducho ešte mladý a ... veľmi nevinný.* Som pripravená.. asi. *Povzdychla si a ruky dala pred seba tak ako predtým. Keď potom Yin znova zaútočil .. Keiyra nečakala, že Yin zaútočí na jej hlavu nakoľko ona to neurobila ani raz kvôli jeho nosu. Tak nejak predpokladala, že zostane zameraný tiež len na úroveň od krku dole. Do čela ju teda zasiahol lebo to nečakala. Inštinktívne zdvihla ruky aby si chránila tvár pred ďalším jeho útokom, to ju ale zaskočil úderom do brucha. Prehla sa dopredu a naplo ju akoby sa jej chcelo vracať, no len prudkejšie vydýchla. Už to nerátala ale tak nejak predpokladala, že toto bol jeho piaty. Klesla na žinenku a unavene si ľahla. Rukami si zvierala brucho.* "Kvalitne sa pomstil." *Pomyslela si a neveselo zdvihla kútik v bolestivom úškľabku.*

Dělal jsem si srandu... *Řekl se smíchem a pak se postavil.* To beru jako ano. *Řekl klidně a s úsměvem na tváři ji dal ještě chvilinku času navíc, než začal počítat. Pak se odehrálo vše z předchozího odpisu. Úspěšně ji trefil do hlavy a jak předpokládal, uvolnilo se jí tím břicho. I když to sice naschvál ubral sílu, aby se z toho nepozvracela, tak to, že měl zvednuté ruce a tím pádem vzpřímenější trup, tak to nabralo horších účinků, než zamýšlel, ale naštěstí se z toho nepozvracela. Slyšel už jen, jak vydechla a dopadla. Z hlasitosti výdechu poznal, že to asi trošku přepískl, tak se nad ní z boku sklonil, jak slyšel, že si lehla.* Ježiš, promiň. Já, nechtěl jsem udeřit tak moc. Jsi v pořádku? *Jeho empatie vůči ostatním lidem byla vysoká od doby, co měl v sobě Gobi. Natož vůči lidem, na kterých mu záleželo. A jelikož Kei se nebál nazvat svou první kamarádkou, tak jí do toho okruhu počítal.* Přinesu ti vodu? *Řekl upřímně ustaraně a unaveně zároveň. Nezdálo se to, ale jejich dnešní trénink byl velmi vyčerpávající. Údery jí zasadil sice jen 4, ale bral to tak, že ten poslední přehnal, tak jí s tím nebude zatěžovat.* Vyhrálas. *Řekl s úsměvem.* Všechny údery jsi zasadila rychleji a navíc máš plusové body za to, že jsi mě dokázala prohodit vzduchem i za tmy. *Trochu se zasmál. Pokud by předtím řekla, že chce vodu, zašel by teď pro ní a cestou by rozsvítil. Jestli ne, tak by šel jen rozsvítit.* Zapnu světlo, nelekni se. *Upozornil jí a vydal se ke spínačům. Chodil velmi opatrně a hmatal před sebou rukama, dokud nenahmatá zeď a nezapne světlo. Když s emu to podařilo, vzal rovnou i její brýle, ale nejdřív si je pořádně prohlédl společně i s tou její home-made vychytávkou a pak jí je donesl i s jejím ručníkem - popřípadě šel hned na to pro tu vodu.*

*Vydala len pridusené E-E. Keď sa opýtal či nechce vodu. Snažila sa tú nevoľnosť len rozdýchať - keď sa Yin rozhodol zasvietiť to ostré svetlo ju oslepilo. Okrem toho, že bez okuliarov nevidela nič len machule - do toho to svetlo.. nepomohlo jej to v tom sa nepozvracať. To ale Yin netušil a teda mu to nezazlievala. Jednou rukou sa držala za brucho a druhou si zakryla oči.* Ak sa takto cíti víťaz tak radšej budem druhá. *Zašomrala neveselo. Proste si robila srandu sama zo seba tak ako bolo jej zvykom. Potom sa pomaly posadila a šúchala si pri tom oči akoby to mohlo pomôcť a zázračne by dokázala vidieť lepšie. Yin jej ale doniesol uterák a okuliare čo naozaj ocenila. Nasadila si ich a potom sa trošku poutierala uterákom.* Myslím, že na dnes mám dosť. Čo ty? Hm? *Uškrnula sa a zostala sedieť na zemi.*

