Akademie (Talentová)

*Keiyra sa zasmiala, keď ju v tom nenechali. Ukázala prstom najprv na Hira.* Nie. *Potom ukázala prstom na Toshiho.* Tiež nie. * Zachichotala sa.* Žiadny sensei-duchovia ani lebky, no .. asi by som vám mala povedať... * Začala tajomne, stíšila hlas a nahla sa ku nim bližšie aby počuli čo im chce pošepkať. Mala by som vám ale povedať, že túto školu raz zakliala jedna šikanovaná študentka, ktorá neprežila geninské skúšky. Takže by som sa tu na vašom mieste nepotulovala v noci. Hlavne nie keď je spln.. lebo vraj vtedy ju môžete zahliadnuť niekde pri dievčenských záchodoch na druhom poschodí! *Pozorne sledovala ich výrazy. Samozrejme, že si to len vymýšľala.* Bola to hrozná tragédia, na geninských skúškach ju vraj vybrali bojovať proti chlapcovi, čo sa jej páčil! Bola do neho po uši zaľúbená a teda odmietla proti nemu bojovať. Ten chlapec ju ale v láske nemal a nemilosrdne ju zabil. Keď zomierala - prekliala celú akadémiu. *Šepkala ďalej a stále príbeh gradovala.* Medzi študentami sa hovorí, že každý rok si vyberie toho najkrajšieho chlapca z ročníka a potom... potom ho zabije! *Len čo to povedala. Teatrálne si prešla ukazovákom po krku, naznačila tak akože podrezanie hrdla. Len čo to povedala zmĺkla, a čakala na ich reakcie. Musela sa veľmi snažiť aby sa nezačala chichotať.*

*Trošku zklamaně se zamračí, když mu zkazí veškeré jeho naděje na zajímavého senseie. Byla to vážně lákavá představa, že by je učil někdo, kdo už zemřel. Aspoň by se ho mohl vyptat co je po smrti. To ho celkem zajímalo. Ovšem nic takového se zřejmě nestane, protože jejich akademie je po čertech nudná. Zkoumavě si začne prohlížet věci kolem, aby se nějak zabavil. Jenže když začne Keiyra vyprávět překvapeně k ní otočí pohled a poslouchá. Nejprve se jen pobaveně ušklíbne, protože tomu za mák nevěří. Ale jak začne svou historku nabalovat o další a další fakta jeho oči se začnou zvětšovat, jak na ní civí. Ke konci už má oči skoro přes půl hlavy a dívá se na Keiyru.* No to přece není možné. *Nechápavě nad tím zakroutí hlavou a otočí pohled na bratra a pak zpět na Keiyru.* To přece nejde, aby se tohle stalo. Teda smrt v geninských zkouškách je nevyhnutelná, ale jen tak zabít někoho kdo nechce bojovat? Na to musí být přece nějaká pravidla nebo něco ne? *Zamyslí si nad tou šílenou představou, že by musel zabít někoho kdo s ním bojovat nechce.* Aspoň, že nejsme tak moc pěkní, abychom se nestali dalšími na seznamu té holky. Nerad bych umřel jenom kvůli tomu, že mi dobře vyšly geny po rodičích. *Ušklíbne se při té poznámce a koukne na bratra.* Takže na holky si musíme dávat bacha. Protože jestli nějakou naštveš a ona tě prokleje co když to bude působit i na mě? *Zamyšleně se zamračí.* To by byl teprve smutný příběh.

*Toshi už už přemýšlel nad pyramidou z lebek, která je někde vystavená jako odstrašující příklad pro další studenty, ale Keiyra mu vzala veškeré naděje na to, že by jejich Akademie byla něčím zajímavá. Sledoval Keiyru a když se k nim naklonila, tak hltal každé její slovo. Bylo to asi něco extra tajného, když se k nim tak naklonila. Jak začala vyprávět, tak si pomyslel, že to mjsí být nějaká hloupost, jen nějaká povídačka. Ale nakonec ji uvěřil, tolik faktů by si přeci jen nevymyslela.* Páni, to zní pěkně strašidelně. *prohlásil vážně, vyměnil si pohled s bratrem, než se zase otočil na Keiyru, přemítal nad tím, co by ho mohlo donutit nechtít bojovat. Snad jenom, kdyby proti němu stál Hiro.* Myslel jsem, že jsou nějaká pravidla, že kdyby třeba někdo proti svému soupeři nechtěl bojovat, že třeba se vrátí na Akademii nebo tak nějak. Ale třeba to tenkrát bylo jinak. *zamyslel se a nechtěně tak přihrál Keiyře do jejího příběhu* Nejsme možná nejhezčí, ale my jsme chytří, niichan. Určitě bychom si s ní dokázali poradit. Přesvědčit ji, že nás nemá zabíjet. *mrknul na Hira* Já nemám v plánu naštvat žádnou holku... *usmál se vševědoucně, to, že by nějaké dívce nemuselo vyhovovat, že se o něj musí dělit s jinými, to mu zatím nedocházelo*

*Keiyra to už dlhšie nevydržala a na ich výrazoch sa z chuti zasmiala.* Oh.. keby ste sa videli, som vážne tak dobrý rozprávač príbehov? *Chichotala sa veselým krokom sa vydala po chodbe.* Trik v dobrom vymyslenom príbehu sú detaily, páni! *Oslovila ich a otočila sa aby sa na nich mohla usmiať ponad rameno. Skoro poskakovala od radosti z toho ako ich dobehla.* Čím viac detailov, tým vierohodnejšie ten príbeh vyzerá! *Ozrejmila im a potom zastavila pred obyčajnými zatvorenými dverami.* Asi by som si mohla skúsiť vymylieť niečo zaujímavé aj o tomto, ale nechcem aby ste ma mali za klamárku.. len som si vás doberala. *Uistila ich a potom palcom ukázala ponad rameno na dvere za sebou.* Tu chodím do triedy, nájdete ma v zadnej lavici s nosom v knihe.. nie učebnici ak si rozumieme. *Uškrnula sa a pokračovala po chodbe ďalej, veselo si vykračovala až kým nedorazila ku školskej jedálni.* Ak je na tejto akadémii niečo skutočne strašidelné, je to táto miestnosť. Ich jedlo je priam hrozivé.. odporúčam vám nosiť si vlastné. *Uškrnula sa a potom im ukázala ešte zopár tried, to najlepšie na záver - cvičisko/ ihrisko si nechala na záver.*

*když se Keiyra začala smát, tak se na ní chvíli Toshi nechápavě díval, než mu to celé došlo* Tys nás celou dobu tahala za nos! To snad není možné, viď niichan? *zatvářil se trochu uraženě a otočil se na svého bratra, který ještě před chvíli stál vedle něj. Ale najednou byl pryč.* Doufám, že sis vážně dělala srandu a Hiro se vypařil, protože si potřeboval odskočit. *prohlásil Toshi a chvíli se rozhlížel kolem, ale nikde Hira neviděl. Snad jen utekl z Akademie pryč, ono setkání s Keiyrou bylo celkově zvláštní a Hiro byl prostě z nich dvou ten stydlín. Keiyra ho zajímala a bavilo ji si s ní povídat, byla to úplně jiná holka, než které se na něj většinou dívaly.* Já si pak bráchu najdu. *mrknul na ní a doufal, že dokončí spolu prohlídku Akademie. Pokud se tak stalo, tak dorazili k jídelně* Hm, strašidelná jídelna. Asi mám příliš zmlsané břicho od dobrot Jusukeho. *usmál se nevinně a když dorazili k hřišti / cvičisti, tak se Toshimu už teprve rozzářily oči* Páni, tak teď se sem těším ještě víc. Hlavně proto, že tu s Hirem známe tebe. *usmál se na ní a doufal, že Hiro na něj bude čekat venku*

