Akademie (Talentová)

*Den jako každý jiný. Opět Tara odcházela ze školy s poznámkou. Byla dost problémová. Stále se prala ale vždy k tomu měla důvod a výmluvu. Loudala se ulicemi Iwagakure. Domů se jí moc nechtělo. Máma byla dnes doma a tak velmi dobře tušila jak to dopadne když přijde domů a ukáže další poznámku. Sice se držela dobrou hodinu ale nakonec se rozhodla čelit svému strachu. Došla domů. Ve dveřích se ani nezula a už před ní byla matka s nataženou rukou.* (Máma) Tak to dej sem. *Tara předala poznámku kterou dostala.* (Máma) Zase ses rvala? Po kom jen jsi taková moje Taro. (Tara) Posmíval se mi že jsem k ničemu a nic neumím. Tak jsem mu ukázala že něco umím. A to něco je že ho porazím v boji. Bohužel přišel učitel. A to jsem vyhrávala. *Máma ji svým pohledem velmi jasně řekla co si o tom myslí. Tara se jen zamračila a nafoukla. Bylo mu jí jedno co si o tom její mamka myslí. Ona ví že udělala dobře když se bránila. Došla do svého pokoje kde se posadila na postel a dívala se do stěny.* "Měla bych když už tak aspoň ten čas využít nějak prospěšně. Tara si sbalila několik věcí sebou a vydala se k tréninkové oblasti. Když se tam dostala hledala tu správnou skálu kterou by mohla požít ke svému tréninku. Měla v pláni si trochu potrénovat chození pomocí Kinobori no Waza. Když se dostala k takové skále kterou hledala tak si odložila své věci a prohlížela si výšku, povrch a možnost jak se dostat na skálu pomocí Konobori no Waza. Následně když našla správné místo odkud začít tak se rozeběhla a skočila nohama na sálu. Nasměrovala svou chakru do nohou a přilepila se ke skále. Chvíli zkoušela jak moc to drží. Nakonec uznala že dostatečně dobře. Tara vyšla o 10 metrů výš a rozhlédla se po celé Iwagakure. Byl tu krásný výhled ale kvůli tomu tady ona nebyla.* "Tahle technika je fakt super. Zkusíme si udělat cvičení." *Tara se trochu rozkročila a začala pomalu dřepovat. Někde slyšela že dřepy dělají pěkně tvarovaný zadek a jelikož o svůj vzhled dost dbala tak se na své partije dosti soustředila. Když se dostala do 20 dřepu cítila jak jí bolí lýtka. Trochu její držení pomocí Kinobori no Waza povolilo a jí podklouzla jedna noha. Rychle se díkybohu chytila a tak předešla tragédii.* "To bylo jen o kousek. Už jsem málem ležela dole. To by opravu nebylo vůbec příjemné." *Tara opět pokračovala v chůzi nahoru. Cítila jak její chakra pomalu ale jistě mizí. Už byla tak na 7 bodech své chakry. Pomalu uvažovala o tom že půjde dolů ale ještě se jí nechtělo. Udělala si 10 koleček po obvodu skály. Po posledním kolečku se opět musela vydýchat.* "Je to dost těžké soustředit se jak na chakru tak na cvičení. Není to nic lehkého." *Cítila že její chakra brzo bude ta tam. Tara radši zamířila svižným krokem zpět na pevnou zem. Když se její chodila odlepila od skály dobře cítila jak málo chakry já zbylo (2 body).* "To bylo těsné. Je na čase se vydat domů." *To se ale lehčeji řeklo než udělalo. Nohy bolely, tělo bylo unavené a Tara se domů nakonec doplahočila jen silou své vůle. Odmítala někde po cestě odpadnout a domů se plazit. To jí její čest nedovolila. Doma se osprchovala aby ze sebe dostala pot a smrad. Chybělo jen trochu a málem ve sprše usnula. Nakonec se jí ale podařilo se aspoň doplazit do postele kde mohla v klidu spát.*