*Pro vodu jí teda nezašel, tak jen rozsvítil a podal jí její věci. Posadil se vedle ní a viděl, jak se ještě svíjí v tom, že jí je zle. Docela ho to trápilo, ale už se omluvil a nechtěl se omlouvat pořád dokola, protože vědě, že to ničemu nepomůže.* No, tak to dneska nikdo nevyhrál ale. *Zasmál se. Sám by do toho prvního místa asi taky nešel, kdyby věděl, že to dopadne takhle. Skočil si pro vlastní ručník a pak se znova posadil vedle ní. Také si trochu utřel tvář od potu.* Tak co, je ti líp? *Zeptal se ustaraně a už v hlavě vymýšlel, čím by jí to mohl vynahradit.* Co, kdybych dnes udělal večeři já? Jako odměnu, že jsi mě porazila. *Vycenil na ní zuby. Asi to nebude tak chutné jako oběd od ní, ale tak bude se snažit, aby to dopadlo co nejlépe.* Já asi taky. Dala jsi mi dneska docela zabrat. *Řekl s úsměvem a ručníkem si symbolicky poklepal po čele, jakože si utírá pot. Povzdechl si a lehnul si na záda.* Než odejdete, tak z tebe budu takhle ždímat různé nové způsoby tréninku a nové Taijutsu chvaty, co nejvíc budu moct. Připrav se na cestu peklem, než se vydáš na cestu širým světem. *Jan překlonil hlavu, aby se na ní podíval s úsměvem.*

*Keiyru v nepovracaní zachránilo asi hlavne to, že dnes raňajkovala len jablko. Rozdýchala to a bola ok. Keď si ku nej Yin sadol a starostlivo sa na ňu pozeral - uškrnula sa.* Možno by mi pomohla masáž.. hm hm. *Zatiahla a dotkla sa svojho krku no potom sa na Yina pozrela a zasmiala sa na znak toho, že žartuje.* Nezomieram o nič nejde. Večeru spravím ja ale ty umyješ riad. Hm? pľanceme si na to? *Zazubila sa a nastavila ruku na highfive. Ak si s ňou ťapol tak by mu ruku chytila, trochu sa o ňu zaprela a postavila sa.* Som pripravená, dostaň zo mňa čo budeš chcieť. Začnem ale sprchou tak ak ma ospravedlníš.. budem v hornej kúpeľni. *Usmiala sa a ladným, skoro tanečným krokom odkráčala ku schodom. Jasne mu tým naznačila, ktorá kúpeľna bude obsadená a ktorá voľná. Potom na neho zo schodov ešte zvolala.* Stretneme sa v kuchyni, princezná. *A už sa stratila v dome. Dopriala si voňavú kúpeľ a keď bola hotová zišla do kuchyne oblečená v červenom tričku a čiernych obtiahnutých legínach. Vlasy mala rozpustené.* Som tu, nesiem prekvapenie ale najprv hor sa na varenie! *Ako to povedala v ruke držala knihu/jej starý zápisník. Vybrala ju zo svojej knižnice v izbe a hodlala z nej Yinovi počas varenia čítať ak by mal záujem.*