*Keď Hiro zmizol len pokrčila plecmi.* Určite v tom zmiznutí duch mať prsty nebude. *Uistila Toshiho a potom sa od jedálne s chichotom pobrala smerom ku cvičisku.* Toto je cvičisko akadémie. Tu je vnútorná časť . *Len čo to povedala ukázala rukou na obrovskú telocvičňu plnú drevených figurín, boxovacích vriec s radmi stolov plnými výzbroje, terčovnicami, a vzácnejšími zbraňami, ktoré boli zamknuté pod vitrínami. *[/b] Tu sa učíme házať kunajmi, shurikenmi a senbonmi. Učíme sa tu základné chmaty, a podobne. Môžeš sem prísť kedykoľvek len tak si zatrénovať, no ja sem moc nechodím.. ako vidíš, je tu stále plno ľudí. [/b] *Bola to pravda aj práve teraz tu bolo niekoľko deciek. Niektoré kopali do figurín, niektoré v dvojiciach súťažili kto hodí lepšie shurikenom a kunaiom či navzájom spolu zápasili v malých dueloch. Prešla s Toshim naprieč telocvičňou ku dverám, ktoré viedli von pred akadémiu. Tam bolo o niečo menšie, no stále pomerne dobre vybavené cvičisko. Boli tam klády, na ktorých so Sorou trénovala Kawarimi a tak sa nostalgicky usmiala. Keď sa na Toshiho otočila a on jej povedal, že sa teraz teší do akadémie ešte viac - lebo tu pozná ju. Opätovala mu veselý úsmev.* Bude strašne super, keď vás tu oboch uvidím znova. Ak by ste potrebovali ty alebo Hiro s čímkoľvek pomôcť.. Neváhajte sa na mňa obrátiť. *Povedala milo a napravila si okuliare na nose.* Myslím, že tu naša prehliadka končí. Uvidíme sa zajtra v škole. *Bola pripravená otočiť sa na odchod len čo sa s Toshim rozlúči.*

*trochu znejistěl, když Toshi tak náhle zmizel, ale nechtěl to na sobě nechat znát* To doufám, jinak si tě najdu a uvidíš, co dokáže jedno dvojče, které přišlo o svého bratra. *snažil se, aby to znělo trochu výhružně, ale pak se zasmál. Rozhlížel se po cvičišti a měl sto chutí si něco z toho zkusit, ale na to určitě bude mít čas, až s Hirem nastoupí na Akademii. Bylo tu toho tolik vzrušujícího, všechny ty zbraně, figuríny i dvojice, které spolu zápasili. Až byl trochu naštvaný, žena Akademii už nenastoupili už dávno. Že je jejich otec držel doma na domácím studiu. Ale nejspíš pro to měl svůj důvod. Ale to Toshi netušil, co ho ještě mělo čekat. Netušil, proč nešli na Akademii dřív a neměl sebemenší tušení o tom, co je jejich klan zač. Chtěl se původně jít podívat na ty vystavené zbraně, ale nakonec se vydal dál za Keiyrou a řekl si, že se na ně podívá, až tu budou ve škole. Usmál se na ní, když promluvila* Je dobré tu někoho znát a pokud si nebudeme vědět rady, tak se určitě ozveme. *odpověděl ji mile a když ji uvědomil, že jejich prohlídka je u konce, tak mu to i bylo líto. Ale byl nejspíš nejvyšší čas vydat se zpátky domů* Doufám, že se brzy uvidíme, Keiyro-chan. *usmál se na ní a vydal se hledat svého brášku a vydali se společně domů*

*Dnes jako jako každý jiný den vstal se svítajícím sluncem, dal si vydatnou snídani, ranní sprchu a hygienu. Nechtěl ještě nikoho budit svým tréninkem a tak se vydal jen na obyčejnou pochůzku Iwy. Nic extra v plánu neměl, šlo mu jen o to se naučit pořádně orientovat všude možně a tohle byla jedna z posledních částí, které mu zbývalo nějakým způsobem poznat. Procházel si to tam a cítil se velmi příjemně. Už na první pohled šlo o část vesnice zaměřenou pro ninji. Byla tady vysoká škála možnosti koupě věcí různých kvalit a za různé ceny. Na chvíli se zastavil u obchodu s normálními zbraněmi a ve výloze pozoroval jednu katanu. Měl svoji Wakizashi, ale už rostl a přišla mu nedostačující a tak hledal její větší variantu - což katana byla. Prohlédl si její cenu a hned svraštil obočí.* ,,Jo, tak na tohle ještě nějakou dobu myslet nemusím..."

Noctis Clive: *Dorazí domů po pokecu s Amayou a Keiyrou s tím že by rád našel Yina ale ten tu nikde není, nespokojeně zamručí a pomocí jedné senzibilní techniky co ovládá si najde chakru Gobi (Kensaku Chakura). Když si ji najde tak vyrazí za Yinem, vezme do vzduchem ale cestou vytvoří stínového klona a originál se vydá kousek za hranice vesnice. Hluboko do jednoho nedalekého lesa, kterých po této Zemi sice není ale Noctis v něm má mnoho vzpomínek a přijde mu příhodné že to s Yinem začne zde. Tam položí levou ruku na zem a umístí na ní Hiraishin značku, odstoupí a vyčkává až klon splní svůj účel. Jakmile se dostane k Yinovi tak k němu vzduchem vyrazí aby se dotkl jeho těla a Hiraishinem se s ním teleportoval na tuhle značku a pak se zruší. Noctis ten stojí takových 6 metrů od Yina a sleduje ho, očekává ale že se tam stejně pozvrací… stejně jako mnoho lidí co nemají zvyk na tento způsob cestování. *

Oblečený je v (odkaz)

*Prohlížel si výlohu těch zbraní a nějak automaticky při tom zvedl ruku, že se chce dotknout té čepele. Nějak mu v ten moment nedocházelo, že je mezi nimi sklo a tak by tam udělal jen zbytečné fleky. Najednou však ucítí cizí ruku na svém těle a místo výlohy se dotkne kmene stromu, který se objevil před ním. Než si pořádně uvědomí, co se stalo, tak mu přijde zle. Ale opravdu velmi rychle. Skrčí se k zemi a pozvrací se. Celá jeho vydatná snídaně, kterou ráno snědl zase spatří světlo světa, i když ne úplně ve stavu, v jakém ji jedl. Trochu při tom kašlal a odplivl si na zem a utřel si hřbetem ruky ústa. Celé své tělo podpíral o kmen stromu a byl na jednom koleni. Pak se podíval za sebe směrem, kterým předtím cítil ten dotek a spatřil kousek od sebe stát známou osobu. Viděl ho jen na chviličku, ale nikdy jeho tvář nezapomene.* Co to má znamenat, pane Noctisi? *Řekl trochu naštvaně. Kdo by taky nebyl. Celá jeho práce se snídaní teď přišla vniveč a navíc byl prostě teoreticky unesen za bílého dne a a teď ani neví kde je.*