*Už je to nějaká doba co Noctis kompletně ovládl Bunshin no Jutsu tak aby za to v Akademii dostal aspoň hodnocení 2 ale narazil na další problém ohledně tohoto Jutsu. Noctis není schopen vytvořit více jak jednoho klona, sice chakru by na to měl ale není toho schopen. Proto se zrovna obléká, vstal dokonce dnes celkem brzy aby na to měl dost času a to i přes to že je víkend. Jeho sestra Tara ještě spí ve svém pokoji a Noctis oblečený v rozepnuté delší černé mikině s kapucí. Pod ní obyčejné černé tričko bez jakýchkoliv ornamentů. K tomu také černé tříčtvrteční kalhoty a černé uzavřené boty. * Fajn tak je čas jít. *Noctis vyrazí ven z vesnice a zamíří si to rovnou k Akademii, kterou navštěvuje ale vzhledem k tomu že je víkend tak tam nikdo není a toho se Noctis rozhodl využít. Dojde k pozemku akademie a proklouzne tam na takové zahradní pozemky, kde většinou spíše trénují například sparingové souboje a nebo se tam úči v praxi různé techniky. * Fajn můžeme začít. *Mluví sice v množném čísle ale nikdo tu s ním vlastně ani není. Složí ruční pečetě a koncentruje větší množství chakry než obvykle pro tuto techniku používá. * Henge no Jutsu! *Naneštěstí vytvoří jen jednoho dobrého klona, ten druhý má mnoho chyb a ihned se zruší. * Super… *Nemá k tomu nic co říct, Noctise štve že mu to nejde okamžitě ale co čeká že? Skládá pečetě a pokouší se tvořit jednoho klona za druhým, znovu, znovu, znovu a znovu stále dokola ale prostě vždy když vytvoří více jak jednoho klona tak se ti další okamžitě zničí. Samozřejmě taková triviálnost jako neúspěch mu nezabrání v tom aby nepokračoval v pokusech o tvorbu dalších a dalších klonů stále dokola. Trvá mu to tak tři hodiny ale nikam se nedostane, maximálně k tomu že během té doby jeho hladina chakry klesla na tak nízkou hladinu že Noctis je nucen odejít domů ale vrátí se tam extrémně vyčerpaný a tak si musí odpočinout a doplnit svou zásobu chakry. Pak nějak stráví den doma s otcem, který má dnes výjimečně volno a Noctis si s ním hraje a podobně, dokonce spolu odejdou na výlet. Noctis si ten den opravdu moc užije, tohle je jeho nejlepší den za posledních asi několik týdnů nebo možná i měsíců. Nicméně jakmile dojdou domů tak si sednou k rodinné večeři kde je celá jejich malá rodinka, druhého dne (v Neděli) si Noctis přivstane a zase se vydá zpět směrem k Akademii poté co si dá ranní sprchu (hygiena) a vezme si sebou i nějakou tu snídani do ruky (nějakou koblihu). Cestou k té akademii si ji tak s klidem pojídá a když dojde k akademii vplíží se opět na její pozemky kde se prakticky okamžitě začne věnovat tréninku jehož cílem je zvýšit jeho schopnost vytvoření dalšího klona (Bunshin no Jutsu). Pokračuje si pak klidně dál, opět utíká více a více času a on stále trénuje s tím že s mu postupem času povede vytvořit dva funkční klony ale Noctis pokračuje dál. Chce zvednout limit klonů které dokáže současně naráz vytvořit. Postupně to takto provozuje i v budoucnu, sice během týdne nemůže chodit sem aby tu trénoval to už to není možné a tak chodí do různých opuštěných část Iwagakure a případně to dělá i doma nebo v jejich tělocvičně (když tam zrovna nikdo není). Jak postupuje čas Noctis dokonale ovládne Bunshin no Jutsu a dokáže tvořit libovolné množství klonů, samozřejmě ale záleží na tom kolik má chaker. K tomu aby Bunshin no Jutsu ovládl na takové úrovni bylo potřeba mnoho času (kolem 5ti dní). *

*Na akademii skutečně nebyl moc klid když zde byla Tara. Vždy den končil nějakou bitkou. Tedy ve většině případů. Tara už měla po škole a seděla před akademií. Většinou tu čekala na brášku ale toho dnes ani neviděla jít do školy.* "Já se nudím. Chtělo by to nějaký vzrůšo." *Je oblečena v černé sukni po kotníky a červené blůzce s krátkým rukávem. Její takzvané vzrůšo však mělo velmi brzo přijít. Pomalu se k ní blížila partička 2 chlapců. Šlo vidět že po ní jdou. Tara je znala. I s těmito se už poprala.* Přišli jste si pro další nářez? Nebo se jdete omluvit? *Pohlédla přímo na ně s očekáváním v očích.* Tak mluvte nemám na vás celý den. *Chlapci najednou začali po Taře křičet nadávky na ni, na jejího bratra i na její rodinu. Tara to jen vše poslouchala a čekala až tomu bude konec. Tohle byl její denní chleba a tak to nijak neprožívala. Prostě poslouchala.*