*Klidně by jí nějakou masáž dal, ale když dala najevo, že vtipkuje, jen se pousmál.* Kdybys někdy ale masáž chtěla, řekni si. Jak už víš, sekundárně jsem lékař. Miluju Taijutsu. Myslím, že víš, kam tím mířím. O svalstvu lidského těla a fyzioterapii toho mám dost nastudovaného. *Ještě chvíli se usmíval. Nečetl sice knížky tak často a v takovém množství, jako má asi ve zvyku Kei, ale to neznamená, že nikdy nic nečetl. Většinou ale jen to, co s mu nějak hodilo. Například kniha o fyzioterapii.* Máš pravdu, takhle z toho oba budeme těžit nejvíc. *Trochu se zasmál a plácl si s ní. Když se o jeho ruku zároveň chtěla zapřít, tak jen napnul svaly, aby mu ruka nikam neujela a ona se mohla v klidu postavit.* Udělám, co bude v mých silách. *V jeho případě teda poměrně hodně.* Jo, asi to taky vidím na nějaké osvěžení. Nebudu přece smrdět za stolem, kdy by to rušilo tu krásnou vůni toho jídla. *Ještě ani nemuselo být uvařeno a už věděl, že to bude vonět i chutnat skvěle. Skočil si nahoru pro nějaké nové oblečení a sešel do spodní koupelny, kde si dopřál sprchu stejně jako ona. Věci ze cvičení skončili v koši na špinavé prádlo a když vylezl, oblékl si něco obyčejného a pohodlného na doma. Došel do kuchyně dřív než ona a tak se trochu napil a posadil se za stůl. Po chvíli přišla dolů už i ona.* Překvapení? *Docela ho to překvapilo. Už jen ten fakt jako takový. Všiml si, že rží v ruce nějakou knihu.* To je to překvapení? *Hádal, že to tak bylo a zajímalo ho to. O čtení měl určitě zájem.* A co takového dobrého nám připravíš? *Opřel se o stůl a v hlavě hádal, co by mohla udělat.*

*Ta masáž znela sakra lákavo.* Budem na to pamätať. *Uistila ho a potom sa teda išla osprchovať. Za normálnych okolností by asi masáž od iného muža než je Ryuu odmietla. Ale toto bol Yin. Yin o ženské zatiaľ záujem nejavil a aj keby - neverila by, že by sa mohol zaujímať práve o ňu. Preto tušila, že by to nevadilo ani Ryuuovi. Naopak možno by sa tiež nechal od Yina vymasírovať. Kei nad tým dumala kým sa sprchovala a keď napokon zišla do kuchyne usmievala sa a prikývla keď jeho zrak spočinul na jej hrudníku kde si pritláčala malú čiernu knížku.* Je to môj prvý zápisník. Zapisovala som si tam svoje myšlienky, jedno obdobie som si zaznamenávala to čo sa mi snívalo a potom.. potom som si tam začala zapisovať zaujímavé citáty a myšlienky z kníh. *Vysvetlila a položila ho na stôl. Podišla ku linke a vyberala rôzne ingrediencie, ktoré začala ukladať na pult a rovno sa pustila do krájania jarnej cibuľky s ktorou keď bola hotová tak ju hodila na panvicu kde bolo trochu oleja. Ak by Yin ten zápisník otvoril videl by, že je tam všade jej písmo, dátumy a aj malé kresbičky. Nič extra, no dýchalo to minulosťou. Bol ošúchaný, stránky boli mierne špinavé, no mal svoje čaro.* Nieje to tak úplne denník, no nič čo by sa viac na denník ponášalo nemám. Čo ty? Písal si si niekedy nejaký? *Zaujímala sa a vysypala pri tom ryžu do hrnca, premyla ju, osolila a dala variť. Popri tom začala krájať na panvici kuracie prsia na malé nudličky a hádzala ich na veľký vok kde už stihla hodiť trochu nakrájanej jarnej cibuľky. Bola zručná.* Na obed a asi aj večeru budeme mať mäso s ryžou. *Prezradila. Išlo o Ryuuove obľúbené jedlo a tak ho chcela prekvapiť a potešiť.*