Oblečený je v (tomto)

Noctis Clive: Pane? Prosím tak mě už nikdy nenazývej. *Pak se usměje. * Ty tu být nechceš, oba víme že chceš být doma s rodinou a já nechtěl abys byl tu ale… akce různých lidí daly do běhu různé věci a skončilo to tak jak to skončilo. Takže tě přijmu jako svého svěřence a předám ti úplně všechno co budu moct, dostal jsem kapky za to že jsem na tebe kašlal a tak jsem nucen to změnit. Takže normálně mi tykej dobře? *Pak přijde k němu a podá mu svou ruku. * Takže začneme znovu co ty na to? Já jsem Noctis Clive, Jinchuriki Iwagakure no Sato a pokud ti to nevadí asi bych začal s první lekcí co ty na to?

*Jen si ho vyslechl. Všechno co říkal byla víceméně pravda. Ale zase tak úplně ne. Za tu dobu co tady je, tak měl pocit, že konečně žije. Našel si první kamarády, bavil se s cizími lidmi, ba dokonce má i historku, kterou může vyprávět, což nikdy předtím neměl. Takže měl pravdu, ale i se mýlil. Bral ale v potaz, že tady nebyl a že nemá ani páru, jak dobře vychází s Keiyrou a že už ani nemá takovou tu stýskavou po mamce a bratrovi - otec mu nevadí. Proto mu na to nic neříkal a jen přikývl. Když mu nabídl potřesení rukou, neváhal. Podal mu jí. Při potřesení trochu přitlačil, jak to bylo správné. Nešlo o sílu dostatečnou na to, aby někoho zranila nebo zabolela, ale aby mu tam ta ruka prostě neplála ve vzduchu.* Yin Yurinachi. Jinchuuriki Kirigakure no Sato. *Stále se na něj ale díval s jakousi obezřetností v pohledu. To, jaký se mu ukázal bylo od tohohle úplně jiné a nevěděl, jestli jde o divadlo. I když Keiyra říkala, že umí být i upřímně milý.* Hádám, že ve tvé přítomnosti už tohle nosit nemusím. *Odlepil si z nosu obvazy a odkryl tak už svůj vyléčený nos.* A co že jdeme na lekci takhle z ničeho nic? A vůbec, neříkal jsi, že mě nemáš co naučit?

Noctis Clive: Nemám tě co naučit ohledně ovládnutí Bijuu, tajemství k tomuto si musíš najít sám ale mohu ti předat mnoho dalšího. Uvědomil jsem si že jako Jinchuriki budeš neustále pod dohledem, permanentně budeš cílem jiných lidí a nikdy nebudeš moct úplně věřit vedení Kirigakure… jaký blázen by taky věřil Mizukagemu že? *Strašně vtipné že ještě před pár lety by za něj Noctis nastavil krk ale co si tak chytil další Bijuu a ukradl část jeho síly jen sám pro sebe se tohle změnilo a má ho za stejného jako 1. Tsuchikageho jen daleko inteligentnějšího. * Nechme to na jindy a začneme ale nejdřív… jak jsi na tom s meditací?

,,Jsem zvědavý, kam tohle bude směřovat. Popravdě jsem si přál, aby tohle přišlo co nejdřív. Chci vědět, jak na tom jsem, ale tohle bylo poměrně nečekané..." *Trochu znejistil. Konečně mělo dojít na jakousi uvítací lekci do světa Bijuu. Kdo by taky nebyl nervózní. Konečně měl možnost nějak víc zjistit, co, teda koho, v sobě vlastně má. Vzpomněl si totiž, že Noctis říkal, že mají vlastní osobnosti a tak by ho/jí asi měl brát jako osobu. Pak trochu zamrkal. Nedošlo mu, že asi bude pod dohledem. Vůbec mu to nepřišlo na mysl. Znamená to, že celou tu dobu neměl soukromí? To ho trochu vytáčelo.* Promiň, ale já to beru jako čest. Mizukage si mě vybral z mnoha jistě dobrých kandidátů. *Tomuhle věřil. Neprošel žádným pohovorem, jen se to prostě stalo. Myslel si proto, že si ho Mizukage pořádně proklepl a určil, že je vhodným adeptem. A navíc to byl pořád věrný shinobi Mizukageho, který v něm odmalička viděl velký respekt.* Meditací? Nikdy jsem nemeditoval...cvičil jsem své tělo jen fyzicky. *Když se nad tím zamýšlel, i psychická stránka člověka byla důležitá, tak se zarazil sám nad sebou, že se nikdy nepokusil zocelit si i tu nehmotnou část sebe sama.*

Noctis Clive: *K Mizukagemu se vyjadřovat nebude, aktuálně nehodlá podkopávat jeho vliv vůči Yinovi. * Musím přiznat že tohle by mohl být problém a tak bych to asi odložil, spíš bych ti zadal spíš takový domácí úkol aby ses naučil meditace a tak máme dvě možnosti. Můžeme jít zpět do vesnice a trochu se poznat nebo si můžeme dát cvičný souboj abych viděl co všechno dokážeš. *Tak trochu doufal že Yin bude zvládat aspoň malé základy ale vzhledem k tomuto faktu pokus o to aby Yinovi ukázal jeho Bijuu nemá žádný smysl. *

*Domácí úkol už nedostal pěkně dlouho. Naposledy na Akademii. Od té doby vše co se učil, se učil z vlastní iniciativy a dobrovolně. Ale tuhle záležitost s Bijuu chtěl zvládnout co nejlépe a pokud Noctis říká, že se má naučit kvůli tomu meditovat, tak ať tomu tak je.* Domácí úkol do kdy? S tvým stylem, jakým se ukazuješ doma na to nejsem schopen odpovědět sám. Rychle se učím, tak abych se pak zase někde nezasekl. *Nechtěl působit nějak egoisticky, jen to Noctisovi takhle podsunul, aby se dozvěděl, jestli to, že se rozhodl s ním nějakým způsobem začít odznova, tak jestli se bude domů vracet častěji. Ptal se taky hlavně kvůli Keiyře. Začínalo mu na ní záležet a neokázal si představit, jaké to pro ní muselo být, když nebyl skoro nikdy doma.* Cvičný souboj můžeme dát na konci naší cesty doma v podzemním doju. Jestli ti jde o Taijutsu. Jestli myslíš všeobecně, tak na konci naší cesty do tréninkové oblasti. Aktuálně bych tě radši chtěl poznat a někde po cestě do těla zase dostat snídani, kterou jsem kvůli tobě nechal támhle u toho stromu. *Jen ukázal palcem přes rameno dozadu ke stromu, u kterého se objevil, když se sem tepelortovali.*

Noctis Clive: Jak dlouho? To záleží jak dlouho ti to bude trvat ale tak dám ti 4 dny a přijdu tě zkontrolovat a když ještě nebudeš připraven dostaneš čas navíc… záleží to na tobě. Jde tu o tebe a ne o mě, takže o tomto rozhoduješ ty. *Nebude mu rozkazovat co má dělat a tak podobně. Záleží na iniciativě Yina jak moc se chce učit. * Způsob tréninku bych nechal na tobě ale co takto u mě doma v tréninkové hale s omezením na techniky, které nejsou tak moc ničivé aby to zničilo barák. *Navrhne mu takový protinávrh na to jak by se mohlo dát trénovat. *Pak vykročí směrem zpět k vesnici klidným krokem, cesta jim bude trvat sice nějakých 40 minut ale aspoň mají dost času na to se poznat. * Musím tě varovat že poznávání se s lidmi mi moc nejde, nicméně můžeme začít tím že mi můžeš říct jestli jsi na svém těle nevypozoroval nějaké změny od doby co jsi Jinchuriki.