*Raito byl ještě v akademii, když už se skončilo. Měl chvíli spoždění vzhledem k tomu, že musel něco málo dohánět. tedy ne tak úplně dohánět, spíše byl trošku napřed a zjišťoval si nějaké ty informace navíc aby mu to bylo jasné. Proto tedy vyšel později z akademie, když tam viděl nějakou dívku jak na ni křičejí dva další chlapci. Bylo mu to celkem dost ukradené, ale chtěl se podívat jak to dopadne a nebo co se bude vlastně tak nějak dít. Proto se postavil kousek opodál a z brašny mezi učebnicemi vylovil sáček se sušenými jablky, kterých měl ještě trochu ze svačiny, co mu máma nachystala. Proto je začal pomalu pojídat a sledovat situaci aby zjistil, co se bude dít. "Míchat se do toho nebudu, jak říká táta to je pod mou úroveň" Pomyslel si, ale zvědavost dítěte jak to dopadne byla velká a proto neodcházel a čekal co bude*

*Tara se jen dívala. Okolo se už koukalo spoustu dětí co z toho bude. Většina z nich už Taru znala jako školní rváčku.* Tak co. Už jste dopovídaly? Můžeme se přesunout k tomu co skutečně chcete? *Tara vstala z lavičky a promnula si pěsti. První rána letěla z prava. Tara úder jednoduše zablokovala a ihned ho chlapci vrátila, další úder letěl na její žebra že spodu. Chytla ho za ruku kterou mu zkroutila až chlapec šel do kolen. Druhého chytla za hlavu a dala mu kolínko. Na chvíli přestala.* Máte dost nebo chcete ještě. *Tara byla připravena na vše. Stála na špičkách na kterých doslova poskakovala jako boxer. Chlapci se začaly zvedat a něco si mezi sebou šuškaly. Za chvíli na ní vyběhly oba zároveň. Tara podklouzla pod nimi a když vstal, oba dva žduchla do zad tak že oba přepadly přes lavičku.* Takže myslím že jsem u konce ne? Opět jste dokázali že nejste schopni přeprat holku.

*Raito to jen pozoroval, přičemž si i vytáhl knížku a jedním okem jako kdyby koukal do knížky a druhém to pozoroval. Když však bylo po všem jen si povzdechl.* Nuly *Utrousil poznámku, načež zaklapl knížku a schoval ji do brašny. Pokrčil nad tím celým rameny a pokroutil očima. Poté se otočil na podpatku a jelikož veškerá barbarská zábava skončila tak následně vyrazil směrem pryč od akademie, jelikož to nemělo cenu. Navíc za chvíli tam stejně dorazí učitelé, vzhledem k tomu rozruchu co byl způsoben fanoušky*

*Tara vítězně odcházela ale zaslechla jak někdo pronesl docela trefnou poznámku.* "Nuly?" *Ohlédla se směrem odkud ono přirovnání slyšela ale viděla zde jen malého chlapce jak odchází.* "Někdo kdo vyjádří svůj názor. To se mi líbí." *Tara udělala malou změnu ve svých plánech. Místo toho aby šla domů rozhodla se zjistit kdo je ten malý chlapce. Trochu rychlejším krokem než jde on zamířila přímo za ním. Během několika minut jej dohnala a stála vedle něj.* Nuly. Pěkná poznámka. Konečně někdo kdo vyjádří svůj názor. Ostatní je většinou mají za tvrďáky a velké hrdiny ale ty jsi viděl přesně to co já. To mě zaujalo a těší. *Tara šla celou dobu vedle chlapce.* Jaké jméno skrývá chlapce s takovým postřehem smím li se zeptat.