*Normální člověk by se asi v koupeli uklidnil a přemýšlel nad nějakými normálními věcmi. No on se utápěl v tom, že si přehrával celý jejich trénink od začátku do konce a snažil se z toho vytěžit ještě víc. Nakonec když mu bylo vysvětleno, k čemu ta knížka je, tak si ji vzal do ruky a prohlédl si ji.* Zápisník, jo? *Už od pohledu bylo vidět, že není nový. Přemýšlel, jestli do něj může nakouknout, nebo ne. Ale tak proč by mu ho jinak nesla sem, kdyby mu asi nechtěla ukázat jeho obsah? Pomalu ale jistě se po kuchyni začala roznášet vůně cibulky a zvuk rozpáleného oleje. Nakonec tu knížku teda otevřel, ale nic nečetl. Vnímal ten text tam jako celek a spíš si to jen prostě prohlížel.* Ne, nikdy mě nic takového nenapadlo. *Pak se zase podíval na ní.* Co jsi do takového deníku píšeš? Nějaké zážitky ze dne? *Když nad tím tak přemýšlel, tak je snad i dobře, že si to nepsal. To by každý den bylo vesměs to stejné. Škola, šikana, cesta domů, trénink, spánek.* Ať už uděláš cokoliv, tak to bude chutnat dobře, takže já jsem spokojený. *Usmál se a pak se postavil.* Udělám mezitím něco k pití? Dáš si čaj nebo něco? *Nechtěl se nechat jen tak obskakovat, i když měl potom dělat nádobí.*

*Trošku sa zasmiala, uviazala si zásteru a hádzala pri tom na panvicu mäso.* V klasickom denníku áno. V podstate mapuješ svoje dni, toto je ale niečo iné. Nakoľko boli moje dni dosť nezaujímavé a jednotvárne zapisovala som si tam tie moje sny a myšlienky z iných kníh. *Vysvetlila a začala mäso restovať, popri tom premiešala druhou vareškou ryžu.* Dám si džús, ale rozhodne mi môžeš pripraviť aj čaj. Nejaký zelený. *Usmiala sa na neho ponad rameno a na syčiacom oleji premiešavala nudličky. Podliala ich sójovou omáčkou a zo šuplíka tam prihadzovala po štipkách rôzne koreniny. Ako vždy - neriadila sa žiadnym receptom.* Chvíľu som si skúšala viesť regulerny denník, no .. čo nový deň to takmer identická stránka. A to som sa naozaj snažila. Písala som tam o tom ako sa vietor hral s kamenným prachom. O rôznych chrobákoch, ktoré som po ceste do akadémie videla lenivo sa prechádzať po kameňoch.. dokonca som si tam zapisovala aj tie moje vymyslené príbehy o ľuďoch, ktorých som stretla na ulici. To ma asi priviedlo ku tomu.. aby som začala písať vlastnú knihu. *Uvažovala nahlas, mysľou trochu stratená v minulosti.*

No, tak ještě, že jsem si ho nepsal, taky by byl velmi nezajímavý a bohužel jsem neměl žádné extra sny nebo myšlenky, takže bych maximálně popisoval svoje tréninky a...život na akademii. Nic jiného jsem v podstatě nedělal. *Zasmál se trochu nevesele a pak se postavil a nalil jí nějaký džus, který chtěla - zeptal se jí a rovnou jí to nalil, abych ho nenaléval v dalším odpise až. Sám si nalil stejný a mezitím nalil vodu do konve a zapnul jí. Vzal šálek na čaj a vložil do něj pytlík se zeleným čajem a vyčkával, dokud konev dostatečně neohřeje vodu a mezitím sledoval Kei, jak tam vaří a užíval si tu vůni, jak už se začínala pomalu krásně rýsovat. Fascinovalo ho, že nepoužívala recept. Jen ho to víc utvrzovalo v tom, že na to má opravdu talent, ať už říkala co chtěla.* No, v tom případě šlo o nejvíc zajímavou knížku o ničem, kterou jsem kdy viděl. *Trochu se nad tím zasmál. Přišlo mu zvláštní, že zapisovala věci jako byl pohyb brouků a tak. Vyvolávalo to v něm otázku, jaké vlastně měla dětství, ale sám věděl, jak nepříjemně se o tom mluvilo jemu, tak se neptal. Navíc se ještě neznali dostatečně dlouho, aby něco takového vůbec vytahoval, i kdyby mu nevadilo o tom mluvit. Pak ale velmi překvapeně zamrkal.* Ty píšeš vlastní knihu? Páni! A o čem? *Bylo v něm poznat, že ho to opravdu upřímně zajímá.*