4 dny jo...dobrá tedy. Udělám maximum. *Byl rozhodnutý strávit všechen svůj čas v následujících 4 dnech tou meditací, aby tomu přišel na kloub. Už v sobě měl Gobi dost slouho na to, aby udělal první krok.* Dobře, souhlasím. *Kývnul na ten jeho trénink v podzemním doju. Už teď přemýšlel, co si bude moct dovolit použít a co ne. Nad jeho varováním se jen pousmál.* Hm, tak to jsme dva...já a ostatní lidi nejsme kamarádi. Mluvím s nimi, jen když musím. *Založil si ruce za hlavu a chvíli přemýšlel, co všechno na sobě zaregistroval. Nebylo toho mnoho, tak mu mohl odpovědět víceméně hned.* No, určitě zrychlených regeneračních schopností. Proto pořád nosím ty věci přes nos, i když už to nepotřebuju. Nechci vzbuzovat pozornost. Mizukage mi zakázal to komukoliv říkat. Takže až budeme před vesnicí, tak si to zase nasadím. *Pak se chvíli odmlčel a zkontroloval si kapsy, jestli to tam pořád má. Měl.* No a pak že maso mi chutná mnohem víc, než kdy dřív. Sním všechno, ale maso je teď pro mě top. Jo a taky mám doslova nelidskou sílu, dá se říct. *Trochu si prohlédl svou dlaň, když tam tak kráčeli.* Asi to budou tyhle věci. Ničeho jiného jsem si nevšiml a přišlo to s tím zapečetěním, tak to na nic jiného ani neházím. *Pak se podíval na něj.* A co ty? Co se změnilo na tobě?

Noctis Clive: Tak pokud jde o mezilidské vztahy tak jsem na tom úplně stejně jak tak poslouchám. *Když mu pak Yin poví to ohledně léčení tak se pousměje. * Klidně si to sundej, každý stopař zde stejně ví co v sobě máš a ti co ne tak můžeš říct že jsem ti to vyléčil já, možná na to nevypadám ale jsem sekundárně lékařem a tak mi nedělá problém ti vyléčit zlomený nos nebo co jsi to s ním měl. *Netuší co přesně se mu tak mohlo stát ale jsou to jeho předpoklady. Z toho všeho mu přišla zajímavá každá jedna informace ale to o té nadlidské síle ho zaujme nejvíc. * Taková síla jo? Tak to otestujeme pak během tréninku a já ti zase předvedu svou výjimečnost za kterou vděčím svému Bijuu. Kromě toho nepotřebuju spát a mám zrychlenou regeneraci stejně jako ty.

Vypadá to tak. *Nevěděl, jestli má být rád, že si jsou v tomto podobní nebo ne. Pořád pořádně nevěděl, co si o něm má myslet. Ale tak uvidí dál no, jak se mu s ním bude povídat a všechno.* Já vím, ale je to hlavně kvůli Keiyře. Docela dost jsme si sedli a dalo by se říct, že ji beru jako svého prvního přítele. I když sám pořádně nevím, co to slovo má přesně představovat. Ale má takový vnitřní pocit, že jí tak můžu nazývat. *Pak se trochu zamračil.* Je to hlavně kvůli jejímu bezpečí. Ale samozřejmě i kvůli mému. Mizukage mi zakázal o tom říct i vlastní rodině. A oba víme, jaký je, když ho někdo neposlouchá. *Nebylo tajemstvím, že je velmi radikální a už ne jednou někoho popravil, když něco udělal. A to že je Jinchuuriki bral jako velmi klasifikovanou informaci, nebo tak mu to alespoň bylo podáno.* Přinutil mě tak dělat jednu z věcí, kterou nesnáším. Lhát. *Už se trochu uklidnil. Přišlo mu uvolňující, že takové věci mohl konečně říct nahlas.* Jo? Dobře. Tak kdyby se ptala, jak je možné, že už to mám dole, tak jsi mi ho vyléčil ty. *Vzal ho za slovo. Věděl, že Keiyře by vědomě neublížil a tak by takový fakt asi nepopíral, kdyby došlo na lámání chleba.* Je to tak. Nekecám. *Znova si prohlédl ruku a pak ho něco velmi překvapilo.* Ty nepotřebuješ spát? Páni, to máš všechen čas na světě pro trénink a podobně. *Přišlo mu to docela užitečné, ale na druhou stranu se nemohl vyspat, což bylo zase takové...nepraktické a člověku všeobecně cizí. A popravdě ho zajímalo, co měl jako tu další věc, kterou mu chtěl ukázat. Byl zvědavý, co předčí ten spánek.*

Noctis Clive: Keiyra to stejně zjistí, povím ji to. *Poznamená kolem toho že ji to Yin nesmí říct, Noctisovi totiž nikdo žádný zákaz nedal. * Mizukage, Tsuchikage, Hokage… všichni jsou stejní. Jsou to pouze manipulátoři a tak Mizukage manipuluje a ovládá tvůj život, nejsi pro něj člověk ani přítel ale jen vojáček na jeho bojovém poli. Klidně by tě bez mrknutí oka obětoval hlavně kdyby mu to bylo prospěšné. Vládci vesnic či celých Zemí se pouze přetvařují že jim na lidech jako jsi ty záleží ale jde jim jen o to abys jim zobal z ruky a skákal jak budou pískat a pokud jednou neskočíš tak bude zle. Být Jinchuriki kromě velké moci znamená absenci svobody, nikdy nepočítej s úplnou svobodou. Nejtěžší pro tebe bude asi to že můžeš věřit jen minimálnímu % lidí. *Už se postupně přibližují k hradbám vesnice ale stále jsou ještě nějakých 15 minut daleko. * Jsem za absenci spánku rád, ušetříš mnoho času. Vem si že ty týdne naspíš třeba 56 hodin a já těch 56 hodin mohu využít nějakým produktivním způsobem.