*Když ho došla a promluvila na něj, lehce sebou cukl. tak nějak to nečekal a podíval se na ni s lehce pozvedlým obočím.* A co když jsem to myslel všeobecně na vás všechny? *Zeptal se jí zvědavě a pousmál se, neměl problém vedle ní jít, ale stejně si šel svým tempem s tím, že pokud chtěla jít vedle něj musela ho srovnal. Nespšchal takže nemusel jít nějak extra rychle.* Hrina nemůže být někdo kdo vyhraje rvačku v akademii *Poznamenal ještě, přičemž se ho následně zeptala na jméno ušklíbl se* jmenuji se Raito *Odpověděl jí, přičemž svůj pohled stáhl opět před sebe aby si mohl hlídat cestu pod nohy a o něco případně nezakopl.*

I kdyby jsi to myslel na nás všechny. Myslím že by jsi potom asi nezůstal aby jsi viděl výsledek. *Tara srovnala svůj krok s tím jeho.* Víš jak to myslím. Jelikož jsem takový pěkný terč k útoku tak každý kdo mě chce zbít má respekt ostatním. Inu vždy to dopadne stejně. "Ještě se nenašel nikdo kdo by mě dokázal porazit. Jednou to ale určitě přijde." Těší mě Raito. Já jsem Tara. Jsi tu nový? Většinu lidí co chodí na akademii znám ale tebe jsem si všimla až dnes jak jsi se snažil skrýt to že se díváš tou knihou. *Tara sice nebyla nejpilnější student, za to však dokázala postřehnout i malé detaily.*

*Pokrčil rameny.* To je možné, nebo jsi jen narazila zatím na lemry *Pokrčil znovu rameny, přičemž se zhluboka nadechl a vydechl.* Nejsem tu nový, žiju tu od malička. Na akademii chodím též pár chvil už, leč nepotřebuji vyčnívat a nějakou pozornost.. Nebo aby si mě někdo všímal. *Pousmál se.* Je to k ničemu *Zamrčel a poté se však zašklebil ohledně otho, že se skrýval za knihu.* Ale já si u toho opravdu stíhal číst tu učebnici * Pousmál se.* Navíc je to učebnice ročníku výše, naše učivo je jednoduché *zamrčel nespokojeně, že je neučí nic pořádného a zábavného, nebo důležitého.* ve výsledku jsou ty učebnice stejně úplně k ničemu

Mluvíš mi doslova z duše. Já si prostě myslím že to co nás učí tady na akademii je totálně k ničemu. Stejně ti 90% z toho co je v knihách v praxi nijak nepomůže. Možná proto preferuji tyto akce před školou. Vždy si to tam procvičím líp jak ve škole. "Vypadá dost nadaně dle jeho přístupu a i toho že si čte učebnice o rok výš. Co teda dělá tady a není na akademii pro nadané?" Mám dotaz. Když jsi tak chytrý a čteš si i složitější knížky, proč jsi zaseklý tady v obyčejné akademii a nejsi v akademii pro nadané? Z toho co říkáš si myslím že by jsi tam zapadl lépe. Mám kamaráda co chodí do akademie pro nadané a z toho co říkal se tam oni učí mnohem zajímavější a užitečnější věci.

*Pousměje se/ Oh ty myslíš, že chodím sem? *Zeptá se a lehce se zasměje.* Ne, chodím do akademie pro talentované, ale skončili jsme dnes dřív a tak jsem se šel pdoívat sem na pár hodin do lavic. *Pousměje se* Ale ani v akademii pro nadané se neučí nějak důležité a potřebné věci. Vpodstatě je to nuda. To co probíráme, je nudné a nezáživné. Navíc to již dávno ovládám.. *Přivře lehce oči a poté je opět normálně otevře a párkrát zamrká.* Neber to ta, že se chci chlubit nebo nějak povyšovat. Nemyslím to ve zlém. *Dodal ještě rychle. Nechtěl ji nějak urazit. Netoužil po tom, se nějak prát nebo něco podobného. Prostě řekl to co měl zrovna na mysli a na srdci , nebo spíše na jazyku.*

Akademie je pořád akademie. Naučí tě teorii ale praxi ne. *Tara pokrčila rameny jako "už to tak je a nikdo s tím nic neudělá". Neuznávala akademii pro nadané. Kdyby chtěla mohla tam chodit a to stejné Noctis. Jejich otec na to konexe měl ale Tara prostě nesnášela když se někdo vytahoval tím že je student na akademii pro nadané. Proto byla radši že je na klasické akademii.* Takže takhle to je. Co člověk to názor. Mě stačí tato akademie. Jednou mě čekají stejné zkoušky jako ty v akademii pro talentované. Před komisí jsme si všichni rovni. Dokud se chováš normálně tak nemám problém. Dokud někomu nestoupne do hlavy že je "nadaný" tak nemám sebemenší problém s takovým člověkem vycházet. *Dodala a obdarovala Raita jedním ze svých milých úsměvů.* Když už jsme ale toto téma začali. Co vás tam vůbec učí? Jaký mají přístup? Liší se to nějak hodně od klasické akademie? *Tara chtěla informace. Informace jsou důležité a ona to věděla.*