*Zasmiala sa.* To určite nie.. každý deň ukrýva nejakú špeciálnu, jedinečnú snehovú vločku. *Zamyslela sa, premiešala ryžu a prikryla pokrievkou panvicu s mäsom, ktoré trochu podliala aby sa dusilo. Potom sa napila džúsu, ktorý jej nalial a usmiala sa na neho.* Áno.. píšem. Už nejaký čas. Budeš jedna z hlavných postáv. *Žmurkla na neho a uškrnula sa.* Prečítala som veľa kníh, no každú iba raz. Ešte som nenašla knihu ktorá by bola pre mňa dosť zaujímavá na to aby som sa ku nej vracala opakovane a ponárala sa tak do jej príbehu. Na jednej ale už pracujem. Keď ju dopíšem myslím.. Myslím, že to bude moja obľúbená kniha. Bude to niečo ako zbierka poviedok o živote na prvý pohľad úplne rozdielnych shinobi. Všetkých ich ale bude spájať minimálne jedna vec.. Teda osoba.. Ehm.. jedna kunoichi, ktorá cestuje po svete a v podstate... dalo by sa povedať, že zbiera príbehy. *Vysvetlila mu s úsmevom.*

Jedna z hlavních postav, jo? *Upřímně mu to udělalo velikou radost. Nikdy by neřekl, že bude v někoho knížce. Opravdu ho to potěšilo a to ještě ani nevěděl, jakou roli tam bude hrát, no najednou mu to téměř vysvětlila.* Aaha, takže prostě budeš popisovat svou cestu a všechny lidi, které si na ní potkala. *Tak nějak mu došlo, že tím asi bude narážet na sebe. Nápad se mu velmi líbil.* V podstatě půjde o takový velký deník, nebo se mýlím? *Vycenil na ní zuby. Velmi jí přál, aby nasbírala spousty materiálů a následně vydala jeden z největších bestsellerů.* Doufám, že mi ji pak dáš někdy přečíst. Abych viděl, jestli o mě píšeš v dobrém nebo ve zlém. *Trochu se zasmál. Doufal, že to bude jen v dobrém. Pak už začala pískat konev a tak jí zalil ten čaj. On na čaj chuť neměl a tak jí položil na stůl její čaj, aby si ho mohla potom vypít.* Med a citron, že? *Ještě se pro jistotu zeptal a kdyby to odkývala, tak by se vstal a vyndal by i to. Minimálně by si sám sobě nakrájel jeden měsíček citrónu.* Plánuješ ji pak vydat ve velkém? Nebo jen pár výtisků pro nejbližší?

*Usmiala sa a prikývla.* Také niečo, vieš Yin.. Mne nejde len o to ukázať aký sú shinobi mocní.. O tom je kníh až až. Nechcem ani aby ľudia videli len to temné alebo len to ružové na živote ninjov. Zaujímajú ma skôr tie vnútorné motivácie.. Názory na svet, vzťahy s rodinou... Chcem písať o tom v čom sa na seba všetci tak podobáme.. V tej knihe chcem poukázať na to, že hoci máme úžasné schopnosti.. A dokážeme spraviť veci o ktorých sa obyčajným ľuďom ani nesníva... V konečnom dôsledku sme aj tak ako oni. Krvácame, máme city.. Veľa shinobi na to zabúda a myslia si, že sú lepší než ostatní, ktorí nedokážu to čo oni.. Ja si to ale nemyslím. Pre mňa je každý ľudský život dôležitý rovnako.. A nezáleží na tom či niekto vie ovládať chakru alebo či má kekkei genkai. *Dodala ešte aby mal lepšiu predstavu o tom o čo jej v tej knihe ide.* A ešte neviem.. to sa uvidí podľa toho ako veľmi s ňou budem spokojná. *Zazubila sa.* Hoci je pravda, že som už niekoľko výtlačkov sľúbila.