Nevím, jestli se bude Mizukagemu zrovna líbit, že jí to řekneš...když to nemohla vědět ani moje vlastní matka. Zastavit tě asi nezastavím, ale doufejme, že mu to nebude tolik vadit. *Byla pravda, že MIzukage společně s respektem v Yinovi vzbuzoval i trochu strach. Ale to asi v každém obyvateli Kiri. Jak tam poslouchal Noctise, jak vypráví o různých Kazích, už neměl ruce za hlavou a ruku, která byla dál od Noctise sevřel v pěst. Vnitřně věděl, že říká pravdu, ale nechtěl tomu pořád věřit. Pořád se chtěl cítit jako něco víc. Celý život byl nejvíc dole, co jen mohl. Tak právě proto. Projel si rukou vlasama, přičemž se v půlce zastavil a trochu si za ně zatáhl.* Já vím, ale to co mi řekl tehdá v nemocnici...nejsem schopen říct, jestli to byla přetvářka nebo to myslel upřímně. *Opravdu to nevěděl, ale chtěl věřit tomu, že to myslel vážně. To s tou svobodou u něj působilo stejně, jako když se rýpete klackem ve spícím tygrovi.* To mě na tom štve asi nejvíc no. Kei a Ryuu spolu půjdou cestovat jako Lovci Nukeninů. Ani nevíš, jak jsem jim záviděl, že prostě můžou jít pryč a vrátit se dky chtějí. Nebo když mi Ryuu vyprávěl o těch zajímavých místech... Jasně, můžu se tam podívat na misích, ale to prostě není ono. *Z tónu hlasu mu bylo slyšet, že ho to docela mrzí. Pořád v celé té Jinchuuriki záležitosti viděl spoustu plusů a mínusů a nedokázal se rozhodnout, ze které strany to vidí spíš.* A jak mám poznat někoho, komu můžu věřit, hm? *Odpověď na to mohla být opravdu jednoduchá, no stejně to chtěl slyšet od něj.* Já vím, ten čas navíc se možná hodí. Ale i tak mi to přijde prostě...zvláštní. Ale hádám, že kdybych neměl na výběr, tak si asi prostě zvyknu.

Noctis Clive: Mě je u prdele co se Mizukagemu líbí a co ne. Já nedostal žádný rozkaz o tom že to nesmím nikomu říkat a Keiyra je pro mě důležitější jak Iwagakure či Kirigakure. Pokud s tebou má žít pod jednou střechou tak chci aby to věděla. *Pak se trochu usměje nad tím co Yin řekl. * Samozřejmě že to co řekl bylo jen z taktického hlediska aby si tě naklonil jak nejvíce to jenom šlo, jsi pro něj zbraň, která má naneštěstí vlastní hlavu a to mu moc nevyhovuje. Proč by taky ukradl svobodu Bijuu že? Nechal zemřít mnoho Ninjů a ukradl svobodu mocné bytosti jen kvůli osobnímu profitu. *Noctis ví že to tak je a obrovské % lidí co ví o s Bijuu by s ním souhlasilo. * Lovec Nukeninů z tebe bohužel nikdy nebude, Jinchuriki takového povolání nedosáhne. Navíc jak poznat komu můžeš věřit a komu ne ti říct nemohu, musíš to poznat sám. Poznáš to až takového člověka potkáš. *Radit mu v něčem takovém by asi nebylo nejideálnější. *

*Na milisekundu se zasmál, no hned se zastavil. Překvapil tím smíchem i sám sebe. Bylo to, protože mu to přišlo tak neobvyklé, až ho to rozesmálo, nebo jen proto, že se mu líbil jeho přístup k Mizukagemu. On bohužel nedokázal zapřít tu jeho autoritu a vnitřně ho to nutilo ho poslouchat na slovo.* Jak už jsem řekl. Ty jsi svůj vlastní pán, nemůžu ti říkat, abys jí to neříkal. Nemám na to postavení. *Trochu si povzdechl.* Jen se bojím, až zjistí, že jsem jí lhal. O pečeti, kterou omylem uviděla...o tom, proč jsem tady... *Z toho měl teď největší respekt. Měl s Kei dobrý vztah a bál se, co si pomyslí, když bude vědět, že jí od prvních momentů lhal.* ,,Je chytrá, snad to pochopí..." *Vnitřně se tak trochu uklidňoval. Následně trochu zkousl zuby a ruku, kterou měl v pěst sevřel ještě o něco víc. * Dobře, ale proč právě já? Nejsem ničím speciální...nevěřím, že jen tak sáhl do spisů o svých podřízených a vytáhl náhodnou kartu. *V tomhle byl ještě tvrdohlavý. Chtěl tomu věřit. Jakoby si sám tenhle fakt v hlavě vytvořil, aby se necítil špatně.* Já vím. I kdybych chtěl, stejně už je asi pozdě. Teď nemluvím kvůli statu Jinchuurikiho. Ale kvůli tomu, že celý svůj život strávím jinde. *Odhrnul si límec trička a ukázal mu svoji levou klíční kost, kde měl jednu šipečku (tetování vojáka) a jen se pousmál.* Já si myslím, že už jsem někoho takového poznal. *Vzpomněl si na bratra a na Kei. Nad Kei se pousmál. To, že věří bratrovi, vlastní krvi, se dalo očekávat. Ale radost mu dělalo, že měl stejný pocit i z úplně cizí osoby. Už se před nimi pomalu ale jistě tyčila brána do Iwagakure.* Proč jsi mě vlastně vzal tak daleko od brány? Když stejně jdeme zpátky domů.

Noctis Clive: Ona to pochopí, plnil jsi svůj rozkaz a tak to Keiyra určitě bude chápat, na tvém místě by se nezachovala jinak. *Keiyra mu přijde celkem věrná, někdy možná na jeho vkus až moc věrná ale ohledně její věrnosti vůči vesnici si nemůže být úplně jistý. On by dal rodině přednost před vesnicí ale udělala by Keiyra to stejná? To nezjistí pokud to neuvidí na vlastní oči. * Vsadím se že to proběhlo stejně jako u mě, vyhlídl si tě během poslední Chuuninské Zkoušky, které ses účastnil a kterou jsi úspěšně prošel. Učinil rozhodnutí že nejsi úplně k zahození pokud jde o potenciál a že jsi dost mladý na to abys byl lehce ovlivnitelný. Přesně tak to bylo u mě. *Přizná Noctis a zvědavě se na Yina otočí, zajímá ho jeho výraz ve tváři aby z něj mohl přečíst zda v tom co řekl mezi nimi bude nějaké podobnost nebo ne. Když mu pak Yin ukáže své tetování tak Noctis si levou rukou vyhrne rukáv pravé ruky aby mu pak ukázal vrchní část pravého předloktí kam nahromadí chakru a tetování se rozzáří, čímž se dokáže pravost tetování a Yin může poznat že podle tetování jde o jednoho ze tří generálů. * Víš co? Mám sice nějaké slovo ale jediný důvod, proč jsem se stal generálem je abych ostával náročnější mise a dočkal jsem se tak větší výzvy. *Yin se pak zeptá proč ho Noctis vzal tak daleko a nad odpovědí nemusí ani přemýšlet. * Protože ve vesnici je příliš rušivých elementů aby člověk tak lehce došel do stavu meditace, navíc kdyby ses utrhl z řetězu a začal řádit tak mimo vesnici bych tě mohl zpacifikovat o něco rychleji a jednodušeji.