No někdy mám pocit, že to je obyčjná akademie, která je plná blbců, kteří se najdou i v obyčejné, viz ti co byli před chvílí před akademii. *zamrčel nespokojeně, každopádně když mu vysvětlila svůj názor na věc přikývl.* to ano, stejně tak, když už se ptáš.. *Na chvíli se odmlčel.* Učitelé jsou tam možná studovanější, ale vpodstatě mi příjde, že to co vědí mají jen z těch knih a učí jen proto, že se bojí jít mimo vesnici na nějakou misi *Odpověděl ji na část jejích otázek.* Máme tam více informací za hodnu, než je v obyčejné akademii, kdy jsou velké tresty za nekázeň... Ale zároveň trestají například mne, když si v hodině kreslím nebo čtu něco jného protože mě to nudí i přes to, že to umím.. *Pokrčí rameny.* Vpodstatě dostávám tresty za to, že umím a nudím se od někoho kdo jen umí a nebyl pomale na žádné misi. Jestli mi teda rozumíš

*Tara naslouchala tomu jaká situace panuje na druhé akademii.* Takže je to skoro to samé. Jen se dbá přehnaně na to aby všichni věděli to co se píše v učebnicích ale ne to co oni sami vědí. Takže úplně to samé jako u nás. *Co jí však ale překvapilo bylo to že je tam trestají tak extrémně.* To vážně? Tolik trestů jen za to že člověk je odvážnější než oni? Čekala bych tedy na talentové akademii něco jiného než toto. "Nakonec jsem i ráda že jsem na akademii pro průměrné. Za to co dělám bych už dávno vyletěla." Měli by taky vypadnout na nějakou misi a ne jen papouškovat to co si načrtli v knize. Taky bývám trestána ale za trochu jiné věci. No sám jsi viděl odkud pramení moje problémy. *Ušklíbla se a pokračovala v klidné cestě.* Už se nemůžu dočkat zkoušek. Chci vypadnout z téhle vesnice a ne jen dřepět na zadku a kývat tomu co mi ostatní říkají.

*Pousměje se* Kdyby vypadli z vesnice, tak by přišli o svou autorskou pozici a na misi by pravděpodobně pdo někým sloužili a nebyli ti vůdčí. *PRonesl, přičemž následně si vyslechl její slova.* Tak disciplína je pr základ, stejně tak dávat pozor *zamrčel trošku nespokojeně: Poté ho však zarazial její myšlenka a lehce pozvedl obočí.* Tím te%d myslíš, že chceš utéct z vesnice? *Zeptá se jí.* Já jen, že člověk co je nukenin tak tě bude možná i lovit spousta ninjů. No a pokdu myslíš, výlet na misi tak to nepřipadá v úvahu. Na misi máš jediný cíl, splnit cíl a vrátit se zpátky. tedy pokud se nejedná o sebevražednou misi

Neblbni. Chci prostě aspoň na tu misi. Jsem tady zavřená a chci vidět svět venku. Ne jen tady za bránami Iwagakure. Utíkat nechci. *Tara ihned vyvedla Raita z omylu a nedorozumění které zde vzniklo.* Tvoje názory se mi ale dost líbí. Myslím že my 2 si budeme dobře rozumět. *Podotkla Tara Raitovi. Za tu chvíli co si povídají tak zjistila že jeho názory docela dost sedí k těm jejím.* I mise je taková malá propustka ven z vesnice. A když má někdo rád boj stejně jako já tak se na mise i těší. *Tara vytáhla gumičku a stáhla si vlasy do copu. Už jí trochu vadilo že jí furt padají do očí.* Proč se vlastně chceš stát shinobim Raito?