*Poslouchal jí, mezitím co si ukrojil kus citronu a případně i jí. Položil to všechno na stůl, společně i s medem, 2 lžičkami a šálky čaje. Trochu si ho promíchal a lžičkou nabral trochu medu a nechal ho v čaji rozpustit a pak si tam nakapal citron. Při přípravě čaje jí sledoval jen částečně, no když měl hotovo a už jen míchal, tak jí upřeně pozoroval a poslouchal.* [b]Je to super myšlenka. *On sám byl velmi empatický a na lidských životech mu záleželo. A bylo mu jedno, jestli jde o ninju nebo civilistu. Samozřejmě že empatii neměl pro všechny. Zabít Nukenina bez mihnutí oka mu nedělalo žádný problém. Všeobecně k lidem, kteří si to zasloužili měl minimum empatie. Když dokončila popis účelu té knihy a vlastně i jejích vlastních myšlenek, tak se jen vřele usmál.* Vážně jsem rád, že jsem skončil tady u vás. *Byl opravdu šťastný. Nemohl si přát lepší místo. Cítil se tady jako doma, ne-li lépe, protože tady neměl otce. S Kei si dokonale rozuměl a ještě se od ní měl spoustu co naučit. Jestli by s ho někdo zeptal na místo, kde se cítí opravdu dobře a chtěl by tam strávit zbytek života, asi by si vybral tohle místo. Svůj skutečný domov má sice v Kirigakure, ale zároveň na něj má i ošklivé vzpomínky. Opřel se o židli a napil se čaje a velmi spokojeně se usmál. Cestovat chtěl taky, ale jestli by měl být do konce života tady, byl by spokojený. Hodlal si takové momenty užít co nejvíce mohl, než mu Kei odejde do světa společně s Ryuuem.* V tom případě si na seznam připiš ještě jeden. *Usmál se a znova si odsrkl z čaje.* Hm, ale tak budeš to psát dlouho, ne? Věřím, že na svých cestách s Ryuuem poznáš spoustu lidí a spoustu příběhů do své knihy. *Tak ho napadlo, že materiál do té knížky vyčerpá až po své smrti, protože pak už nikoho potkávat nebude.* A kolik už toho máš napsané?

*Polichotene sa usmiala keď jej tú myšlienku "schválil" zdvihla pokrievku, všetko premiešala a znova to zakryla aby to nechala dusiť. Keď povedal, že je rád, že skončil tu venovala mu žiarivý úsmev.* Ja som tiež rada.. naozaj. *Uistila ho, odvrátila pohľad.* Tak rada, že ma skoro mrzí fakt, že ťa tu nechám samého keď sa s Ryuuom vydáme na cesty. *Povzdychla si a pri tom na Yina žmurkla. Potom si trochu nabrala vodu, podliala mäso a ešte ho všelijako dochutila.. kým sa to všetko bude kuchtiť posadila sa za stôl ku čaju, ktorý jej nachystal Yin.* Veľká vďaka. *Usmiala sa na neho a ako si sadala trošku si premasírovala krk. Zdalo sa jej, že ho má stuhnutý.* Píšem to .. roky dalo by sa povedať a stále som len na začiatku. *Trochu bezradne sa usmiala.* Ako aj inak.. keď som ešte poriadne nevytiahla päty z Iwy. *Trochu sa zasmiala a nahla sa na stoličke mierne doprava a potom doľava, dúfala, že tak trochu uvoľní to napätie čo jej vystreľovalo z krku, pomedzi lopatky až ku jej kostrči.* "To posledné kolo v tme mi dalo zabrať asi viac než by som čakala." *Pomyslela si.* Takže .. rátam s tým, že ešte narazím na zaujímavé príbehy a ešte zaujímavejších ľudí. *Prikývla na znak súhlasu.*