*Uklidnilo ho, když vlastně řekl to stejné, co si myslel, že bude její reakce. Pochopení. Pak se zaposlouchal a jakoby mu ztuhla krev v žilách. To co říkal o sobě a jak předpokládal, že to je i u něj...všechno do sebe zapadalo jako puzzle. Byl Mizukagem unesen po Chuuninských zkouškách. A vzhledem k tomu, že Noctis je Jinchuuriki, cítil v něm jakousi oporu a důvěru. Měl pocit, že by mu jen tak nelhal, ale pořád tady figuroval ten faktor, že při jejich úplně první setkání byl docela nepříjemný a tak nevěděl, co si o něm má pořád myslet. No jeho vnitřní pocit mu říkal, že mu nekecá. Jak se tvářil? Jako kdyby konečně přijal pravdu, kterou celou dobu věděl, ale nechtěl jí věřit. V jeho očích byl vztek, ale i smutek zároveň. Jen protože se to někomu hodilo, tak byl odloučen od rodiny a nucen lhát. Přišel o svobodu...no, radši si to ani nechtěl uvědomovat všechno. Zároveň při tom vypadal, jako kdyby se utápěl v myšlenkách, co byla i pravda. Chvíli se mu takto díval do očí, ale pak si to uvědomil, do jeho očí jakoby zpátky přišel život a on pohled odklonil.* Dobrý, už to neřešme...stejně s tím nic neudělám. *Trochu se mu třásl hlas a teď už tohle téma řešit nechtěl. Chtěl si to nechat v hlavě uležet a rozhodnout se, jak se na to bude dívat s čistou hlavou. Když Noctis rozsvítil svoje tetování, udělal to stejné. Podle počtu věděl, že jde o generála, ale v tu chvíli mu to bylo nějak jedno.* A dočkal si se? *Zeptal se ho na ty výzvy.* Já to udělal, protože jsem chtěl zesílit. Věřím, že mi armáda poskytne dostatečný trénink. *Což byla taky pravda. Pořád si přišel slabý.* Utrhnul ze řetězů? Jestli se můžu zeptat... *Trochu se zasekl. Bál se toho faktu.* ...jak to probíhá?

Noctis Clive: Máš pravdu nic s tím neuděláš… aspoň prozatím, pokud mi ale budeš věřit a budeš mít dost silnou vůli tak v budoucnu by to mohlo být jinak. *Poví klidně během toho co se dívá před sebe na cestu, chtěl to říct ještě než vkročí do vesnice. Tam už takto otevřeně mluvit nemohou a ani to nechce riskovat. * Ah zapomněl jsem ti odpovědět na ty výzvy že? Ano dočkal jsem se, od doby co jsem generál narážím skutečně na daleko náročnější mise a jsou to fakt velké výzvy. *Když se Yin zeptá na to utržení z řetězů tak se na nějakou chvíli (20 vteřin) odmlčí, nesmí odpovědět lehkomyslně. * Ovládne tě nenávist, budeš fungovat jen na nenávisti a zabiješ vše kolem tebe a změníš se do částečné podoby svého Bijuu. Hlavně budeš čerpat chakru svého Bijuu a tak porazit takového soupeře není úplná prdel. Hlavně jsi nepředvídatelný. Pokud tě včas někdo nezastaví hrozí že by mohlo dojít k narušení pečetě a v tom případě by došlo k uvolnění Bijuu a podle Shukaka když přijdeš o své Bijuu tak zemřeš.

Tím chceš říct, že v budoucnu budu odporovat, jo? *Trochu se nad tím zasmál. Aktuálně mu to přišlo rozhodně jako tabu. Odporovat Mizukagemu...pff, to by si dovolil fakt jen někdo, kdo má o pár koleček navíc...nebo míň.* Takže chceš říct, že bez tvé hodnosti se nedostaneš k takovým výzvám? Vesnice teda upřednostňují těžší mise pro své vojáky, než vlastní nevojenské shinobi? *To ho docela zajímalo. Pořád mluvil trochu sklesle z předchozího přijetí pravdy, ale snažil se to co nejvíc maskovat. Stejně jako kdysi, když maskoval své pocity a rány ze šikany před rodinou. Dalo by se říct, že mu to docela jde, ale tohle bylo trochu jiné, takže pozornější člověk to mohl jednoduše prokouknout. No co ho pořádně vyděsilo dál, tak to jeho vyprávění o tom "běsnění". Věděl, že to celé bude asi mít nějaký vedlejší efekt, ale tohle je docela drsné. Podíval se na Noctise se zoufalstvím v očích.* Udělám všechno pro to, aby se to nestalo. A jestli tomu ty meditace pomůžou, hned jak budu moct, budu meditovat od rána do večera. *Hlavičku na hřebíček pak udeřila smrt po odebrání Bijuu. Chtěl žít. Chtěl vidět všechny krásy světa. Trochu ho to vyděsilo. Ale odložil to pro budoucího Yina. Dneska už se tou celou Jinchuu věcí trápil dost. Ale zase tomu musel čelit, aby se s tím vypořádal. Měl teď v hlavě nášup a nevěděl, co dělat dřív.*

Noctis Clive: No byl bys idiot kdybys byl spokojený být celý život jen loutka, která když dostane příkaz vyskoč položí otázku jak vysoko. *Když pak Yin začne mluvit ohledně těch misí tak se nad tím zasměje. * Není to zase tak lehké ale ty nejtěžší misí ze všech co mají pro vesnici samotnou nejvyšší prioritu logicky dostávají ti nejsilnější a u tří generálů se počítají že budou patřit aspoň mezi 10 nejsilnějších Ninjů vesnice. Navíc vojáci jsou speciálně cvičení pro boj se Shinobi takže to dává i smysl. *Nad tím vystrašením z ovládnutí Bijuu u Yina se zasměje. * Meditace tomu pomáhají, protože se musíš naučit i kontrolovat své emoce a emoce jsou to co Bijuu využívají k tomu ovládnout tě, hlavně vztek teda. * Nyní se nacházejí už v Iwagakure a Noctis přemýšlí kam by tu mohl vzít takové malé děcko jako je Yin. * Tak si říkám, kam chceš teda jít?

To víš, že bych asi nebyl spokojený, ale jednoduše si budu muset zvykat. Nevím, jak moc si myslíš, že jsi. *Chvíli se odmlčel.* Asi dost, když jsi generál. Ale to všechno stranou. Jinchuuriki nejinchuuriki, generál negenerál, proti 3 vesnicím nemáš šanci. Vzepři se Mizukagemu a nepřežiješ ty a ani tvoji blízcí...a radši budu žít a vědět, že moje rodina žije, než abych si vyskakoval bez přikázání a bylo to to poslední, co kdy v životě udělám. *Takto to teď viděl. Neměl páru o tom, jak silný může Noctis doopravdy být, ale jeho vlastní úroveň síly ho nutila mít a věci takovýto pohled. Vzepření nepřipadalo v úvahu.* Chápu. To dává smysl. *Jen mu to odkývl. Tam nebylo co řešit. Snad jen to, že v jeho pozici viděl jakousi motivaci, kdy by mohl konečně říct, že něčeho v životě dosáhl.* Vztek jo... *Řekl trochu zamyšleně. Ukládal si to do hlavy. Musí si dávat pozor, aby se nerozčílil. Trochu se pousmál. Vztek mu nikdy nedělal problém, takže ho trochu uklidnilo, že u něj ty šance byli poměrně nízké. Vždyť do sebe nechal kopat, mlátit, řezat...a nikdy se nenaštval. Vždy tam jen seděl a čekal, než to přestane.* Hm? Já jsem myslel, že jdeme domů. Ale tak teoreticky se můžeme někde cestou stavit. *Trochu zapřemýšlel. No po chvilce si vzpomněl na jeden fakt. Je to Noctis. V Iwě je Noctisův hotel.* Když už můžu trochu využít toho, že ty jsi můj učitel, co třeba střecha tvého hotelu? Zajímá mě, jak vypadá Iwa z ptačí perspektivy. *Navrhl mu to docela s klidem. Kdyby ho tam nechtěl vzít nebo tak, tak měl ještě záložní plán.* Popřípadě je tady ještě pak pomník Tsuchikage, o kterém se zmiňovala Kei a ještě jsem ho neviděl. *Možná mohl od chlapce v jeho věku čekat něco jiného, třeba zábavní park nebo tak, ale jednoduše neměl rád místa, kde bylo mnoho lidí. Zábavu moc nevyhledával a neznal. Spíš jen trénoval a teď nově se snažil poznávat Iwu, tak právě proto navrhl takovou "turistickou" okliku domů.*