*Pokrčí rameny.* tak nikdy nevíš jak to druhý může myslet. Slova mají spoustu významů *Zareagoval téměř ihned. Každopádně na její slova ohledně boje se zašklebil.* Špionážní mise, nejsou ale bojové mise *Pronesl, přičemž se zamyslel.* Poud máš v plánu mise řešit tím, že na sebe vždy upozorníš, aby jsi si zabojovala, tak to doufám, že tě tedy na mise nedostanu. *Na chvíli se odmlčel.* Bezhlavý boj je k ničemu, strategie vyhrává *Dodal a pousmál se. Možná si ji tím znepřátelil, ale tak co je mu do toho že? Nějaký nepřítel nebo přítel, kdo ví zda ji ještě někdy vůbec uvidí.*

To že ráda bojuju neznamená že na sebe budu strhávat pozornost. Dokážu být i v klidu a potichu abych splnila co můžu. To oni si mě vyhlídly jako cíl ne já je. To že mě to začalo později bavit je už jiná věc. *Ohradila se Tara aby vyvedla Raita z omylu. Nebyla sice úplně myška která se dostane všude bez povšimnutí ale taky nebyla žádný slon v porcelánu který na sebe upozorní ještě dřív než se ukáže.* Asi máš ale pravdu co se týče strategie. Jsem v tom ještě nová takže strategické myšlení zas tolik neovládám. Doufám že dostanu na mise do týmu někoho kdo toto ovládat bude. *Pronesla trochu nadneseně.* Ještě jsi mi ale neodpověděl na moji další otázku. Proč chceš být shinobi?

*Pokrčil rameny.* Taky ho ale je potřeba poslouchat, toho kdo umí používat strategii a nemít vlastní hlavu *Zasmál se lehce, přičemž poté byl upozorněn na to, že jí neodpověděl na otázku a tak jen pokrči lrameny.* Nevím, z povinnosti? z nudy? nebo se mi nechce dělat normální práce jako je orba pole a tak dále. *Pousměje se* Co ty? máš nějaký spešl důvod? Nebo tě prostě rodiče přihlásili do akademie a kvůli tomu na tom pracuješ

Když je potřeba dokážu poslouchat. Jsem sice horká hlava ale vím kde mám své hranice. *Tara spíš teď byla v defensivě nežli v ofensivě. Sice něco řekla ale v tu chvíli měla odpověď na kterou bylo nutno prostě zareagovat a nenechat ji jen tak.* Já? Inu jdu po vzoru svého táty. Je kapitánem pro Iwagakure a chci aby na mě byl hrdý. Chci být jednou jako on. Silná kunoichi která zvládne bojovat za to v co věří. *Znělo to trochu heroicky ale tak to Tara vůbec nemyslela. Prostě sdělila svému spolucestovateli odpověď.* Nechceš si někdy jít zatrénovat? Hodil by se mi sparing partner. Klidně si můžeme i někdy sednout a zahrát třeba šachy nebo karty.

*Na chvíli se nad její odpovědí zamyslel, přičemž mu to vytáhlo další otázku na mysl.* No v co věříš, že za to chceš bojovat? *Zeptá se ji zvědavě čeká její otázku, přece jen ho zajímá, zda má nějaké cíl a nebo ne. Každopádně na její otázku se zamyslí.* Asi by jsme teoreticky někdy mohli, uvidí se, zda se na to najde čas nebo prostor *Přeci jen trénuje ho otec a do toho ještě chodí do školy.*

V co věřím? Věřím ve svou rodinu. Chci ji chránit. Jak ji tak sebe. Chci chránit své názory a svou svobodu. *Nemohla si pomoct. Pořád to znělo jaksi heroicky. Bylo jí to dost proti srsti. * Taky toho času nemám tolik. Akademie, soukromé hodiny a ještě pomáhat doma. Nákupy, úklid a díky tomu jak jsem známá na akademii tak mám velmi často spousty domácích úkolů navíc. *Tara si dala ruce do kapes. Zavřela oči a zhluboka se nadechla.* Uvidíme jestli se nějaký čas najde.

*Pokrčil rameny.* Když to považuješ jako důležité *zamrmlal trošku potišeji, avšak dost nahlas aby ho mohla v klidu slyšet. Každopádně, když pronesla řeč ohledně domácích úúkolů navíc tak se pousmál.* A napadlo tě, být chytrá a být ichá myš, kdy nebudeš mít úkoly navíc? *zeptá se jí.* akorát tak mrháš časem... Jak slon v porcelánu.. Všichni mě musí znát a tak dále. *Ano zase pronesl poznámku vpodstatě proti ní, ale tak nějak zda ji to naštve nebo ne, mu je poměrně šuma fuk*

Každý považuje jako důležité něco jiného. *Tara však usoudila že by pomalu měla tuto cestu s Raitem začít ukončovat. Doma ji čekalo dost práce a povinností. Nechtělo se jí ale musela. Prozatím ještě ale šla dál.* Být tichý a v ústraní je spíš něco pro mého bratra. Ne pro mě. *Pronesla v klidu Tara.* Mrhám časem? Jde o to jak se na to díváš. Pro mě je to taky jako trénink takže zas tak velká ztráta času to pro mne není. Procvičím se aspoň v praxi. To že ti protivníci nestojí za nic je už věc druhá.

*Pokrčí rameny.* Když myslíš *Utrousí už jen a nijak na to moc nereaguje, Tady už jeho slova, nebo spíše řeči skončili.* Hele už budu muset asi jít, takže se měj. *Mávl ještě rukou na rozloučenou a následně se otočil na aptě a vypdal se do ulic aby se někde stratil v nich a došel tak bez problémů domů.*

*Tara už jen mlčela. Všimla si že Raitova odpověď je velmi často pouhé pokrčení rameny. Když už se s ní loučil odpověděla stejnou kartou.* Dobře. Měj se. Uvidíme se později. *Taktéž mávla na rozloučenou a vyrazila směrem do ulic svého klanu. Netrvalo dlouho a už stála v tělocvičně kde procvičovala své tělo.*

*Yasuko byl dnes ve škole. Na akademii pro nadané se nedostal, ani mu o to nějak nešlo. A díky tomu že většina nadaných studentů se tam dostala (Byli úplně na jiné úrovni). byl teď Yasuko skoro premiantem třídy, i když se škole nějak nevěnoval. Konečně byl konec školy a Yasuko jako většinu dní mohl vyrazit do ulic, kde se cítil skoro lépe jak doma. Rodiče byli každou chvíli pryč, takže by tam byl stejně sám. Už věděl jak to na ulici chodí a proto mu to tam vyhovovalo. Byl docela teplý den, proto měl na sobě jenom kraťasy a tričko, oboje v černé barvě, tak že to skoro splývalo. Vyšel z akademie tak trochu ledabyle, pro ostatní taky dost často působil jako flákač, měl hold ale štěstí a aspoň trochu přirozeného talentu, nikdo s ním ale zas nikdy neměl problém.*

*Noctis se dneska byl podívat do Akademie, chtěl si promluvit s třídní učitelkou. Není to tak dlouho co tu ještě studoval a moc lidí (učitelů) ho tu nemělo v lásce, protože nedával věčně pozor a byl drzej ale jeho talent ho dostal až do Geninské Zkoušky, kterou zvládl. Jak vychází ven tak zrovna skončí vyučování a Noctis nedopatřením srazí jedno z děcek (Yasuka) a to dost pravděpodobně spadne na zem. *Oh sorry, to jsem nechtěl. *Mezi Noctisem a Yasukem není moc velký věkový rozdíl (Noctis je starý 7 let) a navíc není nejspíš ani poznat že je Genin (Noctis), protože nemá svou Ninja čelenku. Na sobě má rozepnutou delší černou mikinu s kapucí. Pod ní obyčejné černé tričko bez jakýchkoliv ornamentů. K tomu také černé tříčtvrteční kalhoty a černé tenisky s bílými tkaničkami. *

*Když Noctis srazí Yasuka, ten se posadí na zadek.* Sakra, v téhle vesnici se neumí snad nikdo dívat na cestu. *Yasuko to řekl tak do průvanu, než nepozornému klukovi. Hned taky vstal a oprášil si zadek. Nic si z toho moc nedělal, prostě další člověk co do někoho strčil. Když se podíval, kdo to vůbec byl, nepoznal toho kluka, ale tím jak se oblékal si byli trochu podobní.* ,,Není na tu mikinu trochu vedro?! Jeho volba." *Yosuko jen kývnul rameny a šel dál.*

Prosím? Nemáš se divit že tě srazím když nedáváš pozor na cestu. *Sice ano zavinil to Noctis (srážku) ale na druhou stranu to nebyl on kdyby to uznal a nezkusil by si hrát na zmrda co to hodí na někoho jiného a nezačne rýpat. Možná že Noctis je pořád ještě malé děcko ale svou mentalitou je dost vyspělej od ostatních dětí, ono takový musí být snad každý Ninja. Co by se čekalo od dětí co se připravují na to že budou vojáky pro své vesnice. *Zkus koukat na cestu abys mohl příště uhnout oke?