Noctis Clive: Nejspíš bych si musel zvykat, to jsou slova slabocha. Já bych se vzepřel a nebylo by to proti 3 ale proti 2 vesnicím, kde máš jistotu že by se Raikage zapojil? Iwagakure jim nepomohla během nepokojům, tak proč by jim pomáhala zase Kumogakure? S tímto přístupem ti rozhodně nepředám vše co vím. *Poví během cesty, nechce z něj udělat nějakého rebela ale zase nechce aby to byla loutka se kterou si Mizukage může dělat co chce. * Takový jako jsi ty je každý z Kirigakure? Takový jak to říct, krátkozraký? Neambiciózní a lehce ustrašený? *Pak tiše kráčí a Yina napadne že by se rád podíval na vesnici z ptačí perspektivy. * Klidně se tam můžeme podívat ale můj hotel není ani zdaleka nejvyšší budova ve vesnici, Věž Konce je nejvyšším bodem celé Země Země a dost pravděpodobně to je nejvyšší člověkem postavená budova na světě. *Navrhne Noctis ale konečné rozhodnutí je na Yinovi. *

V tom případě jsou adekvátní. *Bylo to směřované jako odpověď na toho slabocha. On sám se teď tak viděl. Nepřipadal si, že jeho síla je na úrovni, na jaké by být měla. A tento přístup na tu věc se nezmění, dokud prostě a jednoduše nezesílí. Jinak se to změnit nedá. Ale konečně se už věci začaly hýbat a i když jde jen o meditaci, bere to jako velký pokrok.* Nevím, protože Kumogakure si nemůže vyskočit na Iwu a Kiri, protože jim nepomohli. Nebo nemůže, nedovolí si to. Ale Kiri a Iwa si vyskočí, pokud by je v tom nechala Kumo samotné. *Podle něj to tak bylo. Možná měli nějakou dohodu, kdy jsou na tom obě strany stejně, ale Kiri a Iwa z toho těží víc. Bohužel už strachem nevládnou jen u nich, ale i venku. Nebo tak to alespoň viděl.* Určitě ne. Nebál bych se říct, že já jsem jeden z mála. *Samozřejmě to bylo kvůli šikaně. Kdysi neuměl vůbec nic pořádně a za to ho všichni šikanovali. A když se mu něco povedlo, schytal ještě větší bídu, jak si dovoluje být lepší než oni. Asi to zapříčinilo to, že je natolik neambiciózní. Mizukage mu dal s Bijuu falešnou naději, ale Noctis jí zase pohřbil.* Aaha, tak v tom případě bych se šel podívat spíš na Věž Konce. Jen si nepamatuju, kde to je, takže budeš muset vést cestu.

Noctis Clive: Kumogakure má potenciál být silnější než Iwagakure a Kirigakure dohromady, nebylo by pro ně těžké jednoho krásného dne přijít s armádou několikrát přesahující armádu Kirigakure, ohledně počtu a během několika hodin je porazit. Iwagakure by v ten okamžik byla na tohle celé sama a pochybuji že by tohle vyhrála. *Noctis moc dobře ví o možnosti budování armády pomocí klonů, když se stal generálem jako první co udělal bylo že se podíval na spis hlášení o obléhání Iwagakure ze strany Kiri a Kumo a podle hlášení si Kumogakure vytvořila ohromnou armádu stvořením dokonalých klonů. Nešlo o klony jako Kage Bunshin ale o nějaké klonovací inženýrství či tak nějak. Noctis zná i pár členů klanu Kumamuchi a i když mu to ani jeden z nich přímo neřekl tak viděl pár jejich klonů v akci a to dokonce i jako nepřátelé! Tehdy jeden Nukenin měl několik desítek klonů a každý měl své zásoby chakry včetně originálu a každý ten klon po smrti nezmizel. * Kirigakure se prezentuje jako nejsilnější společně s Iwagakure ale skutečnost je taková že Kumogakure je na tom lépe a mohla by říši Kou porazit. *Noctis to tak vidí z logického hlediska, jeho taktická mysl je dost pokročilá a když nad tím uvažuje z jejich pohledu tak to dává smysl. Nyní společně ale kráčejí směrem k Věži Konce. *

Stejně si nemyslím, že se to stane. *Přišlo mu velmi zajímavé, jak vlastně pohřbil Kiri a Iwu před Kumo. Možná proto, co do nich na Akademii tlačili, tak to tak prostě neviděl, ale podal velmi přesvědčivě, až ho to donutilo zpochybnit sílu Kiri a Iwy. No jakmile si uvědomil, že je zpochybňuje, dal si imaginární facku, aby ze sebe tyhle pochybnosti dostal. Jestli ještě kromě víry v sebe sama ztratí víru ve svou vesnici, tak už by byl definitivně na dně. A to si dovolit nemohl. Nechtěl.* To jich je v Kumo tolik, že jednoduše převýší počty celých 2 vesnic? *Přišlo mu to ale pořád trochu přehnané. Samozřejmě o žádných klonech nevěděl, proto mu to přišlo trochu overkill ze strany Noctise.* Tak proč se to neděje? *Když už tady tak vychvaloval jinou vesnici, asi o tom bude něco málo vědět.* Nebo myslíš, že jen číhají na správnou příležitost? *Jak tak kráčeli vesnicí, tak si uvědomil, jestli to je ideální téma na procházku vesnicí. Navíc vesnicí, kterou tady Noctis ukazuje v jiném světle, než by si většina dovolila připustit.* Kolik ti je? Jak dlouho ti trvalo nějakým způsobem ovládnout tvé Bijuu? Jaké v sobě vlastně máš? *Trochu změnil téma, aby se o něm něco víc dozvěděl. Tyhle politické záležitosti zatím odložil stranou.*