*Yasuka trochu překvapí, že se do něho začne ten viník srážky navážet, ale rozhodně nemá v plánu si to nechat líbit.* Prosím? Asi bys měl zkusit někdy běhat, protože přes ten prostor kolem tebe není moc vidět. *Yasuko byl připravený kdykoliv utéct, protože se tady nehodlal prát, zvlášť před akademií. Z toho by mohl následovat pěkný průser.* Nebo se nech zbrousit, protože máš docela tlustý sklo.* ,,Sakra, každej den se musí najít nějakej otrava, kterej bude prostě za každou cenu rejpat.*

Až odmaturuješ tak tě možná budu poslouchat, spíš by sis měl dávat pozor na jazyk abych ti ho neuřízl. *Noctis je o dost drsnější než když tu ještě studoval ale tak za to může do velké části mít zodpovědnost fakt že Noctis je členem jednoho takového gangu, který ve vesnici provádí různé krádeže, přepadení a kdo ví co další. Noctis je tma teprve chvilku a moc toho neví co dělají ale jak se dostane dál tak to třeba zjistí, pokud ho nevykopnout kvůli jeho proříznuté hubě. Už tak s nimi měl jeden problém a kdyby si zadělal na další to by bylo v hajzlu. *Tak co děťátko už ses uklidnil?

Z toho soudím, že tobě se to povedlo. Jsi už velký kluk, tak si běž hrát jinam a nestrkat do lidí, to tě měli naučit na akademii, že se tohle nedělá, moc to tady nekřič, než tě sem zase přiřadí, aby ses to naučil. Neboj, nikomu to neřeknu. *Yasuko si dal prst před pusu a až vyzývavě mrknul. Samozřejmě to celé myslel ironicky.* Jinak, taky ses mohl naučit, že pojem děťátko je většinou pro někoho, kdo je mladší, nevypadá to, že už by ti rostly vousy *Yasuko svůj obličej přiblížil k tomu jeho a s ironickým obličejem si hrál na to, že hledá jeho knír.*

*Noctis se zamračí, nechá nakonec Yasuka být a odejde. Aspoň tak to má vypadat, místo toho si Noctis počká až Yasuko půjde domů a když si vyhlédne že jde nějakou méně zalidněnou uličkou tak rychle seběhne ze střechy ze které ho sledoval a pak se od stěny odrazí a odpadne na zem přímo před Yasukeho a okamžitě se vytasí jeho zápěstní čepel na pravé ruce přes horní část ruky a přiloží mu tuto čepel ostrou hranou ke krku, stačí jeden pohyb a Yasuko tu vykrvácí jako prase. *Tak co, bude vadit když tě tu podříznu jako prase?

*Kdyby čekal, než půjde Yosuke domů, čekal by až do noci. Jeho rodiče totiž zase nebyli doma. Ovšem Yosuke se vydal cestou do města, takže se plán Noctise mohl stejně uskutečnit. Jeho výhoda ale byla, že mířil právě do ulice kde bylo méně lidí, jelikož tam se scházela parta dětí, buď bez domova a nebo těch ,,divočejších" jako byl Yosuke. Když k němu Noctis přiskočil a čepel mu dal ke krku, ani se nepohnul. jen své oči posunul doleva a pak doprava. Z úkrytů vylezlo asi 5 dětí, které najednou stály jakoby okolo. Yosuke pak svým krkem lehce posunul po čepeli kterou měl u krku, ale jen tak, aby se pořezal úplně lehounce a nic mu nehrozilo.* Pane jo, tady je někdo pěknej nervák, nato že by měl své emoce docela víc zvládat. Co na to asi policie řekne, až mě najdou raněného a budu mít pět svědků o tom kdo mě přepadl?! *Samozřejmě že to Yasuko řekl dost provokativně.*

Pět svědků? *Noctis si je vědom toho že tu je dalších pět dětí ale to ho moc netankuje. Kdyby řekl někomu ze svých nadřízených v té vnitřní zločinecké organizaci tak by jednoho dne všech pět dětí mohlo beze stop zmizet. *Já tu nevidím žádného svědka, vidím tu jen 6 mrtvol. *Pronese celkem sebejistě a klidně. *Zajímavé, možná bych tě mohl doporučit. *Pronese a pomalu stáhne svou čepel. *Líbíš se mi, původně jsi vypadal jako nagelovaný hrdina co má silné řeči a ihned se rozklepe ale nakonec takový nejsi. *Pronese zcela klidně a jeho čepel se zasune zpět a zmizí v jeho rukávu. *Navíc máš svůj gang dalších prcků, asi mají důvod proč tě poslouchají co? Jak se jmenuješ?

Rpg Ukončeno