Noctis Clive: Já si myslím že se to nakonec stane, Kumogakure prostě čeká až od Kirigakure dostane důvod a příležitost něco takového provést. *Tomu skutečně věří, Kumogakure má určitě Kirigakure takto blízko jen aby se to pak mohlo zkurvit a otočit se to ve prospěch Kumogakure. * Mají schopnost klonovat se, nicméně ne jako my Ninjové pomocí jednoduchých technik co dělí naší chakru a vytváří dočasného klona. Oni mohou tvořit plnohodnotnou kopii sebe sama, když probíhalo obléhání Iwagakure tak podle spisů byla armáda soupeřů tak velká že by se rovnala armádám 4 velkých vesnic, Kirigakure a pak armáda Kumogakure co počty dávala za 3 vesnice najednou a možná něco navíc. *Odpoví mu Noctis a tak pokud jde čistě o počty tak Kumogakure je na tom daleko lépe. Však teoreticky mohou posílat jednu armádu za druhou tvořenou z klonů a budou jen sledovat jak se říše Kou brání klonům a ztrácí v těch bojích své jednotky a Kumogakure by pak stačil jen dorážející úder svou skutečnou armádou a bylo by to vyhrané s minimálními ztrátami. Tohle jsou jeho myšlenky, on na to kouká z taktického hlediska jak by něco takového muselo vypadat. * Ah je mi 28 let a se svým Bijuu jsem začal spolupracovat asi někdy ve 20ti letech, možná 21 ale to bych si tím musel být jistý, což nejsem. Pokud jde o to jaké Bijuu je uvnitř mého těla zapečetěné tak si rád říká Písečný Shukaku.

*Pořádně poslouchal jeho myšlenky o tom, jak by mohla Kumogakure rozsápat Kiri za použití nějakých plnohodnotných klonů. Nikdy by ho nenapadlo, že věda už je tak daleko, aby vytvářela plnohodnotné klony.* To vážně měla Kumo takové počty jen díky klonům? A když to jsou, jak ty říkáš, plnohodnotní kloni, tak to jsou vlastně vlastní osoby, ne? Nebo co s nimi pak udělali, když nějací zbyli? Zbavili se jich? Nebo je nechali kráčet po ulicích Kumo? Nebylo by pak divné, že tam jsou 2, možná i víc naprosto identických lidí? J8 jen bych byl asi naštvaný, kdybych zjistil, že jsem dokonalá kopie a byl jsem vytvořen jen pro válku za účelem zemřít místo mého originálu. Nebojí se nějaké vzpoury klonů? *Byla to otázka, na kterou snad ani nečekal odpověď. Nepředpokládal, že by mohl Noctis znát odpověď na to, jak nakládají se svými klony.* A kdy jsi ho do sebe měl zapečetěného? *Chtěl vědět, jak dlouho mu přibližně trvalo ovládnout tu sílu, aby se necítil když tak nějak pozadu.* Písečný Shukaku...takže ti řekl vlastní jméno? *Přemýšlel, jaké jméno asi má Gobi, kterou v sobě má on. Popřípadě jestli má nějakou předponu. Ze všeho hlavně ale neznal ani pohlaví. Bože, jak moc už se s tím Bijuu chtěl setkat, aby mohl všechny tyhle věci zjistit.*

Noctis Clive: Jasně že se jich zbavili, umíš si představit jak musí být drahé a náročné uživit takové množství klonů? Prakticky se nároky na stravu vynásobí a to mnohokrát od normálu, který je vesnice schopna uživit. Navíc ti kloni jsou jaksi věrní svým originálům, jde o Ninjutsu jednoho klanu. Nevypadá to že by nějaký z těch klonů byl v rozporu s tím co se od něj očekává, jsou stvořeni za nějakým účelem a oni jsou ochotni ten účel splnit takže bych řekl že v tom bude něco daleko složitější. *Noctis přesně netuší jak to klonování toho klanu funguje ale nemá možnost to zjistit. * Takže dává smysl že kloni jsou poté odstraněni. *Odpoví mu jednou větou na tu otázku, pokud by to nepochopil z toho co řekl předtím. * Jak dlouho? Aktuálně je rok 23 a Shukaku do mě byl zapečetěn někdy v roce 2. Tehdy mi bylo pouhých 8 let a dostal jsem se do takové situace, to bylo ještě za vlády 1. Tsuchikageho. *Odpoví mu na jeho další otázku a přesně v ten okamžik dorazí k Věži Konce a musejí vystoupat to neskutečné množství schodů až nahoru (vnitřkem samozřejmě). * Jméno mi řekl, protože je jediný z nich kdo je na své jméno natolik pyšný že jej vyřvává okolo.

Aaha, tak to jo. *Nepřišlo mu to tak drsné, jako kdyby je klonovali nějak normálně a pak zabíjeli proti vlastní vůli. Jestli bylo jen nějaké speciální Ninjutsu, tak na to měl úplně jiný názor.* To je docela dlouho...takže ti trvalo nějakých 18 let, než jsi se dostal do fáze, kde jsou z vás nějací parťáci. *To mu přišlo jako poměrně dlouhá doba. Jestli to u něj bude stejné, tak má před sebou ještě docela dlouhou cestu. Ale s tím, že mu Noctis ukáže směr cesty, kterou i bude muset vyšlapat sám, tak mu dodávalo naději, že mu to tak dlouho trvat nebude. Ale je pravda, že on nebyl talentovaný skoro na nic. Myslel si, že je alespoň na to Taijutsu, ale Kei mu ukázala pravý opak. Trochu se nad tou myšlenkou uchechtl a pak jeho zrak spočinul na Věže Konce.* Mě bylo 12 let, když se to stalo mě. Jak jsi vlastně přišel na to, že meditace je způsob, jak začít vyšlapávat tu cestu? *Pak šlapal to neuvěřitelné množství schodů nahoru. Cvičil sice každý den, tak si myslel, že energie má docela dost, ale tohle byl leg-day jako debil.* Takže ostatní Bijuu nejsou moc pyšná na svá jména? *To bude problém ale. Jestli se s Gobi někdy potká, tak jí určitě nechce oslovovat jako Gobi. To, že byl velmi milý k lidem nebral jako vliv Gobi, ale prostě jako přirozený vývoj jeho osobnosti. Takže určitě by ji nechtěl nazývat Gobi, ale jejím vlastním jménem, když už mají sdílet jedno tělo do konce jeho života.*

Noctis Clive: Parťáci z nás jsou od roku 16… asi. Nemohu si vybavit co bylo za rok když se to celé semlelo ale trvalo to dlouho, to ti mohu přiznat. *Yin mu pak položí svou otázku ohledně meditace. * Nepřišel, meditace pro mě byla způsob jak upevnit svou mysl, protože Shukaku mi nedal klid a neustále mě dráždil svými řečmi. Nakonec pokud chceš obstát před Bijuu a zvládnout jeho nátlak co tě taky čeká musíš mít silnou mysl a upevnit ji co nejvíc a meditace s tím dost pomáhá. Prozatím jsi ve fázi během které tvé Bijuu nebude komunikovat ale brzy se dostaneš do fáze kdy ti nedá pokoj a bude tě přivážet k šílenství. *Mohl to zaobalit trochu opatrněji nebo ne tak hrozně ale rozhodl se na Yina vyrukovat s úplnou upřímností. * Pyšná jsou ale jsou na ně pyšná takovým způsobem že je svěří jen těm, kterým skutečně důvěřují. Když ti poví své jméno je to znak že tě berou jako přítele a parťáka. *Takto to Noctisovi aspoň vysvětloval Shukaku. *